Ústav pro studium totalitních režimů – Úvodní stránka

Ústav pro studium totalitních režimů navštívil izraelský malíř Zvi Tolkovsky, jehož tvorba je v současnosti představena na výstavě Básník v ghettu. Během návštěvy hovořil o výstavě, o inspiraci dílem Pavla Fischla a o významu umění při uchovávání historické paměti.

Zemřel básník, publicista, redaktor a signatář Charty 77 Milan Ohnisko. Výrazná osobnost české literární a kulturní scény zanechala po sobě rozsáhlé básnické dílo, řadu publicistických textů i výraznou stopu v prostředí českého nezávislého a občanského života.

Ústav pro studium totalitních režimů se vedle své odborné a vzdělávací činnosti zapojuje také do aktivit, které mají konkrétní dopad na lidi kolem nás. Po nedávné sbírce hraček pro děti ve věznici, přichází další iniciativa – sbírka oblečení pro rodiny ohrožené sociálním vyloučením.

Ve vstupní dvoraně Černínského paláce v Praze byla zahájena výstava a prezentace poštovní známky věnované bývalému čs. diplomatovi Vladimíru Vochočovi. Na pozvání ministra zahraničí ČR se akce účastnil také Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ve středu 9. září 2026 se uskuteční v prostorách Památníku Plötzensee v Berlíně pieta věnovaná českým obětem nacistické perzekuce, které byly na tomto místě v letech 1940–1945 popraveny z rozhodnutí nacistické justice. Letošní pieta připomene také ženy v odboji.

Stanice metra D, jež nesla pracovní název Olbrachtova, se bude jmenovat Ryšánka. Nové pojmenování ukončilo debatu, která se v uplynulém roce vedla o tom, zda je vhodné pojmenovat nově vznikající stanici po spisovateli, který byl současně aktivním komunistou a členem KSČ.

Ve čtvrtek 27. srpna 2026 pokračoval druhým, závěrečným dnem již 17. ročník Letní školy pro učitele dějepisu, humanitních a společenskovědních oborů. Věnoval se tématu Středněvýchodní Evropa 1939-1989 a poprvé ve své historii se konal po dva dny a s mezinárodní účastí.

Mezinárodní Letní škola pro učitele dějepisu v Lichtenštejnském paláci nabídla 26. srpna odbornou diskusi o tom, jak ve školách otevírat složitá témata moderních dějin. Celodenní program zakončil blok věnovaný využití filmu ve vzdělávání.

Ve středu 26. srpna  byla zahájena Letní škola pro učitele dějepisu, která pedagogům nabízí prostor pro odborné vzdělávání, sdílení zkušeností a hledání nových metod, jak ve výuce přibližovat žákům a studentům složité dějiny 20. století.

Ústav pro studium totalitních režimů byl letos při výročí 21. srpna partnerem festivalu NeverMore 68. Ten již tradičně připomíná srpnové události roku 1968 prostřednictvím diskusí, výstav, kulturního programu a setkání s pamětníky. Ústředním tématem letošního ročníku byla emigrace.

Pietního aktu před budovou Českého rozhlasu se 21. srpna za Ústav pro studium totalitních režimů zúčastnili ředitel Ladislav Kudrna a 1. náměstek Kamil Nedvědický. Společně zde položili věnec na památku všech, kteří během srpnových událostí 1968 přišli o život nebo byli zraněni.

Ústav pro studium totalitních režimů si v pátek 21. srpna připomněl 58. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy – pietou u Památníku 68/69 a před budovou Českého rozhlasu a programem na festivalu Nevermore 68 na pražském Výstavišti.

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu se 20. srpna uskutečnil pietní akt věnovaný památce obětí nacistické genocidy Romů a Sintů. Za Ústav pro studium totalitních režimů se shromáždění zúčastnila historička Blanka Zubáková.

V želivském klášteře se uskutečnila Pouť smíření, věnovaná památce kněží, řeholníků, řeholnic a dalších obětí pronásledovaných komunistickým režimem. Pietní a duchovní vzpomínkové akce se za ÚSTR zúčastnil 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický.

V pražské Galerii Café Louvre se uskutečnilo diskusní setkání, jež se věnovalo paralelám mezi československou zkušeností z období komunistické diktatury a současným demokratickým zápasem v Bělorusku. Mezi přítomnými byl také první náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický.

Osmdesát let by právě dnes oslavil bývalý disident, politický vězeň a politik Václav Benda. Ústav pro studium totalitních režimů si jeho památku a odkaz připomněl pietou za účasti jeho choti Kamily Bendové v předvečer výročí u jeho busty na Karlově náměstí v Praze.

Ve smuteční síni v pražských Strašnicích proběhlo poslední rozloučení s Milanem Knížákem. Výtvarník, pedagog, hudebník zesnul 26. července ve věku 86 let. Výraznou osobnost českého umění i občanské odvahy uctil na obřadu také Ústav pro studium totalitních režimů.

Obvodní soud pro Prahu 10 dnes rehabilitoval nedávno zesnulého Milana Knížáka (86). Soud uznal Knížákovu účast na soudní rehabilitaci za jeho vazební stíhání na přelomu let 1974 a 1975 podle nálezu Ústavního soudu. Rozhodnutí nabylo právní moci okamžitě.

S velkou pozitivní odezvou a za masivní účasti, včetně významných osobností, proběhl uplynulou neděli 2. 8. 2026 v obci Babice komponovaný program Ústavu pro studium totalitních režimů k 75. výročí tzv. babických událostí.

