V centru pozornosti se nacházejí změny, které v jejím fungování nastaly po nástupu sovětského vůdce Michaila Gorbačova do čela Komunistické strany Sovětského svazu. Kniha zkoumá roli, kterou aliance sehrála v závěrečné etapě studené války, stejně jako prohlubující se spory mezi jednotlivými členskými státy, které se objevily v důsledku dynamické proměny mezinárodní situace i Gorbačovem iniciovaného pokusu o reformu východoevropských státně-socialistických diktatur.

Tématem monografie je organizace Allgemeine SS na teritoriu Dolních Rakous a jižní Moravy, jejich činnost, personální obsazení a poválečné trestní stíhání jejich příslušníků. Šlo skutečně o nacionálněsocialistickou elitu, nebo jen o fasádu zakrývající neutěšenou realitu?

Historická paměť patří dnes k frekventovaným pojmům. Se samozřejmostí jej užívají média i politici. Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve stále intenzivnějších kulturních válkách? Na tyto i řadu dalších otázek se snaží kniha odpovědět. Nebo si je alespoň položit.

Peter Demetz zachycuje pozoruhodný svět kinematografie coby nástroje i oběti propagandy v rukou diktátorů. Přibližuje filmy, které viděli a do jejichž podoby nezřídka zasahovali, režiséry, herce i herečky, jež zbožňovali.

Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku. Zástupným důvodem pro často až zběsilé brutální fyzické ataky represivních složek se stala účast „závadové“ mládeže na „ilegálních“ hudebních produkcích, respektive provozování vlastní kultury. Celkem 99 mladých mužů a žen bylo odsouzeno k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 75 let…

Brutalita i výkonnost potlačovacího aparátu nacistického Německa vyvolávají dodnes řadu otázek, dohadů a spekulací. Autoři ve svém výzkumu postupovali podle hierarchického členění potlačovacího aparátu a zaměřili se na špičky represivních složek v protektorátu Čechy a Morava. Práce popisuje osudy mužů ve funkcích velitelů bezpečnostní policie a bezpečnostní služby, pořádkové policie a Waffen-SS, které spolu s armádou představovaly skutečný pilíř německé vlády v protektorátu.

Téma představuje dosud málo známou kapitolu našich dějin. Pomoc, již v dobách komunistické diktatury před rokem 1989 poskytovalo katolické církvi v tehdejším Československu sdružení Ackermann-Gemeinde, založené po druhé světové válce německy mluvícími katolíky vyhnanými z Čech, Moravy a Slezska, musela pochopitelně probíhat v podmínkách co největšího možného utajení, aby pomoc nebyla prozrazena a ohrožena.

Vedle úvodního textu obsahujícího obecné shrnutí trestněprávní perzekuce v letech 1948–1989 v knize nalezneme studie mapující zneužívání poválečného retribučního soudnictví, zákulisí fungování Státního soudu, proměnu charakteru trestněprávní perzekuce na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a postihy za různé formy verbálních projevů v období tzv. normalizace. Součástí knihy je i rozsáhlá edice dokumentů přibližující pohled speciálního odboru Generální prokuratury ČSSR na tzv. protistátní trestnou činnost v Československu.

„Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“ I tato slova zaznívají ve známém posledním dopise, kterým se Milada Horáková loučila se svými blízkými. Při podrobnějším sledování jejích životních postojů pochopíme, že vystihují celé její působení a úsilí, které se snaží přiblížit tato kniha.

Kniha systematicky a uceleně popisuje jugoslávský vězeňský tábor v Kvarnerském zálivu, kam byli společně s kriminálními delikventy posíláni odpůrci politického režimu (ať už šlo o sympatizanty stalinismu, odpůrce demokratických změn či další skupiny obyvatel). Autor přibližuje vysilující fyzickou práci v kamenolomu, k níž byli odsouzení nuceni, aniž by k ní měli dostatečné nástroje, i každodenní aspekty života ve vězeňských barácích – od stravování a vykonávání denní hygieny až po způsoby psychologického nátlaku, ponižování a mučení, jemuž byli pravidelně vystaveni.