Jaroslav Pažout, Kateřina Portmann (eds.): „Nechtění“ spoluobčané. Skupiny obyvatel perzekvovaných či marginalizovaných z politických, národnostních, náboženských i jiných důvodů v letech 1945–1989
„Chtěný“ či „nechtěný“ obyvatel té či oné země nebyl a není ani v soudobých dějinách abstraktní pojem. Existence občanů druhé kategorie je průvodním znakem nedemokratických režimů, byť s jednotlivci či celými skupinami „nechtěných“ obyvatel jsme konfrontováni i ve vývoji demokratických zemí. Publikace přináší studie věnované nejrůznějším skupinám „nechtěných“ obyvatel v Československu od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu.
Vladimír Březina, Kateřina Hloušková, Radek Slabotínský (eds.): Historik skutečně mohutný. K životnímu jubileu Jiřího Pernese
Tato kniha, pocta k významnému životnímu jubileu historika Jiřího Pernese, obsahuje vedle řady podnětných historických studií od přátel a kolegů i obsáhlý rozhovor s jubilantem a podrobný soupis jeho díla.
Karina Hoření a kol.: Co si myslíš o… Předsudky v české společnosti a jak s nimi účinně pracovat ve škole
Kniha shrnuje výsledky výzkumu o postojích české společnosti k Romům a Židům a jak může škola tyto postoje ovlivňovat u žáků a studentů. Na základě rozhovorů s lektory a učiteli o tom, jak fungují ve třídách vzdělávací programy o menšinách, přináší autoři doporučení ke zlepšení výuky k toleranci.
Martin Tichý: Čelem k masám? Tvůrčí ohlédnutí za únorem 1948
K připomenutí únorových událostí před 70 lety vznikl unikátní komponovaný večer, na jehož pořádání se spojilo několik institucí. ÚSTR k této příležitosti vydal stejnojmennou publikaci, věnovanou mimo jiné dopadům února 1948 na českou hudbu.
Kamil Činátl, Jan Mervart, Jaroslav Najbert (eds.): Podoby československé normalizace. Dějiny v diskuzi
Kniha představuje multižánrovou publikaci věnující se pozdně socialistickému Československu. Autoři nehledají odpověď na klasickou historickou otázku, jak to doopravdy bylo?, jde jim spíše o zachycení dosavadních debat o normalizaci coby živém a často kontroverzním tématu.
Markéta Doležalová, Lenka Pavlíková, Lucia Szőczová: „Tu stojím, inak nemôžem…“. Reformácia od počiatkov do súčasnosti
Ústav pro studium totalitních režimů společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace. Přináší nečernobílý pohled na titulní téma z různých hledisek prezentovaných více než dvaceti autory. Historický a archivářský přístup k jeho zpracování rozšiřují též specialisté na archeologii a heraldiku.
Jiří Petráš, Libor Svoboda (eds.): Jaro ’68 a nástup normalizace. Československo v letech 1968–1971
Propojení regionů, národního celku a mezinárodního rozměru tvoří jedinečnost této publikace. Pozorný čtenář bude obohacen o „malé“ lokální dějiny, které jsou malé pouze zdánlivě.
Markéta Doležalová (ed.): Velehrad vás volá!
V Československu se zlomovým bodem pro veřejné vystoupení mladých věřících za náboženskou svobodu stala poutní slavnost na Velehradě k uctění 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985. Tato publikace přináší nejen vzpomínky na tak výjimečnou událost, ale též zasazuje dění v církvi do širších historických souvislostí.
Zdeněk Hazdra, Marek Junek (eds.): Život ve stínu šibenice (Sborník Národního muzea v Praze, řada A – Historie)
Jednotlivé texty Sborníku reflektují skutečnost, že v průběhu 20. století prošly tisíce občanů – pocházejících z různých společenských vrstev – dvojím typem perzekuce: jednak během druhé světové války, jednak po jejím skončení v čase komunistické diktatury.
Kateřina Lozoviuková, Jaroslav Pažout (eds.): Život na československých hranicích a jejich překračování v letech 1945–1989
Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady.