Výzkumné a dokumentační projekty

Projekty jsou zaměřeny na odborný archivní a historický výzkum základních tematických okruhů, které jsou vymezeny v Koncepci dlouhodobého vědeckého zaměření ÚSTR. Jsou navrženy s konkrétními prioritními výstupy, mezi něž patří synteticky laděné monografie, kritické edice dokumentů, encyklopedicky zaměřené publikace, odborné články v časopisech, vystoupení na konferencích a podobně. Cílem přehledu výzkumných projektů je poskytnout základní informace o aktuální výzkumné činnosti. V případě podrobnějšího zájmu o projekt, kontaktujte prosím jednotlivé badatele.

Analýza diskuze o dějinách v prostředí disentu

Vedoucí projektu: Petr Placák | Doba realizace: 2017–2018
Dohled nad dějinami a snaha prosadit jeden výklad, který je pro všechny závazný, patří k základním charakteristikám totalitních, autoritativních i různých národoveckých režimů – dobu normalizace nevyjímaje. Projekt má za cíl nastínit, jak se s monopolním nárokem komunistického režimu na dějiny, který – snažící se sám sebe prezentovat jako režim „lidový“ – v mnohém navázal na národovecké koncepce 19. století, vyrovnávalo nezávislé intelektuální prostředí kolem opozičního hnutí Charta 77 na jedné straně a jak se do této „nezávislé“ diskuze snažila vlomit sama moc a ovlivnit ji směrem ke kanonickému výkladu dějin, respektive odborně či lidsky znemožnit názorové oponenty na straně druhé.

Bezpečnostní aparát ministerstva vnitra (ministerstva národní bezpečnosti)

Projekt dokumentuje zejména personální obsazení klíčových bezpečnostních složek v rámci ministerstva vnitra (ministerstva národní bezpečnosti). Obsahuje zejména slovník představitelů ministerstva vnitra, slovník představitelů operativních správ StB a rekonstrukci rezidentur Hlavní správy rozvědky (I. správy SNB).

Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989)

Vedoucí projektu: Petr Anev | Doba realizace: 2008–2017
Cílem je vytvořit biografický slovník, který se zařadí mezi základní příručky využitelné ke studiu dějin KSČ a českých a slovenských moderních dějin. Kromě životopisných medailonů bude kniha obsahovat také úvodní studii nastiňující problematiku vzniku a proměn KSČ a KSS a zejména jejich volených orgánů v širším kontextu dějin Československa.

Čechoslováci v Gulagu

Vedoucí projektu: Adam Hradilek | Doba realizace: 2014–2017
Hlavním cílem projektu je zpracování tématu represí čs. občanů v SSSR na základě rozhovorů s pamětníky, dokumentů z ukrajinských a ruských archivů NKVD/KGB a českých archivů. Projekt navazuje na téma zpracovávané v rámci projektu Paměť a dějiny totalitních režimů, během něhož bylo zaznamenáno přes 40 rozhovorů s přímými pamětníky, kteří mají osobní zkušenosti s pobytem v táborech Gulagu, a doplňuje ho o další desítky rozhovorů s příbuznými perzekvovaných osob. Jedním z cílů projektu je výzkum prohloubit, získané materiály zpracovat formou odborných textů a zpřístupnit je veřejnosti i dalším badatelům.

Český exilový politický aktivismus a politická publicistika mimo Radu svobodného Československa v letech 1948–1968

Vedoucí projektu: Jan Cholínský | Doba realizace: 2015–2017
Projekt je zaměřen na výzkum politických a publicistických aktivit českých exulantů a exilových skupin v letech 1948–1968. Primárně se bude zabývat činností nejvýznamnějších skupin stojících v období 1948–1968 v opozici k Radě svobodného Československa, resp. ke strategii tzv. gradualismu, a nejdůležitějšími představiteli a periodiky tohoto exilového okruhu.

