Tomáš Bursík, Jaroslav Pažout (eds.): Revize politických procesů a rehabilitace jejich obětí v komunistickém Československu
Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů. Totéž nelze říci o revizi těchto procesů a rehabilitaci jejich obětí, byť měly významný politický, společenský i morální dopad. Kniha představuje příspěvek k tomuto důležitému tématu československých dějin.
Securitas Imperii 39/2021
Informace o časopise a obsahy jednotlivých čísel jsou dostupné na nových internetových stránkách zde: https://securitas-imperii-journal.com. Sté výročí založení komunistické strany je vhodnou příležitostí ohlédnout se za tím, jak strana vznikala, jak se chopila a udržela u moci, a jak nakonec…
Paměť a dějiny 4/2021
Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností, ukazují, že zejména v normalizačních letech u nás pracovaly desetitisíce „gastarbeitrů“. Mnohá průmyslová odvětví by…
Adam Hradilek: Anabáze Petra Artona. Příběh uprchlíka z Teplic, letce RAF, obchodníka a agenta komunistické rozvědky v Británii
Knihu tvoří převážně přepis rozhovorů, které autor pořídil v letech 2006–2015 jak v Izraeli, tak v České republice a které byly doplněny podrobným poznámkovým aparátem. Součástí knihy je též několik studií a sbírka dokumentů získaných během rozsáhlého výzkumu v archivních materiálech bývalých československých tajných služeb (civilních i vojenských) a z odtajněného spisu britské zpravodajské služby o Petru Artonovi.
Ota Konrád, Boris Barth, Jaromír Mrňka (eds.): Collective Identities and Post-War Violence in Europe, 1944–48: Reshaping the Nation
This book analyses the process of ‘reshaping’ liberated societies in post-1945 Europe. Post-war societies tried to solve three main questions immediately after the dark times of occupation: Who could be considered a patriot and a valuable member of the respective national community? How could relations between men and women be (re-)established? How could the respective society strengthen national cohesion?
Tomáš Drobný, Václav Sixta (eds.): Metodika edukace soudobých dějin v muzeu
Metodika je určena všem, kteří plánují, připravují a vedou vzdělávací programy v muzeích. Může být také inspirativní pro učitelky a učitele navštěvující muzea se svými třídami. Publikace nabízí stručný souhrn současné didaktiky soudobých dějin a nastiňuje současný stav vystavování soudobých dějin v muzeích.
Dana Němcová: „Děj se co děj, nemáte se čeho bát…“ (ed. Jan Horník)
Psycholožka Dana Němcová (*1934) patří k významným osobnostem poválečné české společnosti. Svými myšlenkami, postoji a charakterem ovlivnila velké množství významných osobností. Kniha vychází z dochovaných rozhovorů, výpovědi z nich pečlivě spojuje a vytváří z nich tak souvislé svědectví o ní i o více než šedesáti letech českého kulturního, společenského a veřejného života. Cennou součástí knihy je její bohatý fotografický doprovod.
Pavla Plachá: Zpřetrhané životy. Československé ženy v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück v letech 1939–1945
Na základě vzpomínek přeživších a rozsáhlého tuzemského i zahraničního archivního výzkumu autorka odhaluje v kontextu perzekuční politiky nacistického režimu vnitřní strukturu této skupiny a představuje čtenářům typologii vězeňkyň. Vůbec poprvé jsou systematicky popsány skupiny, které byly po dlouhá desetiletí tabuizovány či marginalizovány a doposud zůstávají stranou zájmu širší veřejnosti.
Ladislav Kudrna (ed.): Hvězdná hodina undergroundu. Underground a Československo v letech 1976–1981
Během roku 1976 plnil český underground titulky a zpravodajství komunistických sdělovacích prostředků. První systematické tažení normalizačního režimu vůči podzemní komunitě nevedlo k jejímu zničení, ale ke sjednocení roztříštěné opozice na společné platformě – Chartě 77. Parodoxně zásluhou komunistické represivní mašinerie došlo nejen ke zpolitizování, avšak zejména ke zpopularizování undergroundu.
Dariusz Dąbrowski: Polská republika a otázka Podkarpatské (Zakarpatské) Rusi 1938–1939
Téma knihy se týká regionu sousedícího s Polskem, který ve své bouřlivé meziválečné historii patřil do Československa a Maďarska. Velmi krátkou dobu také představoval zárodek nezávislého ukrajinského státu. Na tomto místě se křížily plány různých států a národů.