Přednášky pro školy a veřejnost

Seminář/webinář představuje aktivizační výukové metody a předkládá konkrétní příklady, kterými lze obohatit dějepisnou výuku.

Atypická mezipředmětová přednáška. Jaká byla omezení cestování za normalizace? Proč byl Sovětský svaz zapovězenou zemí? Jaké obstrukce zasáhly horolezeckou expedici Peru 1970?

Interaktivní přednáška k 80. výročí konce druhé světové války, jež je zaměřena na základní informace o válce a průběhu holokaustu. Vhodné jako prevence před projevy sympatií k symbolům
nacismu mezi školní mládeží.

Rodiny politických vězňů se ocitly pod tlakem, zejména děti si odnesly šrámy. Při domovních prohlídkách byly svědky dehonestace maminek. Čekalo je vystěhování, sociální vyloučení, chudoba, šikana ve škole. Ke zkouškám na střední školu nesměly, předčasně dospěly.

Jak vnímal sedmiletý kluk z Prahy dunění letadel, pohled z očí do očí tankistům, vzdálenou střelbu, slzný plyn? Jak prožíval, už coby dospívající člověk, následnou normalizaci? Pohled v čase očima dospívajícího člověka.

Jak získat od pamětníků nejen běžné údaje, ale také nejniternější informace utajené i jejich rodinám? Jaká pravidla slušnosti zachovávat? Současnost upřednostňuje dokonalý technický záznam výpovědí. Jenže některé děje vypravěč nikdy nesdělí na kameru. Co s tím?

Je extremismus pro Česko stále hrozbou? Seminář/webinář je zaměřen na vývoj extremismu v Československu, zejména v polistopadové éře. Část je věnována represivním složkám, které se snaží extremismus potírat.

Sovětská intervence v Československu v srpnu 1968 je jednou z formativních a nejvíce studovaných událostí soudobých českých a československých dějin.

Projevy nenávisti vůči Židům mají své klíčové náboženské, kulturní a historické zdroje. To vše se zásadně projevilo ve vlnách nenávisti a teroru vůči Židům ve 20. století. Jak vypadaly tyto projevy v českém kontextu?

Přednáška objasňuje otázku původu práv, která máme zachycená v Listině základních práv a svobod z roku 1991. Přednáška využívá interaktivní práci s texty.

Přednáška doprovázená záběry z antiizraelských filmů období socialismu. Ukazuje podprahové techniky působení na publikum a návraty těchto praktik do zpravodajství po roce 2006. Vhodné k mediální výchově a prevenci proti antisemitismu.

Normalizace je výbušné téma, leckdy je bagatelizována. Jak přežíval obyčejný člověk? Kdo rezignoval na svobodu, mlčel a stáhnul se „do sebe“, mohl proplout. Kdo chtěl svobodu, byl nešťastný. Normalizační „poklid“ nebyl stavem vzkvétajícího národa, ale stavem ubité společnosti.

Přednáška seznamuje s tragickým osudem středočeské vesnice Lidice, která byla dne 10. června 1942 vypálena nacisty. Přibližuje životní osudy jejích obyvatel i okolnosti atentátu na Reinharda  Heydricha.

Totalitní režim v 50. letech minulého století zrušil církevní řády a zabavil jejich majetek. Mnohé kněží poslal do vězení. Proč? Přednáška připomene nejzásadnější soudy, jména některých souzených a příklady záminek k zatčení. I to, jak obyčejní vězni kněze vnímali.

Po únoru 1948 začali komunisti zatýkat. Nadešly kruté výslechy a procesy plné propagandy. Jaká byla atmosféra při soudu? Soudci nectili presumpci neviny. Výňatky řeči prokurátora Urválka, záběry ze soudu s katolickými hodnostáři. Petice proti Horákové a Štěpničkové.

Politické procesy se neobjevovaly jen v komunistických režimech, resp. jiných moderních diktaturách, přesto představovaly významný rys těchto režimů, zejména v jejich zakladatelských obdobích let 1948–1954.

Seminář/webinář představuje metodiku projektové výuky, praktický návod na konkrétní projekty i možnosti dalšího využití projektových výstupů.

Protektorátní restrikce přinesly změny nejen do běžného života občanů, ale i školáků a mládeže. Přednáška objasňuje, jak se žilo dětem a mladým lidem v protektorátu a přibližuje osudy dětí, které byly dány na převýchovu.

Přednáška představuje koncept odporu a odboje (rezistence) v historické perspektivě. Na příkladu aktivit vybraných jednotlivců a skupin se pak zamýšlí nad otázkou, do jaké míry lze v Československu hovořit o ozbrojené protirežimní rezistenci.

Seminář pro pedagogy interaktivně seznamuje s reflektivními technikami, které lze využít ve výuce. Předkládá přehled nástrojů, které jsou jednoduché a využitelné pro různé výukové cíle.

Osudové příběhy rodin muklů zůstávají opomenuty. Cesty žen a rodin vězňů nabízejí místo dobrodružství a napětí zdánlivě „jen“ obyčejný život a vnitřní drama. Na rodiny čekaly vyhazovy z práce, ze škol a z domovů a také hmotná nouze a další perzekuce

Hned po únoru 1948 začali komunisté zatýkat nepohodlné osoby, odbojáře i jedince, kteří by režim mohli ohrozit.

Okamžikem zatčení se roztrhla rodina. Spojnicí mezi světem před a za mříží byly dopisy, balíčky a návštěvy. StB ženy nutila k rozvodu. „Rozveďte se! Odmítáte? Však uvidíte!“ Návraty? Po deseti letech se vrací jiný muž k jiné ženě, ne vždy najdou štěstí.

Komunisté v Československu využívali mezi lety 1948–1989 řadu táborů k utlačování a likvidaci odpůrců režimu. Mezi ta méně známá, avšak nejvíce početná represivní zařízení, patřily tzv. pracovní útvary, následně pak nápravné pracovní tábory.

Seminář/webinář představí vzdělávací nástroj, jehož ambicí je zefektivnit a zatraktivnit výuku komplikované historie 20. století. Součástí bude i vlastní virtuální prohlídka. Žáci a studenti tak očima vězně zažijí každodenní situace v autentickém táboře Gulagu.

Zatčení byli podrobeni psychickému nátlaku a mučení, mnozí projevili velkou nepoddajnost. V lágrech panovaly hlad, šikana, zima, dřina. Konec trestu v nedohlednu, do mysli se dere otázka: „Shniju tu?“ Vězni v sobě našli sílu mnohem větší, než odpovídala zhuntovanému tělu.

Komunisté věznili i ženy. Vyprávění o mamince odervané od dvou malých dětí. Hrůzy věznění a obavy z dalšího zatčení se promítly do jejího osobního života. Příběh starší dámy uvězněné na čtyři roky. Obecnější informace o věznění žen. Ke statečným ženám patří manželky vězněných.