Dějepis pro 21. století – provoz

Vedoucí projektu: Vojtěch Ripka | Doba realizace: od roku 2016
Projekt navazuje na dlouhodobé aktivity Oddělení vzdělávání Ústavu a souvisejícího projektu Dějepis v 21. století (D21). Jedná se zejména o semináře pro učitele, přednášky pro veřejnost, workshopy pro školy, spolupráci s institucemi a správu vzdělávacího webu D21.

Dějepis pro 21. století – vývoj nových forem

Vedoucí projektu: Jaroslav Pinkas | Doba realizace: 2015–2017
Cílem projektu je ovlivnit postoje učitelů, vyvinout nové metody výuky a implementovat je do školní praxe. Jednotlivé aktivity se různorodým způsobem zaměřují na kultivaci historické kultury a rozvoj souvisejících dovedností. Primární cílovou skupinu představují učitelé dějepisu a příbuzných společenskovědních předmětů a žáci, sekundárně se projekt zaměřuje na dějiny ve veřejném prostoru a šířeji pojaté občanské vzdělávání.

Dějiny státobezpečnostních složek v letech 1945–1953

Vedoucí projektu: Milan Bárta, Jan Kalous | Doba realizace: 2015–2018
Projekt má ambici postihnout vývoj v celém tehdejším Československu. Soustředí se samozřejmě na rekonstrukci organizačního vývoje rozvědných a kontrarozvědných útvarů podřízených ministerstvu vnitra (resp. ministerstvu národní bezpečnosti), představení jejich zaměření, činností a personálního obsazení vedoucích funkcí jednotlivých součástí (náčelníků odborů, správ), a to u centrálních i regionálních složek. Nahlédne taktéž do souvislostí akcí a provokací konstruovaných StB v předmětném období. Nelze se vyhnout ani otázkám, proč k popisovaným událostem došlo, kdo se na nich podílel, čím byly ovlivněny apod.

Dějiny státobezpečnostních složek v letech 1969–1989

Vedoucí projektu: Tomáš Vilímek | Doba realizace: 2017–2020
Projekt se zaměří na rekonstrukci organizačního vývoje rozvědných a kontrarozvědných útvarů podřízených ministerstvu vnitra, představení jejich zaměření, činností a personálního obsazení vedoucích funkcí jednotlivých operativních součástí, a to u centrálních i regionálních složek. Nahlédne taktéž do souvislostí akcí i personální struktury StB. Důležitou roli bude hrát snaha o začlenění problematiky do zahraničněpolitických i vnitropolitických souvislostí a především vztah bezpečnosti a komunistické strany. Postihne vývoj v celém tehdejším Československu a pokusí se jej dát do souvislosti s krizí komunistického bloku.

Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989

Vedoucí projektu: Petr Mallota | Doba realizace: 2008–2017
Projekt si klade za cíl zmapovat osudy popravených osob v Československu mezi léty 1948–1989 z politických důvodů. V předchozím období byla zpracovávána biografická hesla (jsou postupně umísťována na webové stránky Ústavu), členové projektového týmu publikovali články a studie a podíleli se na přípravě výstav. K jednotlivým případům rovněž shromáždili vybrané dokumenty v elektronické podobě. Finální výstupem projektu je biografický slovník.

Dokumentace událostí moderních českých dějin (1939–1989) z perspektivy jednotlivých aktérů

Vedoucí projektu: Jan Dvořák | Doba realizace: 2015–2017
Projekt je zaměřen na sběr a zpracování výpovědí přímých svědků důležitých událostí moderních československých dějin, dokumentů, fotografií a rukopisných vzpomínek z domácích archivů, souvisejících s úkoly Ústavu. Navazuje na dosavadní projekt Ústavu „Paměť a dějiny totalitních režimů“ (2008–2014), v jehož rámci se podařilo zachytit stovky unikátních výpovědí pamětníků a šířeji zpracovat dosud opomíjená témata.

