Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – Lidové milice do zbraně!

(13. 1. 2023) – Přesně před 35 lety vydal ministr vnitra František Kincl rozkaz, kterým do Prahy k mimořádnému nasazení povolal 1300 příslušníků Lidových milicí a dalších 200 z Vysoké školy SNB. Reagoval tak na informace Státní bezpečnosti, která ho informovala o tom, že se v hlavním městě chystá veřejná akce, která chce připomenout 20. výročí sebeupálení Jana Palacha (16. ledna 1969).

„V souvislosti s výročím úmrtím Palacha je realizován komplex opatření k utlumení aktivit tzv. nezávislých iniciativ“ (Denní informace č. 2 z 6. 1. 1989)

O tom, že se na 20. výročí upálení Jana Palacha chystá vzpomínková akce, měla Státní bezpečnost informace již na počátku roku 1989. V Praze i na dalších místech republiky se podařilo zachytit letáky, vyzývající k účasti na pietní akci. „Milí spoluobčané, u příležitosti 20. výročí smrti Jana Palacha se sejdeme ke krátké vzpomínce 15. ledna 1989 ve 14 hod. na Václavském náměstí u sochy sv. Václava. Zároveň vás zveme k celonárodní pouti 21. ledna 1989 na hřbitov do Všetat u Mělníka, kde uctíme jeho památku.“ Pod letákem bylo uvedeno pět opozičních skupin – České děti, Charta 77, Mírový klub Johna Lennona, Nezávislé mírové sdružení a Společnost přátel USA (SPUSA).

„Poprvé byl tento leták zjištěn u členky redakční rady nelegálního Bulletinu NMS Jany Petrové, která s ním manipulovala již 28.12.1988 po návratu ze schůzky u P. Uhla.“ StB se neúspěšně pokoušela dohledat autory a šiřitele letáků. Koncem roku 1988 došlo k několika demonstracím organizovaným opozičními skupinami (21. srpna, 28. října), které měly klidný průběh a bezpečnostní složky ve větší míře nezasahovaly. Na Den lidských práv 10. prosince 1988 se akce uskutečnila dokonce se souhlasem úřadů. V lednu 1989 tomu ovšem mělo být jinak. Rudé právo 12. ledna varovalo, že „jde o ty samé síly, které před dvaceti lety přivedly naši zem na okraj úplné katastrofy a jejichž vinou došlo k takovým osobním tragédiím, jaká byla Palachova tragédie.“

Ministr vnitra František Kincl rozkazem od 13. do 25. ledna vyhlásil čtvrtý stupeň mimořádných bezpečnostních opatření, který se vyhlašoval „jestliže je nutno posílit pořádkové hlídky VB vyčleněnými silami z LM a ČSLA a částí speciální (dopravní) techniky vojsk MV a ČSLA“. Nařídil „aktivizovat agenturně operativní prostředky a zintenzivnit vyhledávání signálů o pokusech narušit veřejný pořádek a bezpečnost, vykonávat důsledný dohled nad vytypovanými nepřátelskými osobami z řad vnitřního protivníka, organizovat preventivní opatření vůči skupinám závadové mládeže, potencionálním pachatelům a iniciátorům provokací.“ povolal jako posily 1300 příslušníků Lidových milicí a 200 příslušníků Vysoké školy SNB.

Každá zpravodajská služba představuje důležitý zdroj informací. Také ministerstvo vnitra v komunistickém Československu – především prostřednictvím státobezpečnostních složek – podávalo stranickým i státním (v tomto pořadí) funkcionářům informace, které nemohli získat jinými cestami. V podstatě šlo o informování o potencionálních nebezpečích jak zpoza hranic, tak uvnitř státu, i o jakýsi monitoring veřejného mínění. K tomu, aby mohly být zpracovávány souhrnné zprávy, musel být v rámci resortu vybudován informační systém, který by zpracovával informace postupně od nejnižších organizačních složek po centrálu a zpět. Hlavní zdroj informací o situaci v Československu přicházel ze Státní bezpečnosti, a to prostřednictvím analytického odboru II. správy Sboru národní bezpečnosti (SNB). Ten soustřeďoval poznatky získané na centrální i regionální úrovni vlastní operativní činností, tajným sledováním, nasazováním operativní techniky a zejména prostřednictvím tajných spolupracovníků. Na počátku roku 1989 byly každodenně zpracovávány tzv. denní informace, shrnující nejdůležitější události ze státobezpečnostního hlediska.

Připravil MILAN BÁRTA

Foto Archiv Poslanecké sněmovny a Archiv bezpečnostních složek


Související: