Akce pro školy a veřejnost
2026
6. 6. / Sedlčany
Odhalení pamětní desky / Tomáš Zouzal
V červenci uplyne 75 let od tragické smrti Jiřího Macháčka, účastníka zahraničního protinacistického odboje, který byl jako pilot britského královského letectva v roce 1941 sestřelen německou stíhačkou, zřítil se na území Belgie a jeho hrob není znám. Macháček se narodil v Sedlčanech a zdejší starosta Ivan Janeček se rozhodl zapomenutého rodáka trvale připomenout. Ve městě byla 6. června odhalena pamětní deska a zasazena Lípa Jiřího Macháčka, kterou ještě doprovází lavička ve tvaru letadla. Ceremonii uvedl ředitel Městského muzea Sedlčany David Hroch, Macháčkův život přiblížil Tomáš Zouzal, historik Ústavu pro studium totalitních režimů.
1. 6. / Liberec (Gymnázium Doctrina)
Svět věznic a lágrů + Rodiny politických vězňů/ Lubomír Vejražka
Perzekuce rodin politických vězňů: Domovní prohlídky, tlak k rozvodu. Vyhazovy ze škol, bytů a práce. Sociální vyloučení, chudoba, pozice dětí, šikanování ve školách, znemožnění studií. Akcent na děti – psychologii. Celoživotní zásah aktérů. Svět věznic a lágrů: Poměry ve vyšetřovacích vazbách, lágrech, věznicích. Počty vězněných, kdo byl zatýkán. Uranové doly. Zanedbávání bezpečnosti práce a léčení. Osud dětí narozených ve věznicích/Ďáblický hřbitov atd. Důležitost připomínání minulosti. Závěrem práce ve skupinách – úkol odpovědět, co si studenti představí pod pojmem: 1) Co to znamená – krást životní cestu 2) Co si představíte pod pojmem Milujeme socialismus. Mimořádně vnímavá třída.
21. 5. / Starý Bydžov (Obecní hospoda)
Kolektivizace a třetí odboj / Martin Tichý a Jiří Urban
Třetí odboj v regionech: Na Novobydžovsku byla silně rozvinuta myšlenka dobrovolného družstevnictví. Násilně prosazovaná kolektivizace zde proto narazila na silný nesouhlas. O smýšlení místních hospodářů vypovídají události z roku 1947, které vešly do dějin pod označením Nechanická aféra. Z tohoto podhoubí se rekrutovaly i protirežimní aktivity, které přímo reagovaly na ztrátu politických svobod a ekonomicko-sociální rozvrat tradičního selského stavu. Zvláštní pozornost pak byla věnována Starému Bydžovu, jehož obyvatelé se dlouho bránili založení Jednotného zemědělského družstva (JZD), a to přes intenzivní nátlak stranických agitátorů.
21. 5. / Osečany (Zámek)
Nebyl jen odsun Němců / Tomáš Zouzal
Měsíc květen doprovázela v České republice vlna emocí i diskuzí nad sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Na zámku v Osečanech, které byly za 2. světové války jakožto součást výcvikového prostoru SS vysídleny a demolovány, se v neděli 21. května konala přednáška Tomáše Zouzala s názvem Nebyl jen odsun Němců. Již podtitul přednášky Jak vypadalo vysídlování Čechů za 2. světové války naznačoval, že tématem budou transfery na různých místech protektorátu – Benešovsko, Brdy, Drahanská vrchovina, Milovicko, Mělnicko, Neveklovsko, Sedlčansko, Terezín.
17. 5. / Mirovice (Husitský kostel)
Symbolista František Bílek a jeho rodina v osidlech 20. století / Martin Jindra
Rodinná historie nejvýznamnějšího českého symbolisty Františka Bílka zůstávala doposud stranou odborného zájmu. Historik Martin Jindra z Ústavu pro studium totalitních režimů v průběhu deseti let uskutečnil detailní výzkum v tuzemských a zahraničních archivech, aby tento dluh splatil. Výsledkem je kniha Troje dveře do chrámu v nás, kterou v loňském roce vydal ÚSTR spolu s Galerií hlavního města Prahy.
