Vedle dokumentů z činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme v letech 1938–1941 byl do edice zahrnut rovněž ilegální tisk, na jehož vydávání se tato významná odbojová skupina podílela.
Nejnovější číslo historické revue Paměť a dějiny je věnováno třetímu odboji. Ten byl ještě v nedávné minulosti předmětem mnoha bouřlivých debat jak mezi historiky, tak širší veřejností. Ovšem dnes, 35 let po sametové revoluci, už jej nelze relevantními argumenty zpochybňovat.
Zpřístupnění vatikánských archivů z doby pontifikátu papeže Pia XII. (1939–1958) v roce 2020 umožnilo mimo jiné ověřit autenticitu tzv. mexických fakult pro Československo a další státy východního bloku.
Publikaci o perzekuci československých občanů a krajanů v Sovětském svazu sestavili Adam Hradilek, Jan Dvořák, Anna Chlebina a další historici a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Komplexní pohled na velitelský sbor Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři popisují vývoj a organizaci tajné státní policie a předkládají analýzu kariérní dráhy i dalších životních osudů jejích příslušníků.
Časopis přináší tři odborné studie. První studie je zamyšlením nad tím, zda a nakolik selhali západní politologové v souvislosti s pádem sovětského bloku na konci osmdesátých let. Druhá studie popisuje politické procesy s vedením Bratrské jednoty baptistů z roku 1953. Ve třetí studii je shrnuta problematika internačních táborů a vesnic v době komunistického režimu v Albánii.
Mezi Benešovem a Sedlčany se za 2. světové války nacházela největší základna Waffen-SS v Evropě – vojenský výcvikový prostor Böhmen. Kniha líčí pestrou historii cvičiště včetně příběhů lidí, kteří se v něm ocitli.
Prokuratura představovala významný mocenský článek komunistického režimu po celou dobu jeho existence. Její činnost se dotýkala prakticky všech oblastí života společnosti, které buď přímo ovlivňovala, nebo ve svých zprávách alespoň reflektovala.
Nová kolektivní monografie mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů.
Podařilo se potrestat hlavní strůjce zločinů komunistického totalitního režimu v Československu? Proč se některé kauzy dostávají před soud až 35 let po sametové revoluci, jiné byly odloženy a mnohé předpokládané viníky už nikdy pozemská spravedlnost nedostihne? A proč je někdy odškodnění pro oběti spíše výsměchem a snaha o rehabilitaci vede k dalším příkořím?
