Jaroslav Pažout – Tomáš Vilímek: Ze studnice informací. Příspěvek k problematice stížností v komunistickém Československu
Stížnosti a obecně dopisy občanů politickým a správním orgánům i jejich představitelům, společenským organizacím a médiím představují pozoruhodný pramen, jehož prostřednictvím lze sledovat jednu z nejintenzivnějších forem specifické komunikace mezi občany a různými institucemi komunistického režimu. Odráží se v nich klíčové problémy, s nimiž se občané potýkali. Přinášejí rovněž cenné svědectví o možnostech – či spíše nemožnostech – vládnoucího režimu reagovat na tento „barometr nálad“ ve společnosti, čerpat pro korigování své politiky z této „studnice informací“.
Tereza Arndt, Bohumil Melichar, Čeněk Pýcha (eds.): 13 objektů z (ne)šťastného muzea
V této knize analyzujeme 13 vybraných předmětů ze sbírek stranických muzeí, okolnosti jejich vzniku, vystavování a užívání při utváření dobového ideologického jazyka. Zároveň si klademe otázky: Co si počít s předměty a symboly, jež společnost odvrhla? Jak je možné je využít ve vzdělávání či jak je zakomponovat do badatelsky orientované výuky? Nakolik je možné tyto předměty aktualizovat a klást jim širší společenské otázky týkající se historiografie, muzeologie, ale i kulturně společenských problémů současnosti? Kniha čtenáři nabízí možnost vnímat závažná témata tohoto období skrze konkrétní materiál z muzejních depozitářů.
Jan Bureš, Lukáš Cvrček, Jiří Fialka, Adéla Rádková: Spoutaný parlament. Role a fungování zákonodárného sboru Československa v době diktatury KSČ
Kniha se věnuje parlamentu v období, kdy nemohl naplňovat své základní poslání – být otevřeným fórem pro střet různých zájmových skupin, vládnoucích a opozičních politických stran. Byl „spoután“ prostřednictvím jednotné kandidátky Národní fronty, v níž pevně vládla KSČ. Jedná se o téma neprávem opomíjené.
Petr Kopal a kol.: Film a dějiny 8. Válka
Kolektivní monografie cíli zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy. Zatímco na Západě se jedná o dlouhodobě zkoumané téma, u nás mu (filmoví) historici nikdy nevěnovali srovnatelnou pozornost a postupem času se „propaganda“ začíná řadit k „nejopuštěnějším“ a „nejzanedbávanějším“ termínům věd o kultuře. Množství zahraniční odborné literatury se zaměřuje na zkoumání sovětské, německé, ale i americké a britské filmové propagandy za 2. světové války. Hlavním tématem naší knihy je česká a slovenská filmová propaganda za téže (a přece jiné) války.
Tomáš Bursík, Jaroslav Pažout (eds.): Revize politických procesů a rehabilitace jejich obětí v komunistickém Československu
Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů. Totéž nelze říci o revizi těchto procesů a rehabilitaci jejich obětí, byť měly významný politický, společenský i morální dopad. Kniha představuje příspěvek k tomuto důležitému tématu československých dějin.
Tomáš Drobný, Václav Sixta (eds.): Metodika edukace soudobých dějin v muzeu
Metodika je určena všem, kteří plánují, připravují a vedou vzdělávací programy v muzeích. Může být také inspirativní pro učitelky a učitele navštěvující muzea se svými třídami. Publikace nabízí stručný souhrn současné didaktiky soudobých dějin a nastiňuje současný stav vystavování soudobých dějin v muzeích.
Ladislav Kudrna (ed.): Hvězdná hodina undergroundu. Underground a Československo v letech 1976–1981
Během roku 1976 plnil český underground titulky a zpravodajství komunistických sdělovacích prostředků. První systematické tažení normalizačního režimu vůči podzemní komunitě nevedlo k jejímu zničení, ale ke sjednocení roztříštěné opozice na společné platformě – Chartě 77. Parodoxně zásluhou komunistické represivní mašinerie došlo nejen ke zpolitizování, avšak zejména ke zpopularizování undergroundu.
Jaromír Mrňka (ed.): Beyond the Revolution in Russia: Narratives – Concepts – Spaces. 100 Years since the Event
Mezinárodní tým autorů představuje ruskou revoluci r. 1917 v široké interdisciplinární perspektivě komparatistiky, hospodářských a politických dějin, sociální geografie a urbanismu, literatury, mediálních studií a politologie. Ruskou revoluci pojímá nejen jako událost s bezprostředními důsledky, ale zabývá se také střednědobými sociálními a ekonomickými proměnami a dlouhodobou rekonfigurací politiky a kultury.
Vladimíra Vaníčková a kol. (ed.): Miloslav kardinál Vlk / Reflexe a vzpomínky
Sborník vzpomínek, svědectví a reflexí, editovaný skupinou historiků, přibližuje Miloslava Vlka, pražského arcibiskupa (1991–2010) a kardinála (od 1994), především jako člověka, svědka a aktéra událostí českých a evropských dějin od poloviny 20. století až do nedávné doby.
Michal Sklenář, Kristina Uhlíková, Vít Vlnas (eds.): Josef Cibulka. Kněz, pedagog a historik umění ve 20. století
V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích.