Ústav pro studium totalitních režimů – Úvodní stránka

Obvodní soud pro Prahu 10 dnes rehabilitoval nedávno zesnulého Milana Knížáka (86). Soud uznal Knížákovu účast na soudní rehabilitaci za jeho vazební stíhání na přelomu let 1974 a 1975 podle nálezu Ústavního soudu. Rozhodnutí nabylo právní moci okamžitě.

S velkou pozitivní odezvou a za masivní účasti, včetně významných osobností, proběhl uplynulou neděli 2. 8. 2026 v obci Babice komponovaný program Ústavu pro studium totalitních režimů k 75. výročí tzv. babických událostí.

Ján Langoš by letošního 2. srpna oslavil osmdesát let. Na disidenta, křesťana, bigbíťáka, neúnavného zápasníka se zlem a bezprávím a „duchovního otce“ Ústavu pro studium totalitních režimů takto zavzpomínal novinář a bývalý politik Jan Ruml.

Protikomunistická odbojová organizace Světlana patří k největším skupinám, které vystoupily proti etablujícímu se totalitnímu režimu. Vznikla na podzim 1948, čítala stovky členů a spolupracovníků zejména na Moravě.

Historik Petr Kopal byl hostem pořadu Dobrý večer s A11, kde představil nový přednáškový cyklus 30 případů majora Zemana. Vysvětlil, proč je seriál dodnes důležitým svědectvím o fungování komunistické propagandy a jak může pomoci lépe porozumět moderním československým dějinám.

V pátek hostil Nový Bydžov další ročník Novobydžovského kolokvia. To tradičně propojuje specialisty z různých vědních i společenských oborů a profesí, včetně Ústavu pro studium totalitních režimů. Setkání nabídlo bohatý program zaměřený na historická a společenská témata.

Ve věku 86 let zemřel výtvarník, performer, hudebník, pedagog, teoretik umění a někdejší ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák. Česká kultura ztrácí mimořádnou osobnost, která svým dílem i občanskými postoji po několik desetiletí významně ovlivňovala veřejný prostor.

Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil účast na soudní rehabilitaci Josefa Stříbrného (1915-1976), účastníka zahraničního protinacistického odboje. Šlo o jeho nezákonné věznění komunistickým režimem od 24. listopadu do 16. prosince 1948.

V Novém Bydžově se v pátek 24. července uskuteční již IV. ročník Novobydžovského kolokvia. Mezi přednášejícími vystoupí také odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů – historici Petr Kopal, Libor Svoboda a Jiří Urban.

Senát Obvodního soudu pro Prahu 1 pod vedením JUDr. Miroslava Špeciána projednal v neveřejných zasedáních celkem 19 návrhů na soudní rehabilitaci. Řízení se týkala krátkodobých, často opakovaných zadržení rodin Němcových a Paloušových a Ivana Jirouse.

V minulých dnech navázal Petr Blažek, historik Ústavu pro studium totalitních režimů a autor knihy Živé pochodně v sovětském bloku na své prezentační turné po Ukrajině. Tentokrát knihu představil ve městech Luck a Chmelnyckyj.

U příležitosti završení diplomatické mise mimořádného a zplnomocněného velvyslance Maďarska v České republice J. E. Andráse Baranyiho se uskutečnilo slavnostní setkání, jehož se zúčastnilo také ředitel a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

V prostorách Kostela sv. Vavřince v Seči na Chrudimsku je až do 20. srpna 2026 k vidění výstava Ústavu pro studium totalitních režimů nazvaná Nebe bylo plné hvězd. Výstava připomíná komunistické pokusy zastavit život řeholních společenství na našem území.

Přelomová monografie Petra Blažka Živé pochodně v sovětském bloku vydaná v anglickém jazyce se dočkala příznivé recenze v Times Literary Supplement, někdejší přílohy The Times, což je jeden z nejprestižnějších kulturních časopisů na světě.

Ústav pro studium totalitních režimů se zapojil do dobročinné iniciativy na podporu dětí, jejichž maminky vykonávají trest odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou. Zaměstnanci ÚSTR pro ně uspořádali během června sbírku hraček.

Koncem června byla do Knihovny Jána Langoše převezena poslední část knihovny z německého Institutu für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien e. V., díky čemuž se fond knihovny Ústavu pro studium totalitních režimů rozroste přibližně o dalších 2000 knih a publikací.

Ústav pro studium totalitních režimů připravuje na listopad mezinárodní konferenci Pro vlast, nebo pro stranu? pod záštitou Úřadu vlády ČR. O jejích tématech, mezinárodní spolupráci i aktuálních přípravách hovoří historik Daniel Povolný.

Ústav pro studium totalitních režimů připravuje na podzim letošního roku novou celostátní soutěž pro mladé badatele a také pamětníky historických událostí. Cena Jiřího Lišky, zaměřená na moderní dějiny a zkušenost české společnosti s totalitními režimy, bude oficiálně vyhlášena 1. října 2026.

Badatelům a badatelkám nabízí Ústav pro studium totalitních režimů aktualizovaný seznam výběrové bibliografie k problematice komunistické vězeňsko-pracovní perzekuce na území Československa a Sovětského svazu.

Výzkum moderních dějin, zkoumání totalitních režimů i uchovávání historické paměti překračují hranice jednotlivých států. Právě proto ÚSTR dlouhodobě rozvíjí partnerství se zahraničními institucemi, univerzitami, paměťovými organizacemi i výzkumnými centry z celé Evropy i světa.

