Rok 1989 očima Státní bezpečnosti – výbuch v Ústí nad Labem


(8. 2. 2024) – Ve středu 8. února 1989 před třetí hodinou ranní vybuchla v atriu areálu budov krajského národního výboru, podniku Stavoprojekt, Generálního ředitelství podniku Výstavba Severočeského kraje a Městského národního výboru v Ústí nad Labem nálož. Silná tlaková vlna, která rozbila okna, způsobila škody za šest milionů korun tehdejší měny. Nikdo nebyl usmrcen ani zraněn, vrátná si zrovna vařila kávu v kuchyňce. Den předtím vyšel v listu severočeského krajského výboru KSČ Průboj článek nazvaný „Jde vždy jen o recesi?“, který psal o telefonických výhrůžkách bombovým útokem, jež v té době byly v Ústí nad Labem časté.

Jednalo se o poslední z explozí, ke kterým došlo před listopadem 1989, předcházely mu výbuchy v Českých Budějovicích, Plzni a Pelhřimově v letech 1986-1988. V Ústí nad Labem bylo v krabici z dřevotřísky uloženo skoro deset kilogramů východoněmecké trhaviny Gelamon a dva budíky. Výbuchy nastaly vlastně dva, menší nálož vymrštila větší do výšky a ta explodovala až tam. Výrobcem musel být profesionál, odborník na práci s výbušninami. Případy byly vyšetřovány v rámci agenturně operativního svazku „Exploze“. V čele celostátního řídícího štábu stál zástupce náčelníka správy vyšetřování Státní bezpečnosti. Mělo se jednat o stejného pachatele, respektive spíše o organizovanou skupinu. V médiích byly za pachatele označovány „protisocialistické skupiny“ a „síly, jež se nikdy nesmíří s naším společenským zřízením.“

Krajské odbory vyšetřování StB a zvláštní skupiny krajských správ SNB prověřovaly anonymní hrozby výbuchy, veškeré podobné dřívější akce, osoby, které mohly přijít do styku s použitou výbušninou apod., bylo pořízeno mnoho expertíz. Prověřovaly se tisíce osob, zejména střelmistrů. Při rozpracování podezřelých se měly využívat zvláštní technické úkony ZTÚ (především odposlechy) a domovní prohlídky za využití přístroje PD-2 (schopného odhalit stopy výbušnin). Kromě vyšetřování (ve všech případech se mělo jednat o stejného pachatele či skupinu) se Státní bezpečnost zaměřila i na prevenci před očekávanými výbuchy u podobných objektů, prověřovala se zranitelná místa i možnosti nepozorovaného uložení výbušnin. Na konci prosince 1989 byla akce „Exploze“ ukončena a trestní stíhání zastaveno. V Ústí nad Labem dnes panuje mezi řadou lidí názor, že se jednalo o akci místní Státní bezpečnosti.


Každá zpravodajská služba představuje důležitý zdroj informací. Také ministerstvo vnitra v komunistickém Československu – především prostřednictvím státobezpečnostních složek – podávalo stranickým i státním (v tomto pořadí) funkcionářům informace, které nemohli získat jinými cestami. V podstatě šlo o informování o potencionálních nebezpečích jak zpoza hranic, tak uvnitř státu, i o jakýsi monitoring veřejného mínění. K tomu, aby mohly být zpracovávány souhrnné zprávy, musel být v rámci resortu vybudován informační systém, který by zpracovával informace postupně od nejnižších organizačních složek po centrálu a zpět. Hlavní zdroj informací o situaci v Československu přicházel ze Státní bezpečnosti, a to prostřednictvím analytického odboru II. správy Sboru národní bezpečnosti (SNB). Ten soustřeďoval poznatky získané na centrální i regionální úrovni vlastní operativní činností, tajným sledováním, nasazováním operativní techniky a zejména prostřednictvím tajných spolupracovníků. Na počátku roku 1989 byly každodenně zpracovávány tzv. denní informace, shrnující nejdůležitější události ze státobezpečnostního hlediska.

Připravil MILAN BÁRTA

Související: