Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové  na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou, které jsou cenným svědectvím o poválečné době. Uvádějí řadu dosud neznámých detailů ze života této dnes již pozapomenuté osobnosti české poválečné politické žurnalistiky a jedné z nejvýraznějších postav Československé strany lidové.

Vzápětí po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 se začal formovat československý zahraniční odboj. První jednotka čs. zahraniční armády se ustavila v Polsku. V prvním letošním čísle časopisu Paměti a dějiny pojednává o dramatických okolnostech jejího založení Jiří Plachý. Temnou kapitolu…

Vizuální publikace, která zpřítomňuje dobu nesvobody. Kniha obsahuje výběr reprodukcí uměleckých děl z let 1938-1989 a jejich kunsthistorickou interpretaci. Z naprosté většiny jsou reprodukována díla, která ve své době nebyla výrazem oficiální kulturní politiky státu.

Jsou malé dějiny v době bezčasí skutečně malými? Bezčasím můžeme chápat období strnulosti a nehybné těžkopádnosti. Období, kdy staronové elity dusily slibně se rozvíjející občanskou společnost. Období, kdy o kariéře člověka rozhodovala jeho odpověď na otázku, zda 21. srpen 1968 znamenal internacionální pomoc.

In 2017 the 11th Congress of Czech Historians was held in Olomouc. Considering the exceptional interest in the issue of nobility, this topic was divided into two basic sections dealing with the topic of aristocracy. The presenters focused especially on the economic and social aspects of the history of the elites. This volume provides the extended written versions of most presentations.

Kniha zkoumá vztah propagandy a filmu/televize (1918–1989). Po úvodním oddílu zaměřeném na dějiny (a samotný pojem) propagandy následují případové kapitoly, které se programově vyhýbají notoricky známým tématům, příkladům sovětské a nacistické filmové propagandy, nebo se je pokoušejí nahlížet z jiné perspektivy: Distribuce a recepce sovětské klasiky/propagandy (Ejzenštejnových filmů, zvláště Křižníku Potěmkin /1925/) v prvorepublikovém Československu.

Dvoudílný biografický slovník obsahuje hesla 326 osob, které zastávaly vrcholné funkce v KSČ, a to od jejího vzniku v květnu 1921 až do pádu komunistického režimu na konci roku 1989. Zahrnuje předsedy a generální tajemníky strany, ale také členy stranického politbyra a předsednictva, ilegálních vedení KSČ z období druhé světové války a dalších vybraných stranických grémií.

Tato dvoudílná publikace popisuje disidentská hnutí v celkem 21 zemích někdejšího „socialistického tábora“. Slovník, který ÚSTR vydává pro laickou i odbornou veřejnost, je cenný nejen zpracovanými přehledy událostí v daných zemích a medailony významných opozičních osobností, ale také úvodními studiemi, které jednotlivé informace a události, zejména z období let 1956–1989, uvádějí do kontextu jak národního, tak mezinárodního.

In dem vorliegenden Werk werden die Beziehungen der Kritischen Theorie der Frankfurter Schule und der westdeutschen Neunen Linken untersucht. Die Entstehung und Anfangsphase des neomarxistischen Denkens in Europa wird vorgestellt und sein Einfluss auf die Neue Linke, Rote Armee Fraktion und die Grünen im Gründungsjahr (1980) analysiert.

Pokud Ivan Martin Jirous v únoru 1975 definoval český underground, mohlo se tak stát pouze díky tomu, že popsal něco, co již delší čas existovalo. Žádné společenství nevznikne z ničeho, nevyroste na zelené louce. Ve skutečnosti je zapotřebí vrátit se zpět o deset let, do doby, kdy nastávala postupná liberalizace neostalinského režimu, přinášející zásadní sociální a kulturní změny.