6. ČERVNA

● 1913:  ⃰  Jiří Hájek

komunistický politik a diplomat, signatář a mluvčí Charty 77

foto Wikipedia Commons (volné dílo)

Profesor Jiří Hájek jako ministr zahraničních věcí protestoval v roce 1968 v Radě bezpečnosti OSN proti okupaci Československa. Toho stálo post jako prvního ministra v tehdejší vládě reformních komunistů. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a později patřil k předním představitelům protikomunistické opozice – stál u zrodu Charty 77, za což byl dlouhá léta perzekvován. Jiří Hájek se narodil 6. června 1913 v Krhanicích u Benešova. Absolvoval práva na Karlově univerzitě. Po okupaci Československa se účastnil ilegální práce v Národním hnutí pracující mládeže, v listopadu 1939 byl ale zatčen a až do konce války vězněn v Německu. Po válce se stal tajemníkem Ústřední rady odborů a v letech 1946–48 ústředním tajemníkem Dělnické akademie. Působil také jako vedoucí činitel v prokomunistickém Svazu české mládeže a v prosovětském Mezinárodním svazu demokratické mládeže. V letech 1945–46 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za sociální demokracii, přičemž jejím členem se stal po tajné dohodě s ÚV KSČ až do sloučení s KSČ. Měl za úkol prosazovat těsnou spolupráci s komunisty. Od roku 1948 byl poslancem Národního shromáždění. Od června 1948 byl nepřetržitě členem ÚV KSČ až do roku 1969, kdy byl odvolán. Od roku 1950 byl prorektorem Vysoké školy politických a hospodářských věd, v roce 1954 se stal děkanem Fakulty mezinárodních vztahů UK. V říjnu 1954 přešel do služeb ministerstva zahraničí. V letech 1955-58 působil jako velvyslanec v Londýně, poté byl náměstkem ministra zahraničních věcí (1958–62) a stálým zástupcem v OSN (1962–65). V letech 1965–68 byl Jiří Hájek ministrem školství a kultury a na počátku „pražského jara“ se v dubnu 1968 stal ministrem zahraničí. V prosinci 1968 dostal výpověď z ministerstva zahraničí, v roce 1969 ho odvolali z ústředního výboru KSČ a v roce 1970 vyloučili z KSČ. Do roku 1972 pracoval v Historickém ústavu ČSAV, odkud ale musel odejít do důchodu. V roce 1977 se stal signatářem Charty 77, v roce 1988 spoluzakládal Čs. helsinský výbor. Po listopadu 1989 působil v letech 1990–92 jako poradce předsedy Federálního shromáždění Alexandra Dubčeka. Jiří Hájek zemřel 22. října 1993 v Praze ve věku 80 let.