Intimní portrét německé vesnice, v němž autorka líčí pohnuté i zdánlivě obyčejné osudy bavorských venkovanů pod nacistickou nadvládou. Na základě osobních archivů, dopisů, rozhovorů a vzpomínek autorka obnažuje jejich brutalitu i lásku, odvahu i slabost, činorodost, apatii i smutek, naději, bolest, radost i zoufalství. Je to příběh obyčejných lidských životů na křižovatce dějin.
Vznik komunistických režimů v Československu a v Polsku vyvolal odpor společnosti. Jeho podoba, rozsah i formy se lišily. Tyto rozdíly vyplývaly ze specifik dané země, regionu, historických tradic i dopadu druhé světové války. Předmětem této práce je přiblížení a komparace organizovaného odporu prostřednictvím regionů Ústecka a Toruňska.
Zpřístupnění vatikánských archivů z doby pontifikátu papeže Pia XII. (1939–1958) v roce 2020 umožnilo mimo jiné ověřit autenticitu tzv. mexických fakult pro Československo a další státy východního bloku. Tato kniha obsahuje úvodní studii nabízející vhled do dané problematiky a dále řadu dokumentů.
Publikaci o perzekuci československých občanů a krajanů v Sovětském svazu sestavili Adam Hradilek, Jan Dvořák, Anna Chlebina a další historici a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Komplexní pohled na velitelský sbor Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři popisují vývoj a organizaci tajné státní policie a předkládají analýzu kariérní dráhy i dalších životních osudů jejích příslušníků. Kniha obsahuje také 207 medailonů nejvyšších představitelů Gestapa, kteří v letech 1939 až 1945 sloužili v českých zemích.
Mezi Benešovem a Sedlčany se za 2. světové války nacházela největší základna Waffen-SS v Evropě – vojenský výcvikový prostor Böhmen. Aby mohl vzniknout, musely desetitisíce zde žijících Čechů opustit své domovy a majetek jim vyvlastnila Velkoněmecká říše. Kniha líčí pestrou historii cvičiště včetně příběhů lidí, kteří se v něm ocitli.
Nová kolektivní monografie mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů.
Před patnácti lety přišel Alexander Dugin s tzv. Čtvrtou politickou teorií, jejímž záměrem je zničit západní liberální řád a nastolit éru pluriversalismu. Samotné Rusko má při zničení Západu sehrát klíčovou roli. Jan Horník analyzuje obsah této politické teorie, vysvětluje její vnitřní strukturu a ukazuje, jaké politické cíle z ní vyplývají. Odborné veřejnosti, politikům, vojákům ale i laikům tak poskytuje vodítko, aby dokázali odhadnout strategie politiků, kteří se myšlenkami Čtvrté politické teorie inspirují.
Skupina nonkonformních studentů Střední umělecké průmyslové školy v Košicích na jaře 1977 uspořádala velkou skupinovou multižánrovou výstavu. Poezie, fotografie, kresba, malba, socha, plastika tvořily dohromady neobyčejně intenzivní proud svobodné kreativity. Euforická atmosféra po zahájení výstavy nedlouho po zveřejnění Charty 77 však měla velmi krátké trvaní.
Kniha se věnuje pronásledování katolické církve komunistickým režimem v Československu a jedné ze vzniklých forem reakcí na tuto situaci. Historička Eva Vybíralová analyzuje mimořádné pravomoci, které poskytl Apoštolský stolec místní církvi, ale jež se brzy projevily jako málo přizpůsobené konkrétní situaci v Československu. Dále zkoumá a srovnává všechny druhy tajně udělovaných svěcení – těch uskutečněných v Československu i těch udělovaných českým a slovenským kandidátům v zahraničí.
