Téma knihy se týká regionu sousedícího s Polskem, který ve své bouřlivé meziválečné historii patřil do Československa a Maďarska. Velmi krátkou dobu také představoval zárodek nezávislého ukrajinského státu. Na tomto místě se křížily plány různých států a národů.

Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny. Takových osob bylo podle současných výzkumů na deset tisíc, konkrétní osudy však známe jen u zlomku z nich.…

Ďáblický hřbitov v Praze – významná památka architektonického kubismu a místo silně spojené s historií druhého a třetího odboje – má více než stoletou historii. Publikace se věnuje převážně tamnímu společnému pohřebišti z let 1943–1961, kam byly tajně ukládány ostatky odpůrců a obětí nacistického a komunistického režimu. Paradoxně se tam však nacházejí i někteří představitelé a spolupracovníci těchto režimů nebo kriminální vězni.

Mezinárodní tým autorů představuje ruskou revoluci r. 1917 v široké interdisciplinární perspektivě komparatistiky, hospodářských a politických dějin, sociální geografie a urbanismu, literatury, mediálních studií a politologie. Ruskou revoluci pojímá nejen jako událost s bezprostředními důsledky, ale zabývá se také střednědobými sociálními a ekonomickými proměnami a dlouhodobou rekonfigurací politiky a kultury.

Třísvazková publikace pojednává o legendárním útěku šestice vězňů z nejkrutější věznice v komunistickém Československu, který se uskutečnil 2. ledna 1952, a zasazuje jej do kontextu politické situace v zemi pár let po nástupu komunistů k moci.

Kniha je v českém akademickém prostředí prvním pokusem podat objektivní obraz zrodu a formativní etapy hnutí, jehož historická role dělí nejen historiky, ale i celé národy a jejich politické reprezentace. Publikace se zabývá polsko–ukrajinským nacionálním soupeřením na pozadí dějin meziválečné Evropy, svým záběrem ale zasahuje ještě do 19. století, jehož duch přeťala první světová válka, a nezastavuje se ani před dramatickým děním na československé Podkarpatské Rusi pomnichovského období.

Informace o časopise a obsahy jednotlivých čísel jsou dostupné na nových internetových stránkách zde: https://securitas-imperii-journal.com. První letošní číslo Securitas Imperii. Časopisu pro studium moderních diktatur je obsahově velmi pestré. Petra Loučová se ve své studii zabývá osudy Marty Hellmuthové, překladatelky v České…

1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad. Politické důsledky takového činu by byly nedozírné.

Jak se vězeňství od šedesátých let vyvíjelo a jaké myšlenky v převýchově byly uplatňovány? S jakými podmínkami se nejenom političtí vězni museli vyrovnat? Jak personál přistupoval k odsouzeným a obhajoval použití disciplíny a těžké práce? To jsou otázky, na které se tato kniha snaží odpovědět. Ukazuje, že se ve vězeňství zrcadlí charakter celé společnosti a mnohé o ní vypovídá.

Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky. Týral…