SERIÁL

Rok 1989 očima Státní bezpečnosti

(2024) – Seriál o tom, čím se v roce 1989 zabývala, co sledovala a jak vůbec pracovala zločinná Státní bezpečnost, pro web Ústavu pro studium totalitních režimů připravuje historik PhDr. Milan Bárta, Ph.D. Dosud bylo publikováno:

9. Oslavy 1. máje

Komunistické vedení i funkcionáři ministerstva vnitra měli značné obavy z narušení oslav 1. máje, jednoho z největších svátků předlistopadového Československa. Největší protesty byly očekávány v Praze. Již od března Státní bezpečnost shromažďovala indicie o přípravách opozičních skupin.

8. Zásah proti Československému helsinskému výboru

V listopadu 1988 byl založen Československý helsinský výbor, který navázal na práci Charty 77. Zaměřil se na rozpory řady čs. zákonů s principy lidských práv, formulovanými v paktech OSN a v Helsinské dohodě, kterou ČSSR signovala. Komunistický režim prostřednictvím Státní bezpečnosti činnost výboru monitoroval a proti aktivitám představitelů prováděl v dobové terminologii „aktivní opatření“.

7. Zpráva o bezpečnostní situaci v ČSSR

V polovině dubna 1989 připravilo ministerstvo vnitra zprávu o vývoji bezpečnostní situace v ČSSR. Konstatovala, že „současná bezpečnostní situace v ČSSR je charakterizována dalším růstem aktivity vnitřních i vnějších nepřátel“.

6. Únos letadla

Dne 29. března 1989 v 10.30 h došlo na stálou službu na letišti Praha-Ruzyně hlášení, že v prostorách vládního salónku se objevili dva ozbrojení mladíci, vzali rukojmí a chystají se unést letadlo. Následovalo vyhlášení poplachu podle plánu ÚNOS, připraveného pro podobné případy.

5. Výhrůžky bombami   

V letech 1986-1989 došlo v Československu k výbuchům bomb v Českých Budějovicích, Plzni, Pelhřimově a naposledy v únoru 1989 v Ústí nad Labem. I proto brala Státní bezpečnost velmi vážně možnosti dalších útoků.

4. Soud s Václavem Havlem

Během tzv. Palachova týdne byly zatčeny desítky osob, mezi nimi i Václav Havel. To vyvolalo značný ohlas nejen v zahraničí, ale i v samotném Československu. Na jejich podporu se zvedla vlna podpisových akcí.

3. Výbuch v Ústí nad Labem

Ve středu 8. února 1989 před třetí hodinou ranní vybuchla v atriu areálu budov krajského národního výboru, podniku Stavoprojekt, Generálního ředitelství podniku Výstavba Severočeského kraje a Městského národního výboru v Ústí nad Labem nálož.

2. Brutální zákroky a 1400 zadržených

Právě dnes 15. ledna před 35 lety došlo k hromadnému zatčení 14 disidentů, kteří se chystali položit květiny u sochy svatého Václava na Václavském náměstí na památku činu Jana Palacha v roce 1969.

1. Lidové milice do zbraně!

Přesně před 35 lety vydal ministr vnitra František Kincl rozkaz, kterým do Prahy k mimořádnému nasazení povolal 1300 příslušníků Lidových milicí a dalších 200 z Vysoké školy SNB. Reagoval tak na informace StB o tom, že se chystá veřejná akce, připomínající výročí sebeupálení Jana Palacha.









Každá zpravodajská služba představuje důležitý zdroj informací. Také ministerstvo vnitra v komunistickém Československu – především prostřednictvím státobezpečnostních složek – podávalo stranickým i státním (v tomto pořadí) funkcionářům informace, které nemohli získat jinými cestami. V podstatě šlo o informování o potencionálních nebezpečích jak zpoza hranic, tak uvnitř státu, i o jakýsi monitoring veřejného mínění. K tomu, aby mohly být zpracovávány souhrnné zprávy, musel být v rámci resortu vybudován informační systém, který by zpracovával informace postupně od nejnižších organizačních složek po centrálu a zpět. Hlavní zdroj informací o situaci v Československu přicházel ze Státní bezpečnosti, a to prostřednictvím analytického odboru II. správy Sboru národní bezpečnosti (SNB). Ten soustřeďoval poznatky získané na centrální i regionální úrovni vlastní operativní činností, tajným sledováním, nasazováním operativní techniky a zejména prostřednictvím tajných spolupracovníků. Na počátku roku 1989 byly každodenně zpracovávány tzv. denní informace, shrnující nejdůležitější události ze státobezpečnostního hlediska.