27. ČERVNA
● 1968: Manifest 2000 slov
manifest požadující změnu poměrů v Československu v roce 1968, zároveň vyzýval řadové občany, aby aktivně ovlivňovali společenské dění
repro Literární listy 27. 6. 1968
„Nejdřív ohrozila život našeho národa válka. Pak přišly další špatné časy s událostmi, které ohrozily jeho duševní zdraví a charakter. S nadějemi přijala většina národa program socialismu. Jeho řízení se však dostalo do rukou nepravým lidem. Nevadilo by tolik, že neměli dost státnických zkušeností, věcných znalostí a filosofického vzdělání, kdyby aspoň měli víc obyčejné moudrosti a slušnosti, aby uměli vyslechnout mínění druhých a připustili své postupné vystřídání schopnějšími.“ Těmito větami začal jeden z nejvýznačnějších dokumentů reformního roku 1968, manifest 2000 slov, jehož autorem byl spisovatel Ludvík Vaculík. Dokument byl původně zamýšlen jako podpora akčního programu KSČ, jenž byl výzvou komunistů k reformě své strany (inicioval to předseda Národní fronty František Kriegel), ale oslovení vědci z Čs. akademie věd podrobili poválečný vývoj Československa a režim jako takový nemilosrdné kritice. O zformulování tohoto prohlášení byl požádán redaktor Literárních listů Ludvík Vaculík. Manifest Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem požadoval změnu poměrů v Československu a zároveň vyzýval řadové občany, aby aktivně ovlivňovali společenské dění. Vyšel 27. června 1968 v Literárních listech a celostátních denících Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny jen den poté, kdy byla zákonem č. 84/1968 Sb. dočasně zrušena cenzura. Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než 150 tisíc občanů. KSČ jej odmítlo a v období tzv. politické normalizace prohlásilo za kontrarevoluční. V 70. letech byli mnozí lidé za projev souhlasu s tímto manifestem perzekvováni, a to včetně jejího autora.
● 1950: † Milada Horáková
politička, právnička a feministka, politická vězeňkyně, popravena komunisty
foto Archiv bezpečnostních složek
Milada Horáková, politička ČSNS, právnička a feministka byla zatčena v září 1949. Zinscenovaný proces s „dr. Miladou Horákovou a spol.“ se konal ve dnech 31. května – 8. června 1950. Padly čtyři rozsudky smrti – také pro Záviše Kalandru, Jana Buchala a Oldřicha Pecla. V desítkách navazujících procesů bylo obžalováno celkem 639 osob. Deset z nich obdrželo trest smrti, 48 trest odnětí svobody na doživotí. Další byli odsouzeni k odnětí svobody v celkové výši 7830 let.
Protikomunistickou činností Milady Horákové se zabývá historik
Jan Synek, email: jan.synek@ustrcr.cz
Tématem politické perzekuce za komunismu se zabývá např. historik
Petr Mallota, email: petr.mallota@ustrcr.cz.
Související:
- Podcast s Janem Synkem o Miladě Horákové
- Článek Pavlíny Formánkové Vypořádali jsme se s Horákovou, vypořádáme se i s americkým broukem! Kampaň provázející proces s JUDr. Miladou Horákovou v historické revue ÚSTR Paměť a dějiny 1/2007
- Kniha Jan Synek: Mám klid ve svém svědomí. Milada Horáková ve střetu s komunistickým režimem (ÚSTR 2020)