Publikace přibližuje průběh rasové perzekuce Romů a Sintů na našem území za druhé světové války, její společenské předpoklady a konkrétní aktéry, pachatele i oběti. Zabývá se fungováním protektorátních koncentračních táborů a hromadnými transporty do vyhlazovacích táborů.
Komiks bulharského autora vypravuje reálný příběh tří studentů, kteří měsíc poté, co vojska Varšavské smlouvy vstoupila v roce 1968 do Československa, vyrobili a roznesli letáky proti účasti bulharské armády na této operaci: „Vojska loutky Živkova pryč z ČSSR!“
V roce 1983 pověřila vláda ČSSR ministra zdravotnictví podporou výzkumu a kontrolou podpůrných prostředků. Tím se do té doby pololegální a utajený systém dopování sportovců v ČSSR dostal pod přímé řízení státu, konkrétně ministerstva zdravotnictví.
Časopis Securitas Imperii č. 42–43 přináší čtyři odborné studie, soubor dokumentů, rozhovor, zprávu z konference, referáty ze semináře a recenze odborné literatury. První dvě studie jsou zaměřeny na období tzv. třetí československé republiky, následující dvě přibližují konkrétní formy a problémy protikomunistického odboje po únoru 1948.
Sborník dokumentů represivních orgánů Sovětského svazu připomíná tragédii české menšiny během Velkého teroru na sovětské Ukrajině v letech 1937–1938. Obsahuje celkem 100 dokumentů NKVD, které ukazuji podobu sovětského státního teroru uplatňovaného proti Čechům.
Existovaly v období státního socialismu v Československu stávky? Souhlasili tehdejší zaměstnanci průmyslu s vládní politikou? Byli dělníci úspěšní v prosazování svých mzdových a sociálních požadavků? A jakým způsobem jejich tlak ovlivňoval celkovou společenskou a politickou realitu?
Středobodem revue Paměť a dějiny 3/2023 je padesáté výročí vydání knihy Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, která sehrála stěžejní roli v povědomí o povaze a rozsahu sovětských represí jak v komunistickém světě, tak i na Západě.
Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř 50 let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem. Tuto lež oficiálně nezpochybnily ani západní vlády. Kniha Přežít Katyň dokumentuje a komentuje zatvrzelé a zoufalé hledání odpovědí, které trvalo desítky let, a zaměřuje se na osudy těch, kteří byli v největším ohrožení.
První ucelená biografie, která objektivně zkoumá mimořádný životní příběh armádního generála Jana Syrového.
Dva životy, dvě jména, dva pohledy na sovětský komunismus a jeho poválečnou expanzi do východní Evropy. Zdají se úhledně oddělené, a přesto je spojuje zkušenost jednoho člověka a jeho snaha pochopit naděje a tragédie 20. století.