Edice dokumentů k odbojové skupině Petiční výbor Věrni zůstaneme

Vedoucí projektu: Stanislav Kokoška | Doba realizace: 2017–2019
Projekt navazuje na již vydané edice dokumentů, které se věnují zpřístupňování pramenů k dějinám českého odbojového hnutí v letech 2. světové války. Projekt si klade za cíl rozšířit škálu pramenů k dějinám domácí odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Výzkum bude sledovat vliv této organizace na situaci v protektorátu Čechy a Morava. Publikované dokumenty rovněž pomohou objasnit úlohu PVVZ v českém odbojovém hnutí. Řešení projektu se bude opírat o rozsáhlý archivní výzkum v České republice a Německu. Edice bude připravena v souladu s pravidly pro vydávání novodobých pramenů a bude sloužit především pro potřeby historického výzkumu.

Film a dějiny totalitních režimů

Vedoucí projektu: Petr Kopal | Doba realizace: 2016–2018
Totalitní režimy 20. století (komunismus i nacismus) křísily mytickou, religiózní imaginaci, a to hlavně prostřednictvím své filmové propagandy. Je zřejmé, že k analýze této imaginace, propagandy, můžeme použít mytologické (religionistické) a sémiotické nástroje. K „politickým náboženstvím“, jak jsou v historicko-politologické literatuře běžně označovány moderní totalitní ideologie, se nabízí terminologický protějšek na poli kinematografie, totiž „náboženské filmy“. Ne vždy se však jedná o filmy primárně ideologické či propagandistické. Patří sem také žánrové příklady degradovaného mýtu (pohádka, fantasy, sci-fi a další). Kromě toho nacházíme ve filmové propagandě totalitních režimů pohádková (westernová, hororová a jiná) klišé. Tyto ideologické i žánrové imaginace jsou zkrátka odvozeny z původní totality mýtu jako světa archetypálního významu.

Jugoslávská komunita v Československu 1969–1989. Příspěvek ke studiu imigrace a pobytu cizinců v období tzv. normalizace

Vedoucí projektu: Ondřej Vojtěchovský | Doba realizace: 2017–2019
Cílem projektu je zmapovat a analyzovat fenomén pobytu jugoslávských občanů a vývoj dlouhodobě usedlé jugoslávské komunity v Československu v období tzv. normalizace. Smyslem výzkumu přitom není jen nashromáždit poznatky o této relativně malé části populace, ale v širokém kontextu zkoumat plejádu politických a společenských jevů, které poznamenaly československý politický režim a společnost v této vývojové fázi státního socialismu.

Komparace sociálních hnutí v roce 1968 u nás a v západní Evropě

Vedoucí projektu: Martin Valenta | Doba realizace: 2015–2017
Komparace sociálních hnutí v roce 1968 v Československu a v západní Evropě s primárním akcentem na západní Německo bude sledována ve třech vrstvách. Ideové kořeny (1962–1966), rok 1968 (1967–1969) a dopady hnutí 1968 (1970–1980).

Korpus jazyka StB

Vedoucí projektu: Tereza Mašková | Doba realizace: 2014–2017
Cílem projektu je vytvořit pomůcku, která by sloužila k výzkumu světa StB. Korpus jazyka StB poslouží například jako ideální podklad pro tvorbu slovníku či encyklopedie o StB. Korpus je určen nejen historikům, lingvistům a sociálním vědcům, ale i širší veřejnosti.

Kurýři a převaděči v letech 1948–1955

Vedoucí projektu: Libor Svoboda | Doba realizace: 2015–2018
Projekt si dělá ambici postihnout dění na celé hranici bývalého Československa s Rakouskem a SRN. V prvé řadě se zaměří na vytvoření databáze převaděčů, kurýrů a jejich řídících orgánů, rekonstrukci vybraných převaděčských skupin a organizací, rekonstrukci organizačního vývoje centrál, které kurýry vysílaly, postižení rozdílů mezi službou pro jednotlivé zpravodajské organizace, nábor a výcvik kurýrů, přechody státní hranice a na sociální status kurýrů. Pozornost bude věnována i činnosti StB a dalších bezpečnostních složek v boji proti kurýrům a převaděčům.

