Monografie

František Stárek Čuňas, Martin Valenta: Podzemní symfonie Plastic People

František Stárek Čuňas, Martin Valenta: Podzemní symfonie Plastic People

Kniha zachycuje osud rockové skupiny The Plastic People of the Universe na pozadí politického vývoje v šedesátých až osmdesátých letech minulého století. Autoři staví zejména na primárních pramenech, leckdy zatím nepublikovaných: např. na kronikách Plastic People, rozsáhlých pamětnických rozhovorech vedených s členy a přáteli kapely či dobových písemnostech jednotlivých aktérů; zároveň „vytěžují“ archivní prameny nejen z provenience Státní bezpečnosti.

Łukasz Kamiński, Petr Blažek, Grzegorz Majewski: Hranicím navzdory. Příběh Polsko-československé solidarity

Łukasz Kamiński, Petr Blažek, Grzegorz Majewski: Hranicím navzdory. Příběh Polsko-československé solidarity

Kniha je věnována vzniku a postupnému formování Polsko-československé solidarity na pozadí historického vývoje Polska a Československa od konce druhé světové války do roku 1989. Podává plastický a mnohdy dramatický obraz paralelního, byť nikoliv symetrického utváření opozičních hnutí v obou zemích a pokusů o přeshraniční spolupráci až po vytvoření neformální organizace v roce 1981.

Jan Dvořák, Adam Hradilek: Židé v Gulagu. Sovětské pracovní a zajatecké tábory za druhé světové války ve vzpomínkách židovských uprchlíků z Československa

Jan Dvořák, Adam Hradilek: Židé v Gulagu. Sovětské pracovní a zajatecké tábory za druhé světové války ve vzpomínkách židovských uprchlíků z Československa

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany nacistických a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu.

Martin Tichý: Smrt bez spravedlnosti. Mrtví Ratajského lesa

Martin Tichý: Smrt bez spravedlnosti. Mrtví Ratajského lesa

Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.