Publikace

Vojtěch Ripka, Michal Sklenář (eds.): Marginalia Historica 10, číslo 2/2019

Vojtěch Ripka, Michal Sklenář (eds.): Marginalia Historica 10, číslo 2/2019

Monotematické číslo časopisu vydávaného Katedrou dějin a didaktiky dějepisu PedF UK vychází z fóra Dějiny ve veřejném prostoru. Česká společnost a historická výročí, které připravila vzdělávací platforma Dějiny ve veřejném prostoru. Hlavním tématem sborníku je reflexe vzpomínkové kultury s důrazem na význam historických výročí pro českou společnost – jubilea Jana Husa a Karla IV. nebo takzvané osudové osmičky.

Božidar Jezernik: Goli otok – Titův gulag

Božidar Jezernik: Goli otok – Titův gulag

Kniha systematicky a uceleně popisuje jugoslávský vězeňský tábor v Kvarnerském zálivu, kam byli společně s kriminálními delikventy posíláni odpůrci politického režimu (ať už šlo o sympatizanty stalinismu, odpůrce demokratických změn či další skupiny obyvatel). Autor přibližuje vysilující fyzickou práci v kamenolomu, k níž byli odsouzení nuceni, aniž by k ní měli dostatečné nástroje, i každodenní aspekty života ve vězeňských barácích – od stravování a vykonávání denní hygieny až po způsoby psychologického nátlaku, ponižování a mučení, jemuž byli pravidelně vystaveni.

Matěj Bílý: The Warsaw Pact, 1969-1985: The Pinnacle and Path to Dissolution

Matěj Bílý: The Warsaw Pact, 1969-1985: The Pinnacle and Path to Dissolution

In the book the author analyzes the internal tensions of the Soviet-led Cold War alliance as its careened toward its end. Rooted in detailed research in Czech, Polish, and German archives, this book presents much previously unknown information about the alliance’s mechanisms as it served as one of the Kremlin’s increasingly ineffective tools for managing the Eastern Bloc.

Michal Sklenář: Děkan Václav Boštík. Farnost v Ústí nad Orlicí mezi lety 1927 a 1963 jako obraz dějin římskokatolické církve

Michal Sklenář: Děkan Václav Boštík. Farnost v Ústí nad Orlicí mezi lety 1927 a 1963 jako obraz dějin římskokatolické církve

Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, s jejichž pomocí ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontextem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin.

Petr Placák: Křesťanský zápas o českou věc. Působení opata Opaska a organizace Opus bonum v československém exilu v letech 1972–1989

Petr Placák: Křesťanský zápas o českou věc. Působení opata Opaska a organizace Opus bonum v československém exilu v letech 1972–1989

Petr Placák ve své práci, založené na rozsáhlém archivním výzkumu, nastínil peripetie, obtíže či kontroverze, které vznik a působení této organizace provázely v rozjitřeném prostředí exilu, aby celý příběh velkého zápalu pro českou (československou) věc zakončil happyendem: obnovením prastarého benediktinského opatství v Břevnově a Opaskovým návratem do vlasti po pádu komunismu v roce 1989.

Ladislav Kudrna (ed.): Od mániček k undergroundu

Ladislav Kudrna (ed.): Od mániček k undergroundu

Na konci roku 1969 by stěží někdo uvěřil, že o pouhých pět let později bude napříč českými kraji existovat početné podzemní společenství. V únoru 1975 napsal Jirous svůj zásadní text, Zprávu o třetím českém hudebním obrození. První polovina 70. let je spojena nejen s fenoménem festivalů „druhé“ kultury, ale také se zrodem zásadního umělce podzemí, Pavla Zajíčka, a dnes neprávem opomíjeným vlivem Milana Knížáka.

Paměť a dějiny 4/2019

Paměť a dějiny 4/2019

Aktuální číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů. Ve věznicích pro ně vznikly tzv. technické ústavy, kde tito novodobí „otroci…

Pavel Kolář: Soudruzi a jejich svět. Sociálně myšlenková tvářnost komunismu

Pavel Kolář: Soudruzi a jejich svět. Sociálně myšlenková tvářnost komunismu

Kniha rekonstruuje každodenní jazyk obyčejného komunisty, zkoumá jeho myšlenkový svět, jak se vyvíjel tváří v tvář politickým změnám. V ohnisku práce je pět ústředních motivů komunistické obrazotvornosti: Dějiny, Strana, Národ, Nepřítel a Čas. Autor dochází k závěru, že prostí komunisté nebyli netečnou masou, nýbrž aktivními hybateli dění s bohatými formami politických postojů.