Před rokem 1989 se západní zpravodajské služby snažily odhalit na svém území síť nepřátelských agentů ze států východního bloku. Kniha Strategický agentúrny prieskum československého výzvědného spravodajstva (1960–1989) jim k tomu za vojenskou rozvědku poskytne nejednu odpověď, ale i návod, jak měly tehdy postupovat, aby byly úspěšnější.

Kritický katalog výstavy Kladivo a kovadlina. Cesta katolické církve Protektorátem Čechy a Morava vznikl v rámci projektu s názvem „Virtuální muzeum perzekuce katolické církve na území českých zemí (1938–1989)“. Studie v 260stránkovém katalogu rozšiřují pohled na perzekuci duchovních, řeholníků a řeholnic za nacistické okupace o další témata.

V čísle historické revue Paměť a dějiny 1/2025 se dočtete například o českých vězních osvobozených z koncentračních táborů v Bavorsku, těžkém vyrovnávání se s nacistickou represí v obci Obytce na Klatovsku nebo teroru obávaných “nyilášů” ve východoslovenských Košicích.

Číslo 45 časopisu Securitas Imperii je u příležitosti 35 let od pádu komunistických režimů ve střední Evropě tematicky zaměřeno na některé aspekty následného česk(oslovensk)ého, resp. polského procesu „dekomunizace“ a „desovětizace“.

Containing meticulous research of a long under-represented part of the Holocaust, this book provides a rich pictorial documentation of the Gulag environment as told by Jewish refugees.

Intimní portrét německé vesnice, v němž autorka líčí pohnuté i zdánlivě obyčejné osudy bavorských venkovanů pod nacistickou nadvládou. Na základě osobních archivů, dopisů, rozhovorů a vzpomínek autorka obnažuje jejich brutalitu i lásku, odvahu i slabost, činorodost, apatii i smutek, naději, bolest, radost i zoufalství. Je to příběh obyčejných lidských životů na křižovatce dějin.

Číslo časopisu Paměť a dějiny 4/2024 není tentokrát monotematické, jak bývalo v posledních letech zvykem, o to pestřejší nabídku vědecky podloženého čtení o naší totalitní minulosti v něm ale čtenář najde. Otevírá ho studie o potýkání se spisovatele Jaroslava Foglara s komunistickým režimem.

Vznik komunistických režimů v Československu a v Polsku vyvolal odpor společnosti. Jeho podoba, rozsah i formy se lišily. Tyto rozdíly vyplývaly ze specifik dané země, regionu, historických tradic i dopadu druhé světové války. Předmětem této práce je přiblížení a komparace organizovaného odporu prostřednictvím regionů Ústecka a Toruňska.

Petiční výbor Věrni zůstaneme patřil k nejvýznamnějším ilegálním odbojovým skupinám, které působily v letech 2. světové války na okupovaném území. Ve své činnosti se zaměřoval nejenom na zpravodajskou činnost a vydávání ilegálního tisku, ale značnou pozornost rovněž věnoval plánům obnovy Československa v duchu principů moderního sociálního státu. Vedle dokumentů z činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme v letech 1938–1941 byl do edice zahrnut rovněž ilegální tisk, na jehož vydávání se tato významná odbojová skupina podílela.

Nejnovější číslo historické revue Paměť a dějiny je věnováno třetímu odboji. Ten byl ještě v nedávné minulosti předmětem mnoha bouřlivých debat jak mezi historiky, tak širší veřejností. Ovšem dnes, 35 let po sametové revoluci, už jej nelze relevantními argumenty zpochybňovat.