Vojtěch Vlček: Perzekuce mužských řeholí komunistickým režimem 1948–1964 v českých zemích a v kontextu jejího vývoje v zemích sovětského bloku
Kam zmizeli v době totality z veřejného života v Československu řeholníci a proč bylo možné je i nadále potkávat např. na ulicích polských měst? Jak se stali z dříve respektovaných teologů, filozofů a učitelů špioni Vatikánu a velezrádci? Proč komunistickému režimu tito nenápadní muži v hábitech tolik vadili? Jak naložil komunistický stát s budovami klášterů a jejich vybavením? Na tyto a podobné otázky odpovídá předkládaná publikace.
Jiří Fialka – Petr Anev: Ministerstvo zemědělství 1938–1989
Kniha se zabývá dějinami českého a československého ministerstva zemědělství v letech 1938–1989. Nabízí nový pohled na činnost a působení úřadu v době druhé republiky, nacistické okupace a třetí republiky a přináší první zpracování dějin ministerstva v období komunistické diktatury. Věnuje se podrobně organizační struktuře úřadu a popisuje činnost jeho složek. Je příspěvkem k dějinám státní správy a také k historii zemědělství. Rozebírá všechny hlavní procesy, které v českém a československém zemědělství ve vymezeném období probíhaly, jelikož je ministerstvo řídilo nebo zásadně ovlivňovalo.
Michal Pehr: Katolická církev v Československu 1945–1948. Katolíci mezi nacismem a komunismem: Lenin, či Kristus?
Kniha se věnuje dějinám katolické církve v Československu po druhé světové válce, kdy církev, podobně jako celá společnost, stála před klíčovými otázkami: Jakým směrem se bude naše země po porážce nacismu v roce 1945 ubírat? Bude její systém demokratický, nebo ne? A co můžeme čekat od komunistů? Každý měl vlastní představu a katolická církev, k níž se tehdy stále hlásila většina obyvatel země, jen velmi obtížně nacházela své místo v nové společnosti. Po tři roky trvajícím hledání přišel únor 1948… Dějiny tohoto trojletí autor zasazuje do historického kontextu rozpadu Československa v předvečer druhé světové války, doby válečného konfliktu a nacistické okupace.
Martin Groman: Kriegel. Voják a lékař komunismu
Václav Havel ve svém eseji o Františku Krieglovi v roce 1988 napsal, že by jednou měla vzniknout kniha, díky níž by lidé pochopili, že tu byli dokonce i komunističtí politikové, kteří byli normálními čestnými a statečnými lidmi, byť třeba tragického osudu. Právě taková je nová monografie, díky které má širší veřejnost poprvé možnost poznat v celistvosti nejednoznačný příběh muže, jenž je stále pokládán dílem za hrdinu a dílem za padoucha.
Petr Placák: Fízl
Kniha Fízl je něco mezi esejem, historiografickou prací a beletrií, přechází volně z jednoho žánru do druhého a zároveň je i překračuje. Práce sice vychází z materiálů, které produkovala komunistická tajná policie, nepracuje s nimi ale způsobem, jaký používá historiografie – není svázána nějakou metodologií, ale jsou v ní i postupy běžné v literatuře: hříčky, aluze, metafory, hyperboly, gradace, pointy…, čímž „popisovaná“ realita získává na plastičnosti.
Michal Sklenář: Postaveny navzdory. Vznik nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v letech 1948–1989
Monografie Postaveny navzdory se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989. Ve druhé polovině 20. století zůstávala v našem prostředí určující a zcela převažující tendencí devastace posvátných budov, hřbitovů a drobných sakrálních památek, cílená likvidace objektů a nezájem státních orgánů o jejich údržbu a opravy.
Petr Blažek: Happeningem proti totalitě
Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu. Přibližuje její veřejné působení, zvolenou strategii, ohlasy ve společnosti a reakce komunistického režimu. V publikaci jsou také představeny stručné dějiny happeningu jakožto uměleckého fenoménu a jeho využívání při opoziční činnosti na konci osmdesátých let v sovětském bloku, zejména polskou Pomerančovou alternativou.
Adam Havlík: Marky, bony, digitálky. Veksláci a fenomén veksláctví v socialistickém Československu
Obraz veksláka patří neodmyslitelně k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady dobových literárních textů či filmů a dodnes patří k symbolům každodenního života a černého trhu před rokem 1989. Kniha historika Adama Havlíka sleduje fenomén veksláctví a vztahy mezi oficiální a šedou ekonomikou v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období „reálného socialismu“.
Jana Kočišková: Ženy v politice. Role a postavení vrcholných političek v Československu 1948–1968
Československé političky navazovaly po 2. světové válce na prvorepublikovou zkušenost aktivní politické participace svých předchůdkyň, dělo se to však ve zcela novém geopolitickém uspořádání světa rozděleného na východní a západní blok. Jejich politická činnost tak byla významně ovlivněna specifiky nedemokratického režimu a všeprostupující komunistickou ideologií.
Milan Bárta: Josef Pavel. Život a doba
Životní příběh Josefa Pavla je příběhem jedné generace okouzlené komunismem, která prožila rozhodující okamžiky 20. století a dočkala se krutého probuzení. Za svůj život toho stihnul opravdu hodně – byl dobrovolníkem mezinárodních brigád ve Španělsku, pracovníkem komunistického aparátu, velitelem Lidových milicí, politickým vězněm, ministrem vnitra i milujícím manželem a otcem.