Ústav pro studium totalitních režimů – Úvodní stránka

Na jedenáctý listopad připadá Den válečných veteránů, který si od roku 2004 připomíná i Česká republika. V tento den, před 104 lety, bylo uzavřeno příměří mezi zeměmi Dohody a císařským Německem. Válčit se od té doby ale nepřestalo …

Ústav pro studium totalitních režimů počátkem listopadu vydal v koedici s vydavatelstvím Academia další převratnou publikaci – Dějiny Státní bezpečnosti v Československu 1948–1953. Jde o druhý díl tetralogie věnované historii tajné politické policie v letech 1945-1989.

V pátek se byla veřejnosti představena nová publikace věnovaná osudům lidí popravených za protektorátu v Drážďanech. Knihu napsaly historičky Pavla Plachá a Magda Veselská a vydal ji Ústav pro studium totalitních režimů v koedici s nakladatelstvím Pulchra.

Ve čtvrtek 5. 11. vyvrcholila tradiční listopadová konference Ústavu pro studium totalitních režimů. Ta letošní pod názvem Pro vlast, nebo pro stranu? se věnovala zpravodajskému souboji mezi Východem a Západem během druhé světové války a studené války.

V pražském Lichtenštejnském paláci pokračovala ve středu 4. 11. druhým dnem mezinárodní odborná konference Pro vlast, nebo pro stranu?, věnovaná zpravodajským službám, kterou s partnery pořádá Ústav pro studium totalitních režimů.

V Lichtenštejnském paláci v Praze včera začala tradiční listopadová konference Ústavu pro studium totalitních režimů. Třídenní setkání odborníků letos probíhá u příležitosti 75. výročí vzniku Zpravodajské správy a vyčlenění Hlavní informační správy z Ministerstva národní obrany.

Protikomunistický a protinacistický odbojář Josef Mašín (1932-2026) zemřel dnes v Santa Barbaře v Kalifornii (USA). V roce 2008 obdržel čestnou plaketu předsedy vlády ČR Mirka Topolánka. Roku 2010 obdržel s bratrem pamětní list Senátu Parlamentu České republiky.

Jak komunistický režim ovlivňoval filmovou tvorbu a jak kinematografie utvářela obraz příslušníků bezpečnostních složek? Nový, devátý svazek odborné knižní řady Film a dějiny s podtitulem Bezpečnost zkoumá propojení filmu, televize a bezpečnostního aparátu v letech 1948–1989.

Ústav pro studium totalitních režimů v brzké době uvede v koedici s vydavatelstvím Academia na knižní trh další převratnou publikaci – Dějiny Státní bezpečnosti v Československu 1948–1953. Jde o druhý díl tetralogie věnované historii tajné politické policie v letech 1945-1989.

Jak komunistický režim ničil soukromé zemědělství a jak jeho represe poznamenaly celé rodiny i další generace? O tom hovořil historik a publicista Lubomír Vejražka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jak se vyrovnáváme s bezprávím komunistického režimu a jaké možnosti odškodnění mají lidé, kteří byli v minulosti vystaveni politické perzekuci? Tomu se věnovala debata, kterou uspořádaly Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum paměti XX. století.

Jaká byla skutečná kariéra Wernera Tuttera před koncem druhé světové války a nakolik se jeho obraz opírá o historická fakta? Také těmto otázkám se věnoval historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Zumr na konferenci Vizovice 1945: Cesta k vítězství a nový začátek.

Ústav pro studium totalitních režimů v brzké době uvede v koedici s vydavatelstvím Academia na knižní trh další převratnou publikaci – Dějiny Státní bezpečnosti v Československu 1948–1953. Jde o druhý díl tetralogie věnované historii tajné politické policie v letech 1945-1989.

Mezinárodní odborná konference Pro vlast, nebo pro stranu?, která se uskuteční ve dnech 3.-5. listopadu 2026 v Lichtenštejnském paláci v Praze, už má svůj kompletní program. Jejím hlavním tématem bude Čs. vojenské zpravodajství na osudových křižovatkách 20. století 1938–1992.

Na Velvyslanectví ČR ve Vídni se uskutečnila prezentace nového výzkumného projektu Ústavu pro studium totalitních režimů, který se zaměřuje na osudy československých občanů a krajanů popravených ve Vídni během období nacistické nadvlády.

V Sále kardinála Berana v areálu Arcibiskupství pražského se ve čtvrtek 15. října 2026 uskutečnila mezinárodní konference Proticírkevní propaganda v dobách nacismu a komunismu, kterou uspořádaly Památník Terezín, Ústav pro studium totalitních režimů a Arcibiskupství pražské.

Vernisáží byla ve středu 14. října slavnostně zahájena výstava Naděje je naše síla. Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti. Ta bude veřejnosti přístupna v historických prostorách Mladotova domu na Pražském hradě do středy 28. října 2026.

Zveme žáky a studenty s jejich učiteli a profesory na filmový týden, který vznikl ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a festivalem 3Kino – Polish Film Festival. Po filmu následuje moderovaná diskuse s hostem – historikem ÚSTR a studenty.

Ústav pro studium totalitních režimů v brzké době uvede v koedici s vydavatelstvím Academia na knižní trh další převratnou publikaci – Dějiny Státní bezpečnosti v Československu 1948–1953. Jde o druhý díl tetralogie věnované historii tajné politické policie v letech 1945-1989.

