Akce pro školy a veřejnost

2026

2. 6. / Zveme školy, jejich žáky a studenty na přednášku do Loun





17. 5. / Mirovice (Husitský kostel)


Symbolista František Bílek a jeho rodina v osidlech 20. století / Martin Jindra




Rodinná historie nejvýznamnějšího českého symbolisty Františka Bílka zůstávala doposud stranou odborného zájmu. Historik Martin Jindra z Ústavu pro studium totalitních režimů v průběhu deseti let uskutečnil detailní výzkum v tuzemských a zahraničních archivech, aby tento dluh splatil. Výsledkem je kniha Troje dveře do chrámu v nás, kterou v loňském roce vydal ÚSTR spolu s Galerií hlavního města Prahy.




14. 5. / Brandýs nad Labem (Kino Brandýs)


Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu / Petr Mallota a Kamil Nedvědický








Brandýské oběti. Unikátní kolektivní monografie v rozsahu více než 3600 tiskových stran mapuje tragické kauzy popravených z politických důvodů v komunistickém Československu. Mezi popravenými s přímou vazbou na město Brandýs nad Labem figuruje Vilém Sok-Sieger (1902-1949), důstojník československé armády a účastník protinacistického odboje. Působil mj. u dělostřeleckého pluku 51 v Brandýse nad Labem a po válce dosáhl hodnosti podplukovníka automobilní služby. V roce 1949 byl v politickém procesu odsouzen za údajnou velezradu a vyzvědačství a dne 18. 7. 1949 popraven v Praze na Pankráci. Rehabilitován byl až po roce 1989. Akce čítající dvě přednášky – nejdříve pro žáky základních škol, navečer pro širokou veřejnost – se uskutečnila pod záštitou Jarmily Smotlachové, senátorky za obvod č. 28 – Mělník.




13. 5. / Litvínov (KD Citadela)


Proč je dobré míti ÚSTR / Ladislav Kudrna



V rámci cyklu Klubová setkání proběhla v Litvínově beseda s Ladislavem Kudrnou, ředitelem Ústav pro studium totalitních režimů. Večerem provázel rozhlasový redaktor Jan Beneš. Diskuse se soustředila nejen na historii a současné fungování ÚSTR, ale i na širší otázky spojené s interpretací moderních dějin a vzděláváním mladé generace. Kudrna přiblížil posluchačům činnost instituce, který společně s Archivem bezpečnostních složek hraje klíčovou roli při vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Zmínil také méně známá témata, například působení československých vojáků v Indočíně, čímž rozšířil pohled na československé dějiny.




12. 5. / Hoštka (základní škola)


Roky 1968, 1969 a léta normalizace/ Lubomír Vejražka



Rozpínavost Moskvy od r. 1939 do současnosti. Pražské jaro 1968 – důvody, srpnové dny a příčiny. Velikost vojsk, počty mrtvých, fotografie, videa, písně Karla Kryla. 1969 – Jan Palach a Jan Zajíc, demonstrace v březnu (po hokeji se SSSR) a na výročí okupace. Normalizace – základní črty, řeči Husáka a Jakeše. Videa, fotografie. Pohled na dobu očima dítěte a dospívajícího člověka.




7. 5. / Teplice (Lidová knihovna)


Osudový příběh Lidic / Martina Kantová



Přednáška seznamuje s tragickým osudem středočeské vesnice Lidice, která byla dne 10. června 1942 vypálena nacisty. Přibližuje životní osudy jejích obyvatel i okolnosti ozbrojeného útoku na Reinharda Heydricha.




7. 5. / Nučice (základní škola)


Cestování za normalizace/ Lubomír Vejražka



Cestování za normalizace. Devizový příslib, výjezdní doložka. Kam se smělo: střední Evropa, Bulharsko, Rumunsko. Proč se od zimy 1981 nesmělo do Polska (vojenská vláda). Jak to bylo s Jugoslávií. Proč se nesmělo do SSSR volně – pouze s cestovní kanceláří, výměna, pozvání; turisté neměli možnost se dozvědět skutečný stav v SSSR – jejich program řídil průvodce. Jak se do SSSR dostat na černo (moje osobní zkušenost). Jak ovlivnila politika let 69/70 zánik expedice Peru 70. Čtyři případy těžké persekuce v rodinách horolezců v 50. letech včetně smrti a dvojího věznění. Co se v roce 1970 odehrálo v Peru.




