Hlavním tématem druhého letošního čísla revue Paměť a dějiny je 55. výročí osudových událostí roku 1968 a zejména srpnové okupace Československa. Číslo otevírá článek o málo známém únosu funkcionářů ministerstva vnitra do NDR, kde byli podrobeni dlouhým a tvrdým výslechům. A tématu se věnují i další články tohoto vydání.
Eine detaillierte Studie über die Schicksale tschechoslowakischer Frauen im NS-Frauenkonzentrationslager Ravensbrück und deren Verarbeitung in Nachkriegserinnerungen.
Kam zmizeli v době totality z veřejného života v Československu řeholníci ? Proč komunistickému režimu tito nenápadní muži v hábitech tolik vadili? Odpovědi přináší tato kniha.
Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní, u kterých je doložitelná minimálně částečná politická motivace. Značná část z nich byla radikální reakcí na srpnovou okupaci Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy.
Revue Paměť a dějiny se v čísle 1/2023 věnuje tématu „ukradených dětí“ za druhé světové války. Studie a články autorů z Česka, Polska, Německa i Ukrajiny otevírají málo známou kapitolu dějin, kterou tvoří únosy a násilné poněmčování dětí tak, aby mohly naplňovat pavědecké rasové ideály třetí říše.
Kniha se zabývá dějinami českého a československého ministerstva zemědělství v letech 1938–1989. Nabízí nový pohled na činnost a působení úřadu v době druhé republiky, nacistické okupace a třetí republiky a přináší první zpracování dějin ministerstva v období komunistické diktatury.
Stížnosti a dopisy občanů představují pozoruhodný pramen, jehož prostřednictvím lze sledovat jednu z forem specifické komunikace mezi občany a různými institucemi komunistického režimu.
Kniha se věnuje dějinám katolické církve v Československu po druhé světové válce, kdy církev, podobně jako celá společnost, stála před klíčovými otázkami.
V této knize je analyzováno 13 vybraných předmětů ze sbírek stranických muzeí, okolnosti jejich vzniku, vystavování a užívání při utváření dobového ideologického jazyka. Kniha čtenáři nabízí možnost vnímat závažná témata tohoto období skrze konkrétní materiál z muzejních depozitářů.
Václav Havel ve svém eseji o Františku Krieglovi v roce 1988 napsal, že by jednou měla vzniknout kniha, díky níž by lidé pochopili, že tu byli dokonce i komunističtí politikové, kteří byli normálními čestnými a statečnými lidmi, byť třeba tragického osudu. Právě taková je nová monografie, díky které má širší veřejnost poprvé možnost poznat v celistvosti nejednoznačný příběh muže, jenž je stále pokládán dílem za hrdinu a dílem za padoucha.
