Historická revue vychází od roku 2008. Tento popularizační čtvrtletník je zaměřen na dějiny totalitních režimů ve dvacátém století na území Československa. Součástí periodika je také množství fotografií, leckdy velice unikátních, jinde doposud nepublikovaných. Podrobnější informace včetně kontaktů najdete zde.
Paměť a dějiny 2/2023
Hlavním tématem druhého letošního čísla revue Paměť a dějiny je 55. výročí osudových událostí roku 1968 a zejména srpnové okupace Československa. Číslo otevírá článek o málo známém únosu funkcionářů ministerstva vnitra do NDR, kde byli podrobeni dlouhým a tvrdým výslechům. V těch sice unesení obstáli, ale zpátky ve vlasti je čekala neradostná budoucnost. Na své pevné postoje nejen z roku 1968 doplatil i vojenský reformátor Václav Prchlík nebo plzeňští vojenští zpravodajci, jejichž osudy v čísle také najdete. Neradostný konec mělo i oživení branného a bezpečnostního výboru Národního shromáždění, jehož krátkodobé vzepětí během pražského jara popisuje další studie. Článek o Díle katolické obnovy v roce 1968 doplňuje velká fotogalerie, silné snímky doprovází také rozhovor s občanem někdejšího západního Německa Wolfgangem Stadlerem, který byl během invaze v Praze svědkem osobní odvahy Čechoslováků tváří v tvář okupantům.
Paměť a dějiny 1/2023
Revue Paměť a dějiny se v čísle 1/2023 věnuje tématu „ukradených dětí“ za druhé světové války. Studie a články autorů z Česka, Polska, Německa i Ukrajiny otevírají málo známou kapitolu dějin, kterou tvoří únosy a násilné poněmčování dětí tak, aby mohly naplňovat pavědecké rasové ideály třetí říše. Tuto odpudivou praxi nacisté provozovali napříč okupovanou Evropou a zasáhli tak do osudů desítek tisíc dětí. Jedním z nich byl i Miloslav Koller, který byl ve čtyřech letech unesen do Německa a na pětiletou odluku od rodiny vzpomíná ve svém vůbec prvním veřejném rozhovoru s historičkou Pavlou Plachou. Nacistické únosy dětí, které OSN po válce označila za akt genocidy, přitom mohou v lecčems připomínat současné aktivity ruských okupantů Ukrajiny.
Paměť a dějiny 4/2022
Revue Paměť a dějiny se ve svém čísle 4/2022 věnuje sportu v období vlády komunistické strany. Časopis přináší především příběhy sportovců, jejichž kariéru poznamenala doba. Od těch známých, jako byl hokejista Václav Roziňák, odsouzený v roce 1950 v procesu s hokejovými mistry světa za vykonstruovanou velezradu na deset let odnětí svobody, až po ty doposud neznámé, jakým je ligový fotbalista Zdeněk Sobotka, který byl již v roce 1949 odsouzen Státním soudem na dvacet let za zběhnutí a pokus odejít za hranice.
Paměť a dějiny 3/2022
Hlavním tématem třetího čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je zinscenovaný politický proces s Rudolfem Slánským a třinácti spoluobžalovanými, který proběhl před sedmdesáti lety. Paměť a dějiny nabízejí řadu dílčích pohledů na méně známé aspekty procesu: články se věnují veřejnému mínění, úsilí vedení strany o revizi procesu v polovině 50. let i životopisům vyšetřovatelů StB, kteří se na „výrobě“ monstrprocesu podíleli.
Paměť a dějiny 2/2022
Hlavním tématem druhého čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je architektura doby normalizace. Ta má všeobecně špatnou pověst stejně jako období, v němž vznikala. Revue Paměť a dějiny se snaží tento stereotyp trochu narušit: zabývá se stavbami, které…
Paměť a dějiny 1/2022
První číslo revue Paměť a dějiny v roce 2022 se zabývá různými aspekty české zkušenosti s nacistickou okupací. V každé z tematických sekcí – okupace, odboj, osvobození – přináší materiály, které otevírají pozapomenutá nebo málo známá témata. K osmdesátému výročí…
Paměť a dějiny 4/2021
Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností, ukazují, že zejména v normalizačních letech u nás pracovaly desetitisíce „gastarbeitrů“. Mnohá průmyslová odvětví by…
Paměť a dějiny 3/2021
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny. Takových osob bylo podle současných výzkumů na deset tisíc, konkrétní osudy však známe jen u zlomku z nich.…
Paměť a dějiny 2/2021
Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky. Týral…
Paměť a dějiny 1/2021
Od konce druhé světové války uplynulo více než tři čtvrtě století. Přesto stále zasahuje do osudů lidí. Díky článku historičky Pavly Plaché zjistila osmdesátiletá Milena Ručková z Beskyd, jejíž matka zahynula v nacistickém koncentračním táboře, že má v Anglii pět…