Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku. Zástupným důvodem pro často až zběsilé brutální fyzické ataky represivních složek se stala účast „závadové“ mládeže na „ilegálních“ hudebních produkcích, respektive provozování vlastní kultury. Celkem 99 mladých mužů a žen bylo odsouzeno k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 75 let…

Katalog je pojmenován po výstavě v Národním památníku na Vítkově. Ta se, jak již slovní hříčka titulu napovídá, věnovala jednak příběhu Reportáže, psané na oprátce, posledního a nejvýznamnějšího literárního díla Julia Fučíka, tak také jeho „tváři“ – vizuální podobě a zároveň vývoji jeho reflexí a interpretací ve veřejném prostoru a kulturní paměti společnosti.

Brutalita i výkonnost potlačovacího aparátu nacistického Německa vyvolávají dodnes řadu otázek, dohadů a spekulací. Autoři ve svém výzkumu postupovali podle hierarchického členění potlačovacího aparátu a zaměřili se na špičky represivních složek v protektorátu Čechy a Morava. Práce popisuje osudy mužů ve funkcích velitelů bezpečnostní policie a bezpečnostní služby, pořádkové policie a Waffen-SS, které spolu s armádou představovaly skutečný pilíř německé vlády v protektorátu.

Píše se 17. květen 1945. Koná se slavnostní přehlídka Svobodovy jednotky. Defilé Prahou směřuje z Václavského na Staroměstské náměstí. Přihlíží i prezident Edvard Beneš. Ve věži jednoho z obrněných aut stojí také Josef Müller. Salutuje přihlížejícím Pražanům, kteří obklopují jeho vozidlo. Lidé oslavují konec války.

Afrika se dlouhodobě nachází na okraji zájmu médií i domácího vědeckého bádání. Často se zdůvodněním, že Československo nemělo na kontinentě své kolonie, a proto ho k Africe nepoutají žádné významnější vazby. Studie a rozhovory v aktuálním čísle revue Paměť a…

Kniha je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty. Autoři věří, že reflexe a diskuze jsou zásadní součástí muzejnické i návštěvnické praxe a že muzea jsou v 21. století důležitým místem dialogu nejen o minulosti. Na muzeích proto záleží.

Jak se katolická církev v Československu vyrovnala s nacismem a komunismem? Dvojí zkoušku, kterou musela projít, autoři zkoumají skrze působení Josefa kardinála Berana, poválečného arcibiskupa pražského a důsledného zastánce nezávislosti církve na panujících režimech. Jednotlivé studie vytvářejí mnohovrstevnatý portrét církve v zásadních obdobích našich moderních dějin. Závěrečný text na procesu kardinálovy beatifikace zachycuje „druhý život“ této velké postavy církve.

Další monotematické, celkově již šestatřicáté číslo časopisu Securitas Imperii je věnováno roku 1989, tedy 30. výročí pádu komunistických režimů ve Východní Evropě. Širší, nejen středoevropský pohled na tehdejší události nabízí studie zachycující diskuzi o lidských právech na politických grémiích představitelů zemí Varšavské smlouvy…

Téma představuje dosud málo známou kapitolu našich dějin. Pomoc, již v dobách komunistické diktatury před rokem 1989 poskytovalo katolické církvi v tehdejším Československu sdružení Ackermann-Gemeinde, založené po druhé světové válce německy mluvícími katolíky vyhnanými z Čech, Moravy a Slezska, musela pochopitelně probíhat v podmínkách co největšího možného utajení, aby pomoc nebyla prozrazena a ohrožena.

Francouzské nakladatelství Cerf vydalo ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů knihu, která frankofonním zemím představuje osobnost pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana (1888–1969). Prostřednictvím milníků jeho života můžou čtenáři nahlédnout do historie naší země v letech německé okupace a v době komunistického režimu a sledovat zápas katolické církve s totalitními režimy.