4. 5. / Frýdek-Místek (Knihkupectví Kapitola)


Gestapo/ Jan Vajkebr a Jan Zumr






Prezentace knihy Gestapo. Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava proběhla v dalším městě – tentokrát ve Frýdku-Místku. Konkrétně v knihkupectví Kapitola, na jejímž facebookovém profilu se pak objevilo: „Dneska to byla skvělá a objevná přednáška historiků z Ústavu pro studium totalitních režimů pánů Jana Vajskebra a Jana Zumra. A dokonce zabrousili i do historie našeho města. Díky moc za to!“. Frýdek-Místek byl již jednadvacátou zastávkou, kde autoři svou knihu představili. Šlo o Prahu, České Budějovice, Liberec, Zlín, Ústí nad Labem, Uherské Hradiště, Sobotku, Jablonec nad Nisou, Jihlavu, Pardubice, Jindřichův Hradec, Klatovy, Hradec Králové, Plzeň, Litoměřice, Olomouc, Kladno, Tábor, Kroměříž a Vsetín. Na 25. května se chystá Třebíč.


FOTO: Knihkupectví Kapitola




4. 5. / Jablonec nad Nisou (ZŠ Mozartova)


Cestování za normalizace/ Lubomír Vejražka




Cestování za normalizace. Devizový příslib, výjezdní doložka. Kam se smělo: střední Evropa, Bulharsko, Rumunsko. Proč se od zimy 1981 nesmělo do Polska (vojenská vláda). Jak to bylo s Jugoslávií. Proč se nesmělo do SSSR volně – pouze s cestovní kanceláří, výměna, pozvání; turisté neměli možnost se dozvědět skutečný stav v SSSR – jejich program řídil průvodce. Jak se do SSSR dostat na černo (moje osobní zkušenost). Jak ovlivnila politika let 69/70 zánik expedice Peru 70. Čtyři případy těžké persekuce v rodinách horolezců v 50. letech včetně smrti a dvojího věznění. Co se v roce 1970 odehrálo v Peru.





30. 4. / Uherské Hradiště (Moravské zemské muzeum)


Otevřená minulost / Lubomír Vejražka




Ženy, které vzdorovaly komunismu. Těhotné ženy ve věznicích a osud jejich dětí (hřbitov v Ďáblicích). Příběh vězeňkyně – mladé maminky odtržené na rok od dvou dětí. Poměry ve vazbě, psychický nátlak a vydírání přes děti. Její další životní osudy – silný průmět věznění a sžírající bázně do jejího osobního života. Příběh dámy zatčené v roce 1957 ve svých 58 letech a odsouzené na čtyři roky; u prvního výslechu byla i její čtyřletá vnučka. Různé souvislosti věznění žen.




26. 4. / Sestrouň (Kulturní dům)


Sestrouň a Zberaz za 2. světové války / Tomáš Zouzal




V Kulturním domě v Sestrouni se na téma Sestrouň a Zberaz za 2. světové války uskutečnila přednáška historika ÚSTR Tomáše Zouzala. Akce přilákala na šedesát posluchačů všech věkových kategorií, kteří zaplnili sál a se zájmem naslouchali výkladu i následné diskuzi. Ve své prezentaci PhDr. Zouzal přiblížil život obyvatel Sestrouně, Zberaze, Vítěže, Hradišťka, Roudného a Chalup v době protektorátu. Zaměřil se nejen na každodenní realitu tehdejších lidí: na jejich nucené vystěhování, ale i život těch, kteří mohli ve svých domovech zůstat. Přednáška byla obohacena o autentické příběhy pamětníků, nahrávky, dobové dokumenty a fotografie. Velmi zajímavá byla i následná dlouhá diskuze.




23. 4. / České Budějovice (ZŠ Viva Bambini)


Cestování za normalizace/ Lubomír Vejražka




Cestování za normalizace. SSSR – zapovězená země; expedice Peru 70 na pozadí začínajících politických čistek 1969/70. Západ – devizový příslib, výjezdní doložka. Kam se smělo: střední Evropa, Bulharsko, Rumunsko. Proč se od zimy 1981 nesmělo do Polska (vojenská vláda). Jak to bylo s Jugoslávií? Proč se nesmělo do SSSR volně – pouze s cestovní kanceláří, výměna, pozvání; turisté neměli možnost se dozvědět skutečný stav v SSSR – jejich program řídil průvodce. Jak se do SSSR dostat na černo (osobní zkušenost)? Jak ovlivnila politika let 69/70 zánik expedice Peru 70? Čtyři případy těžké perzekuce v rodinách horolezců v 50. letech včetně smrti a dvojího věznění. Co se v roce 1970 odehrálo v Peru?




