První letošní číslo revue Paměť a dějiny se zabývá událostmi druhé světové války a klíčovým rokem 1938, během něhož přípravy ke světovému konfliktu vrcholily. Zaujme zejména text Vladimíra Bružeňáka o osamělém boji československých četníků, kteří na Sokolovsku čelili vzpouře henleinovců…

Po roce 1948 bylo zatčeno několik desítek tisíc lidí z politických důvodů. Mezi nimi bylo mnoho jedinců, kteří se necítili být vinni a často ani neměli tušení, čeho se měli dopustit. Dostali se do situace, na kterou se nemohli vnitřně připravit.

Ústav pro studium totalitních režimů společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace. Přináší nečernobílý pohled na titulní téma z různých hledisek prezentovaných více než dvaceti autory. Historický a archivářský přístup k jeho zpracování rozšiřují též specialisté na archeologii a heraldiku.

Kniha je věnována vzniku a postupnému formování Polsko-československé solidarity na pozadí historického vývoje Polska a Československa od konce druhé světové války do roku 1989. Podává plastický a mnohdy dramatický obraz paralelního, byť nikoliv symetrického utváření opozičních hnutí v obou zemích a pokusů o přeshraniční spolupráci až po vytvoření neformální organizace v roce 1981.

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany nacistických a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu.

Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.

Vojenská odbojová organizace Obrana národa začala vznikat hned po okupaci českých zemí. Její budování probíhalo velmi rychle a v předvečer vypuknutí druhé světové války již disponovala ucelenou velitelskou strukturou a základním plánem pro zahájení ozbrojeného povstání.

Z koncentračního tábora Natzweiler v Alsasku se během celé války podařil jenom jediný útěk. Dne 4. srpna 1942 se pětice vězňů převlékla do uniforem SS a v osobním automobilu projela řetězem stráží na svobodu. Nacistům se podařilo chytit jen jednoho, zbylí čtyři se dostali přes okupovanou a jižní Francii na území kontrolované Spojenci.

Evropa a úkol Čechů v ní, reflexe naší nedávné minulosti, národ a nacionalismus. To jsou některá z důležitých témat, kterými se zabýval filosof Ladislav Hejdánek.

Propojení regionů, národního celku a mezinárodního rozměru tvoří jedinečnost této publikace. Pozorný čtenář bude obohacen o „malé“ lokální dějiny, které jsou malé pouze zdánlivě.