Monografie

Ladislav Kudrna, František Stárek Čuňas: Kniha v barvě krve. Násilí komunistického režimu vůči undergroundu

Ladislav Kudrna, František Stárek Čuňas: Kniha v barvě krve. Násilí komunistického režimu vůči undergroundu

Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku. Zástupným důvodem pro často až zběsilé brutální fyzické ataky represivních složek se stala účast „závadové“ mládeže na „ilegálních“ hudebních produkcích, respektive provozování vlastní kultury. Celkem 99 mladých mužů a žen bylo odsouzeno k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 75 let…

Jan Vajskebr, Petr Kaňák: Kariéry ve službách nacismu. Nejvyšší velitelé německého potlačovacího aparátu v protektorátu Čechy a Morava

Jan Vajskebr, Petr Kaňák: Kariéry ve službách nacismu. Nejvyšší velitelé německého potlačovacího aparátu v protektorátu Čechy a Morava

Brutalita i výkonnost potlačovacího aparátu nacistického Německa vyvolávají dodnes řadu otázek, dohadů a spekulací. Autoři ve svém výzkumu postupovali podle hierarchického členění potlačovacího aparátu a zaměřili se na špičky represivních složek v protektorátu Čechy a Morava. Práce popisuje osudy mužů ve funkcích velitelů bezpečnostní policie a bezpečnostní služby, pořádkové policie a Waffen-SS, které spolu s armádou představovaly skutečný pilíř německé vlády v protektorátu.

Eva Vybíralová, Markéta Těthalová: „Christliche Rache“. Hilfen sudetendeutscher Christen für die katholische Kirche in der kommunistischen Tschechoslowakei / „Křesťanská pomsta“. Pomoc sudetoněmeckých křesťanů katolické církvi v komunistickém Československu

Eva Vybíralová, Markéta Těthalová: „Christliche Rache“. Hilfen sudetendeutscher Christen für die katholische Kirche in der kommunistischen Tschechoslowakei / „Křesťanská pomsta“. Pomoc sudetoněmeckých křesťanů katolické církvi v komunistickém Československu

Téma představuje dosud málo známou kapitolu našich dějin. Pomoc, již v dobách komunistické diktatury před rokem 1989 poskytovalo katolické církvi v tehdejším Československu sdružení Ackermann-Gemeinde, založené po druhé světové válce německy mluvícími katolíky vyhnanými z Čech, Moravy a Slezska, musela pochopitelně probíhat v podmínkách co největšího možného utajení, aby pomoc nebyla prozrazena a ohrožena.

Tomáš Bursík, Jaroslav Pažout (eds.): Třídní (ne)spravedlnost. Proměny politicky motivované trestněprávní perzekuce v Československu v letech 1948–1989

Tomáš Bursík, Jaroslav Pažout (eds.): Třídní (ne)spravedlnost. Proměny politicky motivované trestněprávní perzekuce v Československu v letech 1948–1989

Vedle úvodního textu obsahujícího obecné shrnutí trestněprávní perzekuce v letech 1948–1989 v knize nalezneme studie mapující zneužívání poválečného retribučního soudnictví, zákulisí fungování Státního soudu, proměnu charakteru trestněprávní perzekuce na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a postihy za různé formy verbálních projevů v období tzv. normalizace. Součástí knihy je i rozsáhlá edice dokumentů přibližující pohled speciálního odboru Generální prokuratury ČSSR na tzv. protistátní trestnou činnost v Československu.

Jan Synek: Mám klid ve svém svědomí. Milada Horáková ve střetu s komunistickým režimem

Jan Synek: Mám klid ve svém svědomí. Milada Horáková ve střetu s komunistickým režimem

„Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“ I tato slova zaznívají ve známém posledním dopise, kterým se Milada Horáková loučila se svými blízkými. Při podrobnějším sledování jejích životních postojů pochopíme, že vystihují celé její působení a úsilí, které se snaží přiblížit tato kniha.

Božidar Jezernik: Goli otok – Titův gulag

Božidar Jezernik: Goli otok – Titův gulag

Kniha systematicky a uceleně popisuje jugoslávský vězeňský tábor v Kvarnerském zálivu, kam byli společně s kriminálními delikventy posíláni odpůrci politického režimu (ať už šlo o sympatizanty stalinismu, odpůrce demokratických změn či další skupiny obyvatel). Autor přibližuje vysilující fyzickou práci v kamenolomu, k níž byli odsouzení nuceni, aniž by k ní měli dostatečné nástroje, i každodenní aspekty života ve vězeňských barácích – od stravování a vykonávání denní hygieny až po způsoby psychologického nátlaku, ponižování a mučení, jemuž byli pravidelně vystaveni.

Michal Sklenář: Děkan Václav Boštík. Farnost v Ústí nad Orlicí mezi lety 1927 a 1963 jako obraz dějin římskokatolické církve

Michal Sklenář: Děkan Václav Boštík. Farnost v Ústí nad Orlicí mezi lety 1927 a 1963 jako obraz dějin římskokatolické církve

Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, s jejichž pomocí ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontextem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin.

Petr Placák: Křesťanský zápas o českou věc. Působení opata Opaska a organizace Opus bonum v československém exilu v letech 1972–1989

Petr Placák: Křesťanský zápas o českou věc. Působení opata Opaska a organizace Opus bonum v československém exilu v letech 1972–1989

Petr Placák ve své práci, založené na rozsáhlém archivním výzkumu, nastínil peripetie, obtíže či kontroverze, které vznik a působení této organizace provázely v rozjitřeném prostředí exilu, aby celý příběh velkého zápalu pro českou (československou) věc zakončil happyendem: obnovením prastarého benediktinského opatství v Břevnově a Opaskovým návratem do vlasti po pádu komunismu v roce 1989.

Pavel Kolář: Soudruzi a jejich svět. Sociálně myšlenková tvářnost komunismu

Pavel Kolář: Soudruzi a jejich svět. Sociálně myšlenková tvářnost komunismu

Kniha rekonstruuje každodenní jazyk obyčejného komunisty, zkoumá jeho myšlenkový svět, jak se vyvíjel tváří v tvář politickým změnám. V ohnisku práce je pět ústředních motivů komunistické obrazotvornosti: Dějiny, Strana, Národ, Nepřítel a Čas. Autor dochází k závěru, že prostí komunisté nebyli netečnou masou, nýbrž aktivními hybateli dění s bohatými formami politických postojů.