Historická témata

Archiv vysílání české redakce Rádia Vatikán (1950-1992)

Archiv vysílání české redakce Rádia Vatikán (1950-1992)

Textová podoba českého vysílání Rádia Vatikán převážně z období totality v rozsahu přibližně 70 tisíc stran byla péčí Ústavu pro studium totalitních režimů digitalizována a nyní zpřístupněna široké veřejnosti se souhlasem Rádia Vatikán i jeho české redakce, která svůj programový archiv poskytla za tímto účelem. A třebaže se archivní texty roku 1949 a dvou měsíců roku 1963 nedochovaly, je zpřístupnění tohoto toku medializovaných dějin významným počinem, který prospěje obci historiků i společenské paměti.

Časopis Západ (1979-1993)

Časopis Západ (1979-1993)

Časopis Západ digitalizovali a zpřístupnili v roce 2014 pracovníci Odboru informatiky a digitalizace ÚSTR v rámci společného projektu s Odborem zkoumání totalitních režimů ÚSTR. Na digitalizaci se podílela také knihovna Libri Prohibiti, kde jsou uložena všechna vydaná čísla. Na této webové stránce je dostupné celkem 86 řádných čísel (přes 3300 stran), jedno anglické číslo a index vydaných článků a přispěvovatelů v letech 1979–1984.

Dějiny protikomunistické rezistence

Dějiny protikomunistické rezistence

Webové stránky vznikly v rámci badatelské činnosti historiků Ústavu, kteří se zabývají dosud málo prozkoumaným tématem protikomunistické rezistence. Stránky obsahují základní informace k výzkumu tématu a nejdůležitější odkazy.

Digitální studovna

Pod dobově poněkud nadneseným názvem digitální studovna vznikl v dřívějších letech působení ÚSTR webový projekt „zaměřený na rozšíření a zkvalitnění vědeckých i dokumentačních výstupů určených veřejnosti, včetně prezentace dokumentů a archiválií převedených do elektronické podoby“. Kromě archiválií z provenience (federálního) ministerstva vnitra, Sboru národní bezpečnosti, Pohraniční stráže, útvarů Státní bezpečnosti i Veřejné bezpečnosti, Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA a některých dalších původců obsahuje také dokumenty, které ÚSTR obdržel na základě dohod o vzájemné spolupráci se zahraničními partnerskými institucemi.

Dokumentace pamětníků

Dokumentace pamětníků

Hlavním úkolem projektu je sběr výpovědí přímých svědků důležitých událostí moderních československých dějin, souvisejících s posláním Ústavu pro studium totalitních režimů. Kromě výpovědí očitých svědků sbírá skupina i dokumenty, fotografie a rukopisné vzpomínky z domácích archivů.

Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee

Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee

Čechoslováci zaujímají mezi příslušníky jednotlivých národů, co do počtu popravených v Plötzensee, druhé místo, což je jedním z dokladů odhodlanosti obyvatel českomoravského protektorátu přispět k porážce nacistického Německa a obnovit tak samostatný stát. Připomenutí jmen a životních příběhů těch, kteří vstoupili do protinacistického odboje a zaplatili za to vlastním životem, rozšiřuje rozměr prostého historického bádání i o morální dimenzi. Věznice v Plötzensee přitom představuje jen jedno z mnoha míst, kde toto jejich úsilí bylo tragicky ukončeno. Revidovaný a úplný seznam je jedním z kroků na cestě k důkladné dokumentaci československých obětí druhé světové války.

Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích 1948−1989

Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích 1948−1989

Projekt byl v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spuštěn v roce 2009, aby zprostředkoval laické i odborné veřejnosti jak konkrétní osudy lidí, kteří zahynuli při pokusu o překonání železné opony, tak obecné principy ostrahy československé státní hranice ve druhé polovině 20. století. Část výstupů projektu je dostupná na této webové stránce. Kromě krátké studie, jež přináší základní vhled do problematiky, zde najdete také glosář s klíčovými hesly, biogramy 80 usmrcených osob včetně výběru archivních materiálů, mapové podklady ke zdokumentovaným incidentům a také statistické vyhodnocení všech známých případů.