22. 4. / Pardubice (Památník Zámeček)


Terezínské divadlo: pravda v kulisách lži / Blanka Zubáková




O kulturním životě v ghettu Terezín. V přednášce se posluchači dozvěděli například podrobnosti o vzniku nacistických propagandistických filmů – jak bylo ghetto zkrášleno a jak na natáčení vzpomínali vězni. Velká část přednášky byla věnována autentické tvorbě vězňů, důraz byl kladen hlavně na divadlo a na výrazné osobnosti terezínského kulturního života. Přednáška zdůraznila roli umění v životech vězňů a jeho využití v rámci propagandy.


FOTO: PAMÁTNÍK ZÁMEČEK / Matěj Kalina a Michal Král




22. 4. / Ostrov (Dům kultury)


Sorela v 21. století / Jaroslav Rokoský






Ostrov na Karlovarsku hostil ve středu 22. dubna 2026 jednodenní odbornou konferenci Sorela v 21. století, zaměřenou na téma socialistického realismu – jak číst architekturu, která vznikla mezi ideologií, mocí a představou „lepšího světa“ a jak ji vnímat dnes? Návštěvníky čekaly přednášky odborníků, prohlídka zrekonstruované budovy ostrovského Domu kultury i exkurze k jáchymovské Rudé věži smrti. Na konferenci vystoupil se svou přednáškou i doc. PhDr. Jaroslav Rokoský, Ph.D. z Ústavu pro studium totalitních režimů. Představil dobu, ve které nový Ostrov vznikal, včetně těžby uranu na Jáchymovsku a vzniku trestaneckých táborů. Mluvil mimo jiné o tom, kam Československo od května 1945 směřovalo, tedy do sovětského područí. Vládnoucí Národní fronta, dirigovaná KSČ, prosadila zásadní politické, hospodářské a sociální změny, včetně smlouvy o dodávkách uranové rudy do Sovětského svazu. Po únoru 1948 se těžba rozběhla na plné obrátky také na Jáchymovsku, kde vznikly trestanecké pracovní tábory. Hlavní úkol zněl: co nejrychleji vytěžit co nejvíce rudy. „Přicházeli političtí vězni, kteří tvořili početnou a nejlevnější pracovní sílu. Perzekuce měla rozličné podoby, poněvadž vládnoucí komunisté si vybudovali vlastní pravidla, metody a instituce, které nedbaly na zákonnost. Politické násilí vtrhlo do měst, městeček a obcí a nenávratně změnilo životy lidí. Ale také dalo vzniknout novému městu Ostrovu,“ upozornil ve svém příspěvku Jaroslav Rokovský.


FOTO: ÚSTR / Jan Procházka a Město Ostrov





20. 4. / Zlonice (základní škola)


Rozpínavost „Moskvy“ od roku 1939 do současnosti / Lubomír Vejražka






Přednáška pro děti 9. třídy o rozpínavosti „Moskvy“ od roku 1939 do současnosti. Pražské jaro – důvody. 21. srpen 1968 a příčiny. Velikost vojsk, počty mrtvých, fotografie, videa, písně Karla Kryla. 1969 – Janové Palach a Zajíc, demonstrace v březnu (po hokeji se SSSR) a na výročí okupace. Normalizace – základní črty, řeči Husáka a Jakeše. Videa, fotografie.




16. 4. / Praha (ÚSTR / Palác Archa)


Sovětské rozhodnutí o intervenci v r. 1968 v souvislostech / Vít Klepárník






Přednáška Sovětské rozhodnutí o intervenci v r. 1968 v souvislostech. Šlo o výukovou součást širšího poznávacího pobytu žáků tří tříd základní školy z brněnských Žabovřesek v Praze a středních Čechách (přednášky se zúčastnilo 55 žáků a čtyři učitelé). V první polovině měli možnost žáci získat informace týkající se politických dějin Československa od konce 50. let do jara roku 1968; druhá část vystoupení rekapitulovala interakci mezi československými a sovětskými činiteli (případně činiteli dalších států tzv. východního bloku) v průběhu roku 1968, před samotnou intervencí pěti armád ve druhé polovině srpna.




15. 4. / Opava (ZŠ Ilji Hurníka)


