The 100th anniversary in 2017 of the establishment of the Soviet Cheka (All-Russian Extraordinary Commission for Combating Counter-Revolution and Sabotage) provided the Institute for the Study of Totalitarian Regimes an opportunity to organize an international conference on the history of…
Peter Demetz zachycuje pozoruhodný svět kinematografie coby nástroje i oběti propagandy v rukou diktátorů. Přibližuje filmy, které viděli a do jejichž podoby nezřídka zasahovali, režiséry, herce i herečky, jež zbožňovali.
Základním tématem knihy je paměť, lidská schopnost podržet v mysli a znovu zpřítomnit minulé události, ať už měly své místo v životě individuálním, či se týkaly zkušeností učiněných kolektivně, v rámci národního společenství, jehož je životní příběh každého z nás součástí.
Celoživotní bojovnice za lidská práva, první žena v ústředním výboru Portugalské komunistické strany a vězeňkyně fašistického Salazarova režimu Cândida Ventura ve své knize vzpomíná na život v ilegalitě, na zážitky z návštěvy SSSR, které zviklaly její přesvědčení o komunistickém režimu, i na léta strávená v socialistickém Československu, kde se po rozdrcení Pražského jara armádami států Varšavské smlouvy s komunismem definitivně rozešla.
Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku. Zástupným důvodem pro často až zběsilé brutální fyzické ataky represivních složek se stala účast „závadové“ mládeže na „ilegálních“ hudebních produkcích, respektive provozování vlastní kultury. Celkem 99 mladých mužů a žen bylo odsouzeno k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 75 let…
Katalog je pojmenován po výstavě v Národním památníku na Vítkově. Ta se, jak již slovní hříčka titulu napovídá, věnovala jednak příběhu Reportáže, psané na oprátce, posledního a nejvýznamnějšího literárního díla Julia Fučíka, tak také jeho „tváři“ – vizuální podobě a zároveň vývoji jeho reflexí a interpretací ve veřejném prostoru a kulturní paměti společnosti.
Brutalita i výkonnost potlačovacího aparátu nacistického Německa vyvolávají dodnes řadu otázek, dohadů a spekulací. Autoři ve svém výzkumu postupovali podle hierarchického členění potlačovacího aparátu a zaměřili se na špičky represivních složek v protektorátu Čechy a Morava. Práce popisuje osudy mužů ve funkcích velitelů bezpečnostní policie a bezpečnostní služby, pořádkové policie a Waffen-SS, které spolu s armádou představovaly skutečný pilíř německé vlády v protektorátu.
Píše se 17. květen 1945. Koná se slavnostní přehlídka Svobodovy jednotky. Defilé Prahou směřuje z Václavského na Staroměstské náměstí. Přihlíží i prezident Edvard Beneš. Ve věži jednoho z obrněných aut stojí také Josef Müller. Salutuje přihlížejícím Pražanům, kteří obklopují jeho vozidlo. Lidé oslavují konec války.
Afrika se dlouhodobě nachází na okraji zájmu médií i domácího vědeckého bádání. Často se zdůvodněním, že Československo nemělo na kontinentě své kolonie, a proto ho k Africe nepoutají žádné významnější vazby. Studie a rozhovory v aktuálním čísle revue Paměť a…
Kniha je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty. Autoři věří, že reflexe a diskuze jsou zásadní součástí muzejnické i návštěvnické praxe a že muzea jsou v 21. století důležitým místem dialogu nejen o minulosti. Na muzeích proto záleží.
