Seminář / webinář představuje aktivizační výukové metody a předkládá konkrétní příklady, kterými lze obohatit dějepisnou výuku.

Přednáška je zaměřena na vývoj extremismu v Československu a zejména v polistopadové éře. Samotná prezentace tohoto negativního jevu si klade za cíl poukázat na jeho možné dopady na společnost a zejména na fungování demokratického zřízení a institucí. Závěr bude věnován represivním složkám, které se snaží extremismus potírat, a dále možné prevenci.

Sovětská intervence v Československu v srpnu 1968 je jednou z formativních a nejvíce studovaných událostí soudobých českých a československých dějin. Přednáška se zamýšlí nad vybranými mezinárodními, vojensko-politickými a geopolitickými aspekty intervence, a tím stávající obraz prohlubuje i koriguje.

Projevy nenávisti vůči Židům mají své klíčové náboženské, kulturní a historické zdroje. To vše se zásadně projevilo ve vlnách nenávisti a teroru vůči Židům ve 20. století. Jak vypadaly tyto projevy v českém kontextu? Vedle druhé světové války je položen důraz na antisemitismus třetí republiky a také na antisemitismus komunistický od 50. do 80. let 20. století u nás.

Politické procesy se neobjevovaly jen v komunistických režimech, resp. jiných moderních diktaturách, přesto představovaly významný rys těchto režimů, zejména v jejich zakladatelských obdobích let 1948–1954. Přednáška je sondou, nikoliv vyčerpávajícím pojednáním o historii, průběhu a povaze těchto procesů.

Seminář / webinář představuje metodiku projektové výuky, praktický návod na konkrétní projekty i možnosti dalšího využití projektových výstupů.

Protektorátní restrikce přinesly změny nejen do běžného života občanů, ale i školáků a mládeže. Přednáška objasňuje, jak se žilo dětem a mladým lidem v protektorátu a přibližuje osudy dětí, které byly dány na převýchovu. Obsahem jsou nejen změny ve školství a vzdělávání, ale také Kuratorium, převýchova či program Lebensborn. Téma bude propojeno s výpověďmi a vzpomínkami pamětníků.

Osudové příběhy rodin muklů zůstávají opomenuty. Cesta žen a rodin vězňů nabízejí místo dobrodružství a napětí zdánlivě „jen“ obyčejný život a vnitřní drama. Na rodiny čekaly vyhazovy z práce, ze škol a z domovů a také hmotná nouze a další perzekuce.

Hned po únoru 1948 začali komunisté zatýkat nepohodlné osoby, odbojáře i osoby, které by režim mohly ohrozit. V soukolí uvízli i náhodní občané, na zatčené čekaly kruté výslechy. Ve věznicích a lágrech panovalo peklo: závaly v šachtách, zima, hlad, samotky, šikana, bití, otrocká práce. Vězně pronásledovaly také obavy o osud rodin. Samostatnou kapitolou byly útěky.

Komunisté v Československu využívali mezi lety 1948–1989 řadu táborů k utlačování a likvidaci odpůrců režimu. Mezi ta méně známá, avšak nejvíce početná represivní zařízení, patřily tzv. pracovní útvary, následně pak nápravné pracovní tábory. Jedním z nejhorších býval pracovní útvar Mořina, zřízený v těžebním prostoru lomů Mořina-Amerika na Berounsku.

Žáci a studenti očima vězně zažijí každodenní situace v autentickém táboře Gulagu, získají konkrétní zkušenost s fungováním represí komunistického režimu a seznámí se i s obecnými principy a mechanismy fungování totalitních systémů.