Jiří Petráš, Libor Svoboda (eds.): Bezčasí. Československo v letech 1972–1977
Jsou malé dějiny v době bezčasí skutečně malými? Bezčasím můžeme chápat období strnulosti a nehybné těžkopádnosti. Období, kdy staronové elity dusily slibně se rozvíjející občanskou společnost. Období, kdy o kariéře člověka rozhodovala jeho odpověď na otázku, zda 21. srpen 1968 znamenal internacionální pomoc.
Jiří Brňovják, Jan Županič (eds.): Changes of the Noble Society: Aristocracy and New Nobility in the Habsburg Monarchy and Central Europe from the 16th to the 20th Century
In 2017 the 11th Congress of Czech Historians was held in Olomouc. Considering the exceptional interest in the issue of nobility, this topic was divided into two basic sections dealing with the topic of aristocracy. The presenters focused especially on the economic and social aspects of the history of the elites. This volume provides the extended written versions of most presentations.
Petr Kopal a kol.: Film a dějiny 7. Propaganda
Kniha zkoumá vztah propagandy a filmu/televize (1918–1989). Po úvodním oddílu zaměřeném na dějiny (a samotný pojem) propagandy následují případové kapitoly, které se programově vyhýbají notoricky známým tématům, příkladům sovětské a nacistické filmové propagandy, nebo se je pokoušejí nahlížet z jiné perspektivy: Distribuce a recepce sovětské klasiky/propagandy (Ejzenštejnových filmů, zvláště Křižníku Potěmkin /1925/) v prvorepublikovém Československu.
Petr Anev, Matěj Bílý (eds.): Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989)
Dvoudílný biografický slovník obsahuje hesla 326 osob, které zastávaly vrcholné funkce v KSČ, a to od jejího vzniku v květnu 1921 až do pádu komunistického režimu na konci roku 1989. Zahrnuje předsedy a generální tajemníky strany, ale také členy stranického politbyra a předsednictva, ilegálních vedení KSČ z období druhé světové války a dalších vybraných stranických grémií.
Martin Valenta: Die Revolution auf der Tagesordnung. Die Kritische Theorie der Frankfurter Schule und ihre Gesellschaftsrezeptionen
In dem vorliegenden Werk werden die Beziehungen der Kritischen Theorie der Frankfurter Schule und der westdeutschen Neunen Linken untersucht. Die Entstehung und Anfangsphase des neomarxistischen Denkens in Europa wird vorgestellt und sein Einfluss auf die Neue Linke, Rote Armee Fraktion und die Grünen im Gründungsjahr (1980) analysiert.
Ladislav Kudrna (ed.): Podhoubí undergroundu
Pokud Ivan Martin Jirous v únoru 1975 definoval český underground, mohlo se tak stát pouze díky tomu, že popsal něco, co již delší čas existovalo. Žádné společenství nevznikne z ničeho, nevyroste na zelené louce. Ve skutečnosti je zapotřebí vrátit se zpět o deset let, do doby, kdy nastávala postupná liberalizace neostalinského režimu, přinášející zásadní sociální a kulturní změny.
Paměť a dějiny 4/2018
Třetímu odboji je věnovaná většina materiálů čtvrtého čísla revue Paměť a dějiny, posledního v roce 2018. Téma třetího odboje se vyjevuje hlavně v osudech jednotlivců. Právě jejich příběhy zařazené studie přinášejí. Věnujeme se však také otázce, jak učit o protikomunistickém odboji na…
Klára Pinerová (ed.): Jáchymov – jeviště bouřlivého století
Čtyřiadvacet historiků, literárních vědců, kunsthistoriků, antropologů a zástupců dalších vědních disciplín se ve svých studiích zamýšlí nad dějinami Jáchymovska a nabízí různé přístupy k historickým událostem a jejich interpretaci.
Securitas Imperii 33 (2/2018)
Třiatřicáté číslo časopisu Securitas Imperii vychází z grantového projektu Proměny vězeňství v českých zemích v letech 1965–1992. Systémové a individuální adaptace a obsahuje dokumenty, rozhovor a šest studií, které zachycují převážně dobu normalizace. Dozvídáme se z nich o tehdejší snaze profesionalizovat a modernizovat vězeňství,…
Stanislava Vodičková (ed.): Nebezpečný kardinál. Život Josefa kardinála Berana a jeho slavný návrat do vlasti
Kniha sleduje životní osudy arcibiskupa pražského a primase českého Josefa kardinála Berana a představuje ho jako aktivního účastníka dramatických dějin 20. století. Přibližuje jeho charakter, hodnoty a úctu k morálním principům, jež ho dostaly do konfliktu s totalitní mocí.