Hlavním tématem publikace je jedna z největších celostátních akcí bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu.

Autoři publikace oslovili přední české a slovenské tvůrce komiksu, vybrali z archivu webového projektu Paměť národa třináct zaznamenaných zajímavých vzpomínek a dali vzniknout unikátnímu počinu nejen na české komiksové scéně, ale také na poli popularizace naší historie.

Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Připravovaná výstava Případ Světlana provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.

Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady.

Již třicáté číslo časopisu Securitas Imperii přináší deset studií mapujících takřka celé dvacáté století české (československé) historie. „Zaniklý svět šlechty“ přibližuje Miloš Hořejš (Mezi dvěma světy. Proměny národnostní identity rodiny Czernin-Morzinů v 1. polovině 20. století), Pavla Plachá pokračuje v představování…

Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.

Vychází první letošní číslo historické revue Paměť a dějiny! Tentokrát je tématem především kulaté výročí přijetí zákona známého jako Lex Schwarzenberg. O co šlo? O prachsprostou státní krádež za bílého dne, navrženou poslanci a schválenou parlamentem v roce 1947. V důsledku tohoto…

Druhé číslo letošního ročníku revue Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity. Přesto zde kultura žila – v ilegalitě. Tajně vznikaly verše, kresby,…

Gorbačovovy snahy o reformu systému přinesly fakticky také uvolnění v kulturní oblasti, zeslabení cenzury a „perestrojku“ audiovizuální sféry – kinematografie a televize. Kolektivní monografie se především snaží odpovědět na otázku, zda v československých audiovizuálních médiích opravdu probíhaly procesy srovnatelné s těmi sovětskými.

Zařazené a dosud většinou nepublikované dokumenty nepocházejí pouze z provenience Velitelství osvobozeného území; aby bylo možné prezentovat jeho činnost v celé šíři, obsahují i reakce politiků a upozaděná stanoviska vojáků. Nechybí ani svědectví přímých účastníků jednání sovětských orgánů či jednotlivců a krátké telegramy, zprávy nebo hlášení.