14. 5. / Brandýs nad Labem (Kino Brandýs)
Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu / Petr Mallota a Kamil Nedvědický
Brandýské oběti. Unikátní kolektivní monografie v rozsahu více než 3600 tiskových stran mapuje tragické kauzy popravených z politických důvodů v komunistickém Československu. Mezi popravenými s přímou vazbou na město Brandýs nad Labem figuruje Vilém Sok-Sieger (1902-1949), důstojník československé armády a účastník protinacistického odboje. Působil mj. u dělostřeleckého pluku 51 v Brandýse nad Labem a po válce dosáhl hodnosti podplukovníka automobilní služby. V roce 1949 byl v politickém procesu odsouzen za údajnou velezradu a vyzvědačství a dne 18. 7. 1949 popraven v Praze na Pankráci. Rehabilitován byl až po roce 1989. Akce čítající dvě přednášky – nejdříve pro žáky základních škol, navečer pro širokou veřejnost – se uskutečnila pod záštitou Jarmily Smotlachové, senátorky za obvod č. 28 – Mělník.
13. 5. / Litvínov (KD Citadela)
Proč je dobré míti ÚSTR / Ladislav Kudrna
V rámci cyklu Klubová setkání proběhla v Litvínově beseda s Ladislavem Kudrnou, ředitelem Ústav pro studium totalitních režimů. Večerem provázel rozhlasový redaktor Jan Beneš. Diskuse se soustředila nejen na historii a současné fungování ÚSTR, ale i na širší otázky spojené s interpretací moderních dějin a vzděláváním mladé generace. Kudrna přiblížil posluchačům činnost instituce, který společně s Archivem bezpečnostních složek hraje klíčovou roli při vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Zmínil také méně známá témata, například působení československých vojáků v Indočíně, čímž rozšířil pohled na československé dějiny.
12. 5. / Hoštka (základní škola)
Roky 1968, 1969 a léta normalizace/ Lubomír Vejražka
Rozpínavost Moskvy od r. 1939 do současnosti. Pražské jaro 1968 – důvody, srpnové dny a příčiny. Velikost vojsk, počty mrtvých, fotografie, videa, písně Karla Kryla. 1969 – Jan Palach a Jan Zajíc, demonstrace v březnu (po hokeji se SSSR) a na výročí okupace. Normalizace – základní črty, řeči Husáka a Jakeše. Videa, fotografie. Pohled na dobu očima dítěte a dospívajícího člověka.
7. 5. / Teplice (Lidová knihovna)
Osudový příběh Lidic / Martina Kantová
Přednáška seznamuje s tragickým osudem středočeské vesnice Lidice, která byla dne 10. června 1942 vypálena nacisty. Přibližuje životní osudy jejích obyvatel i okolnosti ozbrojeného útoku na Reinharda Heydricha.
7. 5. / Nučice (základní škola)
Cestování za normalizace/ Lubomír Vejražka
Cestování za normalizace. Devizový příslib, výjezdní doložka. Kam se smělo: střední Evropa, Bulharsko, Rumunsko. Proč se od zimy 1981 nesmělo do Polska (vojenská vláda). Jak to bylo s Jugoslávií. Proč se nesmělo do SSSR volně – pouze s cestovní kanceláří, výměna, pozvání; turisté neměli možnost se dozvědět skutečný stav v SSSR – jejich program řídil průvodce. Jak se do SSSR dostat na černo (moje osobní zkušenost). Jak ovlivnila politika let 69/70 zánik expedice Peru 70. Čtyři případy těžké persekuce v rodinách horolezců v 50. letech včetně smrti a dvojího věznění. Co se v roce 1970 odehrálo v Peru.
4. 5. / Frýdek-Místek (Knihkupectví Kapitola)
Gestapo/ Jan Vajkebr a Jan Zumr
Prezentace knihy Gestapo. Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava proběhla v dalším městě – tentokrát ve Frýdku-Místku. Konkrétně v knihkupectví Kapitola, na jejímž facebookovém profilu se pak objevilo: „Dneska to byla skvělá a objevná přednáška historiků z Ústavu pro studium totalitních režimů pánů Jana Vajskebra a Jana Zumra. A dokonce zabrousili i do historie našeho města. Díky moc za to!“. Frýdek-Místek byl již jednadvacátou zastávkou, kde autoři svou knihu představili. Šlo o Prahu, České Budějovice, Liberec, Zlín, Ústí nad Labem, Uherské Hradiště, Sobotku, Jablonec nad Nisou, Jihlavu, Pardubice, Jindřichův Hradec, Klatovy, Hradec Králové, Plzeň, Litoměřice, Olomouc, Kladno, Tábor, Kroměříž a Vsetín. Na 25. května se chystá Třebíč.
