Vedoucí projektu: Petr Placák | Doba realizace: 2017–2018
Dohled nad dějinami a snaha prosadit jeden výklad, který je pro všechny závazný, patří k základním charakteristikám totalitních, autoritativních i různých národoveckých režimů – dobu normalizace nevyjímaje. Projekt má za cíl nastínit, jak se s monopolním nárokem komunistického režimu na dějiny, který – snažící se sám sebe prezentovat jako režim „lidový“ – v mnohém navázal na národovecké koncepce 19. století, vyrovnávalo nezávislé intelektuální prostředí kolem opozičního hnutí Charta 77 na jedné straně a jak se do této „nezávislé“ diskuze snažila vlomit sama moc a ovlivnit ji směrem ke kanonickému výkladu dějin, respektive odborně či lidsky znemožnit názorové oponenty na straně druhé.

Tato antologie vznikla jako webová interaktivní učebnice, která by měla usnadnit výuku moderních dějin na středních školách. Není však určena pouze učitelům a studentům, ale všem, které problematika ideologické persvaze zajímá. Čtenář zde nalezne ukázky textů, jež sehrály významnou roli v kontextu komunistické kulturní politiky a utvářely charakter lidově demokratického režimu.

Textová podoba českého vysílání Rádia Vatikán převážně z období totality v rozsahu přibližně 70 tisíc stran byla péčí Ústavu pro studium totalitních režimů digitalizována a nyní zpřístupněna široké veřejnosti se souhlasem Rádia Vatikán i jeho české redakce, která svůj programový archiv poskytla za tímto účelem. A třebaže se archivní texty roku 1949 a dvou měsíců roku 1963 nedochovaly, je zpřístupnění tohoto toku medializovaných dějin významným počinem, který prospěje obci historiků i společenské paměti.

Projekt dokumentuje zejména personální obsazení klíčových bezpečnostních složek v rámci ministerstva vnitra (ministerstva národní bezpečnosti). Obsahuje zejména slovník představitelů ministerstva vnitra, slovník představitelů operativních správ StB a rekonstrukci rezidentur Hlavní správy rozvědky (I. správy SNB).

Vedoucí projektu: Petr Anev | Doba realizace: 2008–2017
Cílem je vytvořit biografický slovník, který se zařadí mezi základní příručky využitelné ke studiu dějin KSČ a českých a slovenských moderních dějin. Kromě životopisných medailonů bude kniha obsahovat také úvodní studii nastiňující problematiku vzniku a proměn KSČ a KSS a zejména jejich volených orgánů v širším kontextu dějin Československa.

Časopis Západ digitalizovali a zpřístupnili v roce 2014 pracovníci Odboru informatiky a digitalizace ÚSTR v rámci společného projektu s Odborem zkoumání totalitních režimů ÚSTR. Na digitalizaci se podílela také knihovna Libri Prohibiti, kde jsou uložena všechna vydaná čísla. Na této webové stránce je dostupné celkem 86 řádných čísel (přes 3300 stran), jedno anglické číslo a index vydaných článků a přispěvovatelů v letech 1979–1984.

Vedoucí projektu: Adam Hradilek | Doba realizace: 2014–2017
Hlavním cílem projektu je zpracování tématu represí čs. občanů v SSSR na základě rozhovorů s pamětníky, dokumentů z ukrajinských a ruských archivů NKVD/KGB a českých archivů. Projekt navazuje na téma zpracovávané v rámci projektu Paměť a dějiny totalitních režimů, během něhož bylo zaznamenáno přes 40 rozhovorů s přímými pamětníky, kteří mají osobní zkušenosti s pobytem v táborech Gulagu, a doplňuje ho o další desítky rozhovorů s příbuznými perzekvovaných osob. Jedním z cílů projektu je výzkum prohloubit, získané materiály zpracovat formou odborných textů a zpřístupnit je veřejnosti i dalším badatelům.

