Monografie

Kniha přeživšího holokaustu Pavla Fischla z autorovy pozůstalosti je unikátním svědectvím fungování nacistické vražedné mašinerie i vězeňské každodennosti.

Před rokem 1989 se západní zpravodajské služby snažily odhalit na svém území síť nepřátelských agentů ze států východního bloku. Kniha Miroslava Púčika jim k tomu za vojenskou rozvědku poskytne nejednu odpověď, ale i návod, jak měly tehdy postupovat, aby byly úspěšnější.

Intimní portrét německé vesnice, v němž autorka líčí pohnuté i zdánlivě obyčejné osudy bavorských venkovanů pod nacistickou nadvládou. Na základě osobních archivů, dopisů, rozhovorů a vzpomínek autorka obnažuje jejich brutalitu i lásku, odvahu i slabost, činorodost, apatii i smutek, naději, bolest, radost i zoufalství. Je to příběh obyčejných lidských životů na křižovatce dějin.

Předmětem této knihy je přiblížení a komparace organizovaného odporu prostřednictvím regionů Ústecka a Toruňska.

Zpřístupnění vatikánských archivů z doby pontifikátu papeže Pia XII. (1939–1958) v roce 2020 umožnilo mimo jiné ověřit autenticitu tzv. mexických fakult pro Československo a další státy východního bloku.

Publikaci o perzekuci československých občanů a krajanů v Sovětském svazu sestavili Adam Hradilek, Jan Dvořák, Anna Chlebina a další historici a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Komplexní pohled na velitelský sbor Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři popisují vývoj a organizaci tajné státní policie a předkládají analýzu kariérní dráhy i dalších životních osudů jejích příslušníků.

Mezi Benešovem a Sedlčany se za 2. světové války nacházela největší základna Waffen-SS v Evropě – vojenský výcvikový prostor Böhmen. Kniha líčí pestrou historii cvičiště včetně příběhů lidí, kteří se v něm ocitli.

Nová kolektivní monografie mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů.

Před patnácti lety přišel Alexander Dugin s tzv. Čtvrtou politickou teorií, jejímž záměrem je zničit západní liberální řád a nastolit éru pluriversalismu. Jan Horník analyzuje obsah této politické teorie, vysvětluje její vnitřní strukturu a ukazuje, jaké politické cíle z ní vyplývají.