SERIÁL

Rok 1989 očima Státní bezpečnosti

(2024) – Seriál o tom, čím se v roce 1989 zabývala, co sledovala a jak vůbec pracovala zločinná Státní bezpečnost, pro web Ústavu pro studium totalitních režimů připravuje historik PhDr. Milan Bárta, Ph.D. Dosud bylo publikováno:

23. Skartace materiálů Státní bezpečnosti

Násilným potlačením studentské demonstrace 17. listopadu 1989 začal v Československu rychlý konec více než čtyři desetiletí trvajícího komunistického totalitního režimu. Generální stávka o deset dní později potvrdila, že politické změny požaduje většina obyvatel. Jasně si to uvědomovali i vedoucí funkcionáři ministerstva vnitra a Státní bezpečnosti, kteří začali řešit úlohu resortu v nové společenské situaci, včetně otázky likvidace kompromitujících operativních materiálů.

22. Emigrace pod kontrolou

Součástí Státní bezpečnosti byla i Správa pasů a víz federálního ministerstva vnitra. Mezi její úkoly patřila i evidence emigrantů z Československa. K tomu sloužily evidenční knihy, do kterých se pečlivě zapisovaly informace o lidech, kteří opustili republiku.

21. Deset „revolučních“ dnů v Ostravě

Rozhodující události sametové revoluce v roce 1989 proběhly v Praze. S určitým odstupem se ale začaly přidávat po celém Československu jednotlivé kraje, především větší a velká města. Docházelo k masovým demonstracím, zakládala se Občanská fóra atd. Státní bezpečnost většinou nezasahovala a omezila se na monitorování situace. Generální stávka dne 27. listopadu 1989 se stala zlomovou událostí, která ukázala, že o radikální změny politického systému usiluje většina obyvatel. Jak oněch deset dnů – od 17. listopadu do 27. listopadu – prožívala Ostrava, názorně ilustrují denní rešerše tamní Státní bezpečnosti.

20. Útěk východních Němců na Západ

Na podzim roku 1989 došlo k masovému exodu občanů Německé demokratické republiky (NDR) do Spolkové republiky Německo (SRN). Řada z nich se pokusila dostat do svobodného světa přes Československo, především prostřednictvím západoněmecké ambasády.

19. Stokoruna s Gottwaldem

V rámci nové emise bankovek vydala Státní banka československá dne 1. října 1989 novou stokorunu s portrétem Klementa Gottwalda. Ta vyvolala značný odpor. Státní bezpečnost během měsíce zaznamenala přes sto znehodnocených bankovek.

18. Iniciativa MOST

V září 1989 založili zpěvák a hudební skladatel Michael Kocáb a textař a redaktor Mladého světa Michal Horáček iniciativu MOST. Jejím účelem bylo zprostředkování dialogu mezi vládnoucí KSČ a disentem.

17. Vyšetřování petice Několik vět

Petice Několik vět měla nečekaný ohlas, podepisovaly ji tisíce lidí, včetně známých umělců. Jména signatářů zveřejňovala ve svém vysílání rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Komunistický režim zahájil rozsáhlou kampaň v médiích. Zapojila se i Státní bezpečnost.

16. Smrt z rukou sovětského vojáka

Přítomnost sovětských vojáků na území ČSSR vedla k řadě incidentů mezi vojáky a civilními občany. Podle smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk z roku 1968 měli tyto záležitosti řešit vládní zmocněnci obou zemí a obě strany si měly také poskytovat vzájemnou pomoc při stíhání trestné činnosti. V praxi však postupně československá strana na tuto možnost rezignovala a na konci 80. let se před čs. vojenskými soudy trestní věci s obžalovanými příslušníky sovětské armády neprojednávaly.

15. Jednadvacáté výročí okupace

Výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy patřilo v normalizačním Československu k nejdůležitějším. Zatímco se režim oficiálně hlásil k „bratrské pomoci“, o kterou opíral svou legitimitu, většina národa vstup vojsk vnímala jako okupaci. V srpnu 1988 proběhly velké demonstrace, režim proto očekával podobné nepokoje i v roce 1989. Obavy stupňoval i mezinárodní vývoj, Polsko a Maďarsko se za účast na intervenci oficiálně omluvily.

14. Za zrušení povinné vojenské služby

V roce 1989 se opoziční hnutí v Československu výrazně aktivizovala, třebaže jejich početní stav a vliv na společnost zůstávaly stále omezené. Koncem června Státní bezpečnost zaznamenala zvýšené aktivity především Nezávislého mírového sdružení, které prostřednictvím letáků svolávalo na konec července manifestaci na náměstí Míru v Praze na podporu vězněných odpíračů povinné vojenské služby a uzákonění náhradní civilní služby.

13. Nálady ve společnosti

Státní bezpečnost fungovala v komunistickém režimu nejen jako mocný nástroj totality v boji proti „vnitřnímu nepříteli“, ale také jako zdroj informací o náladách ve společnosti. V červenci 1989 již bylo znát, že se „Listopad“ nezadržitelně blíží …

12. Petice Několik vět

V polovině června 1989 se začala šířit a podepisovat rezoluce, která do historie vešla pod názvem Několik vět. Petice byla otevřená a mohl ji podepsat každý, kdo souhlasil s jejím zněním. Jejím hlavním autorem byl Václav Havel. Dne 29. června 1989 byla zveřejněna na západních česky vysílajících rozhlasových stanicích Svobodná Evropa, BBC a Hlas Ameriky.

11. Václav Havel na koncertě Joan Baezové

Festival populárních písní Bratislavská lyra patřil v komunistickém Československu k největším a nejoblíbenějším. V roce 1989 na něj dorazila i americká zpěvačka Joan Baez, která při vystoupení vyjádřila podporu Chartě 77 a dalším opozičním hnutím.

10. Neúspěšný pokus o únos letadla

Zdařilý únos letadla, který na počátku dubna 1989 provedli dva mladíci, vyvolal ve společnosti přirozeně odezvu. Čtyřicetiletý Bohuslav Běhula z Mariánských Lázní se o totéž pak 26. května 1989 opravdu pokusil …

9. Oslavy 1. máje

Komunistické vedení i funkcionáři ministerstva vnitra měli značné obavy z narušení oslav 1. máje, jednoho z největších svátků předlistopadového Československa. Největší protesty byly očekávány v Praze. Již od března Státní bezpečnost shromažďovala indicie o přípravách opozičních skupin.

8. Zásah proti Československému helsinskému výboru

V listopadu 1988 byl založen Československý helsinský výbor, který navázal na práci Charty 77. Zaměřil se na rozpory řady čs. zákonů s principy lidských práv, formulovanými v paktech OSN a v Helsinské dohodě, kterou ČSSR signovala. Komunistický režim prostřednictvím Státní bezpečnosti činnost výboru monitoroval a proti aktivitám představitelů prováděl v dobové terminologii „aktivní opatření“.

7. Zpráva o bezpečnostní situaci v ČSSR

V polovině dubna 1989 připravilo ministerstvo vnitra zprávu o vývoji bezpečnostní situace v ČSSR. Konstatovala, že „současná bezpečnostní situace v ČSSR je charakterizována dalším růstem aktivity vnitřních i vnějších nepřátel“.

6. Únos letadla

Dne 29. března 1989 v 10.30 h došlo na stálou službu na letišti Praha-Ruzyně hlášení, že v prostorách vládního salónku se objevili dva ozbrojení mladíci, vzali rukojmí a chystají se unést letadlo. Následovalo vyhlášení poplachu podle plánu ÚNOS, připraveného pro podobné případy.

5. Výhrůžky bombami