Alexandr Daniel, Zbigniew Gluza (eds.): Slovník disidentů. Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989

V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů nesoucí podtitul Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989. Titul vychází nejen v tištěné podobě, ale zájemci ho mohou získat v elektronické podobě na webových stránkách ÚSTR nebo přímo v aplikaci https://slovnik-disidentu.cz.
Tato dvoudílná publikace (přes 1600 tiskových stran) popisuje disidentská hnutí v celkem 25 (resp. 18) zemích někdejšího „socialistického tábora“. Slovník, který Ústav pro studium totalitních režimů vydává pro laickou i odbornou veřejnost, je cenný nejen zpracovanými přehledy událostí v daných zemích a medailony významných opozičních osobností, ale také úvodními studiemi, které jednotlivé informace a události, zejména z období let 1956–1989, uvádějí do kontextu jak národního, tak mezinárodního.
Na obou dílech pracovalo 11 let několik stovek lidí v desítkách národních redakcí. Programovou radu české redakce tvořili Petr Pospíchal a Petruška Šustrová. Ta je také překladatelkou obou dílů, jež po dohodě národních programových rad vyšly nejprve v polském jazyce.
1. díl, který vyšel v lednu 2019, se věnuje 14 (resp. 8) evropským zemím východního bloku: Albánii, Bulharsku, bývalému Československu (Česku a Slovensku), bývalé Jugoslávii (Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Makedonii, Slovinsku, Srbsku a Černé Hoře), Maďarsku, Německu (NDR), Polsku a Rumunsku.
2. díl, vytištěný v září 2019, se zabývá 11 (resp. 10) zeměmi bývalého Sovětského Svazu: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Estonskem, Gruzií, krymskými Tatary, Litvou, Lotyšskem, Moldavskem, Ruskem a Ukrajinou.
Obsah shrnuje ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra v úvodníku webové aplikace: „Na první pohled se může jevit, že Slovník nebude útěšnou četbou – vždyť popisuje zejména dějiny represí: nejrůznější šikany, pronásledování, zastrašování, odposlechy, neustálé domovní prohlídky, zatýkání, vykonstruované procesy a věznění, následný život velmi ztěžující policejní dohled, zneužívání psychiatrie, nezřídka i bití a mučení, a dokonce i politické vraždy. Dějiny disentu jsou však především dějinami odvahy, touhy po svobodě, urputného trvání na mravních zásadách, na pravdě a slušnosti, na vzájemné toleranci… A někdy také vydávají svědectví o selhání konkrétních lidí, kteří neunesli nesnesitelný represivní tlak. I když se v naprosté většině jednalo o výjimečně statečné osobnosti, přece jen to byli „jenom“ lidé. Nejsou to světci, ale svědci toho, že bez obětí a odvahy trvat na duchovních a mravních hodnotách i přes ztrátu pohodlí a mnohdy i osobní svobody nelze obecné svobody dosáhnout. Na to bychom neměli nikdy zapomínat. I za to jim patří naše poděkování.“

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde: 1. díl, 2 díl.

ÚSTR, Praha 2019, 1. vydání, váz., 908 s. (1. díl), 744 s. (2. díl), ISBN 978-80-88292-11-1 (1. díl), ISBN 978-80-88292-34-0 (1. díl, web), ISBN 978-80-88292-30-2 (2. díl), ISBN 978-80-88292-35-7 (2. díl, web)

Knihu Slovník disidentů. Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989 si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz.

Prezentace knihy

Prezentace knihy (1. dílu) se uskutečnila 29. ledna 2019 v Café Montmartre, Praha. Videozáznam a fotogalerii si můžete prohlédnout zde.

Recenze v odborném tisku