Akce pro školy a veřejnost

2026

PREZENTACE PROJEKTU

8. 10. / Ostrov nad Ohří (Střední průmyslová škola)

Po puči 1948: zatýkání, mučení, procesy / Lubomír Vejražka

Kontext tématu s Jáchymovskem. Plošné zatýkání – koho komunistický režim zatýkal, nejen přímé odpůrce; detailní rozbor. Poměry ve vazebních věznicích. Výslechy. Atmosféra při soudu: osočování, předem dané rozsudky, využití soudů pro propagandu, příklady propagandy, výstřižky z Rudého práva. Petice, výstřižky z RP. Úryvky řeči prokurátorů Urválka, Brožové. Záběry ze soudu s Nechanským, katolickými hodnostáři atd. Příklady, videa, obecné informace. Důležitost připomínání minulosti.

7. 10. / Jáchymov (základní škola)

Rodiny politických vězňů / Svět věznic a lágrů / Lubomír Vejražka

Zdůraznění, že přednáška bude o minulosti Jáchymovska, kde žáci bydlí. Perzekuce rodin polit. vězňů. Domovní prohlídky, tlak k rozvodu. Vyhazovy ze škol, bytů a práce. Sociální vyloučení, chudoba, pozice dětí, šikanování ve školách, znemožnění studií. Akcent na děti – psychologii. Celoživotní zásah aktérů. … Poměry ve vyšetřovacích vazbách, lágrech, věznicích. Počty vězněných, kdo byl zatýkán. Uranové doly. Zanedbávání bezpečnosti práce a léčení, atd. Příklady, videa, obecné informace. Důležitost připomínání minulosti.

6. 10. / Ostrov nad Ohří (Gymnázium)

Etika dokumentaristy při zpovídání pamětníků / Získávání nejosobnějších informací / Lubomír Vejražka

Jaké jsou metody získávání výpovědí vypravěčů (novinářko-dokumentaristická + badatelská). Co je pro zachycení historie důležitější – technické provedení dokumentu anebo hloubka sdělení. Na kameru nesvěří vypravěč nejosobnější věci. Jak pracovat s pamětníky, aby svěřili nejosobnější záležitosti. Nutnost respektu k vypravěči, nutnost respektovat, pokud nechce, aby určité věci zazněly se jménem. Příklady nevhodného zacházení s pamětníky. Jak navázat bližší kontakt. Kdo chce hlubší zpovědi, musí s pamětníkem hovořit opakovaně a sám, nikoli se štábem.

6. 10. – 4. 1. 2027 / Roudnice nad Labem (Podřipské muzeum)

Studentská revoluce / výstava

Výstava Studentská revoluce 1989 se zaměřuje na pád komunistické diktatury především pohledem studentů. V první části se soustředí na to, proč se studenti stali jednou z klíčových skupin, které přispěly k pádu režimu, a jaké problémy tato první fáze revoluce obnášela. V druhé části se věnuje postupné institucionalizaci výsledků revoluce v podobě přerodu parlamentu, prvních svobodných voleb a vyjednávání o vládách. Na závěr výstava klade otázku, jak se proměňovalo připomínání revoluce v české společnosti a s jakými hodnotami si tuto historickou událost spojujeme dnes.

3. 10. / Úsobí (KD Na Terase)

Protektorátní školství / Martina Kantová

Protektorátní restrikce přinesly změny nejen do běžného života občanů, ale i do života školáků a mládeže. Přednáška objasňuje, jak se žilo dětem a mladým lidem v době protektorátu, a přibližuje osudy dětí, které byly dány na převýchovu. Obsahem jsou nejen změny ve školství a vzdělávání (změna učeben, osnov, výběr učitelů, atd.), ale také Kuratorium, převýchova či program Lebensborn. Téma je doplněno výpověďmi a vzpomínkami pamětníků.

2. 10. / Plzeň (Meditační zahrada)

Obtížnost cestování za normalizace; SSSR – zapovězená země; tragická horolezecká expedice Peru 70 na pozadí začínajících politických čistek 1969-70 / Lubomír Vejražka

Západ – devizový příslib, výjezdní doložka. Kam se smělo: střední Evropa, Bulharsko, Rumunsko. Proč se od zimy 1981 nesmělo do Polska (vojenská vláda). Jak to bylo s Jugoslávií. Proč se nesmělo do SSSR volně – pouze s cestovní kanceláří, výměna, pozvání; turisté neměli možnost se dozvědět skutečný stav v SSSR – jejich program řídil průvodce. Jak se do SSSR dostat na černo (moje osobní zkušenost). Jak ovlivnila politika let 69/70 zánik expedice Peru 70. Čtyři případy těžké persekuce v rodinách horolezců v 50. letech včetně smrti a dvojího věznění. Co se v roce 1970 odehrálo v Peru.

24. 9. / Praha 4 (Stará radnice)

Svět věznic a lágrů / Lubomír Vejražka

Plošné zatýkání. Počty vězněných. Poměry ve vazebních věznicích. Psychologický nátlak. Výslechy. Poměry v lágrech, věznicích. Uran. Osud dětí narozených ve věznicích / Ďáblický hřbitov … příklady, videa, obecné informace, různé psychologické aspekty.

18. 9. / Tišnov (Městská knihovna)

Symbolista František Bílek a jeho rodina v osidlech 20. století / Martin Jindra

Troje dveře do chrámu v nás. Tak se jmenuje nová kniha o sochaři a největší osobnosti českého secesního symbolismu Františku Bílkovi, jejímž autorem je historik ÚSTR Martin Jindra. Jde o obsáhlou monografii, která odtajňuje, jak se žilo sochaři i jeho rodině ve stínu totalit. Knihu v Tišnově představil sám autor. „Návštěva na přednášce byla hojná a následná diskuse bohatá,“ sdělil Martin Jindra po přednášce.

1. 9. – 30. 10. / Kralupy nad Vltavou (Městský úřad)

Nemohli jsme mlčet! Lidé Charty 77 / výstava

Do 30. října 2026 je v prostorách Městského úřadu Kralupy nad Vltavou přístupná výjimečná panelová výstava Nemohli jsme mlčet. Lidé Charty 77, která připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek. Charta 77 představovala občanskou iniciativu kritizující komunistický režim za nedodržování lidských a občanských práv. Sdružovala lidi odlišných povolání, politických postojů i náboženského vyznání. Text „charty“ vznikl v prosinci 1976, publikován počátkem ledna 1977 v několika západoevropských médiích. Řada signatářů Charty 77 byla za své postoje tehdejším režimem perzekvována a vězněna. Do ledna 1990 Chartu 77 podepsalo 1883 lidí a vydáno bylo celkem 572 dokumentů o nejrůznějších společenských problémech. Výstava Nemohli jsme mlčet! Lidé Charty 77 představuje veřejnosti nejznámější představitele opozice komunistického režimu v době normalizace.