K připomenutí únorových událostí před 70 lety vznikl unikátní komponovaný večer, na jehož pořádání se spojilo několik institucí. ÚSTR k této příležitosti vydal stejnojmennou publikaci, věnovanou mimo jiné dopadům února 1948 na českou hudbu.

Aktuální, již třicáté druhé číslo časopisu Securitas Imperii nabízí pohled na několik období naší nedávné historie. Druhoválečnou tematiku zastupují texty Jana Zumra (Emanuel Sladek. Neznámý čelný funkcionář SS v Protektorátu Čechy a Morava), Pavly Plaché (Černé a zelené trojúhelníky. Perzekuce…

Kniha představuje multižánrovou publikaci věnující se pozdně socialistickému Československu. Autoři nehledají odpověď na klasickou historickou otázku, jak to doopravdy bylo?, jde jim spíše o zachycení dosavadních debat o normalizaci coby živém a často kontroverzním tématu.

Publikace se věnuje osudu Josefa kardinála Berana (1888–1969) v kontextu moderních dějin 20. století. Beranovy životní etapy jsou doplněny množstvím dobových fotografií a archiválií, z nichž většina nebyla dosud publikována. Součástí monografie je také nosič CD s autentickou nahrávkou jeho vzpomínek.

První letošní číslo revue Paměť a dějiny se zabývá událostmi druhé světové války a klíčovým rokem 1938, během něhož přípravy ke světovému konfliktu vrcholily. Zaujme zejména text Vladimíra Bružeňáka o osamělém boji československých četníků, kteří na Sokolovsku čelili vzpouře henleinovců…

Po roce 1948 bylo zatčeno několik desítek tisíc lidí z politických důvodů. Mezi nimi bylo mnoho jedinců, kteří se necítili být vinni a často ani neměli tušení, čeho se měli dopustit. Dostali se do situace, na kterou se nemohli vnitřně připravit.

Ústav pro studium totalitních režimů společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace. Přináší nečernobílý pohled na titulní téma z různých hledisek prezentovaných více než dvaceti autory. Historický a archivářský přístup k jeho zpracování rozšiřují též specialisté na archeologii a heraldiku.

Kniha je věnována vzniku a postupnému formování Polsko-československé solidarity na pozadí historického vývoje Polska a Československa od konce druhé světové války do roku 1989. Podává plastický a mnohdy dramatický obraz paralelního, byť nikoliv symetrického utváření opozičních hnutí v obou zemích a pokusů o přeshraniční spolupráci až po vytvoření neformální organizace v roce 1981.

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany nacistických a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu.

Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.