Muzeum v diskuzi

Vedoucí projektu: Čeněk Pýcha | Doba realizace: 2017–2018
Projekt má ambici propojit muzejnictví se současnou historickou vědou. V diskuzích mezi historiky a muzejníky někdy zaznívá názor, že jedni nemohou druhým rozumět, protože pracují odlišnými metodami a s odlišnými prostředky. Chceme ukázat, že užší spolupráce je nejen možná, ale může být také oboustranně inspirativní a vést ke kvalitnějším expozicím i historiografickým textům.

Nacistický bezpečnostní aparát a SS v protektorátu Čechy a Morava

Vedoucí projektu: Jan Vajskebr | Doba realizace: 2015–2017
V rámci projektu bude systematicky zpracována struktura a personální obsazení nacistických bezpečnostních složek na území protektorátu. Stěžejním výstupem bude monografie, která má pracovní název „Velitelský sbor německého potlačovacího aparátu v protektorátu Čechy a Morava“. Doplněna bude studiemi věnovanými dílčím problémům.

Nacistický bezpečnostní aparát a SS v protektorátu Čechy a Morava II

Vedoucí projektu: Jan Vajskebr | Doba realizace: 2017–2019
V rámci projektu bude systematicky zpracována struktura a personální obsazení vedoucích a zástupců vedoucích řídících a venkovních úřadoven Gestapa na území protektorátu. Bude realizován rozsáhlý archivní výzkum v tuzemsku i zahraničí, nashromážděný materiál bude pečlivě utříděn a zanalyzován a na základě jeho vyhodnocení vznikne stěžejní výstup – monografie s pracovním názvem „Velitelský sbor Gestapa v protektorátu Čechy a Morava.“ Projekt bude doplněn studiemi věnovanými dílčím problémům, interaktivní mapou na internetu, konferencemi, semináři a přednáškami.

Obrana národa. Edice dokumentů

Vedoucí projektu: Stanislav Kokoška | Doba realizace: 2015–2017
Výsledkem bude rukopis edice cca 150 nejdůležitějších dokumentů vztahujících se k uvedenému tématu. Dokumenty budou připraveny k publikaci v jazyce originálu a doplněny regesty a příslušným poznámkovým aparátem včetně komentovaného osobního rejstříku. Některé údaje z dokumentů budou zpracovány formou přehledů, resp. tabulek a zařazeny do příloh. Součástí edice bude archeografický a historický úvod, který shrne dějiny odbojové organizace Obrana národa a zařadí je do širšího historického kontextu.

Od eutanazie k vyhlazování Židů

Vedoucí projektu: Pavel Zeman | Doba realizace: 2013–2017
Cílem projektu je na příkladu vybraných skupin pachatelů německé národnosti pocházejících z jižních a severních Čech (regiony Český Krumlov, Teplice, Ústí nad Labem) ukázat vývoj genocidních programů třetí říše. Nedílnou součástí projektu je rámcové zpracování plánování a realizace programu nacistické „eutanazie“ na území bývalé Říšské župy Sudety a protektorátu Čechy a Morava a rámcové podchycení počtu jejích obětí. Výstupem projektu bude odborná monografie.

Odboj a perzekuce křesťanů v období nacismu a komunismu (1938–1989)

Vedoucí projektu: Markéta Doležalová | Doba realizace: 2009–2018
Projekt je zaměřen na postupnou dokumentaci duchovních z řad křesťanských církví, především na duchovní katolické církve, Českobratrské církve evangelické, Jednoty bratrské, Jednoty českobratrské, Církve československé (husitské) a pravoslavné církve. Naším záměrem je zakončit tento dlouhodobý projekt monografií s životopisnými medailony jednotlivých duchovních křesťanských církví, kteří prošli koncentračním táborem Dachau.

