Komplexní pohled na velitelský sbor Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři popisují vývoj a organizaci tajné státní policie a předkládají analýzu kariérní dráhy i dalších životních osudů jejích příslušníků. Kniha obsahuje také 207 medailonů nejvyšších představitelů Gestapa, kteří v letech 1939 až 1945 sloužili v českých zemích.

Mezi Benešovem a Sedlčany se za 2. světové války nacházela největší základna Waffen-SS v Evropě – vojenský výcvikový prostor Böhmen. Aby mohl vzniknout, musely desetitisíce zde žijících Čechů opustit své domovy a majetek jim vyvlastnila Velkoněmecká říše. Kniha líčí pestrou historii cvičiště včetně příběhů lidí, kteří se v něm ocitli.

Nová kolektivní monografie mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů.

Před patnácti lety přišel Alexander Dugin s tzv. Čtvrtou politickou teorií, jejímž záměrem je zničit západní liberální řád a nastolit éru pluriversalismu. Samotné Rusko má při zničení Západu sehrát klíčovou roli. Jan Horník analyzuje obsah této politické teorie, vysvětluje její vnitřní strukturu a ukazuje, jaké politické cíle z ní vyplývají. Odborné veřejnosti, politikům, vojákům ale i laikům tak poskytuje vodítko, aby dokázali odhadnout strategie politiků, kteří se myšlenkami Čtvrté politické teorie inspirují.

Skupina nonkonformních studentů Střední umělecké průmyslové školy v Košicích na jaře 1977 uspořádala velkou skupinovou multižánrovou výstavu. Poezie, fotografie, kresba, malba, socha, plastika tvořily dohromady neobyčejně intenzivní proud svobodné kreativity. Euforická atmosféra po zahájení výstavy nedlouho po zveřejnění Charty 77 však měla velmi krátké trvaní.

Kniha se věnuje pronásledování katolické církve komunistickým režimem v Československu a jedné ze vzniklých forem reakcí na tuto situaci. Historička Eva Vybíralová analyzuje mimořádné pravomoci, které poskytl Apoštolský stolec místní církvi, ale jež se brzy projevily jako málo přizpůsobené konkrétní situaci v Československu. Dále zkoumá a srovnává všechny druhy tajně udělovaných svěcení – těch uskutečněných v Československu i těch udělovaných českým a slovenským kandidátům v zahraničí.

Publikace Holocaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava historika Jiřího Smlsala přibližuje průběh rasové perzekuce Romů a Sintů na našem území za druhé světové války, její společenské předpoklady a konkrétní aktéry, pachatele i oběti. Zabývá se fungováním protektorátních koncentračních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu a hromadnými transporty Romů do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.

Existovaly v období státního socialismu v Československu stávky? Souhlasili tehdejší zaměstnanci průmyslu s vládní politikou? Byli dělníci úspěšní v prosazování svých mzdových a sociálních požadavků? A jakým způsobem jejich tlak ovlivňoval celkovou společenskou a politickou realitu?

Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř padesáti let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem. Tuto lež oficiálně nezpochybnily ani západní vlády, které nechtěly popudit mocného válečného spojence a později protivníka v období studené války. Kniha Přežít Katyň dokumentuje a komentuje zatvrzelé a zoufalé hledání odpovědí, které trvalo desítky let, a zaměřuje se na osudy těch, kteří byli v největším ohrožení.

Kam zmizeli v době totality z veřejného života v Československu řeholníci a proč bylo možné je i nadále potkávat např. na ulicích polských měst? Jak se stali z dříve respektovaných teologů, filozofů a učitelů špioni Vatikánu a velezrádci? Proč komunistickému režimu tito nenápadní muži v hábitech tolik vadili? Jak naložil komunistický stát s budovami klášterů a jejich vybavením? Na tyto a podobné otázky odpovídá předkládaná publikace.