Katalog je pojmenován po výstavě v Národním památníku na Vítkově. Ta se, jak již slovní hříčka titulu napovídá, věnovala jednak příběhu Reportáže, psané na oprátce, posledního a nejvýznamnějšího literárního díla Julia Fučíka, tak také jeho „tváři“ – vizuální podobě a zároveň vývoji jeho reflexí a interpretací ve veřejném prostoru a kulturní paměti společnosti.

Píše se 17. květen 1945. Koná se slavnostní přehlídka Svobodovy jednotky. Defilé Prahou směřuje z Václavského na Staroměstské náměstí. Přihlíží i prezident Edvard Beneš. Ve věži jednoho z obrněných aut stojí také Josef Müller. Salutuje přihlížejícím Pražanům, kteří obklopují jeho vozidlo. Lidé oslavují konec války.

Kniha publikuje odborné referáty přednesené účastníky stejnojmenné mezinárodní konference. Ve svých textech autoři odhalili nové stránky života a tvorby ruského spisovatele a básníka Varlama Tichonoviče Šalamova, věnovali se jak tvorbě prozaické, tak analýze tvorby básnické.

Mezi únorem a listopadem roku 1956 nastal ve střední Evropě podřízené SSSR přelom, který je obecně označován jako „tání“. XX. sjezd KSSS nejprve prohlásil Stalina za zločince, označil „kult osobnosti“ za deformaci systému a poté funkcionáři této strany zjišťovali, jak na tyto kroky zareagují vazalské země, mezi něž patřily Polsko, Maďarsko, Československo a NDR.

Básně Jana Zajíce jsou literárním odkazem mladého člověka, který obětoval svůj život pro ideály, jimž věřil. Jeho poezie není dokonalá, ale taková, jakou bychom čekali od nadaného a vyvíjejícího se mladého autora.

Publikace reflektuje různé podoby česko-polských kontaktů ve 20. století, jak je zachytil polský časopis Karta.

Z dlouho utajovaných archivních materiálů vytvořil historik Karel Kaplan mozaiku dosud neznámých faktů o pozadí fungování StB a stěžejních událostech té doby. Publikaci z velké části tvoří unikátní přepisy rozhovorů mezi jednotlivými aktéry tehdejšího dění, záznamy z vyšetřovacích protokolů a další dokumentace.

Tato kniha se pokouší v co nejširší možné míře zmapovat historii všedního dne českého undergroundu. Komunitní způsob života se dal vést především na venkovských usedlostech, v tzv. barácích, z nichž některé se posléze staly významnými undergroundovými kulturními a společenskými centry.

Historické i politické souvislosti akcí sovětské NKVD, která v r. 1945 odvlekla řadu čs. občanů do internačních táborů a gulagů v SSSR a jejich současná reflexe. Doplněno rozsáhlým poznámkovým aparátem.

Události února 1948 jsou všeobecně známé. Vidíme ale za „historickými“ čísly konkrétní lidské osudy? Úřad městské části Praha 6 ve spolupráci se sdružením Post Bellum, Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem – Radiem Česko připravil k tomuto výročí výstavu představující dvacet čtyři portrétů významných osobností – veteránů, obětí holocaustu, disidentů atd. – z Prahy 6.