FOTO: Knihkupectví Kapitola
4. 5. / Jablonec nad Nisou (ZŠ Mozartova)
Cestování za normalizace/ Lubomír Vejražka
Cestování za normalizace. Devizový příslib, výjezdní doložka. Kam se smělo: střední Evropa, Bulharsko, Rumunsko. Proč se od zimy 1981 nesmělo do Polska (vojenská vláda). Jak to bylo s Jugoslávií. Proč se nesmělo do SSSR volně – pouze s cestovní kanceláří, výměna, pozvání; turisté neměli možnost se dozvědět skutečný stav v SSSR – jejich program řídil průvodce. Jak se do SSSR dostat na černo (moje osobní zkušenost). Jak ovlivnila politika let 69/70 zánik expedice Peru 70. Čtyři případy těžké persekuce v rodinách horolezců v 50. letech včetně smrti a dvojího věznění. Co se v roce 1970 odehrálo v Peru.
30. 4. / Uherské Hradiště (Moravské zemské muzeum)
Otevřená minulost / Lubomír Vejražka
Ženy, které vzdorovaly komunismu. Těhotné ženy ve věznicích a osud jejich dětí (hřbitov v Ďáblicích). Příběh vězeňkyně – mladé maminky odtržené na rok od dvou dětí. Poměry ve vazbě, psychický nátlak a vydírání přes děti. Její další životní osudy – silný průmět věznění a sžírající bázně do jejího osobního života. Příběh dámy zatčené v roce 1957 ve svých 58 letech a odsouzené na čtyři roky; u prvního výslechu byla i její čtyřletá vnučka. Různé souvislosti věznění žen.
26. 4. / Sestrouň (Kulturní dům)
Sestrouň a Zberaz za 2. světové války / Tomáš Zouzal
V Kulturním domě v Sestrouni se na téma Sestrouň a Zberaz za 2. světové války uskutečnila přednáška historika ÚSTR Tomáše Zouzala. Akce přilákala na šedesát posluchačů všech věkových kategorií, kteří zaplnili sál a se zájmem naslouchali výkladu i následné diskuzi. Ve své prezentaci PhDr. Zouzal přiblížil život obyvatel Sestrouně, Zberaze, Vítěže, Hradišťka, Roudného a Chalup v době protektorátu. Zaměřil se nejen na každodenní realitu tehdejších lidí: na jejich nucené vystěhování, ale i život těch, kteří mohli ve svých domovech zůstat. Přednáška byla obohacena o autentické příběhy pamětníků, nahrávky, dobové dokumenty a fotografie. Velmi zajímavá byla i následná dlouhá diskuze.
23. 4. / České Budějovice (ZŠ Viva Bambini)
Cestování za normalizace/ Lubomír Vejražka
Cestování za normalizace. SSSR – zapovězená země; expedice Peru 70 na pozadí začínajících politických čistek 1969/70. Západ – devizový příslib, výjezdní doložka. Kam se smělo: střední Evropa, Bulharsko, Rumunsko. Proč se od zimy 1981 nesmělo do Polska (vojenská vláda). Jak to bylo s Jugoslávií? Proč se nesmělo do SSSR volně – pouze s cestovní kanceláří, výměna, pozvání; turisté neměli možnost se dozvědět skutečný stav v SSSR – jejich program řídil průvodce. Jak se do SSSR dostat na černo (osobní zkušenost)? Jak ovlivnila politika let 69/70 zánik expedice Peru 70? Čtyři případy těžké perzekuce v rodinách horolezců v 50. letech včetně smrti a dvojího věznění. Co se v roce 1970 odehrálo v Peru?
22. 4. / Pardubice (Památník Zámeček)
Terezínské divadlo: pravda v kulisách lži / Blanka Zubáková
O kulturním životě v ghettu Terezín. V přednášce se posluchači dozvěděli například podrobnosti o vzniku nacistických propagandistických filmů – jak bylo ghetto zkrášleno a jak na natáčení vzpomínali vězni. Velká část přednášky byla věnována autentické tvorbě vězňů, důraz byl kladen hlavně na divadlo a na výrazné osobnosti terezínského kulturního života. Přednáška zdůraznila roli umění v životech vězňů a jeho využití v rámci propagandy.
