Monografie

Pavla Plachá: Zpřetrhané životy. Československé ženy v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück v letech 1939–1945

Pavla Plachá: Zpřetrhané životy. Československé ženy v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück v letech 1939–1945

Na základě vzpomínek přeživších a rozsáhlého tuzemského i zahraničního archivního výzkumu autorka odhaluje v kontextu perzekuční politiky nacistického režimu vnitřní strukturu této skupiny a představuje čtenářům typologii vězeňkyň. Vůbec poprvé jsou systematicky popsány skupiny, které byly po dlouhá desetiletí tabuizovány či marginalizovány a doposud zůstávají stranou zájmu širší veřejnosti.

Michal Louč: Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje

Michal Louč: Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje

Ďáblický hřbitov v Praze – významná památka architektonického kubismu a místo silně spojené s historií druhého a třetího odboje – má více než stoletou historii. Publikace se věnuje převážně tamnímu společnému pohřebišti z let 1943–1961, kam byly tajně ukládány ostatky odpůrců a obětí nacistického a komunistického režimu. Paradoxně se tam však nacházejí i někteří představitelé a spolupracovníci těchto režimů nebo kriminální vězni.

David Svoboda: Jablko z oceli. Zrod, vývoj a činnost ukrajinského radikálního nacionalismu v letech 1920–1939

David Svoboda: Jablko z oceli. Zrod, vývoj a činnost ukrajinského radikálního nacionalismu v letech 1920–1939

Kniha je v českém akademickém prostředí prvním pokusem podat objektivní obraz zrodu a formativní etapy hnutí, jehož historická role dělí nejen historiky, ale i celé národy a jejich politické reprezentace. Publikace se zabývá polsko–ukrajinským nacionálním soupeřením na pozadí dějin meziválečné Evropy, svým záběrem ale zasahuje ještě do 19. století, jehož duch přeťala první světová válka, a nezastavuje se ani před dramatickým děním na československé Podkarpatské Rusi pomnichovského období.

Jakub Šlouf: Praha v červnu 1953. Dělnická revolta proti měnové reformě, vyjednávání v továrnách a strukturální proměna dělnické třídy

Jakub Šlouf: Praha v červnu 1953. Dělnická revolta proti měnové reformě, vyjednávání v továrnách a strukturální proměna dělnické třídy

1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad. Politické důsledky takového činu by byly nedozírné.

Klára Pinerová, Michal Louč, Kristýna Bušková: Vězení jako zrcadlo společnosti. Nerovný souboj vědy, politiky a humanity 1965–1992

Klára Pinerová, Michal Louč, Kristýna Bušková: Vězení jako zrcadlo společnosti. Nerovný souboj vědy, politiky a humanity 1965–1992

Jak se vězeňství od šedesátých let vyvíjelo a jaké myšlenky v převýchově byly uplatňovány? S jakými podmínkami se nejenom političtí vězni museli vyrovnat? Jak personál přistupoval k odsouzeným a obhajoval použití disciplíny a těžké práce? To jsou otázky, na které se tato kniha snaží odpovědět. Ukazuje, že se ve vězeňství zrcadlí charakter celé společnosti a mnohé o ní vypovídá.

Matěj Bílý: Varšavská smlouva 1985–1991. Dezintegrace a rozpad

Matěj Bílý: Varšavská smlouva 1985–1991. Dezintegrace a rozpad

V centru pozornosti se nacházejí změny, které v jejím fungování nastaly po nástupu sovětského vůdce Michaila Gorbačova do čela Komunistické strany Sovětského svazu. Kniha zkoumá roli, kterou aliance sehrála v závěrečné etapě studené války, stejně jako prohlubující se spory mezi jednotlivými členskými státy, které se objevily v důsledku dynamické proměny mezinárodní situace i Gorbačovem iniciovaného pokusu o reformu východoevropských státně-socialistických diktatur.

Jaroslav Pinkas: Jak vzpomínáme na normalizaci. Obrazy normalizační minulosti ve filmu

Jaroslav Pinkas: Jak vzpomínáme na normalizaci. Obrazy normalizační minulosti ve filmu

Historická paměť patří dnes k frekventovaným pojmům. Se samozřejmostí jej užívají média i politici. Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve stále intenzivnějších kulturních válkách? Na tyto i řadu dalších otázek se snaží kniha odpovědět. Nebo si je alespoň položit.