S vedením Ústavu pro studium totalitních režimů jednal v minulém týdnu starosta města Jičín o připravovaném projektu Cena Jiřího Lišky, kterou ÚSTR vyhlásí na jaře letošního roku. Nová soutěž bude zaměřena na nejlepší studentskou práci z období let 1938–1989.

Sdružení bývalých politických vězňů zaslalo Ústavu pro studium totalitních režimů dopis, v němž poděkovalo za poskytovanou podporu pro konání pietních akcí, ale i za pomoc při objasňování osudů zavražděných politických vězňů a jejich exhumaci.

Výstava Básník v ghettu propojuje literární svědectví přeživšího holocaustu Pavla Fischla s výtvarnou reflexí významného izraelského umělce Zviho Tolkovského. Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční ve čtvrtek 5. března 2026 od 14:00 v předsálí kinosálu Malé pevnosti v Terezíně.

V sídle Ústavu pro studium totalitních režimů proběhlo pracovní setkání s významným českým sochařem Jiřím Sozanským a jeho manželkou Olgou. Návštěva se uskutečnila v souvislosti s přípravami pietních a vzdělávacích akcí k výročí 21. srpna 1968 a 1969.

Ústav pro studium totalitních režimů navštívil Wojciech Bednarski, ředitel Platformy pamětí a svědomí. Byly diskutovány další možnosti výměny zkušeností a podpory vzdělávání veřejnosti o historických lekcích 20. století.

Literární turné po Ukrajině, při níž představujeme knihu Petra Blažka Živé pochodně v sovětském bloku v ukrajinštině, pokračovalo další zastávkou ve Lvově. Tentokrát trochu v polních podmínkách – z důvodu výpadku elektřiny poskytovaly osvětlení svíčky a teplo vlastní kabáty.

Ústav pro studium totalitních režimů připravil projektová dopoledne pro školy, která propojují film, dějepis, občanskou výchovu a mediální gramotnost. Studenti mají možnost nejen sledovat filmy, ale také diskutovat, analyzovat a porozumět mechanismům totalitní moci a manipulace.

V ternopilském knihkupectví Je na západní Ukrajině se v neděli 8. února uskutečnilo představení a diskuse nad ukrajinským vydáním knihy Živé pochodně v sovětském bloku. Knihu uvedli její autor Petr Blažek a překladatel do ukrajinštiny Radomyr Mokryk.

Až v dalekých Košicích jsme ve čtvrtek 6. února veřejnosti představili knihu Zakázaná výstava 77. Důvod je nasnadě – tam se totiž celý příběh, o něm tato publikace pojednává, totiž před téměř 50 lety celý odehrál.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů v rozhovoru vysvětluje, proč je připomínání konkrétních lidských osudů klíčové pro dnešek, jaký význam nese symbol skleněného ametystu a proč svoboda není abstraktní pojem, ale výsledek osobní odvahy a odpovědnosti.

V pondělí 2. února 2026 převzal hudebník, básník, signatář Charty 77 a výrazná osobnost československého undergroundu Vratislav Brabenec Cenu Václava Bendy. V důsledku svého postoje byl dlouhodobě vystaven systematickému tlaku ze strany Státní bezpečnosti.

Letošní udílení Cen Václava Bendy bylo koncipováno s důrazem na ocenění osobností, do jejichž životů tragicky zasáhly oba totalitní systémy – nacistický i komunistický. Celkem Ústav pro studium totalitních režimů za rok 2025 ocenil 12 osobností, z toho pět in memoriam.

V Senátu PČR se uskutečnilo již sedmnácté udílení Cen Václava Bendy. To každoročně uděluje Ústav pro studium totalitních režimů osobnostem, jež se významně zasloužily o odpor proti totalitním režimům a obranu lidské svobody, svědomí a demokracie.

Příběh Zakázané výstavy 77, legendární multižánrové akce studentů Střední uměleckoprůmyslové školy v Košicích z jara 1977, znovu přichází do centra pozornosti. Stejnojmenná kniha se nyní představí v Košicích na Slovensku – v místě, kde se celý příběh před 49 lety odehrál.

Evropská síť pro paměť a solidaritu (ENRS), jejíž součástí je také Ústav pro studium totalitních režimů, připravila informačně-vzdělávací kampaň Umění vzpomínání, která odhaluje méně známý rozměr historie koncentračních táborů a ghett – vznik umění v podmínkách dehumanizace.

Historička Pavla Plachá v rozhovoru u příležitosti Mezinárodního dne obětí holokaustu upozorňuje na často opomíjenou ženskou zkušenost holokaustu a připomíná konkrétní jména žen a dívek, jejichž příběhy by neměly zmizet v anonymitě minulosti.

V pondělí 26. ledna 2026 bylo Michalu Karltreu slavnostně uděleno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, které vydává Ministerstvo obrany ČR. Ocenění bylo uděleno na základě žádosti Ústavu pro studium totalitních režimů.

Slavnostní ceremoniál 17. ročníku Ceny Václava Bendy se uskuteční ve čtvrtek 29. ledna 2026 od 18 hodin ve Valdštejnském paláci. Zájemci z řad veřejnosti ho budou moci opět sledovat živě prostřednictvím streamu.

Ve čtvrtek 22. ledna 2026 začínán již 21. ročník mezinárodní vědomostní soutěže Lidice pro 21. století, kterou společně vyhlašují Památník Lidice, Ústav pro studium totalitních režimů a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

V Knihovně Václava Havla v Praze se uskutečnila prezentace odborné publikace Miroslava Vodrážky Systémově zneužitá a zneužívající čs. psychiatrie v soft-sovětském stylu (1948–1989), kterou spoluvydal Ústav pro studium totalitních režimů.