Ján Langoš by letošního 2. srpna oslavil osmdesát let. Na disidenta, křesťana, bigbíťáka, neúnavného zápasníka se zlem a bezprávím a „duchovního otce“ Ústavu pro studium totalitních režimů takto zavzpomínal novinář a bývalý politik Jan Ruml.

Protikomunistická odbojová organizace Světlana patří k největším skupinám, které vystoupily proti etablujícímu se totalitnímu režimu. Vznikla na podzim 1948, čítala stovky členů a spolupracovníků zejména na Moravě.

Historik Petr Kopal byl hostem pořadu Dobrý večer s A11, kde představil nový přednáškový cyklus 30 případů majora Zemana. Vysvětlil, proč je seriál dodnes důležitým svědectvím o fungování komunistické propagandy a jak může pomoci lépe porozumět moderním československým dějinám.

V pátek hostil Nový Bydžov další ročník Novobydžovského kolokvia. To tradičně propojuje specialisty z různých vědních i společenských oborů a profesí, včetně Ústavu pro studium totalitních režimů. Setkání nabídlo bohatý program zaměřený na historická a společenská témata.

Ve věku 86 let zemřel výtvarník, performer, hudebník, pedagog, teoretik umění a někdejší ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák. Česká kultura ztrácí mimořádnou osobnost, která svým dílem i občanskými postoji po několik desetiletí významně ovlivňovala veřejný prostor.

Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil účast na soudní rehabilitaci Josefa Stříbrného (1915-1976), účastníka zahraničního protinacistického odboje. Šlo o jeho nezákonné věznění komunistickým režimem od 24. listopadu do 16. prosince 1948.

V Novém Bydžově se v pátek 24. července uskuteční již IV. ročník Novobydžovského kolokvia. Mezi přednášejícími vystoupí také odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů – historici Petr Kopal, Libor Svoboda a Jiří Urban.

Senát Obvodního soudu pro Prahu 1 pod vedením JUDr. Miroslava Špeciána projednal v neveřejných zasedáních celkem 19 návrhů na soudní rehabilitaci. Řízení se týkala krátkodobých, často opakovaných zadržení rodin Němcových a Paloušových a Ivana Jirouse.

V minulých dnech navázal Petr Blažek, historik Ústavu pro studium totalitních režimů a autor knihy Živé pochodně v sovětském bloku na své prezentační turné po Ukrajině. Tentokrát knihu představil ve městech Luck a Chmelnyckyj.

U příležitosti završení diplomatické mise mimořádného a zplnomocněného velvyslance Maďarska v České republice J. E. Andráse Baranyiho se uskutečnilo slavnostní setkání, jehož se zúčastnilo také ředitel a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

V prostorách Kostela sv. Vavřince v Seči na Chrudimsku je až do 20. srpna 2026 k vidění výstava Ústavu pro studium totalitních režimů nazvaná Nebe bylo plné hvězd. Výstava připomíná komunistické pokusy zastavit život řeholních společenství na našem území.

Přelomová monografie Petra Blažka Živé pochodně v sovětském bloku vydaná v anglickém jazyce se dočkala příznivé recenze v Times Literary Supplement, někdejší přílohy The Times, což je jeden z nejprestižnějších kulturních časopisů na světě.

Ústav pro studium totalitních režimů se zapojil do dobročinné iniciativy na podporu dětí, jejichž maminky vykonávají trest odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou. Zaměstnanci ÚSTR pro ně uspořádali během června sbírku hraček.

Koncem června byla do Knihovny Jána Langoše převezena poslední část knihovny z německého Institutu für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien e. V., díky čemuž se fond knihovny Ústavu pro studium totalitních režimů rozroste přibližně o dalších 2000 knih a publikací.

Ústav pro studium totalitních režimů připravuje na listopad mezinárodní konferenci Pro vlast, nebo pro stranu? pod záštitou Úřadu vlády ČR. O jejích tématech, mezinárodní spolupráci i aktuálních přípravách hovoří historik Daniel Povolný.

Ústav pro studium totalitních režimů připravuje na podzim letošního roku novou celostátní soutěž pro mladé badatele a také pamětníky historických událostí. Cena Jiřího Lišky, zaměřená na moderní dějiny a zkušenost české společnosti s totalitními režimy, bude oficiálně vyhlášena 1. října 2026.

Badatelům a badatelkám nabízí Ústav pro studium totalitních režimů aktualizovaný seznam výběrové bibliografie k problematice komunistické vězeňsko-pracovní perzekuce na území Československa a Sovětského svazu.

Výzkum moderních dějin, zkoumání totalitních režimů i uchovávání historické paměti překračují hranice jednotlivých států. Právě proto ÚSTR dlouhodobě rozvíjí partnerství se zahraničními institucemi, univerzitami, paměťovými organizacemi i výzkumnými centry z celé Evropy i světa.

Kamil Nedvědický se setkal s Radko Sáblíkem, ředitelem Smíchovské střední. Jednání se zaměřilo na možnosti spolupráce v oblasti vzdělávání, využití moderních technologií při výuce soudobých dějin a zapojení studentů do projektů ÚSTR.

Ústav pro studium totalitních režimů připomíná tragické události v Babicích jako varování před mechanismy totalitní moci, která dokázala jednotlivou tragickou událost zneužít k rozpoutání jedné z nejtvrdších represivních kampaní počátku padesátých let.

V letošním roce si připomínáme úmrtí Jiřího Macháčka, příslušníka čs. zahraničního letectva v britském Královském letectvu RAF. O jeho životním osudu , významu regionální paměti i odkazu československých letců hovoří Tomáš Zouzal, historik Ústavu pro studium totalitních režimů.