Ústav pro studium totalitních režimů nezcenzuroval, a ani nezakázal Učebnici soudobých dějin pro 9. třídy a víceletá gymnázia. Vedení ÚSTR kritizovalo učebnici za její jednostrannost a nepravdivá tvrzení, nešlo tedy o osobní či jiný spor.

V novém sídle Ústavu pro studium totalitních režimů v Paláci Archa se v úterý 1. října sešla komise pro Ceny ÚSTR (Ceny Václava Bendy), aby navrhla osobnosti, jimž bude cena udělena při slavnostním večeru, pořádaném tradičně v sídle Senátu.

Ve čtvrtek 26. září se Klášteře dominikánů uskutečnila veřejná prezentace nové knihy badatelky Evy Vybíralové s názvem Skrytá církev a tajná svěcení. Debatě předcházelo představení Mikro-Teatra ve Skautském institutu.

V pátek 27. září 2024 zemřela ve věku 98 let Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. O svých zkušenostech z koncentračního tábora, smutném osudu Lidic i těžkém návratu do normálního života Skleničková vydala dvě autobiografické publikace.

Ve středu 25. září jsme médiím umožnili si prohlédnout torzo budovy Ústavu pro studium totalitních režimů v Siwiecově ulici a pak je pozvali do svých nových prostor v Paláci Archa v ulici Na Poříčí.

S velkými rozpaky sleduji spor, který před lety propukl a stále pokračuje mezi aktuálním vedením Ústavu pro studium totalitních režimů a těmi, kdo ještě jako jeho zaměstnanci stáli u zrodu projektu Dějepis+, jehož deklarovaným cílem bylo zavést inovativní výuku dějin 20. století.

Miroslav Vodrážka oslavil v dobré fyzické i duševní kondici sedmdesát let. Publicista, filozof, hudebník vybočoval svými názory a postoji v minulosti a vybočuje i dnes. Přejeme mu mnoho sil do dalších let.

Na akci nazvané Underground Praha – Košice proběhl ve středu 18. září v Čítárně Unijazz v Praze nevšední křest tří nových publikací Ústavu pro studium totalitních režimů. Akci doprovodila unikátní výstava fotografií a nechyběla ani pořádná muzika.

V září 1989 založili zpěvák a hudební skladatel Michael Kocáb a textař a redaktor Mladého světa Michal Horáček iniciativu MOST. Jejím účelem bylo zprostředkování dialogu mezi vládnoucí KSČ a disentem.

Čítárna Unijazz. Nevšední, tichý a vlídný prostor, který by v rušné žižkovské ulici plné aut hledal jen málokdo. Přesto, nebo právě proto je v Praze tak vyhledávaným místem. Ve středu 18. září zde Ústav pro studium totalitních režimů slavnostně pokřtí hned tři své nové publikace.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů s potěšením přijalo zprávu, že nakladatelství Klett (FRAUS) stahuje z trhu učebnici Soudobé dějiny pro 9. třídy a víceletá gymnázia a je ve shodě s písemným vyjádřením jednatele nakladatelství, že se jedná o kontroverzní učebnici.

Petice Několik vět měla nečekaný ohlas, podepisovaly ji tisíce lidí, včetně známých umělců. Jména signatářů zveřejňovala ve svém vysílání rozhlasová stanice Svobodná Evropa.Komunistický režim zahájil rozsáhlou kampaň v médiích. Zapojila se i Státní bezpečnost.

Témata manipulace skupiny, populismu, dezinformace, totalitních praktik, a tedy svobody myšlení, jsou nedílnou součástí našeho světa. Jak se o nich bavit s žáky a studenty bylo obsahem semináře Pravidla totality, který v Praze uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů.

V pondělí 9. září proběhl pietní akt k uctění památky Ryszarda Siwiece před jeho památníkem v Praze. Polský občan Siwiec se na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa před 56 lety sebeobětoval pro svobodu a spravedlnost.

Ústav pro studium totalitních režimů navštívil Lin Ming-hsin, ministr bez portfeje tchajwanské vlády. Hlavním cílem návštěvy bylo sdílení zkušeností v oblasti transformačních procesů či zřizování paměťových institucí v nově vznikající demokracii.

Při příležitosti 55. výročí potlačení demonstrací v srpnu 1969 v Československu uspořádal ve středu 4. září Ústav pro studium totalitních režimů seminář věnovaný těmto pohnutým událostem, jimiž si občané chtěli připomenout první výročí okupace ČSSR dne 21. srpna 1968.

V nejnovějším vydání historické revui Paměť a dějiny najdete studii Jiřího Plachého, která popisuje činnost původně odbojové skupiny Pátá kolona, jež v době, kdy v protektorátu hrozil za pouhý poslech radia trest smrti, rozjela gangsterskou činnost „chicagského“ střihu.

Ústav pro studium totalitních režimů sídlí ode dneška na nové adrese. Najdete nás v komplexu budov Paláce Archa v ulici Na Poříčí 1047/26 – vchod B. Adresa se sice mění, ale telefonní čísla zůstávají v platnosti, stejně tak emaily na všechny zaměstnance.

