Monografie

Monografie se věnuje vybraným komunitám římskokatolických křesťanů v českých zemích od konce 60. do konce 80. let dvacátého století.

Bezpečnost je dnes slovem nebývale skloňovaným – v médiích, politických proslovech a programech. A právě bezpečnost/Bezpečnost ve spojitosti s filmem a historií je také tématem nového, devátého dílu knižní řady Film a dějiny.

Publikace zkoumá otázku, proč se v některých konkrétních případech nacistická a komunistická minulost stává v západní i post komunistické společnosti časem přijatelnou.

Příběhy a svědectví katolických kněží vězněných v koncentračním táboře Dachau nám unikátním způsobem ukazují mašinérii nacistické totality i odvážné činy řady svědků víry.

Living Torches in the Soviet Bloc presents the lives of those who chose self-immolation as a radical form of protest against the political oppression of Communist regimes in the Soviet Bloc between 1966–1989.

Kniha Miroslava Vodrážky dokládá na základě konkrétních dobových příkladů, jak se československá psychiatrie dala do služeb komunistického režimu.

Letos uplynulo 75 let od útoku komunistické státní moci na mužská i ženská společenství zasvěceného života, řády a kongregace. Kniha Služebnice svého Pána historičky Markéty Doležalové se ale zaměřuje nejen na perzekuci během let, kdy se komunistický režim v Československu etabloval, ale mapuje i starší období.

Ústav pro studium totalitních režimů vydává s Nakladatelstvím Pulchra knihu Martina Palouše Odkud a kam kráčíme? Texty shromážděné v této knize jsou hlavně svědectvím o době minulé, zároveň však vedou určitý dialog se současností. Autor patří ke generaci českých disidentů,…

Kniha Sny paměti je koláží nedokončených vzpomínek a dalších textů Larisy Bogoraz, které z její pozůstalosti vybral pro charkovské nakladatelství Prava Ljudini Jevgenij Zacharov. Je cenným svědectvím o sovětské každodennosti, formování disentu, osudech autorčiných spoluvězeňkyň i boji za propuštění politických vězňů.

Rodinná historie nejvýznamnějšího českého symbolisty Františka Bílka zůstávala doposud stranou odborného zájmu. Historik Martin Jindra z Ústavu pro studium totalitních režimů v průběhu deseti let uskutečnil detailní výzkum v tuzemských a zahraničních archivech, aby tento dluh splatil.