Ústav pro studium totalitních režimů – Úvodní stránka

Letošní připomínka českých obětí nacistické perzekuce v berlínském Plötzensee nebyla pouze pietním aktem. Ještě před samotnou vzpomínkovou slavností se uskutečnil vzdělávací workshop pro německé studentky a studenty z Europäische Akademie Berlin.

Dnes, 12. října, slaví významné životní jubileum Kamila Bendová, matematička, disidentka a jedna z osobností spojených s československým disentem a Chartou 77. Její životní osudy jsou připomínkou odvahy, občanské odpovědnosti a vytrvalosti, s nimiž lidé čelili komunistickému režimu.

Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, se zúčastnil mezinárodní konference věnované zločinům komunistických režimů, historické paměti a vyrovnávání se s totalitní minulostí. Setkání se uskutečnilo 7. a 8. října 2026 v albánské Tiraně.

Nikdy bych nevěřil tomu, že po nepopsatelných hrůzách holocaustu se dožijeme 7. října 2023. Nikdy bych nevěřil tomu, že progresivní aktivisté budou na výročí masakru židovských obyvatel vyvěšovat na veřejných prostranstvích palestinské vlajky a vyřvávat stupidní, ale o to více nebezpečná hesla.

Ústav pro studium totalitních režimů v brzké době uvede v koedici s vydavatelstvím Academia na knižní trh další převratnou publikaci – Dějiny Státní bezpečnosti v Československu 1948–1953. Jde o druhý díl tetralogie věnované historii tajné politické policie v letech 1945-1989.

Městská část Praha 6 připravila u příležitosti nedožitých devadesátin Václava Havla odhalení pamětní desky na domě, v němž v době vzniku Charty 77 se svou manželkou Olgou bydlel. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický.

Je patrné, že ačkoliv byl Havel jako začínající spisovatel ovlivněn západními dramatiky vytvářejícími absurdní divadlo, kteří vycházeli z existenciální filosofie, myslitelem, který jej v 60. letech výrazně ovlivnil a kterého se Havel snažil prosadit v zahraničí, byl brněnský filosof Josef Šafařík.

Vzpomínáme na Václava Havla (1936-2011), který by právě dnes oslavil 90. narozeniny. Byl vždy obklopen spoustou kamarádů a přátel, proto právě jich jsme se na něj zeptali. Výraznou osobnost českých a československých dějin nám přiblíží z různých úhlů pohledu.

Připomínáme si nedožité 90. narozeniny Václava Havla. Jak by je jubilant oslavil, pokud by žil, a s jakou gratulací bychom se připojili my? Přímočará odpověď neexistuje. Lze se k ní přiblížit prostřednictvím historických paralel a sond.

V polské Gdyni se o tomto víkendu koná již 18. ročník mezinárodního filmového festivalu Niepokorni Niezłomni Wyklęci (NNW), tedy Nepokorní, nezlomní, prokletí. Hosty festivalu byli tentokrát i zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů.

V Muzeu Policie ČR proběhlo již čtvrté setkání historiků nad normalizačním televizním seriálem 30 případů majora Zemana. Tentokrát byl detailně rozebrán 15. díl seriálu Kvadratura ženy, který se od ostatních epizod lišil především tím, že byl víceméně výhradně kriminálním případem.

Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s městem Jičín dnešním dnem oficiálně vyhlašují novou soutěž. Je určena všem těm, kdo se zajímají o moderní dějiny a rádi o nich píšou nebo točí. Její uzávěrka je 3. ledna 2027.

Ústav pro studium totalitních režimů se připojuje k výzvě Národního muzea Holodomoru-genocidy, které upozorňuje na mimořádně závažnou humanitární situaci v ukrajinských Oleškách a okolních obcích v Chersonské oblasti, okupovaných Ruskou federací.

V noci z 29. na 30. září 1938 byla v Mnichově podepsána dohoda, která zásadně změnila další vývoj Československa. Představitelé čtyř velmocí se dohodli na odstoupení československého pohraničí nacistickému Německu.

V Muzeu Policie ČR proběhla odborná konference Ústavu pro studium totalitních režimů pod názvem Mimořádné události, která připomněla 45 let od založení Útvaru zvláštního určení SNB, jenž byl přímým předchůdcem dnešního Útvaru rychlého nasazení (URNA).

Ústav pro studium totalitních režimů a město Jičín připravují nový celostátní projekt. Cena Jiřího Lišky nabídne prostor mladým lidem, pamětníkům i dalším zájemcům, kteří chtějí historická témata zpracovat prostřednictvím povídky, videa, podcastu nebo písně.

V Paláci Archa předal Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu Michalu Jůzovi. Slavnostní akt připomněl konkrétní lidský osud člověka, který se v době komunistické diktatury postavil proti režimu.

Ústav pro studium totalitních režimů plánovaně mění způsob vedení Oddělení občanského vzdělávání a současně rozšiřuje jeho působnost. David Zámek, který oddělení několik let vedl, bude nově působit jako jeho zástupce, dočasným vedením oddělení byl pověřen Lukáš Holata.

Ve Zlíně dnes proběhla odborná konference Fenomén Baťa a totality, která nabídla pohled na příběh Baťova koncernu a jeho představitelů v širších historických, politických a právních souvislostech. Akci pořádal Ústav pro studium totalitních režimů.