Ústav pro studium totalitních režimů vyhlašuje nultý ročník Literární ceny Waltera Sernera pro studenty a studentky středních škol do 20 let věku v žánru eseje, povídky a videa. Uzávěrka soutěže je 20. října 2024.

Letní škola pro učitele Ústavu pro studium totalitních režimů skončila. O její letošní téma – Protikomunistický odboj a odpor – byl mezi pedagogy velký zájem. Děkujeme za důvěru a těšíme se na setkání za rok.

Ve věku 57 let zemřela signatářka Charty 77 Martina Vondrová. Manželka europoslance a politika Alexandra Vondry podlehla 21. srpna krátce před půlnocí těžké nemoci. Poslední rozloučení se bude konat 31. srpna v Litoměřicích.

Přítomnost sovětských vojáků na území ČSSR vedla k řadě incidentů mezi vojáky a civilisty. Jen v roce 1989 v jejich důsledku zahynulo třináct československých občanů.

V neděli 18. srpna opustil pozemský svět básník a představitel undergroundu let sedmdesátých, signatář Charty 77, opisovatel a šiřitel samizdatů František Pánek ve svých nedožitých (nicméně bytostně nažitých) 75 letech.

V pátek uplynulo 85 let od uzavření smlouvy mezi nacistickým SSSR a nacistickým Německem. Souvislosti, důsledky i současné ozvěny této dohody jsme rozebrali na semináři 85 let Paktu Molotov–Ribbentrop.

Před budovou Českého rozhlasu jsme si připomněli 56. výročí invaze do Československa, kterou v noci na 21. srpna 1968 provedly armády Varšavské smlouvy pod vedením SSSR.

Okupaci Československa si do Prahy v srpnu 1989 přijeli připomenout i cizinci z Polska a Maďarska. Na akci se pak chystaly i zahraniční televizní štáby. Bezpečnost ale byla na nejvýznamnější výročí roku pečlivě připravena …

Studie Zdeňka Bauera, zveřejněná v prvním letošním čísle revue Paměť a dějiny, s definitivní platností ztotožnila postavu z děl Bohumila Hrabala se skutečným osudem nymburského řezníka Františka Vašíčka.

Ústav pro studium totalitních režimů nabízí státním institucím trvale nepotřebný nábytek, telefony a vybavení interiéru.

Ústav pro studium totalitních režimů nabízí státním institucím trvale nepotřebné kancelářské potřeby a techniku.

Byla vystavena brutálnímu zacházení. Vyrazili jí jedno oko, utrpěla pohmoždění žeber. Lékařského ošetření se jí však nedostalo. Násilí ale nebylo gestapákům nic platné, své druhy Marie Cibulková nezradila.

V roce 1989 se opoziční hnutí v Československu výrazně aktivizovala. Koncem června StB zaznamenala zvýšené aktivity především Nezávislého mírového sdružení, které svolalo manifestaci na pražské náměstí Míru za zrušení povinné vojenské služby.

V uplynulém týdnu pokračovalo v Praze hlavní líčení s bývalým vysoce postaveným velitelem pohraniční stráže Janem Muzikářem, který je obžalován ze spoluzodpovědnosti za smrt a vážná zranění několika lidí na československé státní hranici v osmdesátých letech minulého století.

Oslavou českého filmu, jakož i českých hvězd stříbrného plátna v období protektorátu byly zcela jednoznačně dva ročníky festivalu pořádaného ve Zlíně a nazvaného Filmové žně, který se také po vzoru benátského festivalu označoval jako „Zliennale“.

Vzpomínek na léta věznění či zážitky z nacistických kriminálů a lágrů byla od druhé světové války publikována již celá rada. Zaznamenané svědectví odbojáře Antonína Mádla se v tomto směru dosti liší. Ten své prožitky sděloval formou komiksu.

Státní bezpečnost fungovala v komunistickém režimu nejen jako mocný nástroj totality v boji proti „vnitřnímu nepříteli“, ale také jako zdroj informací o náladách ve společnosti. V červenci 1989 již bylo znát, že se „Listopad“ nezadržitelně blíží …

Na plénu Senátu Parlamentu České republiky byla 10. července 2024 vzata na vědomí Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek za rok 2023. Z 69 přítomných senátorek a senátorů, bylo 62 pro a nikdo nebyl proti.

Ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů připravil Archiv bezpečnostních složek ČR výstavu „Ideopolicie – Správa kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli 1974-1988“. Je přístupná on-line a zcela zdarma.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR vzal v úterý 9. července bez výhrad na vědomí Výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů a ABS za rok 2023 a doporučil plénu Senátu, aby tuto výroční zprávu za rok 2023 vzalo na vědomí.

Historička Pavla Plachá v aktuálním vydání historické revui Paměť a dějiny detailně prozkoumala dramatický životní příběh Žofie Veselíkové, kterou nejen její dcera, operní pěvkyně Soňa Červená, líčila jako oběť totalitních režimů.

Je zcela obvyklé, že se na Ústav pro studium totalitních režimů, respektive „jeho“ historiky a badatele, obracejí při tvorbě svých odborných pořadů nejrůznější média. V poslední době mají o takovou spolupráci zájem i média ze zahraničí.