Publikace

Helena Frischerová: Dny mého života. Vzpomínky na Gulag

Helena Frischerová: Dny mého života. Vzpomínky na Gulag

Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.

Zdeněk Vališ: Velitelství osvobozeného území v dokumentech 1944–1945

Zdeněk Vališ: Velitelství osvobozeného území v dokumentech 1944–1945

Zařazené a dosud většinou nepublikované dokumenty nepocházejí pouze z provenience Velitelství osvobozeného území; aby bylo možné prezentovat jeho činnost v celé šíři, obsahují i reakce politiků a upozaděná stanoviska vojáků. Nechybí ani svědectví přímých účastníků jednání sovětských orgánů či jednotlivců a krátké telegramy, zprávy nebo hlášení.

Petr Kopal (a kol.): Film a dějiny 5. Perestrojka/přestavba

Petr Kopal (a kol.): Film a dějiny 5. Perestrojka/přestavba

Gorbačovovy snahy o reformu systému přinesly fakticky také uvolnění v kulturní oblasti, zeslabení cenzury a „perestrojku“ audiovizuální sféry – kinematografie a televize. Kolektivní monografie se především snaží odpovědět na otázku, zda v československých audiovizuálních médiích opravdu probíhaly procesy srovnatelné s těmi sovětskými.

Markéta Doležalová (ed.): Církev za totality — lidé a místa. Sborník k životnímu jubileu opata Heřmana Josefa Tyla

Markéta Doležalová (ed.): Církev za totality — lidé a místa. Sborník k životnímu jubileu opata Heřmana Josefa Tyla

Sborník se zaměřuje na životní osudy biskupů, teologů, duchovních, řeholníků a řeholnic i aktivních věřících pod likvidačním tlakem okupačního i poúnorového režimu a také vývoji potlačovatelského a kontrolního aparátu, ústředí, odkud byla proticírkevní politika řízena, i běžné praxi krajských a okresních církevních tajemníků.

Pavel Kolář, Michal Pullmann: Co byla normalizace?

Pavel Kolář, Michal Pullmann: Co byla normalizace?

Soubor studií Co byla normalizace? se snaží vylíčit pozdně socialistickou společnost v její rozmanitosti, neomezuje se jen na politické špičky nebo opozici. Autoři zachycují pestrou škálu postojů, které se vzpírají jednoznačnému dělení na viníky a oběti.

Matěj Bílý: Varšavská smlouva 1969–1985. Vrchol a cesta k zániku

Matěj Bílý: Varšavská smlouva 1969–1985. Vrchol a cesta k zániku

Kniha analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje je do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě. Výklad se nezaměřuje pouze na vývoj mechanismů organizace samotné – hodnotí též úlohu Varšavské smlouvy jakožto jednoho z nástrojů Kremlu pro správu východního bloku.

Jiří Urban: Kolektivizace venkova v horním Polabí

Jiří Urban: Kolektivizace venkova v horním Polabí

Autor zpracovává téma v regionálním rozměru horního Polabí, v prostoru mezi Hradcem Králové a Krkonošemi. Nahlíží jej z mikrohistorické perspektivy – zajímá se především o aktéry a jejich motivace.

Stanislava Vodičková (ed.): Vatikánský rozhlas 1. Ohlasy perzekuce katolické církve v Československu 1950–1958

Stanislava Vodičková (ed.): Vatikánský rozhlas 1. Ohlasy perzekuce katolické církve v Československu 1950–1958

První díl pojednává o počátcích tohoto rádia a sleduje jeho vysílání v době pontifikátu Pia XI. a poté Pia XII. Jde o výbor z relací uložených v archivu České redakce Vatikánského rozhlasu z let 1950–1958, které se vztahují ke změně politického systému v Československu po únoru 1948, kdy se moci v zemi ujala komunistická strana a rychle se vypořádala se svými skutečnými i domnělými politickými oponenty.