Vedoucí projektu: Jaroslav Pažout | Doba realizace: 2014–2017
Předkládaný projekt si klade za cíl komplexní zpracování personálního složení, organizace a fungování nejvyšších orgánů justice, konkrétně soudnictví a prokuratury, přičemž bude sledována i jejich role v trestněprávní perzekuci odpůrců režimu v Československu.

Vedoucí projektu: Jan Cholínský | Doba realizace: 2015–2017
Projekt je zaměřen na výzkum politických a publicistických aktivit českých exulantů a exilových skupin v letech 1948–1968. Primárně se bude zabývat činností nejvýznamnějších skupin stojících v období 1948–1968 v opozici k Radě svobodného Československa, resp. ke strategii tzv. gradualismu, a nejdůležitějšími představiteli a periodiky tohoto exilového okruhu.

Cílem této webové prezentace je poskytnout učitelům dějepisu a společenských věd metodickou podporu při výuce problematiky přechodu od komunismu k demokracii. Téma pádu komunismu bývá ve školní praxi často redukováno na pouhou sumarizaci faktů bez pokusu o jejich zhodnocení. Ambicí těchto stránek je poskytnout učitelům takový materiál, který by umožnil téma prezentovat v širších souvislostech a nabídnout metodiku zaměřenou na interpretaci popisovaných událostí.

Ambicí této webové čítanky je pomoci učitelům zkvalitnit výuku soudobých dějin na základních a středních školách. Není však určena pouze učitelům dějepisu, literatury a studentům, ale také všem, kteří se o problematiku transformace české a moravské vesnice v minulém století zajímají. Čtenář zde nalezne rozličné ukázky textů z archivní provenience, beletrie, odborné a memoárové literatury.

Vedoucí projektu: Vojtěch Ripka | Doba realizace: od roku 2016
Projekt navazuje na dlouhodobé aktivity Oddělení vzdělávání Ústavu a souvisejícího projektu Dějepis v 21. století (D21). Jedná se zejména o semináře pro učitele, přednášky pro veřejnost, workshopy pro školy, spolupráci s institucemi a správu vzdělávacího webu D21.

Vedoucí projektu: Jaroslav Pinkas | Doba realizace: 2015–2017
Cílem projektu je ovlivnit postoje učitelů, vyvinout nové metody výuky a implementovat je do školní praxe. Jednotlivé aktivity se různorodým způsobem zaměřují na kultivaci historické kultury a rozvoj souvisejících dovedností. Primární cílovou skupinu představují učitelé dějepisu a příbuzných společenskovědních předmětů a žáci, sekundárně se projekt zaměřuje na dějiny ve veřejném prostoru a šířeji pojaté občanské vzdělávání.

Projekt chce reagovat na současné trendy ve vzdělávání a přispět ke zkvalitnění výuky dějepisu na českých školách. Ve svých aktivitách se proto zaměřujeme například na tvorbu volně dostupných vzdělávacích DVD, tvorbu metodik pro učitele nebo na rozvoj projektového vyučování. Podporujeme modernizaci výukových materiálů prostřednictvím jejich převodu na on-line verze. V rámci projektu nabízíme jak semináře pro učitele (včetně e-learningových), tak přednášky na školách. Na realizaci projektu se bezprostředně podílelo 25 pilotních škol z celé České republiky.

Webové stránky vznikly v rámci badatelské činnosti historiků Ústavu, kteří se zabývají dosud málo prozkoumaným tématem protikomunistické rezistence. Stránky obsahují základní informace k výzkumu tématu a nejdůležitější odkazy.

Vedoucí projektu: Milan Bárta, Jan Kalous | Doba realizace: 2015–2018
Projekt má ambici postihnout vývoj v celém tehdejším Československu. Soustředí se samozřejmě na rekonstrukci organizačního vývoje rozvědných a kontrarozvědných útvarů podřízených ministerstvu vnitra (resp. ministerstvu národní bezpečnosti), představení jejich zaměření, činností a personálního obsazení vedoucích funkcí jednotlivých součástí (náčelníků odborů, správ), a to u centrálních i regionálních složek. Nahlédne taktéž do souvislostí akcí a provokací konstruovaných StB v předmětném období. Nelze se vyhnout ani otázkám, proč k popisovaným událostem došlo, kdo se na nich podílel, čím byly ovlivněny apod.

