Milan Bárta (ed.): Člověk v soukolí StB
Kniha zachytila prostřednictvím sedmi příběhů osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí mašinérie tajné policie. Každý popsaný případ je jiný, stejně tak jako každý z autorů přistupoval ke zpracování problematiky odlišně. Všichni se však snažili přiblížit nejen samotný průběh spolupráce, ale i motivy, které k ní vedly a jež s ní byly spojené.
Jiří Petráš, Libor Svoboda (eds.): Znormalizováno. Československo v letech 1978–1985
Příspěvky kolektivní monografie Znormalizováno přibližují dané časové období z různých úhlů pohledu. Tematicky jsou vcelku vyvážené, zájemce se dozví řadu zajímavých a inspirujících informací z různých oblastí lidského života, života společnosti či vědních oborů.
Martin Palouš, Glenn Hughes (eds.): Přítomnost minulosti. Eseje o paměti, konfliktu a usmíření
Základním tématem knihy je paměť, lidská schopnost podržet v mysli a znovu zpřítomnit minulé události, ať už měly své místo v životě individuálním, či se týkaly zkušeností učiněných kolektivně, v rámci národního společenství, jehož je životní příběh každého z nás součástí.
Jakub Jareš, Čeněk Pýcha, Václav Sixta (eds.): Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskuzi
Kniha je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty. Autoři věří, že reflexe a diskuze jsou zásadní součástí muzejnické i návštěvnické praxe a že muzea jsou v 21. století důležitým místem dialogu nejen o minulosti. Na muzeích proto záleží.
Markéta Doležalová (ed.): Katolická církev v Československu / Kardinál Josef Beran a jeho doba
Jak se katolická církev v Československu vyrovnala s nacismem a komunismem? Dvojí zkoušku, kterou musela projít, autoři zkoumají skrze působení Josefa kardinála Berana, poválečného arcibiskupa pražského a důsledného zastánce nezávislosti církve na panujících režimech. Jednotlivé studie vytvářejí mnohovrstevnatý portrét církve v zásadních obdobích našich moderních dějin. Závěrečný text na procesu kardinálovy beatifikace zachycuje „druhý život“ této velké postavy církve.
Jaroslav Pinkas (ed.): Třetí odboj v didaktické perspektivě. Dějiny v diskuzi
Tato kniha má v první řadě pomoci učitelům na základních a středních školách s výukou komplikovaného tématu. Teorii doplňují tři překladové studie, které přibližují soudobé uvažování o rezistenci a výuce kontroverzních témat. Jádro knihy pak tvoří čtyři kapitoly o konkrétních případech, ilustrující rozdílnost forem a motivací k protikomunistické rezistenci.
Vojtěch Ripka, Michal Sklenář (eds.): Marginalia Historica 10, číslo 2/2019
Monotematické číslo časopisu vydávaného Katedrou dějin a didaktiky dějepisu PedF UK vychází z fóra Dějiny ve veřejném prostoru. Česká společnost a historická výročí, které připravila vzdělávací platforma Dějiny ve veřejném prostoru. Hlavním tématem sborníku je reflexe vzpomínkové kultury s důrazem na význam historických výročí pro českou společnost – jubilea Jana Husa a Karla IV. nebo takzvané osudové osmičky.
Ladislav Kudrna (ed.): Od mániček k undergroundu
Na konci roku 1969 by stěží někdo uvěřil, že o pouhých pět let později bude napříč českými kraji existovat početné podzemní společenství. V únoru 1975 napsal Jirous svůj zásadní text, Zprávu o třetím českém hudebním obrození. První polovina 70. let je spojena nejen s fenoménem festivalů „druhé“ kultury, ale také se zrodem zásadního umělce podzemí, Pavla Zajíčka, a dnes neprávem opomíjeným vlivem Milana Knížáka.
Jaroslav Pažout, Kateřina Portmann (eds.): Ve stínu války. Protektorát Čechy a Morava, Slovenská republika, Říšská župa Sudety a další odtržená československá území v letech 1938/39–1945
Předkládaná publikace si klade za cíl přispět ke komparaci politického, hospodářského a sociálního vývoje v různých částech československého území od rozpadu společného státu v březnu 1939, resp. v případě území odtržených od Československa mnichovskou dohodou a vídeňskou arbitráží od podzimu 1938, až do skončení druhé světové války.
Martin Tichý: Radost ze svobody
Výjimečný koncert s názvem Radost ze svobody připomněl třicáté výročí sametové revoluce prostřednictvím hudby Ludwiga van Beethovena či Jaroslava Hutky, ale také vizuálními aranžemi a dobovými záznamy.