Kamil Nedvědický se setkal s Radko Sáblíkem, ředitelem Smíchovské střední. Jednání se zaměřilo na možnosti spolupráce v oblasti vzdělávání, využití moderních technologií při výuce soudobých dějin a zapojení studentů do projektů ÚSTR.

Ústav pro studium totalitních režimů připomíná tragické události v Babicích jako varování před mechanismy totalitní moci, která dokázala jednotlivou tragickou událost zneužít k rozpoutání jedné z nejtvrdších represivních kampaní počátku padesátých let.

V letošním roce si připomínáme úmrtí Jiřího Macháčka, příslušníka čs. zahraničního letectva v britském Královském letectvu RAF. O jeho životním osudu , významu regionální paměti i odkazu československých letců hovoří Tomáš Zouzal, historik Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ústav pro studium totalitních režimů se letos zapojí do festivalu NeverMore 68, který se věnuje připomínání totalitních režimů, jejich obětí a významu historické paměti. Připraví diskusní panel věnovaný akci Asanace a výstavu o Čechoslovácích pronásledovaných sovětskou tajnou policií.

(1. 7. 2026) – Problematika hromadných hrobů na Ďáblickém hřbitově patří k nejcitlivějším tématům vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Kamil Nedvědický v rozhovoru vysvětluje, proč je důležité pokračovat ve výzkumu a proč by Ďáblice měly zůstat místem živé historické paměti.

Ve věku 102 let zemřel v noci na sobotu čestný předseda KPV František Wiendl. Za druhé světové války se účastnil protinacistického a po roce 1948 i protikomunistického odboje a pomohl uprchnout za hranice několika desítkám lidí, které režim pronásledoval.

Ústav pro studium totalitních režimů si na několika pietních setkáních připomněl oběti komunistické totality. Po smíchovském vzpomínkovém aktu věnovaném Miladě Horákové pokračovaly další pietní akce na Vyšehradě a na Ďáblickém hřbitově.

Kamil Nedvědický vystoupil při pietním aktu u příležitosti 76. výročí justiční vraždy Milady Horákové. Připomínka se uskutečnila 25. června před kostelem Českobratrské církve evangelické v Bieblově ulici v Praze 5.

Ústav pro studium totalitních režimů ve středu 24. června v pražském Paláci Archa úspěšně navázal na svůj nový cyklus debat věnovaných fenoménu televizního seriálu 30 případů majora Zemana. Diskusní večer se tentokrát zaměřil na epizody Vrah se skrývá v poli a Štvanice.

Stateční lidé, kteří se dokázali postavit zlu totalitního režimu, by neměli být zapomenuti. A úkolem Ústavu pro studium totalitních režimů je být k tomu co nejvíce nápomocen, jako se stalo v případě odhalení pamětní desky letci RAF Jiřímu Macháčkovi v Sedlčanech.

Účast Ústavu pro studium totalitních režimů na pietních a vzpomínkových akcích je nedílnou součástí jeho poslání – připomínat oběti nacistické a komunistické totality, pečovat o historickou paměť a přispívat k veřejné debatě o důsledcích totalitních režimů.

Odborná konference Babice – rudá heydrichiáda, kterou 17. června 2026 uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s městem Třebíč, se setkala s mimořádným zájmem odborné i laické veřejnosti.

Právě dnes před třinácti lety opustil tento svět pianista, zpěvák, skladatel, textař a spisovatel Filip Topol. Byl jednou z nejvýraznějších osobností tuzemské hudební scény, jehož odkaz stále mnohé ovlivňuje a inspiruje.

Odešel Jiří Wolf. Bývalý politický vězeň a signatář Charty 77 zemřel po dlouhé nemoci ve věku 74 let dne 16. června 2026. V roce 2006 se mimo jiné podílel na obvinění někdejšího komunistického poslance a bývalého dozorce Josefa Vondrušky z týrání vězňů.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se setkalo s novým arcibiskupem pražským a primasem českým Stanislavem Přibylem. Hovořilo se o pokračování a dalším rozvoji spolupráce, , zejména v oblasti výzkumu moderních dějin, církevních dějin a připomínání obětí totalitních režimů.

Ústav pro studium totalitních režimů zve školy, studenty i širokou veřejnost na mimořádnou výstavu izraelského malíře Zvy Tolkovskeho Básník v ghettu, která je do konce letošního roku k vidění ve výstavním sále ÚSTR v Paláci Archa v Praze.

Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů v Paláci Archa v Praze navštívila v pondělí 15. června skupina pětatřiceti návštěvníků a spolupracovníků norského centra ARKIVET Peace and Human Rights Centre z Kristiansandu.

Rozhovor s Lukášem Holatou po sympoziu ENRS ve slovenské Bratislavě, které se zaměřilo na vztah mezi historickou pamětí, dezinformacemi a současnými společenskými konflikty. Jeho nejdůležitějším sdělením bylo, že historie dnes představuje přímý nástroj moci a manipulace.

Ředitel Ladislav Kudrna stojí za iniciativou, která vedla ke změně názvu budoucí stanice metra D z Olbrachtova na Ryšánka. Podle něj bylo nepřijatelné, aby významný dopravní uzel nesl jméno spisovatele, který aktivně podporoval zločinný komunistický režim.