Vedoucí projektu: Tomáš Vilímek | Doba realizace: 2017–2020
Projekt se zaměří na rekonstrukci organizačního vývoje rozvědných a kontrarozvědných útvarů podřízených ministerstvu vnitra, představení jejich zaměření, činností a personálního obsazení vedoucích funkcí jednotlivých operativních součástí, a to u centrálních i regionálních složek. Nahlédne taktéž do souvislostí akcí i personální struktury StB. Důležitou roli bude hrát snaha o začlenění problematiky do zahraničněpolitických i vnitropolitických souvislostí a především vztah bezpečnosti a komunistické strany. Postihne vývoj v celém tehdejším Československu a pokusí se jej dát do souvislosti s krizí komunistického bloku.

Pod dobově poněkud nadneseným názvem digitální studovna vznikl v dřívějších letech působení ÚSTR webový projekt „zaměřený na rozšíření a zkvalitnění vědeckých i dokumentačních výstupů určených veřejnosti, včetně prezentace dokumentů a archiválií převedených do elektronické podoby“. Kromě archiválií z provenience (federálního) ministerstva vnitra, Sboru národní bezpečnosti, Pohraniční stráže, útvarů Státní bezpečnosti i Veřejné bezpečnosti, Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA a některých dalších původců obsahuje také dokumenty, které ÚSTR obdržel na základě dohod o vzájemné spolupráci se zahraničními partnerskými institucemi.

Součástí sbírek Archivu bezpečnostních složek je též několik zvukových nahrávek, které tímto zpřístupňujeme veřejnosti.

Hlavním úkolem projektu je sběr výpovědí přímých svědků důležitých událostí moderních československých dějin, souvisejících s posláním Ústavu pro studium totalitních režimů. Kromě výpovědí očitých svědků sbírá skupina i dokumenty, fotografie a rukopisné vzpomínky z domácích archivů.

Čechoslováci zaujímají mezi příslušníky jednotlivých národů, co do počtu popravených v Plötzensee, druhé místo, což je jedním z dokladů odhodlanosti obyvatel českomoravského protektorátu přispět k porážce nacistického Německa a obnovit tak samostatný stát. Připomenutí jmen a životních příběhů těch, kteří vstoupili do protinacistického odboje a zaplatili za to vlastním životem, rozšiřuje rozměr prostého historického bádání i o morální dimenzi. Věznice v Plötzensee přitom představuje jen jedno z mnoha míst, kde toto jejich úsilí bylo tragicky ukončeno. Revidovaný a úplný seznam je jedním z kroků na cestě k důkladné dokumentaci československých obětí druhé světové války.

Vedoucí projektu: Petr Mallota | Doba realizace: 2008–2017
Projekt si klade za cíl zmapovat osudy popravených osob v Československu mezi léty 1948–1989 z politických důvodů. V předchozím období byla zpracovávána biografická hesla (jsou postupně umísťována na webové stránky Ústavu), členové projektového týmu publikovali články a studie a podíleli se na přípravě výstav. K jednotlivým případům rovněž shromáždili vybrané dokumenty v elektronické podobě. Finální výstupem projektu je biografický slovník.

Vedoucí projektu: Jan Dvořák | Doba realizace: 2015–2017
Projekt je zaměřen na sběr a zpracování výpovědí přímých svědků důležitých událostí moderních československých dějin, dokumentů, fotografií a rukopisných vzpomínek z domácích archivů, souvisejících s úkoly Ústavu. Navazuje na dosavadní projekt Ústavu „Paměť a dějiny totalitních režimů“ (2008–2014), v jehož rámci se podařilo zachytit stovky unikátních výpovědí pamětníků a šířeji zpracovat dosud opomíjená témata.

