Hlavním tématem druhého letošního čísla revue Paměť a dějiny je 55. výročí osudových událostí roku 1968 a zejména srpnové okupace Československa. Číslo otevírá článek o málo známém únosu funkcionářů ministerstva vnitra do NDR, kde byli podrobeni dlouhým a tvrdým výslechům. V těch sice unesení obstáli, ale zpátky ve vlasti je čekala neradostná budoucnost. Na své pevné postoje nejen z roku 1968 doplatil i vojenský reformátor Václav Prchlík nebo plzeňští vojenští zpravodajci, jejichž osudy v čísle také najdete. Neradostný konec mělo i oživení branného a bezpečnostního výboru Národního shromáždění, jehož krátkodobé vzepětí během pražského jara popisuje další studie. Článek o Díle katolické obnovy v roce 1968 doplňuje velká fotogalerie, silné snímky doprovází také rozhovor s občanem někdejšího západního Německa Wolfgangem Stadlerem, který byl během invaze v Praze svědkem osobní odvahy Čechoslováků tváří v tvář okupantům.

Revue Paměť a dějiny se v čísle 1/2023 věnuje tématu „ukradených dětí“ za druhé světové války. Studie a články autorů z Česka, Polska, Německa i Ukrajiny otevírají málo známou kapitolu dějin, kterou tvoří únosy a násilné poněmčování dětí tak, aby mohly naplňovat pavědecké rasové ideály třetí říše. Tuto odpudivou praxi nacisté provozovali napříč okupovanou Evropou a zasáhli tak do osudů desítek tisíc dětí. Jedním z nich byl i Miloslav Koller, který byl ve čtyřech letech unesen do Německa a na pětiletou odluku od rodiny vzpomíná ve svém vůbec prvním veřejném rozhovoru s historičkou Pavlou Plachou. Nacistické únosy dětí, které OSN po válce označila za akt genocidy, přitom mohou v lecčems připomínat současné aktivity ruských okupantů Ukrajiny.

Revue Paměť a dějiny se ve svém čísle 4/2022 věnuje sportu v období vlády komunistické strany. Časopis přináší především příběhy sportovců, jejichž kariéru poznamenala doba. Od těch známých, jako byl hokejista Václav Roziňák, odsouzený v roce 1950 v procesu s hokejovými mistry světa za vykonstruovanou velezradu na deset let odnětí svobody, až po ty doposud neznámé, jakým je ligový fotbalista Zdeněk Sobotka, který byl již v roce 1949 odsouzen Státním soudem na dvacet let za zběhnutí a pokus odejít za hranice.

Hlavním tématem třetího čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je zinscenovaný politický proces s Rudolfem Slánským a třinácti spoluobžalovanými, který proběhl před sedmdesáti lety. Paměť a dějiny nabízejí řadu dílčích pohledů na méně známé aspekty procesu: články se věnují veřejnému mínění, úsilí vedení strany o revizi procesu v polovině 50. let i životopisům vyšetřovatelů StB, kteří se na „výrobě“ monstrprocesu podíleli.

Hlavním tématem druhého čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je architektura doby normalizace. Ta má všeobecně špatnou pověst stejně jako období, v němž vznikala. Revue Paměť a dějiny se snaží tento stereotyp trochu narušit: zabývá se stavbami, které…

První číslo revue Paměť a dějiny v roce 2022 se zabývá různými aspekty české zkušenosti s nacistickou okupací. V každé z tematických sekcí – okupace, odboj, osvobození – přináší materiály, které otevírají pozapomenutá nebo málo známá témata. K osmdesátému výročí…

Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností, ukazují, že zejména v normalizačních letech u nás pracovaly desetitisíce „gastarbeitrů“. Mnohá průmyslová odvětví by…

Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny. Takových osob bylo podle současných výzkumů na deset tisíc, konkrétní osudy však známe jen u zlomku z nich.…

Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky. Týral…

Od konce druhé světové války uplynulo více než tři čtvrtě století. Přesto stále zasahuje do osudů lidí. Díky článku historičky Pavly Plaché zjistila osmdesátiletá Milena Ručková z Beskyd, jejíž matka zahynula v nacistickém koncentračním táboře, že má v Anglii pět…