Výjimečný koncert s názvem Radost ze svobody připomněl třicáté výročí sametové revoluce prostřednictvím hudby Ludwiga van Beethovena či Jaroslava Hutky, ale také vizuálními aranžemi a dobovými záznamy.

Tato dvoudílná publikace popisuje disidentská hnutí v celkem 25 (resp. 18) zemích někdejšího „socialistického tábora“. Slovník, který ÚSTR vydává pro laickou i odbornou veřejnost, je cenný nejen zpracovanými přehledy událostí v daných zemích a medailony významných opozičních osobností, ale také úvodními studiemi, které jednotlivé informace a události, zejména z období let 1956–1989, uvádějí do kontextu jak národního, tak mezinárodního.

Král Šumavy, jímž se zabývá tato kolektivní monografie, patří k divácky nejúspěšnějším českým filmům, „trhákům“. S popularitou („kultem“) titulu přitom úzce souvisí jeho „nejdůležitější“ funkce, spočívající zejména v dlouhodobém (de)formování historické paměti. Funkce, kterou plnil (plní) programově, která byla (je) podstatou jeho ideologického obsahu.

Jsou malé dějiny v době bezčasí skutečně malými? Bezčasím můžeme chápat období strnulosti a nehybné těžkopádnosti. Období, kdy staronové elity dusily slibně se rozvíjející občanskou společnost. Období, kdy o kariéře člověka rozhodovala jeho odpověď na otázku, zda 21. srpen 1968 znamenal internacionální pomoc.

In 2017 the 11th Congress of Czech Historians was held in Olomouc. Considering the exceptional interest in the issue of nobility, this topic was divided into two basic sections dealing with the topic of aristocracy. The presenters focused especially on the economic and social aspects of the history of the elites. This volume provides the extended written versions of most presentations.

Kniha zkoumá vztah propagandy a filmu/televize (1918–1989). Po úvodním oddílu zaměřeném na dějiny (a samotný pojem) propagandy následují případové kapitoly, které se programově vyhýbají notoricky známým tématům, příkladům sovětské a nacistické filmové propagandy, nebo se je pokoušejí nahlížet z jiné perspektivy: Distribuce a recepce sovětské klasiky/propagandy (Ejzenštejnových filmů, zvláště Křižníku Potěmkin /1925/) v prvorepublikovém Československu.

Pokud Ivan Martin Jirous v únoru 1975 definoval český underground, mohlo se tak stát pouze díky tomu, že popsal něco, co již delší čas existovalo. Žádné společenství nevznikne z ničeho, nevyroste na zelené louce. Ve skutečnosti je zapotřebí vrátit se zpět o deset let, do doby, kdy nastávala postupná liberalizace neostalinského režimu, přinášející zásadní sociální a kulturní změny.

Čtyřiadvacet historiků, literárních vědců, kunsthistoriků, antropologů a zástupců dalších vědních disciplín se ve svých studiích zamýšlí nad dějinami Jáchymovska a nabízí různé přístupy k historickým událostem a jejich interpretaci.

9. květnem 1945 sice skončila druhá světová válka, ale politické a ekonomicko-sociální a společenské změny vyvolané politicko-ekonomickou krizí třicátých let dvacátého století a válečnými událostmi našly své vyústění v poválečném období. Bez vědomí této kontinuity není možné správně pochopit poválečný vývoj nejen v Československu, ale ani v globálním kontextu.

Osmdesáté výročí podpisu mnichovské dohody připomněl Ústav pro studium totalitních režimů mimo jiné koncertním projektem Nejen Mnichov 1938 – Umělci proti době, vzepření se vůči osudu!, který byl připraven ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií a Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.