Opus Bonum

Vedoucí projektu: Petr Placák | Doba realizace: 2015–2017
Laická katolická organizace Opus Bonum (OB) byla založena čs. exulanty v roce 1972 v tehdejším západním Německu s cílem uchovat a dále rozvíjet českou a slovenskou křesťanskou kulturu v podmínkách exilu. Původní záměr zakladatelů organizace, péče o duchovní dědictví, přednášky a konference, které za tím účelem OB pořádalo v severobavorském Frankenu, záhy přerostl v jedinečnou ideovou, a přitom korektní konfrontaci nejrůznějších názorových proudů uvnitř československého exilu, včetně exkomunistů. Projekt si klade za cíl zmapovat ideové rozdíly a názory, které se střetávaly nad jednotlivými tématy sympozií pořádaných OB, z čeho tyto názorové rozdíly vycházely a o co se opíraly, a pokusit se zasadit frankenská střetávání do celkového kontextu čs. kultury minulého století.

Představitelé nacistického represivního aparátu protektorátu Čechy a Morava

Vedoucí projektu: Pavel Kreisinger | Doba realizace: 2011–2017
Projekt chce zpracovat přehled a charakteristiky vedoucích představitelů nacistického okupačního aparátu v protektorátu Čechy a Morava. Zejména se bude jednat o příslušníky tajné státní policie (Gestapo), částečně též o příslušníky bezpečnostní služby (SD) a zpravodajské služby Wehrmachtu (tzv. Abwehr). Dlouhodobým záměrem je zakončit tento badatelský projekt vydáním rozsáhlé edice dokumentů, kde bude činnost vybraných osob vylíčena v širším kontextu.

Protikomunistické letáky a tiskoviny v totalitním Československu 1948–1953

Vedoucí projektu: Petr Mallota | Doba realizace: 2014–2017
Projekt na základě archivního výzkumu zdokumentuje v plné šíři existenci „protistátních“ letáků i obdobných ilegálních tiskovin, jež vznikly v Československu jako výraz odporu proti totalitní moci v letech 1948–1953. Finálním výstupem bude edice dokumentů (letáků).

Šlechta v konfrontaci s totalitními režimy (1938–1989)

Vedoucí projektu: Dita Homolová | Doba realizace: 2011–2017
Cílem projektu je výzkum postupné degradace postavení šlechty v české společnosti, směřující až k likvidaci šlechty jakožto sociální skupiny komunistickým režimem. Hlavním výstupem projektu bude monografie, v níž na příkladu řady vybraných šlechtických osobností, reprezentujících různé formy adaptace a rozdílné postoje a strategie, budou sledovány obecné procesy sociální, ekonomické a politické transformace československé společnosti prizmatem této sociální skupiny.

Státní zemědělské podniky a jejich role při prosazování kolektivizace venkova

Vedoucí projektu: Jiří Urban | Doba realizace: 2017–2019
Projekt se věnuje problematice státních zemědělských podniků a jejich roli při prosazování kolektivizace venkova. Tomuto tématu byla dosud věnována jen naprosto minimální badatelská pozornost, ačkoli na potřebu komplexního primárního výzkumu úlohy strojních a traktorových stanic (STS) a Československých státních statků (ČSSS) v procesu kolektivizace poukazoval již koncem 70. let nestor agrárních dějin Samuel Cambel.