Ústav pro studium totalitních režimů brzy vyhlásí novou literární soutěž Cena Jiřího Lišky, určenou jak mladým badatelům a studentům, tak i pamětníkům historických událostí. Soutěž ponese jméno významného politika, spoluzakladatele ÚSTR a dlouholetého člena její rady Jiřího Lišky.

Plötzensee je místem spojeným především s nacistickou justiční perzekucí a popravami, jejichž oběti si zde připomínáme při zářijovém pietním aktu. Letos se ale stalo i dějištěm vzdělávacího workshopu, který připravily historičky ÚSTR Pavla Plachá a Magda Veselská.

V berlínském památníku Plötzensee se uskutečnil pietní akt věnovaný obětem nacistické perzekuce. Za Ústav pro studium totalitních režimů se akce osobně zúčastnila historička ÚSTR Magda Veselská a Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele ÚSTR.

Ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna vystoupil na slavnostním večeru u příležitosti 25. výročí projektu Paměť národa, který společně vytvářejí Český rozhlas, Post Bellum a Ústav pro studium totalitních režimů.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy vždy náležela k centrům vzdělanosti a kritického myšlení. Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů s obavami sleduje současný vnitřní rozvrat fakulty, která utvářela generace československé inteligence.

Spor kolem učebnice Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia není pouze akademickou či pedagogickou debatou. Znovu se ukazuje, že jde především o klíčovou otázku, jakým způsobem má být mladé generaci představováno období komunistické diktatury.

Ústav pro studium totalitních režimů pořádá mezinárodní vědeckou konferenci Za vlast, nebo za stranu?,  která se zaměří na dějiny vojenského zpravodajství a jeho proměny. O tom, proč je toto téma aktuální i dnes, jsme hovořili s Eduardem Stehlíkem.

Závěrečný den VI. Letní školy církevních a náboženských dějin se zaměřil na prameny, jejich možnosti a limity. Program ukázal, proč nelze moderní české dějiny bez náboženského a duchovního rozměru plně pochopit.

Druhý den Letní školy církevních a náboženských dějin propojil historii, teologii, práci s historickými prameny i architekturu. Letošní ročník je výjimečný také tím, že se na něm poprvé pod jednou střechou setkávají představitelé a odborníci katolické, evangelické a husitské tradice.

Bezmála stovka účastníků se účastní letošní Letní školy církevních a náboženských dějin. Třídenní odborné setkání nabídne přednášky, představení odborných publikací i diskuze s jejich autory. Potrvá do 10. září.

Před památníkem Ryszarda Siwiece v Praze se v pondělí 7. září uskutečnil pietní akt připomínající památku polského občana, který se před 58 lety veřejně upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Ústav pro studium totalitních režimů navštívil izraelský malíř Zvi Tolkovsky, jehož tvorba je v současnosti představena na výstavě Básník v ghettu. Během návštěvy hovořil o výstavě, o inspiraci dílem Pavla Fischla a o významu umění při uchovávání historické paměti.

Zemřel básník, publicista, redaktor a signatář Charty 77 Milan Ohnisko. Výrazná osobnost české literární a kulturní scény zanechala po sobě rozsáhlé básnické dílo, řadu publicistických textů i výraznou stopu v prostředí českého nezávislého a občanského života.

Ústav pro studium totalitních režimů se vedle své odborné a vzdělávací činnosti zapojuje také do aktivit, které mají konkrétní dopad na lidi kolem nás. Po nedávné sbírce hraček pro děti ve věznici, přichází další iniciativa – sbírka oblečení pro rodiny ohrožené sociálním vyloučením.

Ve vstupní dvoraně Černínského paláce v Praze byla zahájena výstava a prezentace poštovní známky věnované bývalému čs. diplomatovi Vladimíru Vochočovi. Na pozvání ministra zahraničí ČR se akce účastnil také Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ve středu 9. září 2026 se uskuteční v prostorách Památníku Plötzensee v Berlíně pieta věnovaná českým obětem nacistické perzekuce, které byly na tomto místě v letech 1940–1945 popraveny z rozhodnutí nacistické justice. Letošní pieta připomene také ženy v odboji.

Stanice metra D, jež nesla pracovní název Olbrachtova, se bude jmenovat Ryšánka. Nové pojmenování ukončilo debatu, která se v uplynulém roce vedla o tom, zda je vhodné pojmenovat nově vznikající stanici po spisovateli, který byl současně aktivním komunistou a členem KSČ.

Ve čtvrtek 27. srpna 2026 pokračoval druhým, závěrečným dnem již 17. ročník Letní školy pro učitele dějepisu, humanitních a společenskovědních oborů. Věnoval se tématu Středněvýchodní Evropa 1939-1989 a poprvé ve své historii se konal po dva dny a s mezinárodní účastí.

Mezinárodní Letní škola pro učitele dějepisu v Lichtenštejnském paláci nabídla 26. srpna odbornou diskusi o tom, jak ve školách otevírat složitá témata moderních dějin. Celodenní program zakončil blok věnovaný využití filmu ve vzdělávání.

Ve středu 26. srpna  byla zahájena Letní škola pro učitele dějepisu, která pedagogům nabízí prostor pro odborné vzdělávání, sdílení zkušeností a hledání nových metod, jak ve výuce přibližovat žákům a studentům složité dějiny 20. století.

Ústav pro studium totalitních režimů byl letos při výročí 21. srpna partnerem festivalu NeverMore 68. Ten již tradičně připomíná srpnové události roku 1968 prostřednictvím diskusí, výstav, kulturního programu a setkání s pamětníky. Ústředním tématem letošního ročníku byla emigrace.