Publikace

Téma představuje dosud málo známou kapitolu našich dějin. Pomoc, již v dobách komunistické diktatury před rokem 1989 poskytovalo katolické církvi v tehdejším Československu sdružení Ackermann-Gemeinde, založené po druhé světové válce německy mluvícími katolíky vyhnanými z Čech, Moravy a Slezska, musela pochopitelně probíhat v podmínkách co největšího možného utajení, aby pomoc nebyla prozrazena a ohrožena.

Francouzské nakladatelství Cerf vydalo ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů knihu, která frankofonním zemím představuje osobnost pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana (1888–1969). Prostřednictvím milníků jeho života můžou čtenáři nahlédnout do historie naší země v letech německé okupace a v době komunistického režimu a sledovat zápas katolické církve s totalitními režimy.

Vedle úvodního textu obsahujícího obecné shrnutí trestněprávní perzekuce v letech 1948–1989 v knize nalezneme studie mapující zneužívání poválečného retribučního soudnictví, zákulisí fungování Státního soudu, proměnu charakteru trestněprávní perzekuce na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a postihy za různé formy verbálních projevů v období tzv. normalizace. Součástí knihy je i rozsáhlá edice dokumentů přibližující pohled speciálního odboru Generální prokuratury ČSSR na tzv. protistátní trestnou činnost v Československu.

Ikonické sousoší Sbratření ztvárňuje vášnivé objetí vojáka Rudé armády s československým odbojářem. Tím dodnes provokuje – i když asi jinak, než autor zamýšlel. Dílo, které se stalo jedním z výrazných symbolů socialistické diktatury, vznikalo s ambicemi dokázat, že umíme vyjádřit…

Výstavou s doprovodným katalogem Nebe bylo plné hvězd připomínáme 70. výročí nechvalně proslulé akce „K“ – komunistického pokusu o likvidaci života řeholních společenství na našem území. Katalog přibližuje nejen příběhy klášterů, ve kterých byli řeholníci a řeholnice internováni, ale prostřednictvím unikátních archivních dokumentů a dosud nepublikovaných fotografií představíme i jejich další osudy.

„Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“ I tato slova zaznívají ve známém posledním dopise, kterým se Milada Horáková loučila se svými blízkými. Při podrobnějším sledování jejích životních postojů pochopíme, že vystihují celé její působení a úsilí, které se snaží přiblížit tato kniha.

Tato kniha má v první řadě pomoci učitelům na základních a středních školách s výukou komplikovaného tématu. Teorii doplňují tři překladové studie, které přibližují soudobé uvažování o rezistenci a výuce kontroverzních témat. Jádro knihy pak tvoří čtyři kapitoly o konkrétních případech, ilustrující rozdílnost forem a motivací k protikomunistické rezistenci.

V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi či o třech redaktorech protektorátního časopisu Správný kluk Jaroslavu Foglarovi, Františku Smrčkovi a…

Monotematické číslo časopisu vydávaného Katedrou dějin a didaktiky dějepisu PedF UK vychází z fóra Dějiny ve veřejném prostoru. Česká společnost a historická výročí, které připravila vzdělávací platforma Dějiny ve veřejném prostoru. Hlavním tématem sborníku je reflexe vzpomínkové kultury s důrazem na význam historických výročí pro českou společnost – jubilea Jana Husa a Karla IV. nebo takzvané osudové osmičky.

Kniha systematicky a uceleně popisuje jugoslávský vězeňský tábor v Kvarnerském zálivu, kam byli společně s kriminálními delikventy posíláni odpůrci politického režimu (ať už šlo o sympatizanty stalinismu, odpůrce demokratických změn či další skupiny obyvatel). Autor přibližuje vysilující fyzickou práci v kamenolomu, k níž byli odsouzení nuceni, aniž by k ní měli dostatečné nástroje, i každodenní aspekty života ve vězeňských barácích – od stravování a vykonávání denní hygieny až po způsoby psychologického nátlaku, ponižování a mučení, jemuž byli pravidelně vystaveni.