Dokumenty o mezinárodní spolupráci komunistických bezpečnostních složek (1948–1989)

V souvislosti s politickými změnami, které v roce 1956 přinesl 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, se změnila i forma řízení a kontroly satelitních bezpečnostních složek. Od konce 40. let minulého století sice již v Československu působilo několik desítek až několik set poradců, nicméně smluvně byl v hrubých rysech upraven pouze jejich pobyt včetně hrazení jejich „poradenské“ činnosti.

Gulag.cz – virtuální muzeum gulagu

Gulag.cz – virtuální muzeum gulagu

Mapa táborových správ Gulagu a příběhů ze střední Evropy. V rámci muzea Gulag.Online si můžete prohlédnou také mapu táborových správ Gulagu, která vznikla na základě databáze Система исправительно-трудовых лагерей в СССР (Sistěma ispravitělno-trudovych lagerej v SSSR). Tu vytvořili z archivních materiálů naši kolegové z moskevské organizace Mezinárodní Memorial. Veškeré údaje o jednotlivých táborových správách byly převzaty z této databáze.

Jazzová sekce

Jazzová sekce

Dne 2. září 1986 byli v Praze zatčeni předseda Jazzové sekce Karel Srp, její místopředseda Joska Skalník, tajemník Vladimír Kouřil, členové výboru Čestmír Huňát a Tomáš Křivánek, pokladník Miloš Drda a majitel sekčního sídla Vlastimil Drda. Represe proti Jazzové sekci a režimní snahy o její likvidaci vyústily v roce 1987 v politický proces s pěti jejími členy. Právě při příležitosti 30. výročí zatýkání vznikl tento internetový projekt

Kolektivizace zemědělství

Kolektivizace zemědělství

Kolektivizace venkova, která ve svých hlavních fázích probíhala v Československu na konci 40. a během 50. let 20. století, podnítila jednu z nejrozsáhlejších sociálních změn ve společnosti někdejšího společného státu Čechů a Slováků.

Komentovaná bibliografie k dějinám III. odboje

Komentovaná bibliografie k dějinám III. odboje usiluje o zachycení odborných i popularizačních prací, včetně beletristických či beletrizujících děl týkajících se odboje a odporu proti komunistickému režimu v Československu v prvních dvaceti letech jeho existence (s nutným přihlédnutím k událostem z let 1945–1948, které převzetí mocenského monopolu komunistickou stranou a následnému rozpoutání teroru vůči jejím odpůrcům bezprostředně předcházely).

Odboj a perzekuce křesťanů v době nacismu a komunismu (1939-1989)

Projekt je zaměřen na postupnou dokumentaci duchovních z řad křesťanských církví, především pak na duchovní katolické církve, Českobratrské církve evangelické, Jednoty bratrské, Jednoty českobratrské, Církve československé (husitské) a Pravoslavné církve.

Paměť národa

Paměť národa

Vicepremiér Alexandr Vondra, generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček a šéf občanského sdružení Post Bellum dnes představili mezinárodní badatelský projekt Paměť národa. Internetový portál www.pametnaroda.cz (www.memoryofnation.eu) je unikátním místem, kde jsou shromážděny vzpomínky a svědectví pamětníků 20. století v podobě audio a videonahrávek, fotografií a textů.

Události 1968-1969

Události 1968-1969

Projekt, na němž se spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů podílí Archiv bezpečnostních složek, Český rozhlas, Česká televize a Vojenský historický ústav zpřístupňuje veřejnosti dokumenty a dobová svědectví. Významnou součástí je také aktualizovaný seznam obětí okupace. Cílem je, aby se tato stránka stala místem, kde budou zájemci o historii hledat informace o roce 1968, 1969.

Události roku 1989

Události roku 1989

Rok 1989 se stal klíčovým momentem našich moderních dějin. Zejména v průběhu jeho druhé poloviny se ve střední a východní Evropě postupně zhroutily komunistické totalitní režimy. V listopadu 1989 došlo i na tzv. normalizační režim v Československu, který předal moc během několika týdnů pod silným tlakem opozice a veřejnosti. Narušení prstence satelitních států o dva roky později vedlo až k pádu komunistické moci v samotném Sovětském svazu. I přes poměrně značný časový odstup ještě nebyla prezentována a intepretována veškerá fakta, jež jsou k tomuto období k dispozici. Tato webová stránka je určena k veřejné prezentaci některých vybraných dokumentů, zejména těch z provenience komunistických bezpečnostních složek uložených v Archivu bezpečnostních složek.