Projekt byl v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spuštěn v roce 2009, aby zprostředkoval laické i odborné veřejnosti jak konkrétní osudy lidí, kteří zahynuli při pokusu o překonání železné opony, tak obecné principy ostrahy československé státní hranice ve druhé polovině 20. století. Část výstupů projektu je dostupná na této webové stránce. Kromě krátké studie, jež přináší základní vhled do problematiky, zde najdete také glosář s klíčovými hesly, biogramy 80 usmrcených osob včetně výběru archivních materiálů, mapové podklady ke zdokumentovaným incidentům a také statistické vyhodnocení všech známých případů.

V souvislosti s politickými změnami, které v roce 1956 přinesl 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, se změnila i forma řízení a kontroly satelitních bezpečnostních složek. Od konce 40. let minulého století sice již v Československu působilo několik desítek až několik set poradců, nicméně smluvně byl v hrubých rysech upraven pouze jejich pobyt včetně hrazení jejich „poradenské“ činnosti.

Vedoucí projektu: Stanislav Kokoška | Doba realizace: 2017–2019
Projekt navazuje na již vydané edice dokumentů, které se věnují zpřístupňování pramenů k dějinám českého odbojového hnutí v letech 2. světové války. Projekt si klade za cíl rozšířit škálu pramenů k dějinám domácí odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Výzkum bude sledovat vliv této organizace na situaci v protektorátu Čechy a Morava. Publikované dokumenty rovněž pomohou objasnit úlohu PVVZ v českém odbojovém hnutí. Řešení projektu se bude opírat o rozsáhlý archivní výzkum v České republice a Německu. Edice bude připravena v souladu s pravidly pro vydávání novodobých pramenů a bude sloužit především pro potřeby historického výzkumu.

Vedoucí projektu: Petr Kopal | Doba realizace: 2016–2018
Totalitní režimy 20. století (komunismus i nacismus) křísily mytickou, religiózní imaginaci, a to hlavně prostřednictvím své filmové propagandy. Je zřejmé, že k analýze této imaginace, propagandy, můžeme použít mytologické (religionistické) a sémiotické nástroje. K „politickým náboženstvím“, jak jsou v historicko-politologické literatuře běžně označovány moderní totalitní ideologie, se nabízí terminologický protějšek na poli kinematografie, totiž „náboženské filmy“. Ne vždy se však jedná o filmy primárně ideologické či propagandistické. Patří sem také žánrové příklady degradovaného mýtu (pohádka, fantasy, sci-fi a další). Kromě toho nacházíme ve filmové propagandě totalitních režimů pohádková (westernová, hororová a jiná) klišé. Tyto ideologické i žánrové imaginace jsou zkrátka odvozeny z původní totality mýtu jako světa archetypálního významu.

Mapa táborových správ Gulagu a příběhů ze střední Evropy. V rámci muzea Gulag.Online si můžete prohlédnou také mapu táborových správ Gulagu, která vznikla na základě databáze Система исправительно-трудовых лагерей в СССР (Sistěma ispravitělno-trudovych lagerej v SSSR). Tu vytvořili z archivních materiálů naši kolegové z moskevské organizace Mezinárodní Memorial. Veškeré údaje o jednotlivých táborových správách byly převzaty z této databáze.

Lektor: Kamil Činátl, PhD.
Seminář se pokusí reflektovat roli fotografie, filmu a dalších vizuálních médií v procesu utváření sdílených představ o minulosti.

Dne 2. září 1986 byli v Praze zatčeni předseda Jazzové sekce Karel Srp, její místopředseda Joska Skalník, tajemník Vladimír Kouřil, členové výboru Čestmír Huňát a Tomáš Křivánek, pokladník Miloš Drda a majitel sekčního sídla Vlastimil Drda. Represe proti Jazzové sekci a režimní snahy o její likvidaci vyústily v roce 1987 v politický proces s pěti jejími členy. Právě při příležitosti 30. výročí zatýkání vznikl tento internetový projekt

Vedoucí projektu: Ondřej Vojtěchovský | Doba realizace: 2017–2019
Cílem projektu je zmapovat a analyzovat fenomén pobytu jugoslávských občanů a vývoj dlouhodobě usedlé jugoslávské komunity v Československu v období tzv. normalizace. Smyslem výzkumu přitom není jen nashromáždit poznatky o této relativně malé části populace, ale v širokém kontextu zkoumat plejádu politických a společenských jevů, které poznamenaly československý politický režim a společnost v této vývojové fázi státního socialismu.

