Červen
Kalendář výročí připomíná momenty z novodobé historie, které by neměly upadnout v zapomnění. Je určen zejména novinářům, jimž předkládá podněty k přípravě vlastních témat. Pracovníci ÚSTR jim pak rádi nabídnou podrobnosti.
Červen nabízí mimo jiné tato výročí:
1. června 1953 byla v Československu provedena peněžní reforma
Tématem peněžní reformy, jejích dopadů i reakcí obyvatelstva se zabývají mj. historici
Jakub Šlouf, email: jakub.slouf@ustrcr.cz
Milan Bárta, email: milan.barta@ustrcr.cz
Související:
- Článek Milana Bárty Peněžní reforma ve zprávách ministerstva národní bezpečnosti v historické revue ÚSTR Paměť a dějiny 3/2013
- Článek Milana Bárty Podíl československé Bezpečnosti na přípravě a provedení měnové reformy v roce 1953 v historickém časopise ÚSTR Securitas Imperii 1/2014
- Článek Pavla Marka Protikomunistické demonstrace v Československu v roce 1953 v historickém časopise ÚSTR Securitas Imperii 1/2014
- Několik studií Jakuba Šloufa, Petra Blažka a dalších ve sborníku Jiří Petráš, Libor Svoboda (eds.): Osm let po válce. Rok 1953 v Československu, který vyšel v roce 2014 a je volně ke stažení
Druhá heydrichiáda – nacistické masové represe vůči obyvatelstvu Protektorátu po útoku na Reinharda Heydricha
4. června 1942 zemřel na následky květnového útoku Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě
10. června 1942 nacisté vypálili obec Lidice, dospělé muže zastřelili na místě, ženy a děti byly převezeny do koncentračních táborů, kde většina dětí zahynula.
24. června 1942 nacisté vyhladili osadu Ležáky jako odvetu za pomoc tamních obyvatel parašutistům z výsadku Silver A. Dospělí byli zastřeleni na místě, většina dětí byla zavražděna v koncentračním táboře.
Tématem útoku na R. Heydricha a následných odvetných opatření vůči českému obyvatelstvu se zabývají mj. historici
Stanislav Kokoška, email: stanislav.kokoska@ustrcr.cz
Jaroslav Čvančara
Související:
- Článek Martina Jindry Nepostradatelná úloha domácích podporovatelů operace Anthropoid v historické revue ÚSTR Paměť a dějiny 2/2012
- Článek Miloše Hořejše Rudolf a Humprecht Czerninové z Chudenic. Oběti heydrichiády z řad české šlechty v historické revue ÚSTR Paměť a dějiny 4/2014
- Článek Martina Jindry Spravedliví musí trpět. Dopady operace Anthropoid, zejména na moravskou část České pravoslavné eparchie v historické revue ÚSTR Paměť a dějiny 2/2014
- Článek Radky Šustrové Ve jménu Říše a českého národa. Veřejné manifestace po atentátu na Reinharda Heydricha v historické revue ÚSTR Paměť a dějiny 2/2012
- Audiozáznamy z Manifestace českého lidu pro Říši 2. června 1942 na Staroměstském náměstí
- Audiozáznamy z největšího veřejného shromáždění v protektorátu Čechy a Morava po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha, které se konalo 3. července 1942 na Václavském náměstí
18. června 1942 zahynulo v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze sedm československých výsadkářů, mj. Jan Kubiš a Josef Gabčík
Tématem útoku na R. Heydricha a následných odvetných opatření vůči českému obyvatelstvu se zabývají mj. historici
Stanislav Kokoška, email: stanislav.kokoska@ustrcr.cz
Jaroslav Čvančara
Martin Jindra, email: martin.jindra@ustrcr.cz
Související:
- Článek Jaroslava Čvančary Nevzdáme se! Nikdy! Josef Gabčík. Život a smrt velitele paraskupiny Anthropoid v historické revue ÚSTR Paměť a dějiny 2/2015
- Článek Jaroslava Čvančary Tentando Superabimus – Odvahou zvítězíme. Životní příběh Jana Kubiše, parašutisty, který bojoval a zemřel za správnou věc v historické revue ÚSTR Paměť a dějiny 2/2012
- Článek Pavla Kmocha Boj v kostele v Resslově ulici v historické revue ÚSTR Paměť a dějiny 2/2016
- Článek Martina Jindry Dala se mučit a slova neřekla. Příběhy Čechů, kteří pomáhali ukrytým parašutistům na Aktuálně.cz
- Martin Jindra ve Speciálu Radiožurnálu o pravoslavné církvi a osudech sedmi parašutistů
27. června 1950 byla popravena Milada Horáková
Milada Horáková, politička ČSNS, právnička a feministka byla zatčena v září 1949. Zinscenovaný proces s „dr. Miladou Horákovou a spol.“ se konal ve dnech 31. května – 8. června 1950. Padly čtyři rozsudky smrti – také pro Záviše Kalandru, Jana Buchala a Oldřicha Pecla. V desítkách navazujících procesů bylo obžalováno celkem 639 osob. Deset z nich obdrželo trest smrti, 48 trest odnětí svobody na doživotí. Další byli odsouzeni k odnětí svobody v celkové výši 7830 let.
Protikomunistickou činností Milady Horákové se zabývá historik Jan Synek, email: jan.synek@ustrcr.cz
Tématem politické perzekuce za komunismu se zabývá např. historik Petr Mallota, email: petr.mallota@ustrcr.cz.
Související:
- Podcast s Janem Synkem o Miladě Horákové
- Článek Pavlíny Formánkové Vypořádali jsme se s Horákovou, vypořádáme se i s americkým broukem! Kampaň provázející proces s JUDr. Miladou Horákovou v historické revue ÚSTR Paměť a dějiny 1/2007
