Včera 27. listopadu před 70 lety vynesl Státní soud rozsudky nad 14 obviněnými v proces s vedením takzvaného protistátního spikleneckého centra. Shledal je vinnými a jedenáct z nich odsoudil k trestu smrti.

Hlavním tématem třetího čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je zinscenovaný politický proces s Rudolfem Slánským a třinácti spoluobžalovanými, který proběhl před sedmdesáti lety. Časopis je k dostání ve vybraných knihkupectvích nebo na kosmas.cz.

Ústav pro studium totalitních režimů shromažďuje na speciálních webových stránkách již několik let rozhovory s pamětníky vězněnými v Gulagu. Spuštění další fáze projektu byl osobně přítomen Dr. Andrij Kohut, ředitel ukrajinského Archivu bezpečnostní služby SBU.

Kolektivní monografie Fakta a lži o komunismu, kterou sestavil historik Ladislav Kudrna a přispěli do ní i další renomovaní odborníci, je odpovědí na snahu části historiků mladší generace upravit pohled na dobu komunismu tak, aby se líbil i Čechům, kteří se s režimem KSČ ochotně svezli.

V červenci 1951 napsal Stalin Gottwaldovi, že za hlavního strůjce protistátního a protistranického komplotu v ČSR považuje Rudolfa Slánského, a doporučoval ho co nejdříve odvolat z funkce. Tím započal konec tehdy druhého muže ve státě.

V neděli 20. listopadu uběhlo 80 let od vyhlášení amnestie československým občanům vězněným v sovětském Gulagu. Při této příležitosti zveřejňuje Ústav pro studium totalitních režimů další stovky vyšetřovacích spisů NKVD, jež se podařilo získat z ukrajinských archivů.

Závěrečný den mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu – výzva pro evropskou paměťovou politiku se zabýval tématem Vyrovnání se s komunistickou minulostí. S příspěvkem k tématu vystoupil i náměstek ÚSTR Kamil Nedvědický.

Třetím dnem pokračovala včera v Praze mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu – výzva pro evropskou paměťovou politiku. Odborníci z celého světa se v něm věnovali otázce Vyrovnání se s komunistickou minulostí.

V Praze včera druhým dnem pokračovala mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu – výzva pro evropskou paměťovou politiku, která se koná při příležitosti 33. výročí sametové revoluce v bývalém Československu.

Podobně jako tisíce lidí, i my 17. listopadu nechyběli na pražské Národní třídě. Ústav pro studium totalitních režimů uctil studenty, představil svou knižní a publikační produkci, potažmo ukázal „archivní bezpečnostní složky“, z nichž jeho historici čerpají.

Včera 16. listopadu byla v Praze slavnostně zahájena třídenní mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu. Výzva pro evropskou politiku paměti. Jedním z jejích hlavních pořadatelů je i Ústav pro studium totalitních režimů.

Ruská hybridní válka proti demokratickému světu – výzva pro evropskou paměťovou politiku je název třídenní konference, kterou ve dnech 16.–18. listopadu 2022 spolupořádá Ústav pro studium totalitních režimů.

Na jedenáctý listopad připadá Den válečných veteránů, který si od roku 2004 připomíná i Česká republika. V tento den, před 104 lety, bylo uzavřeno příměří mezi zeměmi Dohody a císařským Německem.

Vychází nová kniha Happeningem proti totalitě, jejímž autorem je historik Petr Blažek. Jejím hlavním tématem jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost na konci osmdesátých let 20. století.

V Nové budově Národního muzea se veřejnosti otevřela výstava s názvem Zneužitá muzea. Partnerem v projektu bylo i Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů. V pátek 11. listopadu v jejím rámci proběhne seminář pro učitele a učitelky dějepisu.

V koedici s nakladatelstvím Vyšehrad vydává Ústav pro studium totalitních režimů knihu Marky, bony, digitálky historika Adama Havlíka, která řeší téma veksláků, respektive fenomén veksláctví v socialistickém Československu.

Nejvyšší orgán Ústavu pro studium totalitních režimů schválil k 1. říjnu 2022 šesti hlasy ze sedmičlenné Rady Ústavu novou organizační strukturu, v jejímž rámci proběhla reorganizace, a to zcela v souladu se zákoníkem práce.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se zúčastnilo slavnostní ceremonie v zasedací místnosti Poslanecké sněmovny PČR, která od podzimu 2020 nese jméno významné československé poslankyně Františky Zeminové.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, doc. Ladislav Kudrna, se zúčastnil slavnostního předání vyznamenání účastníkům třetího odboje. Oceněno bylo celkem 39 osobností, kteří různými formami bojovali proti komunistickému režimu.

V minulém týdnu začal na stovkách škol po celé České republice již 18. ročník festivalu Příběhy bezpráví – Měsíce filmu na školách. Po dlouhé době se slavnostního zahájení festivalu zúčastnilo také vedení Ústavu pro studium totalitních režimů.