V Sále kardinála Berana v areálu Arcibiskupství pražského se ve čtvrtek 15. října 2026 uskutečnila mezinárodní konference Proticírkevní propaganda v dobách nacismu a komunismu. Zahajovací řeč přednesl Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ve čtvrtek 15. října předali Ladislav Kudrna a Kamil Nedvědický ocenění prof. Petru Piťhovi, účastníkovi třetího odboje. Předání připomnělo význam osobní statečnosti a občanské odpovědnosti v době komunistické nesvobody.

Jak se naše justice vyrovnávala s posledními roky komunistického režimu a jaké překážky stály na cestě k demokratickému právnímu státu? Těmto otázkám se věnovala mezinárodní konference Československá justice 1948–1989 jako pilíř režimu III. Léta zlomu 1988–1990.

Knihovna Jána Langoše byla v pondělí 12. října dějištěm veřejné prezentace nové knihy Ústavu pro studium totalitních režimů pod názvem Rehabilitace lidských tragédií, kterou sestavil autorský tým pod vedením historika Jaroslava Pažouta.

Letošní připomínka českých obětí nacistické perzekuce v berlínském Plötzensee nebyla pouze pietním aktem. Ještě před samotnou vzpomínkovou slavností se uskutečnil vzdělávací workshop pro německé studentky a studenty z Europäische Akademie Berlin.

Dnes, 12. října, slaví významné životní jubileum Kamila Bendová, matematička, disidentka a jedna z osobností spojených s československým disentem a Chartou 77. Její životní osudy jsou připomínkou odvahy, občanské odpovědnosti a vytrvalosti, s nimiž lidé čelili komunistickému režimu.

Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, se zúčastnil mezinárodní konference věnované zločinům komunistických režimů, historické paměti a vyrovnávání se s totalitní minulostí. Setkání se uskutečnilo 7. a 8. října 2026 v albánské Tiraně.

Nikdy bych nevěřil tomu, že po nepopsatelných hrůzách holocaustu se dožijeme 7. října 2023. Nikdy bych nevěřil tomu, že progresivní aktivisté budou na výročí masakru židovských obyvatel vyvěšovat na veřejných prostranstvích palestinské vlajky a vyřvávat stupidní, ale o to více nebezpečná hesla.

Ústav pro studium totalitních režimů v brzké době uvede v koedici s vydavatelstvím Academia na knižní trh další převratnou publikaci – Dějiny Státní bezpečnosti v Československu 1948–1953. Jde o druhý díl tetralogie věnované historii tajné politické policie v letech 1945-1989.

Městská část Praha 6 připravila u příležitosti nedožitých devadesátin Václava Havla odhalení pamětní desky na domě, v němž v době vzniku Charty 77 se svou manželkou Olgou bydlel. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický.

Je patrné, že ačkoliv byl Havel jako začínající spisovatel ovlivněn západními dramatiky vytvářejícími absurdní divadlo, kteří vycházeli z existenciální filosofie, myslitelem, který jej v 60. letech výrazně ovlivnil a kterého se Havel snažil prosadit v zahraničí, byl brněnský filosof Josef Šafařík.

Vzpomínáme na Václava Havla (1936-2011), který by právě dnes oslavil 90. narozeniny. Byl vždy obklopen spoustou kamarádů a přátel, proto právě jich jsme se na něj zeptali. Výraznou osobnost českých a československých dějin nám přiblíží z různých úhlů pohledu.

Připomínáme si nedožité 90. narozeniny Václava Havla. Jak by je jubilant oslavil, pokud by žil, a s jakou gratulací bychom se připojili my? Přímočará odpověď neexistuje. Lze se k ní přiblížit prostřednictvím historických paralel a sond.

V polské Gdyni se o tomto víkendu koná již 18. ročník mezinárodního filmového festivalu Niepokorni Niezłomni Wyklęci (NNW), tedy Nepokorní, nezlomní, prokletí. Hosty festivalu byli tentokrát i zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů.

V Muzeu Policie ČR proběhlo již čtvrté setkání historiků nad normalizačním televizním seriálem 30 případů majora Zemana. Tentokrát byl detailně rozebrán 15. díl seriálu Kvadratura ženy, který se od ostatních epizod lišil především tím, že byl víceméně výhradně kriminálním případem.

Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s městem Jičín dnešním dnem oficiálně vyhlašují novou soutěž. Je určena všem těm, kdo se zajímají o moderní dějiny a rádi o nich píšou nebo točí. Její uzávěrka je 3. ledna 2027.

Ústav pro studium totalitních režimů se připojuje k výzvě Národního muzea Holodomoru-genocidy, které upozorňuje na mimořádně závažnou humanitární situaci v ukrajinských Oleškách a okolních obcích v Chersonské oblasti, okupovaných Ruskou federací.

V noci z 29. na 30. září 1938 byla v Mnichově podepsána dohoda, která zásadně změnila další vývoj Československa. Představitelé čtyř velmocí se dohodli na odstoupení československého pohraničí nacistickému Německu.

V Muzeu Policie ČR proběhla odborná konference Ústavu pro studium totalitních režimů pod názvem Mimořádné události, která připomněla 45 let od založení Útvaru zvláštního určení SNB, jenž byl přímým předchůdcem dnešního Útvaru rychlého nasazení (URNA).

Ústav pro studium totalitních režimů a město Jičín připravují nový celostátní projekt. Cena Jiřího Lišky nabídne prostor mladým lidem, pamětníkům i dalším zájemcům, kteří chtějí historická témata zpracovat prostřednictvím povídky, videa, podcastu nebo písně.

V Paláci Archa předal Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu Michalu Jůzovi. Slavnostní akt připomněl konkrétní lidský osud člověka, který se v době komunistické diktatury postavil proti režimu.