Kolektivizace venkova, která ve svých hlavních fázích probíhala v Československu na konci 40. a během 50. let 20. století, podnítila jednu z nejrozsáhlejších sociálních změn ve společnosti někdejšího společného státu Čechů a Slováků.

Komentovaná bibliografie k dějinám III. odboje usiluje o zachycení odborných i popularizačních prací, včetně beletristických či beletrizujících děl týkajících se odboje a odporu proti komunistickému režimu v Československu v prvních dvaceti letech jeho existence (s nutným přihlédnutím k událostem z let 1945–1948, které převzetí mocenského monopolu komunistickou stranou a následnému rozpoutání teroru vůči jejím odpůrcům bezprostředně předcházely).

Vedoucí projektu: Martin Valenta | Doba realizace: 2015–2017
Komparace sociálních hnutí v roce 1968 v Československu a v západní Evropě s primárním akcentem na západní Německo bude sledována ve třech vrstvách. Ideové kořeny (1962–1966), rok 1968 (1967–1969) a dopady hnutí 1968 (1970–1980).

Vedoucí projektu: Tereza Mašková | Doba realizace: 2014–2017
Cílem projektu je vytvořit pomůcku, která by sloužila k výzkumu světa StB. Korpus jazyka StB poslouží například jako ideální podklad pro tvorbu slovníku či encyklopedie o StB. Korpus je určen nejen historikům, lingvistům a sociálním vědcům, ale i širší veřejnosti.

Vedoucí projektu: Libor Svoboda | Doba realizace: 2015–2018
Projekt si dělá ambici postihnout dění na celé hranici bývalého Československa s Rakouskem a SRN. V prvé řadě se zaměří na vytvoření databáze převaděčů, kurýrů a jejich řídících orgánů, rekonstrukci vybraných převaděčských skupin a organizací, rekonstrukci organizačního vývoje centrál, které kurýry vysílaly, postižení rozdílů mezi službou pro jednotlivé zpravodajské organizace, nábor a výcvik kurýrů, přechody státní hranice a na sociální status kurýrů. Pozornost bude věnována i činnosti StB a dalších bezpečnostních složek v boji proti kurýrům a převaděčům.

Lektor: Vojtěch Ripka, Ph.D.
Seminář nabídne možnosti, jak využít komiks k výuce dějepisu.

Vedoucí projektu: Čeněk Pýcha | Doba realizace: 2017–2018
Projekt má ambici propojit muzejnictví se současnou historickou vědou. V diskuzích mezi historiky a muzejníky někdy zaznívá názor, že jedni nemohou druhým rozumět, protože pracují odlišnými metodami a s odlišnými prostředky. Chceme ukázat, že užší spolupráce je nejen možná, ale může být také oboustranně inspirativní a vést ke kvalitnějším expozicím i historiografickým textům.

Vedoucí projektu: Jan Vajskebr | Doba realizace: 2015–2017
V rámci projektu bude systematicky zpracována struktura a personální obsazení nacistických bezpečnostních složek na území protektorátu. Stěžejním výstupem bude monografie, která má pracovní název „Velitelský sbor německého potlačovacího aparátu v protektorátu Čechy a Morava“. Doplněna bude studiemi věnovanými dílčím problémům.

Vedoucí projektu: Jan Vajskebr | Doba realizace: 2017–2019
V rámci projektu bude systematicky zpracována struktura a personální obsazení vedoucích a zástupců vedoucích řídících a venkovních úřadoven Gestapa na území protektorátu. Bude realizován rozsáhlý archivní výzkum v tuzemsku i zahraničí, nashromážděný materiál bude pečlivě utříděn a zanalyzován a na základě jeho vyhodnocení vznikne stěžejní výstup – monografie s pracovním názvem „Velitelský sbor Gestapa v protektorátu Čechy a Morava.“ Projekt bude doplněn studiemi věnovanými dílčím problémům, interaktivní mapou na internetu, konferencemi, semináři a přednáškami.