FOTO: PAMÁTNÍK ZÁMEČEK / Matěj Kalina a Michal Král
22. 4. / Ostrov (Dům kultury)
Sorela v 21. století / Jaroslav Rokoský
Ostrov na Karlovarsku hostil ve středu 22. dubna 2026 jednodenní odbornou konferenci Sorela v 21. století, zaměřenou na téma socialistického realismu – jak číst architekturu, která vznikla mezi ideologií, mocí a představou „lepšího světa“ a jak ji vnímat dnes? Návštěvníky čekaly přednášky odborníků, prohlídka zrekonstruované budovy ostrovského Domu kultury i exkurze k jáchymovské Rudé věži smrti. Na konferenci vystoupil se svou přednáškou i doc. PhDr. Jaroslav Rokoský, Ph.D. z Ústavu pro studium totalitních režimů. Představil dobu, ve které nový Ostrov vznikal, včetně těžby uranu na Jáchymovsku a vzniku trestaneckých táborů. Mluvil mimo jiné o tom, kam Československo od května 1945 směřovalo, tedy do sovětského područí. Vládnoucí Národní fronta, dirigovaná KSČ, prosadila zásadní politické, hospodářské a sociální změny, včetně smlouvy o dodávkách uranové rudy do Sovětského svazu. Po únoru 1948 se těžba rozběhla na plné obrátky také na Jáchymovsku, kde vznikly trestanecké pracovní tábory. Hlavní úkol zněl: co nejrychleji vytěžit co nejvíce rudy. „Přicházeli političtí vězni, kteří tvořili početnou a nejlevnější pracovní sílu. Perzekuce měla rozličné podoby, poněvadž vládnoucí komunisté si vybudovali vlastní pravidla, metody a instituce, které nedbaly na zákonnost. Politické násilí vtrhlo do měst, městeček a obcí a nenávratně změnilo životy lidí. Ale také dalo vzniknout novému městu Ostrovu,“ upozornil ve svém příspěvku Jaroslav Rokovský.
FOTO: ÚSTR / Jan Procházka a Město Ostrov
20. 4. / Zlonice (základní škola)
Rozpínavost „Moskvy“ od roku 1939 do současnosti / Lubomír Vejražka
Přednáška pro děti 9. třídy o rozpínavosti „Moskvy“ od roku 1939 do současnosti. Pražské jaro – důvody. 21. srpen 1968 a příčiny. Velikost vojsk, počty mrtvých, fotografie, videa, písně Karla Kryla. 1969 – Janové Palach a Zajíc, demonstrace v březnu (po hokeji se SSSR) a na výročí okupace. Normalizace – základní črty, řeči Husáka a Jakeše. Videa, fotografie.
16. 4. / Praha (ÚSTR / Palác Archa)
Sovětské rozhodnutí o intervenci v r. 1968 v souvislostech / Vít Klepárník
Přednáška Sovětské rozhodnutí o intervenci v r. 1968 v souvislostech. Šlo o výukovou součást širšího poznávacího pobytu žáků tří tříd základní školy z brněnských Žabovřesek v Praze a středních Čechách (přednášky se zúčastnilo 55 žáků a čtyři učitelé). V první polovině měli možnost žáci získat informace týkající se politických dějin Československa od konce 50. let do jara roku 1968; druhá část vystoupení rekapitulovala interakci mezi československými a sovětskými činiteli (případně činiteli dalších států tzv. východního bloku) v průběhu roku 1968, před samotnou intervencí pěti armád ve druhé polovině srpna.
15. 4. / Opava (ZŠ Ilji Hurníka)
Šest přednášek pro 6.-9. třídy / Lubomír Vejražka
Proběhlo šest přednášek pro druhý stupeň, tedy pro třídy 6, 7, 8 a 9. Pro deváté třídy – Perzekuce rodin polit. vězňů. Domovní prohlídky, tlak od StB k rozvodu a další vydírání. Vyhazovy ze škol, bytů a práce. Sociální vyloučení, chudoba atd. Pozice dětí, šikanování ve školách, znemožnění studií. Osud dětí narozených ve vězení. Pro osmé třídy – Děti politických vězňů. Průmět persekucí do nitra dětí byl mnohem výraznější než u jejich matek a uvězněných otců. Jak vnímaly dehonestaci matek např. při domovních prohlídkách. Jak vnímaly vystěhovávání, sociální vyloučení, chudobu, šikanu v ZŠ, zákazy zkoušek na SŠ. Po zatčení otce předčasně dospěly. Rozdíl mezi menšími a většími dětmi. Obecně situace ve školství v 50. letech. Pro šesté a sedmé třídy – Cestování za normalizace. Jak bylo těžké dostat se na západ: devizový příslib, výjezdní doložka. Cestování ve střední Evropě. Omezení cest do Polska po převzetí moci armádou v prosinci 1981. Proč se nesmělo do SSSR volně cestovat. Jak ovlivnila politika let 69/70 zánik expedice Peru 70. Čtyři případy těžké persekuce v rodinách horolezců v 50. letech včetně smrti a dvojího věznění.
