Unikátní výstava zachycuje, jak byl Tomáš Garrigue Masaryk vnímán v různých etapách novodobých dějin. Snaží se představit osobnost T. G. Masaryka jako konsensuální ikonu české společnosti a poukázat na skutečnost, jak různé interpretace a dezinterpretace T. G. Masaryka v průběhu 20. století ovlivnily a stále ovlivňují pohledy na jeho osobnost a jeho odkaz.

Vojenská odbojová organizace Obrana národa začala vznikat hned po okupaci českých zemí. Její budování probíhalo velmi rychle a v předvečer vypuknutí druhé světové války již disponovala ucelenou velitelskou strukturou a základním plánem pro zahájení ozbrojeného povstání.

Evropa a úkol Čechů v ní, reflexe naší nedávné minulosti, národ a nacionalismus. To jsou některá z důležitých témat, kterými se zabýval filosof Ladislav Hejdánek.

Kniha, která vznikla ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů, Správy národního parku Podyjí, Základní školy Pražská ve Znojmě a dalších institucí, narušuje tradiční představy, že se žáci ve škole učí jen neužitečné izolované informace. Nabízené aktivity smysluplně propojují humanitní a přírodovědné předměty, minulost a současnost.

Druhé číslo ročníku 2017 a celkově již třicáté první číslo časopisu Securitas Imperii navazuje na listopadovou konferenci ÚSTR a Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR, věnovanou výročí vzniku Všeruské mimořádné komise pro boj s kontrarevolucí a…

Mezi únorem a listopadem roku 1956 nastal ve střední Evropě podřízené SSSR přelom, který je obecně označován jako „tání“. XX. sjezd KSSS nejprve prohlásil Stalina za zločince, označil „kult osobnosti“ za deformaci systému a poté funkcionáři této strany zjišťovali, jak na tyto kroky zareagují vazalské země, mezi něž patřily Polsko, Maďarsko, Československo a NDR.

Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Připravovaná výstava Případ Světlana provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.

Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady.

Zařazené a dosud většinou nepublikované dokumenty nepocházejí pouze z provenience Velitelství osvobozeného území; aby bylo možné prezentovat jeho činnost v celé šíři, obsahují i reakce politiků a upozaděná stanoviska vojáků. Nechybí ani svědectví přímých účastníků jednání sovětských orgánů či jednotlivců a krátké telegramy, zprávy nebo hlášení.

Již třicáté číslo časopisu Securitas Imperii přináší deset studií mapujících takřka celé dvacáté století české (československé) historie. „Zaniklý svět šlechty“ přibližuje Miloš Hořejš (Mezi dvěma světy. Proměny národnostní identity rodiny Czernin-Morzinů v 1. polovině 20. století), Pavla Plachá pokračuje v představování…