Publikace

Paměť a dějiny 2/2023 – 55 let od okupace

Paměť a dějiny 2/2023 – 55 let od okupace

Hlavním tématem druhého letošního čísla revue Paměť a dějiny je 55. výročí osudových událostí roku 1968 a zejména srpnové okupace Československa. Číslo otevírá článek o málo známém únosu funkcionářů ministerstva vnitra do NDR, kde byli podrobeni dlouhým a tvrdým výslechům. A tématu se věnují i další články tohoto vydání.

Vojtěch Vlček: Perzekuce mužských řeholí komunistickým režimem 1948–1964 v českých zemích a v kontextu jejího vývoje v zemích sovětského bloku

Vojtěch Vlček: Perzekuce mužských řeholí komunistickým režimem 1948–1964 v českých zemích a v kontextu jejího vývoje v zemích sovětského bloku

Kam zmizeli v době totality z veřejného života v Československu řeholníci a proč bylo možné je i nadále potkávat např. na ulicích polských měst? Jak se stali z dříve respektovaných teologů, filozofů a učitelů špioni Vatikánu a velezrádci? Proč komunistickému režimu tito nenápadní muži v hábitech tolik vadili? Jak naložil komunistický stát s budovami klášterů a jejich vybavením? Na tyto a podobné otázky odpovídá předkládaná publikace.

Paměť a dějiny 1/2023 – Ukradené děti

Paměť a dějiny 1/2023 – Ukradené děti

Revue Paměť a dějiny se v čísle 1/2023 věnuje tématu „ukradených dětí“ za druhé světové války. Studie a články autorů z Česka, Polska, Německa i Ukrajiny otevírají málo známou kapitolu dějin, kterou tvoří únosy a násilné poněmčování dětí tak, aby mohly naplňovat pavědecké rasové ideály třetí říše.

Jiří Fialka – Petr Anev: Ministerstvo zemědělství 1938–1989

Jiří Fialka – Petr Anev: Ministerstvo zemědělství 1938–1989

Kniha se zabývá dějinami českého a československého ministerstva zemědělství v letech 1938–1989. Nabízí nový pohled na činnost a působení úřadu v době druhé republiky, nacistické okupace a třetí republiky a přináší první zpracování dějin ministerstva v období komunistické diktatury. Věnuje se podrobně organizační struktuře úřadu a popisuje činnost jeho složek. Je příspěvkem k dějinám státní správy a také k historii zemědělství. Rozebírá všechny hlavní procesy, které v českém a československém zemědělství ve vymezeném období probíhaly, jelikož je ministerstvo řídilo nebo zásadně ovlivňovalo.

Jaroslav Pažout – Tomáš Vilímek: Ze studnice informací. Příspěvek k problematice stížností v komunistickém Československu

Jaroslav Pažout – Tomáš Vilímek: Ze studnice informací. Příspěvek k problematice stížností v komunistickém Československu

Stížnosti a obecně dopisy občanů politickým a správním orgánům i jejich představitelům, společenským organizacím a médiím představují pozoruhodný pramen, jehož prostřednictvím lze sledovat jednu z nejintenzivnějších forem specifické komunikace mezi občany a různými institucemi komunistického režimu. Odráží se v nich klíčové problémy, s nimiž se občané potýkali. Přinášejí rovněž cenné svědectví o možnostech – či spíše nemožnostech – vládnoucího režimu reagovat na tento „barometr nálad“ ve společnosti, čerpat pro korigování své politiky z této „studnice informací“.

Michal Pehr: Katolická církev v Československu 1945–1948. Katolíci mezi nacismem a komunismem: Lenin, či Kristus?

Michal Pehr: Katolická církev v Československu 1945–1948. Katolíci mezi nacismem a komunismem: Lenin, či Kristus?

Kniha se věnuje dějinám katolické církve v Československu po druhé světové válce, kdy církev, podobně jako celá společnost, stála před klíčovými otázkami: Jakým směrem se bude naše země po porážce nacismu v roce 1945 ubírat? Bude její systém demokratický, nebo ne? A co můžeme čekat od komunistů? Každý měl vlastní představu a katolická církev, k níž se tehdy stále hlásila většina obyvatel země, jen velmi obtížně nacházela své místo v nové společnosti. Po tři roky trvajícím hledání přišel únor 1948… Dějiny tohoto trojletí autor zasazuje do historického kontextu rozpadu Československa v předvečer druhé světové války, doby válečného konfliktu a nacistické okupace.

Tereza Arndt, Bohumil Melichar, Čeněk Pýcha (eds.): 13 objektů z (ne)šťastného muzea

Tereza Arndt, Bohumil Melichar, Čeněk Pýcha (eds.): 13 objektů z (ne)šťastného muzea

V této knize analyzujeme 13 vybraných předmětů ze sbírek stranických muzeí, okolnosti jejich vzniku, vystavování a užívání při utváření dobového ideologického jazyka. Zároveň si klademe otázky: Co si počít s předměty a symboly, jež společnost odvrhla? Jak je možné je využít ve vzdělávání či jak je zakomponovat do badatelsky orientované výuky? Nakolik je možné tyto předměty aktualizovat a klást jim širší společenské otázky týkající se historiografie, muzeologie, ale i kulturně společenských problémů současnosti? Kniha čtenáři nabízí možnost vnímat závažná témata tohoto období skrze konkrétní materiál z muzejních depozitářů.