Již třicáté číslo časopisu Securitas Imperii přináší deset studií mapujících takřka celé dvacáté století české (československé) historie. „Zaniklý svět šlechty“ přibližuje Miloš Hořejš (Mezi dvěma světy. Proměny národnostní identity rodiny Czernin-Morzinů v 1. polovině 20. století), Pavla Plachá pokračuje v představování…

Druhé číslo letošního ročníku revue Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity. Přesto zde kultura žila – v ilegalitě. Tajně vznikaly verše, kresby,…

Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.

Vychází první letošní číslo historické revue Paměť a dějiny! Tentokrát je tématem především kulaté výročí přijetí zákona známého jako Lex Schwarzenberg. O co šlo? O prachsprostou státní krádež za bílého dne, navrženou poslanci a schválenou parlamentem v roce 1947. V důsledku tohoto…

Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady.

Dvacáté deváté číslo Securitas Imperii je věnováno začátku normalizace, tedy konci 60. a první polovině 70. let v komunistickém Československu. Úvodní studie Jana Rychlíka přibližuje možnosti, tedy spíše nemožnosti občanů zemí bývalého Východního bloku svobodně cestovat za hranice (Překračování hranic a emigrace v Československu…

Šestou dekádu dvacátého století si nejčastěji spojujeme s pražským jarem roku 1968, to ovšem bylo vyvrcholením déle trvajících procesů, které tak můžeme analogicky nazývat „předjařím“ a jež se snaží alespoň částečně zmapovat a interpretovat tato publikace.

Kniha se zabývá dosud zcela neznámými skutečnostmi souvisejícími s událostmi roku 1968 v Československu. Zájemcům o československé moderní dějiny se tak dostává do rukou sonda do nitra důležité části bezpečnostního aparátu, jejíž činnost po dlouhá léta ovlivňovala politická linie vedení KSČ za podpory a stálého dohledu I. hlavní správy KGB, sovětské rozvědky.

Kolektivní monografie Film a dějiny 6. Postkomunismus postihuje vybraná témata spojená s proměnou žánru historického filmu a televizního seriálu a jeho společenskou reflexí po roce 1989.

Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Předkládaná publikace Reflexe undergroundu ukazuje, že podzemní hnutí prokázalo navzdory perzekucím normalizačního režimu nebývalou životaschopnost, zahrnující množství různorodých aktivit.