Vedoucí projektu: Alfons Adam | Doba realizace: 2016–2018
Tento projekt si klade za cíl zaplnit velkou mezeru ve výzkumu válečného období na našem území, kdy se o nucené práci až dosud mluvilo téměř výhradně v souvislosti s nasazením občanů protektorátu v Říši.

Vedoucí projektu: Stanislav Kokoška | Doba realizace: 2015–2017
Výsledkem bude rukopis edice cca 150 nejdůležitějších dokumentů vztahujících se k uvedenému tématu. Dokumenty budou připraveny k publikaci v jazyce originálu a doplněny regesty a příslušným poznámkovým aparátem včetně komentovaného osobního rejstříku. Některé údaje z dokumentů budou zpracovány formou přehledů, resp. tabulek a zařazeny do příloh. Součástí edice bude archeografický a historický úvod, který shrne dějiny odbojové organizace Obrana národa a zařadí je do širšího historického kontextu.

Lektor: Mgr. Čeněk Pýcha
Zaměříme se nejen na konvenční obrazy událostí, ale i na méně tradiční možnosti tematizovat skrze filmové médium fenomény jako je práce, hrdinství, uniforma či tělesnost.

Vedoucí projektu: Pavel Zeman | Doba realizace: 2013–2017
Cílem projektu je na příkladu vybraných skupin pachatelů německé národnosti pocházejících z jižních a severních Čech (regiony Český Krumlov, Teplice, Ústí nad Labem) ukázat vývoj genocidních programů třetí říše. Nedílnou součástí projektu je rámcové zpracování plánování a realizace programu nacistické „eutanazie“ na území bývalé Říšské župy Sudety a protektorátu Čechy a Morava a rámcové podchycení počtu jejích obětí. Výstupem projektu bude odborná monografie.

Projekt je zaměřen na postupnou dokumentaci duchovních z řad křesťanských církví, především pak na duchovní katolické církve, Českobratrské církve evangelické, Jednoty bratrské, Jednoty českobratrské, Církve československé (husitské) a Pravoslavné církve.

Vedoucí projektu: Markéta Doležalová | Doba realizace: 2009–2018
Projekt je zaměřen na postupnou dokumentaci duchovních z řad křesťanských církví, především na duchovní katolické církve, Českobratrské církve evangelické, Jednoty bratrské, Jednoty českobratrské, Církve československé (husitské) a pravoslavné církve. Naším záměrem je zakončit tento dlouhodobý projekt monografií s životopisnými medailony jednotlivých duchovních křesťanských církví, kteří prošli koncentračním táborem Dachau.

Lektor: PhDr. Jaroslav Najbert
Seminář pro žáky je založen na práci s dobovými fotografiemi, díky nimž výuka o roce 1968 rozvíjí i kritické myšlení a mediální gramotnost.

Vedoucí projektu: Petr Placák | Doba realizace: 2015–2017
Laická katolická organizace Opus Bonum (OB) byla založena čs. exulanty v roce 1972 v tehdejším západním Německu s cílem uchovat a dále rozvíjet českou a slovenskou křesťanskou kulturu v podmínkách exilu. Původní záměr zakladatelů organizace, péče o duchovní dědictví, přednášky a konference, které za tím účelem OB pořádalo v severobavorském Frankenu, záhy přerostl v jedinečnou ideovou, a přitom korektní konfrontaci nejrůznějších názorových proudů uvnitř československého exilu, včetně exkomunistů. Projekt si klade za cíl zmapovat ideové rozdíly a názory, které se střetávaly nad jednotlivými tématy sympozií pořádaných OB, z čeho tyto názorové rozdíly vycházely a o co se opíraly, a pokusit se zasadit frankenská střetávání do celkového kontextu čs. kultury minulého století.