Ústav pro studium totalitních režimů – Úvodní stránka

Přelomová monografie Petra Blažka Živé pochodně v sovětském bloku vydaná v anglickém jazyce se dočkala příznivé recenze v Times Literary Supplement, někdejší přílohy The Times, což je jeden z nejprestižnějších kulturních časopisů na světě.

Ústav pro studium totalitních režimů se zapojil do dobročinné iniciativy na podporu dětí, jejichž maminky vykonávají trest odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou. Zaměstnanci ÚSTR pro ně uspořádali během června sbírku hraček.

Koncem června byla do Knihovny Jána Langoše převezena poslední část knihovny z německého Institutu für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien e. V., díky čemuž se fond knihovny Ústavu pro studium totalitních režimů rozroste přibližně o dalších 2000 knih a publikací.

Ústav pro studium totalitních režimů připravuje na listopad mezinárodní konferenci Pro vlast, nebo pro stranu? pod záštitou Úřadu vlády ČR. O jejích tématech, mezinárodní spolupráci i aktuálních přípravách hovoří historik Daniel Povolný.

Ústav pro studium totalitních režimů připravuje na podzim letošního roku novou celostátní soutěž pro mladé badatele a také pamětníky historických událostí. Cena Jiřího Lišky, zaměřená na moderní dějiny a zkušenost české společnosti s totalitními režimy, bude oficiálně vyhlášena 1. října 2026.

Badatelům a badatelkám nabízí Ústav pro studium totalitních režimů aktualizovaný seznam výběrové bibliografie k problematice komunistické vězeňsko-pracovní perzekuce na území Československa a Sovětského svazu.

Výzkum moderních dějin, zkoumání totalitních režimů i uchovávání historické paměti překračují hranice jednotlivých států. Právě proto ÚSTR dlouhodobě rozvíjí partnerství se zahraničními institucemi, univerzitami, paměťovými organizacemi i výzkumnými centry z celé Evropy i světa.

Kamil Nedvědický se setkal s Radko Sáblíkem, ředitelem Smíchovské střední. Jednání se zaměřilo na možnosti spolupráce v oblasti vzdělávání, využití moderních technologií při výuce soudobých dějin a zapojení studentů do projektů ÚSTR.

Ústav pro studium totalitních režimů připomíná tragické události v Babicích jako varování před mechanismy totalitní moci, která dokázala jednotlivou tragickou událost zneužít k rozpoutání jedné z nejtvrdších represivních kampaní počátku padesátých let.

V letošním roce si připomínáme úmrtí Jiřího Macháčka, příslušníka čs. zahraničního letectva v britském Královském letectvu RAF. O jeho životním osudu , významu regionální paměti i odkazu československých letců hovoří Tomáš Zouzal, historik Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ústav pro studium totalitních režimů se letos zapojí do festivalu NeverMore 68, který se věnuje připomínání totalitních režimů, jejich obětí a významu historické paměti. Připraví diskusní panel věnovaný akci Asanace a výstavu o Čechoslovácích pronásledovaných sovětskou tajnou policií.

(1. 7. 2026) – Problematika hromadných hrobů na Ďáblickém hřbitově patří k nejcitlivějším tématům vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Kamil Nedvědický v rozhovoru vysvětluje, proč je důležité pokračovat ve výzkumu a proč by Ďáblice měly zůstat místem živé historické paměti.

Ve věku 102 let zemřel v noci na sobotu čestný předseda KPV František Wiendl. Za druhé světové války se účastnil protinacistického a po roce 1948 i protikomunistického odboje a pomohl uprchnout za hranice několika desítkám lidí, které režim pronásledoval.

Ústav pro studium totalitních režimů si na několika pietních setkáních připomněl oběti komunistické totality. Po smíchovském vzpomínkovém aktu věnovaném Miladě Horákové pokračovaly další pietní akce na Vyšehradě a na Ďáblickém hřbitově.

Kamil Nedvědický vystoupil při pietním aktu u příležitosti 76. výročí justiční vraždy Milady Horákové. Připomínka se uskutečnila 25. června před kostelem Českobratrské církve evangelické v Bieblově ulici v Praze 5.

Ústav pro studium totalitních režimů ve středu 24. června v pražském Paláci Archa úspěšně navázal na svůj nový cyklus debat věnovaných fenoménu televizního seriálu 30 případů majora Zemana. Diskusní večer se tentokrát zaměřil na epizody Vrah se skrývá v poli a Štvanice.

Stateční lidé, kteří se dokázali postavit zlu totalitního režimu, by neměli být zapomenuti. A úkolem Ústavu pro studium totalitních režimů je být k tomu co nejvíce nápomocen, jako se stalo v případě odhalení pamětní desky letci RAF Jiřímu Macháčkovi v Sedlčanech.

Účast Ústavu pro studium totalitních režimů na pietních a vzpomínkových akcích je nedílnou součástí jeho poslání – připomínat oběti nacistické a komunistické totality, pečovat o historickou paměť a přispívat k veřejné debatě o důsledcích totalitních režimů.

Odborná konference Babice – rudá heydrichiáda, kterou 17. června 2026 uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s městem Třebíč, se setkala s mimořádným zájmem odborné i laické veřejnosti.

