Výtvarník Petr Řehoř pátral po minulosti svého otce, který byl na podzim roku 1942 poslán z Protektorátu Čechy a Morava na nucené práce k německé polovojenské organizaci Todt. V okupovaném Norsku pracoval na stavbách bunkrů v okolí Trondheimu.
Druhé číslo časopisu Securitas Imperii roku 2022 přináší tři studie v anglickém jazyce – Pavel Žáček se zabývá případem čs. komunistického agenta působícího v USA Karla Koechera, Michał Przeperski přibližuje kariéru komunistického politika Mieczysława Rakowského a Péter Vukman prezentuje příběh jugoslávského komunistického politika Lazara Brankova.
Kniha Fízl je něco mezi esejem, historiografickou prací a beletrií, přechází volně z jednoho žánru do druhého a zároveň je i překračuje. Práce sice vychází z materiálů, které produkovala komunistická tajná policie, nepracuje s nimi ale způsobem, jaký používá historiografie – není svázána nějakou metodologií, ale jsou v ní i postupy běžné v literatuře.
Kniha se věnuje parlamentu v období, kdy nemohl naplňovat své základní poslání. Byl „spoután“ prostřednictvím jednotné kandidátky Národní fronty, v níž pevně vládla KSČ.
Monografie se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989.
Revue Paměť a dějiny se ve svém čísle 4/2022 věnuje sportu v období vlády komunistické strany. Časopis přináší především příběhy sportovců, jejichž kariéru poznamenala doba. Od těch známých (osud hokejisty Václava Roziňáka) až po ty dosud neznámé (příběh fotbalisty Zdeňka Sobotky).
Dvojjazyčná česko-německá kritická edice obsahuje životopisy odsouzených k smrti a kolem stovky posledních dopisů, které mohli napsat příbuzným. Autorky shromáždily kolem stovky posledních dopisů a motáků od žen a mužů adresovaných jejich příbuzným.
Kolektivní monografie cíli zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy. Hlavním tématem knihy je česká a slovenská filmová propaganda za druhé světové války.
Publikace navazuje na stejnojmennou výstavu Muzea umění Olomouc v roce 2022 a 2023. Cílem celého projektu je přispět k poznání jedné z opomíjených kapitol české historie a co nejkomplexněji dokumentovat roli výtvarného umění v bohoslužebném prostoru křesťanských církví působících v českých zemích v letech 1948–1989, v době totalitního režimu, který z pozic cílené ateizace společnosti podvazoval všechny církevní aktivity.
Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu.
