Jak se katolická církev v Československu vyrovnala s nacismem a komunismem? Dvojí zkoušku, kterou musela projít, autoři zkoumají skrze působení Josefa kardinála Berana, poválečného arcibiskupa pražského a důsledného zastánce nezávislosti církve na panujících režimech. Jednotlivé studie vytvářejí mnohovrstevnatý portrét církve v zásadních obdobích našich moderních dějin. Závěrečný text na procesu kardinálovy beatifikace zachycuje „druhý život“ této velké postavy církve.

Další monotematické, celkově již šestatřicáté číslo časopisu Securitas Imperii je věnováno roku 1989, tedy 30. výročí pádu komunistických režimů ve Východní Evropě. Širší, nejen středoevropský pohled na tehdejší události nabízí studie zachycující diskuzi o lidských právech na politických grémiích představitelů zemí Varšavské smlouvy…

Téma představuje dosud málo známou kapitolu našich dějin. Pomoc, již v dobách komunistické diktatury před rokem 1989 poskytovalo katolické církvi v tehdejším Československu sdružení Ackermann-Gemeinde, založené po druhé světové válce německy mluvícími katolíky vyhnanými z Čech, Moravy a Slezska, musela pochopitelně probíhat v podmínkách co největšího možného utajení, aby pomoc nebyla prozrazena a ohrožena.

Francouzské nakladatelství Cerf vydalo ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů knihu, která frankofonním zemím představuje osobnost pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana (1888–1969). Prostřednictvím milníků jeho života můžou čtenáři nahlédnout do historie naší země v letech německé okupace a v době komunistického režimu a sledovat zápas katolické církve s totalitními režimy.

Vedle úvodního textu obsahujícího obecné shrnutí trestněprávní perzekuce v letech 1948–1989 v knize nalezneme studie mapující zneužívání poválečného retribučního soudnictví, zákulisí fungování Státního soudu, proměnu charakteru trestněprávní perzekuce na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a postihy za různé formy verbálních projevů v období tzv. normalizace. Součástí knihy je i rozsáhlá edice dokumentů přibližující pohled speciálního odboru Generální prokuratury ČSSR na tzv. protistátní trestnou činnost v Československu.

Ikonické sousoší Sbratření ztvárňuje vášnivé objetí vojáka Rudé armády s československým odbojářem. Tím dodnes provokuje – i když asi jinak, než autor zamýšlel. Dílo, které se stalo jedním z výrazných symbolů socialistické diktatury, vznikalo s ambicemi dokázat, že umíme vyjádřit…

Výstavou s doprovodným katalogem Nebe bylo plné hvězd připomínáme 70. výročí nechvalně proslulé akce „K“ – komunistického pokusu o likvidaci života řeholních společenství na našem území. Katalog přibližuje nejen příběhy klášterů, ve kterých byli řeholníci a řeholnice internováni, ale prostřednictvím unikátních archivních dokumentů a dosud nepublikovaných fotografií představíme i jejich další osudy.

„Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“ I tato slova zaznívají ve známém posledním dopise, kterým se Milada Horáková loučila se svými blízkými. Při podrobnějším sledování jejích životních postojů pochopíme, že vystihují celé její působení a úsilí, které se snaží přiblížit tato kniha.

Tato kniha má v první řadě pomoci učitelům na základních a středních školách s výukou komplikovaného tématu. Teorii doplňují tři překladové studie, které přibližují soudobé uvažování o rezistenci a výuce kontroverzních témat. Jádro knihy pak tvoří čtyři kapitoly o konkrétních případech, ilustrující rozdílnost forem a motivací k protikomunistické rezistenci.

V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi či o třech redaktorech protektorátního časopisu Správný kluk Jaroslavu Foglarovi, Františku Smrčkovi a…