V pondělí 9. září proběhl pietní akt k uctění památky Ryszarda Siwiece před jeho památníkem v Praze. Polský občan Siwiec se na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa před 56 lety sebeobětoval pro svobodu a spravedlnost.

Ústav pro studium totalitních režimů navštívil Lin Ming-hsin, ministr bez portfeje tchajwanské vlády. Hlavním cílem návštěvy bylo sdílení zkušeností v oblasti transformačních procesů či zřizování paměťových institucí v nově vznikající demokracii.

Při příležitosti 55. výročí potlačení demonstrací v srpnu 1969 v Československu uspořádal ve středu 4. září Ústav pro studium totalitních režimů seminář věnovaný těmto pohnutým událostem, jimiž si občané chtěli připomenout první výročí okupace ČSSR dne 21. srpna 1968.

V nejnovějším vydání historické revui Paměť a dějiny najdete studii Jiřího Plachého, která popisuje činnost původně odbojové skupiny Pátá kolona, jež v době, kdy v protektorátu hrozil za pouhý poslech radia trest smrti, rozjela gangsterskou činnost „chicagského“ střihu.

Ústav pro studium totalitních režimů sídlí ode dneška na nové adrese. Najdete nás v komplexu budov Paláce Archa v ulici Na Poříčí 1047/26 – vchod B. Adresa se sice mění, ale telefonní čísla zůstávají v platnosti, stejně tak emaily na všechny zaměstnance.

Ústav pro studium totalitních režimů vyhlašuje nultý ročník Literární ceny Waltera Sernera pro studenty a studentky středních škol do 20 let věku v žánru eseje, povídky a videa. Uzávěrka soutěže je 20. října 2024.

Letní škola pro učitele Ústavu pro studium totalitních režimů skončila. O její letošní téma – Protikomunistický odboj a odpor – byl mezi pedagogy velký zájem. Děkujeme za důvěru a těšíme se na setkání za rok.

Ve věku 57 let zemřela signatářka Charty 77 Martina Vondrová. Manželka europoslance a politika Alexandra Vondry podlehla 21. srpna krátce před půlnocí těžké nemoci. Poslední rozloučení se bude konat 31. srpna v Litoměřicích.

Přítomnost sovětských vojáků na území ČSSR vedla k řadě incidentů mezi vojáky a civilisty. Jen v roce 1989 v jejich důsledku zahynulo třináct československých občanů.

V neděli 18. srpna opustil pozemský svět básník a představitel undergroundu let sedmdesátých, signatář Charty 77, opisovatel a šiřitel samizdatů František Pánek ve svých nedožitých (nicméně bytostně nažitých) 75 letech.

V pátek uplynulo 85 let od uzavření smlouvy mezi nacistickým SSSR a nacistickým Německem. Souvislosti, důsledky i současné ozvěny této dohody jsme rozebrali na semináři 85 let Paktu Molotov–Ribbentrop.

Před budovou Českého rozhlasu jsme si připomněli 56. výročí invaze do Československa, kterou v noci na 21. srpna 1968 provedly armády Varšavské smlouvy pod vedením SSSR.

Okupaci Československa si do Prahy v srpnu 1989 přijeli připomenout i cizinci z Polska a Maďarska. Na akci se pak chystaly i zahraniční televizní štáby. Bezpečnost ale byla na nejvýznamnější výročí roku pečlivě připravena …

Studie Zdeňka Bauera, zveřejněná v prvním letošním čísle revue Paměť a dějiny, s definitivní platností ztotožnila postavu z děl Bohumila Hrabala se skutečným osudem nymburského řezníka Františka Vašíčka.

Ústav pro studium totalitních režimů nabízí státním institucím trvale nepotřebný nábytek, telefony a vybavení interiéru.

Ústav pro studium totalitních režimů nabízí státním institucím trvale nepotřebné kancelářské potřeby a techniku.

Byla vystavena brutálnímu zacházení. Vyrazili jí jedno oko, utrpěla pohmoždění žeber. Lékařského ošetření se jí však nedostalo. Násilí ale nebylo gestapákům nic platné, své druhy Marie Cibulková nezradila.

V roce 1989 se opoziční hnutí v Československu výrazně aktivizovala. Koncem června StB zaznamenala zvýšené aktivity především Nezávislého mírového sdružení, které svolalo manifestaci na pražské náměstí Míru za zrušení povinné vojenské služby.

V uplynulém týdnu pokračovalo v Praze hlavní líčení s bývalým vysoce postaveným velitelem pohraniční stráže Janem Muzikářem, který je obžalován ze spoluzodpovědnosti za smrt a vážná zranění několika lidí na československé státní hranici v osmdesátých letech minulého století.

Oslavou českého filmu, jakož i českých hvězd stříbrného plátna v období protektorátu byly zcela jednoznačně dva ročníky festivalu pořádaného ve Zlíně a nazvaného Filmové žně, který se také po vzoru benátského festivalu označoval jako „Zliennale“.