Šest přednášek pro 6.-9. třídy / Lubomír Vejražka




Proběhlo šest přednášek pro druhý stupeň, tedy pro třídy 6, 7, 8 a 9. Pro deváté třídy – Perzekuce rodin polit. vězňů. Domovní prohlídky, tlak od StB k rozvodu a další vydírání. Vyhazovy ze škol, bytů a práce. Sociální vyloučení, chudoba atd. Pozice dětí, šikanování ve školách, znemožnění studií. Osud dětí narozených ve vězení. Pro osmé třídy – Děti politických vězňů. Průmět persekucí do nitra dětí byl mnohem výraznější než u jejich matek a uvězněných otců. Jak vnímaly dehonestaci matek např. při domovních prohlídkách. Jak vnímaly vystěhovávání, sociální vyloučení, chudobu, šikanu v ZŠ, zákazy zkoušek na SŠ. Po zatčení otce předčasně dospěly. Rozdíl mezi menšími a většími dětmi. Obecně situace ve školství v 50. letech. Pro šesté a sedmé třídy – Cestování za normalizace. Jak bylo těžké dostat se na západ: devizový příslib, výjezdní doložka. Cestování ve střední Evropě. Omezení cest do Polska po převzetí moci armádou v prosinci 1981. Proč se nesmělo do SSSR volně cestovat. Jak ovlivnila politika let 69/70 zánik expedice Peru 70. Čtyři případy těžké persekuce v rodinách horolezců v 50. letech včetně smrti a dvojího věznění.




13. 4. / Praha (Městská knihovna)


EduFilm / Jan Kalous, Kamil Nedvědický, Jan Samohýl






V rámci edukačního cyklu 3Kino Edufilm proběhlo v Městské knihovně v Praze projektové dopoledne. Gymnazisté shlédli film Jack Strong (2014) a poté diskutovali s historiky Ústavu pro studium totalitních režimů Janem Kalousem, Kamilem Nedvědickým a Janem Samohýlem o reáliích filmu, studené válce, vztazích USA a SSSR a také se ptali na otázky týkající se „přátelství“ Československa a Sovětského svazu. Program 3Kino EduFilm dává žákům a studentům prostor přemýšlet, ptát se a diskutovat o světě kolem sebe v širších souvislostech. Spojení filmového zážitku s odbornou debatou činí z programu kvalitní a inspirativní součást školní výuky.








9. 4. / Žatec (Synagoga Žatec)


Kořeny antijudaismu a antisemitismu ve 20. století / Jan Samohýl



Projevy nenávisti vůči Židům mají své klíčové náboženské, kulturní a historické zdroje. Jsou známy antijudaistické projevy ve starověku, středověké a novověké restrikce a také kulturní proměny antisemitismu v 19. století. To vše se zásadně projevilo ve vlnách nenávisti a teroru vůči Židům ve 20. století, především v událostech šoa. Jak vypadaly tyto projevy v českém kontextu? Vedle druhé světové války je položen důraz na antisemitismus třetí republiky a také na antisemitismus komunistický od 50. do 80. let 20. století u nás.




1. 4. / Valašské Klobúky (ZŠ)


Děti politických vězňů a Cestování za minulého režimu a dnes / Lubomír Vejražka



Cestování za minulého režimu a dnes … Povídání a beseda o cestování dříve, motivace k učení jazyků (angličtiny) zvídavé otázky žáků na ceny cest dříve a dnes apod. Děti politických vězňů … Průmět perzekucí do nitra dětí byl mnohem výraznější než u jejich matek a uvězněných otců. Jak vnímaly dehonestaci matek např. při domovních prohlídkách (vyhrožování, urážky, sexuální narážky, pokus o znásilnění). Vystěhovávání, sociální vyloučení, chudoba atd. Šikana v ZŠ, zákazy zkoušek na SŠ. Předčasné dospění po zatčení otce. Jak vnímaly situaci malé děti. Obecně situace ve školství v 50. letech. Příklady nepřijetí na SŠ, příklady zázračného přijetí na SŠ ve druhé půli 50. let. Příklady, videa, obecné informace. Důležitost připomínání minulosti.




1. 4. – 30. 6. / Pelhřimov (Gymnázium a Obchodní akademie)


Židé v Gulagu. Čs. Židé v sovětských pracovních táborech za II. světové války / výstava





Výstava představuje osudy statisíců uprchlíků z nacisty okupovaných zemí Evropy, kteří na začátku druhé světové války hledaly útočiště v mnoha státech světa a setkávaly se s rozličnou mírou pochopení a otevřenosti ze strany místních vlád. Se specifickým přístupem se uprchlíci setkali v Sovětském svazu. Stovky tisíc běženců, kteří překročili hranice do SSSR, případně přebývali na území, jež bylo okupováno v průběhu války Sovětským svazem, se často staly oběťmi tamějšího represivního režimu. Po nacistické okupaci zbytku Československa v březnu 1939 uprchly na sovětské území tisíce československých Židů. Útěkem do SSSR se někteří vyhnuli nacistické perzekuci, mnozí z nich však byli zatčeni sovětskou tajnou policií NKVD a odsouzeni za nelegální přechod hranice či „špionáž“ k mnohaletým trestům vězení a stali se otroky nápravně pracovních táborů Gulagu, kde řada z nich zahynula.