13. 4. / Praha (Městská knihovna)
EduFilm / Jan Kalous, Kamil Nedvědický, Jan Samohýl
V rámci edukačního cyklu 3Kino Edufilm proběhlo v Městské knihovně v Praze projektové dopoledne. Gymnazisté shlédli film Jack Strong (2014) a poté diskutovali s historiky Ústavu pro studium totalitních režimů Janem Kalousem, Kamilem Nedvědickým a Janem Samohýlem o reáliích filmu, studené válce, vztazích USA a SSSR a také se ptali na otázky týkající se „přátelství“ Československa a Sovětského svazu. Program 3Kino EduFilm dává žákům a studentům prostor přemýšlet, ptát se a diskutovat o světě kolem sebe v širších souvislostech. Spojení filmového zážitku s odbornou debatou činí z programu kvalitní a inspirativní součást školní výuky.
9. 4. / Žatec (Synagoga Žatec)
Kořeny antijudaismu a antisemitismu ve 20. století / Jan Samohýl
Projevy nenávisti vůči Židům mají své klíčové náboženské, kulturní a historické zdroje. Jsou známy antijudaistické projevy ve starověku, středověké a novověké restrikce a také kulturní proměny antisemitismu v 19. století. To vše se zásadně projevilo ve vlnách nenávisti a teroru vůči Židům ve 20. století, především v událostech šoa. Jak vypadaly tyto projevy v českém kontextu? Vedle druhé světové války je položen důraz na antisemitismus třetí republiky a také na antisemitismus komunistický od 50. do 80. let 20. století u nás.
1. 4. / Valašské Klobúky (ZŠ)
Děti politických vězňů a Cestování za minulého režimu a dnes / Lubomír Vejražka
Cestování za minulého režimu a dnes … Povídání a beseda o cestování dříve, motivace k učení jazyků (angličtiny) zvídavé otázky žáků na ceny cest dříve a dnes apod. Děti politických vězňů … Průmět perzekucí do nitra dětí byl mnohem výraznější než u jejich matek a uvězněných otců. Jak vnímaly dehonestaci matek např. při domovních prohlídkách (vyhrožování, urážky, sexuální narážky, pokus o znásilnění). Vystěhovávání, sociální vyloučení, chudoba atd. Šikana v ZŠ, zákazy zkoušek na SŠ. Předčasné dospění po zatčení otce. Jak vnímaly situaci malé děti. Obecně situace ve školství v 50. letech. Příklady nepřijetí na SŠ, příklady zázračného přijetí na SŠ ve druhé půli 50. let. Příklady, videa, obecné informace. Důležitost připomínání minulosti.
1. 4. – 30. 6. / Pelhřimov (Gymnázium a Obchodní akademie)
Židé v Gulagu. Čs. Židé v sovětských pracovních táborech za II. světové války / výstava
Výstava představuje osudy statisíců uprchlíků z nacisty okupovaných zemí Evropy, kteří na začátku druhé světové války hledaly útočiště v mnoha státech světa a setkávaly se s rozličnou mírou pochopení a otevřenosti ze strany místních vlád. Se specifickým přístupem se uprchlíci setkali v Sovětském svazu. Stovky tisíc běženců, kteří překročili hranice do SSSR, případně přebývali na území, jež bylo okupováno v průběhu války Sovětským svazem, se často staly oběťmi tamějšího represivního režimu. Po nacistické okupaci zbytku Československa v březnu 1939 uprchly na sovětské území tisíce československých Židů. Útěkem do SSSR se někteří vyhnuli nacistické perzekuci, mnozí z nich však byli zatčeni sovětskou tajnou policií NKVD a odsouzeni za nelegální přechod hranice či „špionáž“ k mnohaletým trestům vězení a stali se otroky nápravně pracovních táborů Gulagu, kde řada z nich zahynula.
