David Svoboda: Jablko z oceli. Zrod, vývoj a činnost ukrajinského radikálního nacionalismu v letech 1920–1939
Kniha je v českém akademickém prostředí prvním pokusem podat objektivní obraz zrodu a formativní etapy hnutí, jehož historická role dělí nejen historiky, ale i celé národy a jejich politické reprezentace. Publikace se zabývá polsko–ukrajinským nacionálním soupeřením na pozadí dějin meziválečné Evropy, svým záběrem ale zasahuje ještě do 19. století, jehož duch přeťala první světová válka, a nezastavuje se ani před dramatickým děním na československé Podkarpatské Rusi pomnichovského období.
Securitas Imperii 38/2021
První letošní číslo Securitas Imperii. Časopisu pro studium moderních diktatur je obsahově velmi pestré. Petra Loučová se ve své studii zabývá osudy Marty Hellmuthové, překladatelky v České republice velmi oblíbeného románu Miky Waltariho Egypťan Sinuhet, která, ač byla v 50. letech politickou vězeňkyní, si v průběhu 60. a 70. let dovedla svým dílem vydobýt postavení, jež musely respektovat i tehdejší mocenské struktury.
Jakub Šlouf: Praha v červnu 1953. Dělnická revolta proti měnové reformě, vyjednávání v továrnách a strukturální proměna dělnické třídy
1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad. Politické důsledky takového činu by byly nedozírné.
Klára Pinerová, Michal Louč, Kristýna Bušková: Vězení jako zrcadlo společnosti. Nerovný souboj vědy, politiky a humanity 1965–1992
Jak se vězeňství od šedesátých let vyvíjelo a jaké myšlenky v převýchově byly uplatňovány? S jakými podmínkami se nejenom političtí vězni museli vyrovnat? Jak personál přistupoval k odsouzeným a obhajoval použití disciplíny a těžké práce? To jsou otázky, na které se tato kniha snaží odpovědět. Ukazuje, že se ve vězeňství zrcadlí charakter celé společnosti a mnohé o ní vypovídá.
Paměť a dějiny 2/2021
Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky. Týral…
Matěj Bílý: Varšavská smlouva 1985–1991. Dezintegrace a rozpad
V centru pozornosti se nacházejí změny, které v jejím fungování nastaly po nástupu sovětského vůdce Michaila Gorbačova do čela Komunistické strany Sovětského svazu. Kniha zkoumá roli, kterou aliance sehrála v závěrečné etapě studené války, stejně jako prohlubující se spory mezi jednotlivými členskými státy, které se objevily v důsledku dynamické proměny mezinárodní situace i Gorbačovem iniciovaného pokusu o reformu východoevropských státně-socialistických diktatur.
Jan Zumr: Obyčejná elita. Historie SS v Dolních Rakousích a na jižní Moravě
Tématem monografie je organizace Allgemeine SS na teritoriu Dolních Rakous a jižní Moravy, jejich činnost, personální obsazení a poválečné trestní stíhání jejich příslušníků. Šlo skutečně o nacionálněsocialistickou elitu, nebo jen o fasádu zakrývající neutěšenou realitu?
Vladimíra Vaníčková a kol. (ed.): Miloslav kardinál Vlk / Reflexe a vzpomínky
Sborník vzpomínek, svědectví a reflexí, editovaný skupinou historiků, přibližuje Miloslava Vlka, pražského arcibiskupa (1991–2010) a kardinála (od 1994), především jako člověka, svědka a aktéra událostí českých a evropských dějin od poloviny 20. století až do nedávné doby.
Paměť a dějiny 1/2021
Od konce druhé světové války uplynulo více než tři čtvrtě století. Přesto stále zasahuje do osudů lidí. Díky článku historičky Pavly Plaché zjistila osmdesátiletá Milena Ručková z Beskyd, jejíž matka zahynula v nacistickém koncentračním táboře, že má v Anglii pět…