Právě dnes před třinácti lety opustil tento svět pianista, zpěvák, skladatel, textař a spisovatel Filip Topol. Byl jednou z nejvýraznějších osobností tuzemské hudební scény, jehož odkaz stále mnohé ovlivňuje a inspiruje.

Odešel Jiří Wolf. Bývalý politický vězeň a signatář Charty 77 zemřel po dlouhé nemoci ve věku 74 let dne 16. června 2026. V roce 2006 se mimo jiné podílel na obvinění někdejšího komunistického poslance a bývalého dozorce Josefa Vondrušky z týrání vězňů.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se setkalo s novým arcibiskupem pražským a primasem českým Stanislavem Přibylem. Hovořilo se o pokračování a dalším rozvoji spolupráce, , zejména v oblasti výzkumu moderních dějin, církevních dějin a připomínání obětí totalitních režimů.

Ústav pro studium totalitních režimů zve školy, studenty i širokou veřejnost na mimořádnou výstavu izraelského malíře Zvy Tolkovskeho Básník v ghettu, která je do konce letošního roku k vidění ve výstavním sále ÚSTR v Paláci Archa v Praze.

Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů v Paláci Archa v Praze navštívila v pondělí 15. června skupina pětatřiceti návštěvníků a spolupracovníků norského centra ARKIVET Peace and Human Rights Centre z Kristiansandu.

Rozhovor s Lukášem Holatou po sympoziu ENRS ve slovenské Bratislavě, které se zaměřilo na vztah mezi historickou pamětí, dezinformacemi a současnými společenskými konflikty. Jeho nejdůležitějším sdělením bylo, že historie dnes představuje přímý nástroj moci a manipulace.

Ředitel Ladislav Kudrna stojí za iniciativou, která vedla ke změně názvu budoucí stanice metra D z Olbrachtova na Ryšánka. Podle něj bylo nepřijatelné, aby významný dopravní uzel nesl jméno spisovatele, který aktivně podporoval zločinný komunistický režim.

V Českých Budějovicích proběhla dvoudenní odborná konference Československo v letech 1948–1953. Konferenci zahájil ředitel Ladislav Kudrna, který připomněl význam odborného výzkumu prvních pěti let komunistického režimu.

Mezinárodní konference v Českých Budějovicích patří v aktivitách Ústavu pro studium totalitních režimů již k tradičním akcím. Nejinak tomu bylo i v letošním roce, kdy proběhla již počtrnácté. Jejím tématem bylo Československo v letech 1948-1953.

Badatelka Ústavu pro studium totalitních režimů Eva Vybíralová se zúčastnila mezinárodní vědecké konference v Římě zaměřené na vztahy Svatého stolce se zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy ve 20. století.

V polské Varšavě se 9. června konala mezinárodní vědecká konference Technology in the Service od Eastern Bloc State Security Organs, kterou uspořádal Archiv Instytutu Pamięci Narodowej. Ústav pro studium totalitních režimů na konferenci zastupoval historik Daniel Povolný.

Ve dnech 9. a 10. června 2026 se uskutečnil čtvrtý ročník letní školy pro středoškolské studenty v obci Svatý Jan pod Skalou. Hlavním tématem byly komunistické tábory nucených prací a celkové přiblížení totalitních praktik v tzv. zakladatelském období komunistického režimu v Československu.

Zemřela Zdeňka Mašínová. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra členů odbojové skupiny bratří Mašínů. Nebyla to ale „jen“ dcera a mladší sestra, ale především silná žena, která prožila celý svůj život podle zásady, že zlu je nutné se postavit.

V sobotu 11. června 1983 se v prostředí brněnského parku v Pisárkách odehrál asi největší zásah vůči vlasaté mládeži a rockovým fanouškům v komunistickém Československu. Do lidového podvědomí se zapsal jako Žabčický masakr.

Ve středu 10. června si připomínáme 84. výročí vyhlazení středočeské obce Lidice, kterou nacisté v noci z 9. na 10. června 1942 zcela zničili jako součást represí po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Katolická církev slavnostně vyhlásila blahoslavenými kněze Jana Bulu a Václava Drbolu, kteří se stali jedněmi z nejznámějších obětí komunistických represí spojených s tzv. babickými procesy. Jejich osudy představují silné svědectví o odvaze a věrnosti vlastním hodnotám i tváří v tvář totalitě.

Před 82 lety se odehrála jedna z nejvýznamnějších vojenských operací druhé světové války; vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Tato rozsáhlá operace byla začátkem osvobozování západní Evropy od nacistické okupace a výrazně přispěla k následné porážce Německa.

V madridském parku Río byl slavnostně odhalen pomník Františka Suchého, někdejšího ředitele strašnického krematoria, který za protektorátu s mimořádnou odvahou a nasazením vlastního života uchovával památku obětí nacistického teroru.

Jak žily děti a dospívající mládež v období nacistické okupace? A jak lze tyto zkušenosti zprostředkovat současné generaci? Právě těmto otázkám byl věnován  interdisciplinární workshop Mládež za protektorátu – od školních lavic k odboji, který proběhl ve čtvrtek 4. 6. v Paláci Archa.

Se zájmem veřejnosti se setkalo představení prvního čísla v roce 2026 revue Paměť a dějiny. V diskusním panelu představila obsah aktuálního vydání trojice jeho autorů – Pavla Plachá, Jan Vajskebr a Jan Dvořák.