Pokud Ivan Martin Jirous v únoru 1975 definoval český underground, mohlo se tak stát pouze díky tomu, že popsal něco, co již delší čas existovalo. Žádné společenství nevznikne z ničeho, nevyroste na zelené louce. Ve skutečnosti je zapotřebí vrátit se zpět o deset let, do doby, kdy nastávala postupná liberalizace neostalinského režimu, přinášející zásadní sociální a kulturní změny.

Třetímu odboji je věnovaná většina materiálů čtvrtého čísla revue Paměť a dějiny, posledního v roce 2018. Téma třetího odboje se vyjevuje hlavně v osudech jednotlivců. Právě jejich příběhy zařazené studie přinášejí. Věnujeme se však také otázce, jak učit o protikomunistickém odboji na…

Čtyřiadvacet historiků, literárních vědců, kunsthistoriků, antropologů a zástupců dalších vědních disciplín se ve svých studiích zamýšlí nad dějinami Jáchymovska a nabízí různé přístupy k historickým událostem a jejich interpretaci.

Třiatřicáté číslo časopisu Securitas Imperii vychází z grantového projektu Proměny vězeňství v českých zemích v letech 1965–1992. Systémové a individuální adaptace a obsahuje dokumenty, rozhovor a šest studií, které zachycují převážně dobu normalizace. Dozvídáme se z nich o tehdejší snaze profesionalizovat a modernizovat vězeňství,…

Kniha sleduje životní osudy arcibiskupa pražského a primase českého Josefa kardinála Berana a představuje ho jako aktivního účastníka dramatických dějin 20. století. Přibližuje jeho charakter, hodnoty a úctu k morálním principům, jež ho dostaly do konfliktu s totalitní mocí.

Kniha je otřásajícím svědectvím o době, ve které se za velké ideály skryly i ty nejtěžší zločiny. Tentokrát se nejedná o pohled „jasné oběti“, ale manželky jednoho z těch, kteří obludnou mašinerii pomáhali budovat, aby nakonec skončili na jejím popravišti.

Druhý díl publikace Čechoslováci v Gulagu přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého století.

9. květnem 1945 sice skončila druhá světová válka, ale politické a ekonomicko-sociální a společenské změny vyvolané politicko-ekonomickou krizí třicátých let dvacátého století a válečnými událostmi našly své vyústění v poválečném období. Bez vědomí této kontinuity není možné správně pochopit poválečný vývoj nejen v Československu, ale ani v globálním kontextu.

V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků. Třetí letošní číslo Paměti a…

„Chtěný“ či „nechtěný“ obyvatel té či oné země nebyl a není ani v soudobých dějinách abstraktní pojem. Existence občanů druhé kategorie je průvodním znakem nedemokratických režimů, byť s jednotlivci či celými skupinami „nechtěných“ obyvatel jsme konfrontováni i ve vývoji demokratických zemí. Publikace přináší studie věnované nejrůznějším skupinám „nechtěných“ obyvatel v Československu od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu.