Securitas Imperii 31 (2/2017)
Druhé číslo ročníku 2017 a celkově již třicáté první číslo časopisu Securitas Imperii navazuje na listopadovou konferenci ÚSTR a Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR, věnovanou výročí vzniku Všeruské mimořádné komise pro boj s kontrarevolucí a…
1956. Iluze tání
Mezi únorem a listopadem roku 1956 nastal ve střední Evropě podřízené SSSR přelom, který je obecně označován jako „tání“. XX. sjezd KSSS nejprve prohlásil Stalina za zločince, označil „kult osobnosti“ za deformaci systému a poté funkcionáři této strany zjišťovali, jak na tyto kroky zareagují vazalské země, mezi něž patřily Polsko, Maďarsko, Československo a NDR.
Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje
Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Připravovaná výstava Případ Světlana provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.
Kateřina Lozoviuková, Jaroslav Pažout (eds.): Život na československých hranicích a jejich překračování v letech 1945–1989
Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady.
Zdeněk Vališ: Velitelství osvobozeného území v dokumentech 1944–1945
Zařazené a dosud většinou nepublikované dokumenty nepocházejí pouze z provenience Velitelství osvobozeného území; aby bylo možné prezentovat jeho činnost v celé šíři, obsahují i reakce politiků a upozaděná stanoviska vojáků. Nechybí ani svědectví přímých účastníků jednání sovětských orgánů či jednotlivců a krátké telegramy, zprávy nebo hlášení.
Securitas Imperii 30 (01/2017)
Již třicáté číslo časopisu Securitas Imperii přináší deset studií mapujících takřka celé dvacáté století české (československé) historie. „Zaniklý svět šlechty“ přibližuje Miloš Hořejš (Mezi dvěma světy. Proměny národnostní identity rodiny Czernin-Morzinů v 1. polovině 20. století), Pavla Plachá pokračuje v představování…
Nela Srstková (ed.): Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku
Skončilo s pádem Berlínské zdi a sovětského impéria období propagandy a manipulace s dějinami? Jak může překroucení minulosti ovlivnit aktuální dění? Pohled na současné Rusko nabízí znepokojivé odpovědi. Díky zkoumání sovětských represí máme sice čím dál víc teoretických poznatků, avšak veřejná debata v Rusku je většinou ignoruje.
Jiřina Dvořáková, Zdeňka Jurová, Petr Kaňák: Československá rozvědka a Pražské jaro
Kniha se zabývá dosud zcela neznámými skutečnostmi souvisejícími s událostmi roku 1968 v Československu. Zájemcům o československé moderní dějiny se tak dostává do rukou sonda do nitra důležité části bezpečnostního aparátu, jejíž činnost po dlouhá léta ovlivňovala politická linie vedení KSČ za podpory a stálého dohledu I. hlavní správy KGB, sovětské rozvědky.
Jaroslav Pažout (ed.): Každodenní život v Československu 1945/48–1989
Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci. Toto směřování vedlo občas k přílišnému zplošťování pohledu na čtyři desítky let existence komunistického režimu. V poslední době do popředí badatelského zájmu stále více vstupuje problematika každodenního života a proměny životního stylu.
Tereza Mašková, Vojtěch Ripka: Železná opona v Československu. Usmrcení na československých státních hranicích 1948–1989
Kdo byli lidé usmrcení při pokusu o přechod hranice československé železné opony? Co je k přechodu hranice motivovalo? Měnila se podoba tohoto fenoménu v čase? Pokud ano, proč a jak? Kdo nese odpovědnost za usmrcené a co se s těmito viníky stalo?