Publikace

Veselin Pramatarov: Na nitkách. 1968. Podle skutečné události

Veselin Pramatarov: Na nitkách. 1968. Podle skutečné události

Komiks bulharského autora vypravuje reálný příběh tří studentů, kteří měsíc poté, co vojska Varšavské smlouvy vstoupila v roce 1968 do Československa, aby potlačila pražské jaro a začínající demokratické reformy, vyrobili a roznesli letáky proti účasti bulharské armády na této operaci: „Vojska loutky Živkova pryč z ČSSR!“ Po akci Státní bezpečnosti s krycím názvem „Loutky“ byli všichni tři vyloučeni z univerzity, zatčeni a odsouzeni. Jejich čin dokládá, že i v podmínkách totalitní společnosti může přežít občanský smysl pro spravedlnost.

Vít Poláček: „Abychom nebyli čtyřicátí na světě.“ Československý státem řízený doping a jeho prameny

Vít Poláček: „Abychom nebyli čtyřicátí na světě.“ Československý státem řízený doping a jeho prameny

V roce 1983 vydala vláda ČSSR „Opatření pro zkvalitnění čs. státní reprezentace“, ve kterém pověřila ministra zdravotnictví podporou výzkumu a kontrolou podpůrných prostředků. Tím se do té doby pololegální a utajený systém dopování sportovců v ČSSR, na kterém participovali funkcionáři i lékaři, dostal pod přímé řízení státu, konkrétně ministerstva zdravotnictví. Od roku 1985 potom za systém státem řízeného dopingu zodpovídal Ústav národního zdraví pro vrcholový sport.

Securitas Imperii 42–43/2023

Securitas Imperii 42–43/2023

Časopis Securitas Imperii č. 42–43 přináší čtyři odborné studie, soubor dokumentů, rozhovor, zprávu z konference, referáty ze semináře a recenze odborné literatury. První dvě studie jsou zaměřeny na období tzv. třetí československé republiky, následující dvě přibližují konkrétní formy a problémy protikomunistického odboje po únoru 1948.

Paměť a dějiny 3/2023

Paměť a dějiny 3/2023

Středobodem revue Paměť a dějiny 3/2023 je padesáté výročí vydání knihy Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, která sehrála stěžejní roli v povědomí o povaze a rozsahu sovětských represí jak v komunistickém světě, tak i na Západě.

Jane Rogoyska: PŘEŽÍT KATYŇ. Stalinův masakr a hledání pravdy

Jane Rogoyska: PŘEŽÍT KATYŇ. Stalinův masakr a hledání pravdy

Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř padesáti let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem. Tuto lež oficiálně nezpochybnily ani západní vlády, které nechtěly popudit mocného válečného spojence a později protivníka v období studené války. Kniha Přežít Katyň dokumentuje a komentuje zatvrzelé a zoufalé hledání odpovědí, které trvalo desítky let, a zaměřuje se na osudy těch, kteří byli v největším ohrožení.

Jaroslav Rokoský – Karel Straka – Radim Chrást: Armádní generál Jan Syrový. Jeden velký český osud

Jaroslav Rokoský – Karel Straka – Radim Chrást: Armádní generál Jan Syrový. Jeden velký český osud

„Armádní generál Jan Syrový – Jeden velký český osud“ je první ucelenou biografií, která objektivně zkoumá mimořádný životní příběh armádního generála Jana Syrového. Uceleně je zdokumentována jeho cesta 1. světovou válkou v řadách československých legií v Rusku. V roce 1926 se stal prvním československým náčelníkem Hlavního štábu. V letech 1933‒1939 působil jako generální inspektor branné moci. Byl též členem několika vlád a ministerským předsedou.

Paměť a dějiny 2/2023

Paměť a dějiny 2/2023

Hlavním tématem druhého letošního čísla revue Paměť a dějiny je 55. výročí osudových událostí roku 1968 a zejména srpnové okupace Československa. Číslo otevírá článek o málo známém únosu funkcionářů ministerstva vnitra do NDR, kde byli podrobeni dlouhým a tvrdým výslechům. V těch sice unesení obstáli, ale zpátky ve vlasti je čekala neradostná budoucnost. Na své pevné postoje nejen z roku 1968 doplatil i vojenský reformátor Václav Prchlík nebo plzeňští vojenští zpravodajci, jejichž osudy v čísle také najdete. Neradostný konec mělo i oživení branného a bezpečnostního výboru Národního shromáždění, jehož krátkodobé vzepětí během pražského jara popisuje další studie. Článek o Díle katolické obnovy v roce 1968 doplňuje velká fotogalerie, silné snímky doprovází také rozhovor s občanem někdejšího západního Německa Wolfgangem Stadlerem, který byl během invaze v Praze svědkem osobní odvahy Čechoslováků tváří v tvář okupantům.