V Ústavu pro studium totalitních režimů byla představena kniha historika Petra Blažka Living Torches in the Soviet Bloc. Politically motivated cases of self-immolation in 1966–1989. Jedná se již o čtvrté jazykové vydání publikace, která již dříve vyšla česky, rumunsky a ukrajinsky.

V den výročí upálení Jana Palacha se v horní části Václavského náměstí uskutečnila pietní vzpomínka na jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin. Květiny u pamětního místa položili i zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů.

Knihu Gestapo vydal Ústav pro studium totalitních režimů spolu s nakladatelstvím Pulchra. Na více než tisíci stranách nabízí komplexní pohled na problematiku velitelských pozic nacistické tajné policie v Protektorátu Čechy a Morava. Její veřejná prezentace bude pokračovat i v roce 2026.

V Mělnickém kulturním centru se tento týden uskutečnila pietní akce Paměť a svědectví, jejímž jádrem byla prezentace unikátní kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu.

Minulý týden se v Kyjevě konalo česko-ukrajinské diskuzní fórum „Překonávání výzev“. Fóra se zúčastnili čeští diplomaté a odborníci, včetně historika Adama Hradilka z Ústavu pro studium totalitních režimů a vedoucího projektu Čechoslováci v Gulagu.

V pražské kavárně Archa+ jsme v pátek 19. prosince slavnostně pokřtili novou publikaci Martina Palouše – Odkud a kam kráčíme? Knihu v prosinci vydal Ústav pro studium totalitních režimů v koedici s Nakladatelstvím Pulchra.

Od začátku prosince si lze v Paláci Archa prohlédnout expozici fotografa Rudolfa Prekopa s názvem Underground / Lidský portrét. Ve středu 17. prosince byla prohlídka komentovaná – vedle autora dodal podrobnosti o portrétovaných také garant projektu František Stárek Čuňas.

Příběhy protikomunistických odbojářů Rudolfa Fuksy a Ladislava Lindnera byli hlavním tématem besedy s Petrem Mallotou, historikem Ústavu pro studium totalitních režimů, v Městské knihovně Kladno.

Ústav pro studium totalitních režimů pokračuje ve vydávání zásadních svědectví o osudech Čechoslováků v Sovětském svazu. Velký teror, nový díl řady Gulag a Československo, přináší mrazivý vhled do nejkrvavější epizody stalinského režimu, která se odehrávala v letech 1937-1938.

V Chlumci nad Cidlinou je k vidění výstava Rozkulačeno! Půlstoletí perzekuce selského stavu, kterou ve spolupráci s dalšími institucemi připravil Ústav pro studium totalitních režimů. Veřejnosti bude přístupna v místním Klicperově domě až do 14. ledna 2026.

V sobotu 13. prosince uplynulo půl století od akce, která odstartovala pronásledování představitelů českého undergroundu. V Přešticích na Plzeňsku si to spolu s dalšími účastníky připomněl i ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.

V Památníku Vojna–Lešetice se 10. prosince uskutečnil vzdělávací seminář Za mřížemi a ostnatými dráty komunistických věznic a táborů, který uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum paměti 20. století. Zúčastnili se ho studenti ze Střední zdravotnické školy v Příbrami.

V sídle Ústavu pro studium totalitních režimů v pražském Paláci Archa jsme veřejnosti představili aktuální vydání časopisu Paměť a dějiny s podtitulem Ženy ve stínu dějin, a to prostřednictvím setkání s několika jeho autory.

Zprávě o třetím českém hudebním obrození, osobnosti Ivana M. Jirouse i celému fenoménu undergroundu se bude věnovat ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů ve své přednášce, která se uskuteční tuto sobotu 13. 12. v Přešticích v rámci akce Underground lecture vol. 11.

Na nedávné konferenci Rok 1945 v mezinárodním kontextu přednesla jeden z příspěvků k tématu také Blanka Zubáková, historička Ústavu pro studium totalitních režimů. V rozhovoru přibližuje složitou situaci mladých lidí za protektorátu a jejich volby a životní trajektorie v roce 1945.

Rozsáhlý obrazový projekt Underground / Lidský portrét, od 21. 11. letošního roku zaplnil výstavní prostory Ústavu pro studium totalitních režimů v Paláci Archa. Jeho autor Rudolf Prekop v něm zachytil více než 60 osobností československé alternativní a undergroundové kultury.

Pokud vzniká zcela nový veřejný prostor více než tři desetiletí po pádu komunistického režimu, neměl by nést jméno osob, které aktivně podporovaly totalitní ideologie nebo se podílely na jejich prosazování. Řekl mj. v rozhovoru v Pressklubu Frekvence 1 ředitel Ladislav Kudrna.

Ústavní soud odmítl návrh KSČ na zrušení části trestního zákoníku, která od nového roku umožní postihovat propagaci komunismu. KSČ svůj návrh podala s velkou dávkou cynismu v den výročí sametové revoluce, která ji před 36 lety připravila o moc a vedoucí úlohu v zemi.

Ústav pro studium totalitních režimů přebírá koordinaci a vedení Komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova, která řeší problematiku masových hrobů na tomto hřbitově. Ředitel ÚSTR následně jmenuje novou komisi, která na činnost naváže a bude pokračovat v započaté práci.