2. ČERVNA

● 1999: † Václav Benda

matematik, kybernetik, filozof, disident, politický vězeň, politik

foto Archiv Poslanecké sněmovny

Václav Benda se narodil 8. srpna 1946 v Praze. Vystudoval bohemistiku a filozofii na Univerzitě Karlově (1964–1969), v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK. Pro svou katolickou víru a neochotu vstoupit do KSČ musel vystřídat mnoho povolání. Až do roku 1976 nebyl politicky aktivní, vše změnil proces s hudebníky The Plastic People of the Universe. Patřil k prvním signatářům Charty 77 a spoluzakládal Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných. Byl dvakrát mluvčím Charty 77 (1979 a 1984) a stál u zrodu křesťansko-demokratického proudu v Hnutí za občanskou svobodu. Po vzniku Charty zformuloval svůj koncept „paralelní polis“, v němž se snažil disidentské hnutí směrovat k vytváření nezávislých struktur (vzdělávacích, kulturních či politických). Ve druhé polovině osmdesátých let vydával samizdatový odborně filozofický časopis PARAF (PARalelní Akta Filozofie) a věnoval se organizování bytových seminářů. Za protikomunistickou činnost byl čtyři roky vězněn (1979-1983). Po listopadu 1989 založil Křesťanskodemokratické hnutí, po jeho splynutí s ODS pak působil v parlamentu za tuto stranu. Veřejnosti byl znám i jako první ředitel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Významně se zasadil o zahájení procesu, pro nějž se ustálilo označení „vyrovnání se s komunismem“. V roce 1998 mu byla udělena Medaile Za zásluhy I. stupně. Václav Benda zemřel po krátké těžké nemoci 2. června 1999 v Praze. Ústav pro studium totalitních režimů jej každoročně připomíná udělováním Cen Václava Bendy.

● 1947:  ⃰  František Mikloško

slovenský politik a disident, bývalý poslanec Národní rady Slovenské republiky

foto Kancelář Senátu ČR

František Mikloško se narodil 2. června 1947 v Nitře. Pochází z katolické rodiny. Do historie se zapsal především jako jeden z hlavních organizátorů takzvané Svíčkové demonstrace v Bratislavě v roce 1988. Šlo o poklidnou manifestaci za náboženská občanská práva. Již od mládí se angažoval v náboženských kruzích, vstoupil i do struktur tajné církve, v jejímž rámci organizoval duchovní cvičení a studentské kroužky. Zapojil se také do činnosti známého společenství Fatima. V osmdesátých letech organizoval masové poutě, které byly otevřenými protirežimními akcemi. Aktivity tajné církve neunikly pozornosti Státní bezpečnost a ani on se nevyhnul výslechům a pronásledování. Jako zástupce katolického disentu byl osloven, aby se zapojil do formujícího se hnutí Verejnosť proti násiliu. Ve vrcholné politice působil až do roku 2010. Od Ústavu pro studium totalitních režimů získal František Mikloško v roce 2023 Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury.