Ve věku 60 let zemřel herec a charitativní aktivista Jan Potměšil. Ústav pro studium totalitních režimů mu loni udělil Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době komunistické totality a za aktivní činnost při hájení hodnot svobody, demokracie a lidských práv.

Koncem dubna proběhne ve Varšavě setkání, jehož hlavním bodem jednání bude konkrétně propojení databází Archivu bezpečnostních složek a polského Institutu národní paměti (IPN), které má zásadní význam pro efektivnější zpřístupnění archivních materiálů.

Proběhlo další promítání pro školy v rámci vzdělávacího cyklu 3Kino EduFilm, jehož hlavním partnerem je Ústav pro studium totalitních režimů. Tentokrát s historiky ÚSTR debatovali studenti pražských gymnázií o obsahu polského filmu Jack Strong.

Česká televize a Ústav pro studium totalitních režimů oficiálně podepsaly memorandum o vzájemné spolupráci. Cílem dohody je podpora a realizace projektů, které naplňují veřejnou službu obou institucí, zejména v oblasti vzdělávání.

Právě dnes 8. dubna před 51 lety zaslal Václav Havel otevřený dopis generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Gustávu Husákovi. Jde o základní dokument československého disentu o stavu tehdejší společnosti. Ústav pro studium totalitních režimů této události věnuje velkou pozornost.

Jedno z nejvýznamnějších knihkupectví v Praze provozuje Nakladatelství Academia ve střední části Václavského náměstí. A teď pozor! Jedna z jeho výloh je celý duben věnována knižní a časopisecké produkci Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ukrajinská verze výstavy Živé pochodně v sovětském bloku se z hlavního města Kyjeva přesunula do Lvova. Za účasti jejího autora Petra Blažka a dalších zástupců Ústavu pro studium totalitních režimů byla slavnostně zahájena v prostorách Ukrajinské katolické univerzity.

Historik Jan Kalous a didaktik Jan Samohýl z Ústavu pro studium totalitních režimů vypracovali pro dějepisnou výuku na školách další pracovní list – tentokrát zaměřený na téma nacismu. Edukační materiál představuje ideologická východiska nacismu a následné dopady tohoto režimu.

Ve dvou turnovských školách uskutečnil v tomto týdnu své přednášky historik Daniel Povolný z Ústavu pro studium totalitních režimů. Byly na téma Den hanby i vzdoru – 21. srpen 1969. První se konala pro studenty gymnázia a druhá pro žáky II. stupně základní školy.

Cyklus Třetí odboj v regionech pokračoval v pondělí 16. března v pardubickém centru Paměti národa. Šlo již o sedmé pokračování cyklu seminářů Ústavu pro studium totalitních režimů zabývajících se protikomunistickým odbojem a odporem v jednotlivých regionech Československa.

Na osobní pozvání jeho Excelence velvyslance Irské republiky Alana Gibbonse se v úterý 16. března zúčastnil 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický s manželkou oslavy největšího svátku Irska – svátek svatého Patrika.

Vedoucí dramaturg Centra převzatých programů z České televize zaslal Ústavu pro studium totalitních režimů poděkování za odbornou pomoc historičky Pavly Plaché při přípravě českého komentáře francouzského dokumentárního filmu Křišťálová noc: Nacistické běsnění.

Se starostou města Třebíč Mgr. Pavlem Pacalem jednal 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Tématem jednání byla společná konference Ústavu pro studium totalitních režimů a města Třebíč k 75. výročí tzv. babických událostí.

Po úspěšném uvedení knihy Troje dveře do chrámu v nás v Praze pokračuje Ústav pro studium totalitních režimů v sérii prezentací také v dalších městech ČR. V následujících týdnech se kniha představí čtenářům například v Prachaticích či Pelhřimově.

V Mariánských Lázních se ve čtvrtek 12. března uskutečnila další regionální prezentace knihy Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu, kterou v místní knihovně představil 1. náměstek ÚSTR Kamil Nedvědický a hlavní editor publikace Petr Mallota.

V Malé pevnosti Památníku Terezín byla slavnostně zahájena výstava Básník v ghettu, která propojuje literární svědectví přeživšího holocaustu Pavla Fischla s výtvarnou reflexí izraelského výtvarníka Zvi Tolkovského. Na výstavě se podílí také Ústav pro studium totalitních režimů.

Ústav pro studium totalitních režimů se v rámci festivalu Mene Tekel podílel na mimořádné vzdělávací akci s názvem Proces s americkým novinářem. Jednalo se o divadelní rekonstrukci komunistického politického procesu z počátku 50. let minulého století.

Ústav pro studium totalitních režimů dál povede jeho dosavadní ředitel Ladislav Kudrna. V tajné volbě Kudrna zvítězil přesvědčivě, mezi radními získal šest ze sedmi možných hlasů. Jeho jediným protikandidátem byl historik Jan Boris Uhlíř.

Právě dnes uplynul jeden rok od náhlého úmrtí Jiřího Lišky (75). Veterinář, politik a od roku 2017 také radní Ústavu pro studium totalitních režimů během své politické kariéry dlouhodobě pracoval na spravedlivém vyrovnání se s totalitní minulostí naší země.

V prostorách Paláce Archa proběhl Den otevřených dveří / ÚSTR Live, který se uskutečnil v rámci mezinárodního festivalu Mene Tekel. Celodenní program se zaměřil na reflexi totalitní minulosti, odvahy jedince i hodnot svobody.

