„Chtěný“ či „nechtěný“ obyvatel té či oné země nebyl a není ani v soudobých dějinách abstraktní pojem. Existence občanů druhé kategorie je průvodním znakem nedemokratických režimů, byť s jednotlivci či celými skupinami „nechtěných“ obyvatel jsme konfrontováni i ve vývoji demokratických zemí. Publikace přináší studie věnované nejrůznějším skupinám „nechtěných“ obyvatel v Československu od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu.

Tato kniha, pocta k významnému životnímu jubileu historika Jiřího Pernese, obsahuje vedle řady podnětných historických studií od přátel a kolegů i obsáhlý rozhovor s jubilantem a podrobný soupis jeho díla.

Kniha shrnuje výsledky výzkumu o postojích české společnosti k Romům a Židům a jak může škola tyto postoje ovlivňovat u  žáků a studentů. Na základě rozhovorů s lektory a učiteli o tom, jak fungují ve třídách vzdělávací programy o menšinách, přináší autoři doporučení ke zlepšení výuky k toleranci.

Kniha zachycuje osud rockové skupiny The Plastic People of the Universe na pozadí politického vývoje v šedesátých až osmdesátých letech minulého století. Autoři staví zejména na primárních pramenech, leckdy zatím nepublikovaných: např. na kronikách Plastic People, rozsáhlých pamětnických rozhovorech vedených s členy a přáteli kapely či dobových písemnostech jednotlivých aktérů; zároveň „vytěžují“ archivní prameny nejen z provenience Státní bezpečnosti.

Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny se věnuje kulatému výročí „srpnové okupace“. Filozof a teolog Wolfram Tschiche ve vzpomínkově laděném textu píše o tom, jak ho události v Československu přiměly definitivně se vymezit vůči komunistickému režimu ve své zemi,…

Kniha popisuje málo známý program tajné distribuce knih do východní Evropy, který financovala CIA. Mezi lety 1957 a 1970 byl knižní program jedním z nejefektivnějších způsobů pronikání za železnou oponu, západní publikace se díky němu dostaly k tisícům lidí v sovětském bloku včetně Československa.

Kniha fotografií významného brněnského autora Františka Kressy představí významnou část Brna v její komunistické provinčnosti a melancholické zanedbanosti, na niž jsme už skoro zapomněli.

Kressa reportážním způsobem ukazuje všednodenní realitu husákovské normalizace. Zapomenuté negativy měl autor do loňského roku schované v banánové krabici pod postelí v ubytovně na Radlasu v brněnském Bronxu, kde dosud žije.

Kniha ukazuje známé postavy z oblasti filmu a televizní tvorby v regionu jihovýchodní Moravy. Unikátní soubor snímků zachycuje natáčení zpravodajských a sportovních relací v době normalizace, stejně jako fotografie z natáčení v regionech nebo dnes už kuriózní záběry televizní techniky.

K připomenutí únorových událostí před 70 lety vznikl unikátní komponovaný večer, na jehož pořádání se spojilo několik institucí. ÚSTR k této příležitosti vydal stejnojmennou publikaci, věnovanou mimo jiné dopadům února 1948 na českou hudbu.