Udavačství jako sociální praxe v českých zemích 1938–1953

Vedoucí projektu: Jaromír Mrňka | Doba realizace: 2017–2019
Nacistická a stalinistická diktatura představovaly systémy vládnutí, které udávání přiznávaly relativně vyšší důležitost. Odlišovaly se především v kvantitativní míře. Projekt bude rekonstruovat fenomén udavačství v moderní české společnosti a bude zaměřen na analýzu mechanismů, v nichž udavačství představovalo specifický druh sociální komunikace mezi státem a společností. Důraz bude kladen na analýzu udavačství jako výlučného jednání, přičemž bude analyzována jak individualita konkrétních aktérů, tak jejich sociální zasazení jako osobité sociální skupiny.

Ukrajinská povstalecká armáda na území Československa

Vedoucí projektu: David Svoboda | Doba realizace: 2012–2017
Projekt se zabývá ukrajinským protisovětským odbojem za druhé světové války a za války studené. Zabývá se dějinami ukrajinského integrálního nacionalismu, nacházejícími vyjádření v radikálních akcích jeho stoupenců v letech 1939–1950.

Underground v regionech

Vedoucí projektu: Ladislav Kudrna | Doba realizace: 2012–2017
Projekt se zaměřuje na základní výzkum regionálních undergroundových aktivit v normalizačním Československu. Hlavním výstupem bude monografie „Underground v regionech 1975–1989“.

Útěk z Leopoldova

Vedoucí projektu: Jaroslav Rokoský | Doba realizace: 2015–2017
Projekt na základě archivního výzkumu mapuje útěk odbojářů z nejobávanější věznice v ČSR. Výstupem budou dvě odborné studie, jež budou prezentovány v odborných periodikách, a monografie „Útěk z Leopoldova“.

Varšavská smlouva: dezintegrace a rozpad (1985–1991)

Vedoucí projektu: Matěj Bílý | Doba realizace: 2017–2019
Projekt se zaměřuje na analýzu posledních let existence organizace Varšavské smlouvy v éře vlády generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila Gorbačova. Výzkum se bude orientovat především na otázku, jakou úlohu v procesu rozvolňování východního bloku sehrála tato organizace, která od roku 1955 představovala jeden z důležitých mocenských mechanismů v sovětské zájmové sféře.

Vývoj a organizační struktura Komunistické strany Československa

Projekt má za cíl zpracovat publikaci s rozsáhlou úvodní studií o dějinách KSČ a následnou velmi rozsáhlou heslovou částí. Ta zpracuje osudy funkcionářů KSČ a KSS, kteří byli v letech 1921–1989 členy vybraných řídících stranických orgánů nebo jinak zásadním způsobem ovlivňovali činnost KSČ. Biografická hesla budou vycházet nejen z relevantní odborné literatury, nýbrž také z původního výzkumu archivních pramenů. Na přípravě jednotlivých hesel pracují kromě vybraných badatelů ÚSTR také externí spolupracovníci z českých a slovenských historiografických institucí.

Zánik agrární strany a pád československé demokracie

Vedoucí projektu: Petr Anev | Doba realizace: 2013–2017
Cílem projektu je předložit monografii, která popíše okolnosti zániku agrární strany, a to v širších politických souvislostech. Platí, že bez objasnění zániku této strany není možné pochopit pád československé demokracie. Navzdory tomu se tématu konce agrárníků ve srovnání s jinými příliš pozornosti nevěnovalo. Sledování agrárníků nabídne zajímavé srovnání jednotlivých epoch našich dějin – demokratické první republiky a následujících období, kdy se v našich zemích v různé míře uplatňovala totalita na úkor demokracie.

Živé pochodně. Sebeupálení jako forma politického protestu v sovětském bloku (1968–1989)

Vedoucí projektu: Petr Blažek | Doba realizace: 2015–2017
Hlavní náplní projektu je historický výzkum případů sebeupálení v sovětském bloku, které se objevily na konci 60. let v reakci na srpnovou okupaci Československa a nastupující „normalizaci“. Hlavním výstupem bude monografie, v níž budou případy sebeupálení v sovětském bloku představeny v kontextu ostatních vln této formy radikálního politického protestu ve světě.