Na půdě Ústavu pro studium totalitních režimů jsme přivítali skupinu francouzských studentů historie, kteří se dlouhodobě věnují moderním dějinám Evropy. Setkání bylo zaměřeno především na průběh a širší kontext tzv. Sametová revoluce.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů si dnes s osobnostmi politického a veřejného života připomněli výročí pochodu studentů, kteří v únorových dnech roku 1948 otevřeně vyjádřili svou podporu svobodě a parlamentní demokracii v tehdejším Československu.

Bývalí vrcholní představitelé komunistického režimu v Československu budou dál pobírat snížené důchody. Ústavní soud neveřejně odmítl stížnost někdejšího brněnského stranického funkcionáře spojenou s návrhem na zrušení části zákona o důchodovém pojištění.

V pražském kině Kino MAT proběhlo i za účasti vedení Ústavu pro studium totalitních režimů slavnostní zahájení festivalu Mene Tekel, který je již řadu let významnou platformou pro připomínání zločinů totalitních režimů a podporu dialogu o svobodě, demokracii a lidských právech.

Festival Mene Tekel, který začíná 23. února a potrvá jeden celý týden, patří mezi nejvýznamnější kulturně-vzdělávací akce zaměřené na reflexi totalitních režimů a otázky svobody a tolerance. Spoluzakladatelky a dramaturgyně festivalu Daniely Řeřichové jsme se u této příležitosti zeptali …

S vedením Ústavu pro studium totalitních režimů jednal v minulém týdnu starosta města Jičín o připravovaném projektu Cena Jiřího Lišky, kterou ÚSTR vyhlásí na jaře letošního roku. Nová soutěž bude zaměřena na nejlepší studentskou práci z období let 1938–1989.

Sdružení bývalých politických vězňů zaslalo Ústavu pro studium totalitních režimů dopis, v němž poděkovalo za poskytovanou podporu pro konání pietních akcí, ale i za pomoc při objasňování osudů zavražděných politických vězňů a jejich exhumaci.

Výstava Básník v ghettu propojuje literární svědectví přeživšího holocaustu Pavla Fischla s výtvarnou reflexí významného izraelského umělce Zviho Tolkovského. Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční ve čtvrtek 5. března 2026 od 14:00 v předsálí kinosálu Malé pevnosti v Terezíně.

V sídle Ústavu pro studium totalitních režimů proběhlo pracovní setkání s významným českým sochařem Jiřím Sozanským a jeho manželkou Olgou. Návštěva se uskutečnila v souvislosti s přípravami pietních a vzdělávacích akcí k výročí 21. srpna 1968 a 1969.

Ústav pro studium totalitních režimů navštívil Wojciech Bednarski, ředitel Platformy pamětí a svědomí. Byly diskutovány další možnosti výměny zkušeností a podpory vzdělávání veřejnosti o historických lekcích 20. století.

Literární turné po Ukrajině, při níž představujeme knihu Petra Blažka Živé pochodně v sovětském bloku v ukrajinštině, pokračovalo další zastávkou ve Lvově. Tentokrát trochu v polních podmínkách – z důvodu výpadku elektřiny poskytovaly osvětlení svíčky a teplo vlastní kabáty.

Ústav pro studium totalitních režimů připravil projektová dopoledne pro školy, která propojují film, dějepis, občanskou výchovu a mediální gramotnost. Studenti mají možnost nejen sledovat filmy, ale také diskutovat, analyzovat a porozumět mechanismům totalitní moci a manipulace.

V ternopilském knihkupectví Je na západní Ukrajině se v neděli 8. února uskutečnilo představení a diskuse nad ukrajinským vydáním knihy Živé pochodně v sovětském bloku. Knihu uvedli její autor Petr Blažek a překladatel do ukrajinštiny Radomyr Mokryk.

Až v dalekých Košicích jsme ve čtvrtek 6. února veřejnosti představili knihu Zakázaná výstava 77. Důvod je nasnadě – tam se totiž celý příběh, o něm tato publikace pojednává, totiž před téměř 50 lety celý odehrál.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů v rozhovoru vysvětluje, proč je připomínání konkrétních lidských osudů klíčové pro dnešek, jaký význam nese symbol skleněného ametystu a proč svoboda není abstraktní pojem, ale výsledek osobní odvahy a odpovědnosti.

V pondělí 2. února 2026 převzal hudebník, básník, signatář Charty 77 a výrazná osobnost československého undergroundu Vratislav Brabenec Cenu Václava Bendy. V důsledku svého postoje byl dlouhodobě vystaven systematickému tlaku ze strany Státní bezpečnosti.

Letošní udílení Cen Václava Bendy bylo koncipováno s důrazem na ocenění osobností, do jejichž životů tragicky zasáhly oba totalitní systémy – nacistický i komunistický. Celkem Ústav pro studium totalitních režimů za rok 2025 ocenil 12 osobností, z toho pět in memoriam.

V Senátu PČR se uskutečnilo již sedmnácté udílení Cen Václava Bendy. To každoročně uděluje Ústav pro studium totalitních režimů osobnostem, jež se významně zasloužily o odpor proti totalitním režimům a obranu lidské svobody, svědomí a demokracie.

Příběh Zakázané výstavy 77, legendární multižánrové akce studentů Střední uměleckoprůmyslové školy v Košicích z jara 1977, znovu přichází do centra pozornosti. Stejnojmenná kniha se nyní představí v Košicích na Slovensku – v místě, kde se celý příběh před 49 lety odehrál.

Evropská síť pro paměť a solidaritu (ENRS), jejíž součástí je také Ústav pro studium totalitních režimů, připravila informačně-vzdělávací kampaň Umění vzpomínání, která odhaluje méně známý rozměr historie koncentračních táborů a ghett – vznik umění v podmínkách dehumanizace.