Nikolaj Siněvirskij: Smerš. Rok v táboře nepřítele (ed. Jan Dvořák)
Deník zachycuje pouze necelý rok autorova života, nabízí však ojedinělý pohled na metody sovětského represivního aparátu na území osvobozeném Rudou armádou v závěru 2. světové války.
Libor Svoboda, Martin Tichý (eds.): Cesty za svobodou. Kurýři a převaděči v padesátých letech 20. století
Autoři navazují na již vydané práce kolegů historiků, přesto ve svých studiích přinášejí nové či upřesňující pohledy a interpretace dané problematiky a doplňují tak mozaiku velkého historického příběhu, který se odehrával na pozadí studené války, na pomezí hranic politických a hospodářských systémů, ve světě, v němž šlo o mnohé, nejen o svobodu slova a myšlení, nýbrž ve výsledku i o život sám.
Jaroslav Pažout (ed.): Informační boj o Československo / v Československu (1945–1989)
Snaha ovlivnit veřejné mínění – domácí i zahraniční – je přirozeným cílem každého režimu, který se prostřednictvím propagandy snaží jednak o svou legitimizaci a prosazení vlastních cílů, jednak o potření skutečných i zdánlivých protivníků. Publikace si klade za cíl přispět ke zkoumání tohoto důležitého tématu. Příspěvky se zabývají problematikou propagandy obecně i dílčími problémy.
Jiří Petráš, Libor Svoboda (eds.): Osm let po válce. Rok 1953 v Československu
Kolektivní monografie nabízí bezmála čtyři desítky příspěvků, jejichž autoři zkoumali rok 1953 z různých úhlů a pokusili se složit mozaiku života celé společnosti i jejích jednotlivých segmentů. Místo zde tedy mají jak regionálně zaměřené texty, tak studie o velkých celospolečenských tématech.
Jaroslav Rokoský, Libor Svoboda (eds.): Kolektivizace v Československu
Třiatřicet příspěvků v této kolektivní monografii spojuje ústřední téma – kolektivizace zemědělství v Československu. Kniha je rozdělena do sedmi oddílů a čtenář v ní najde texty českých a slovenských autorů, jež nahlížejí dané téma z pohledu historika, archiváře či právníka.
Jaroslav Pažout (ed.): Komunističtí intelektuálové a proměna jejich vztahu ke KSČ (1945–1989)
Ve dvacátém století se značná část inteligence, a to zdaleka nejen české a slovenské, nechala unést vizí spravedlivé společnosti sobě rovných lidí a dala se do služeb komunismu, který tuto utopickou představu budoucího uspořádání mezilidských vztahů nabízel.
Jiří Bašta: Lidové milice. Nelegální armáda komunistické strany Československa 1948–1969
Monografie je dosud nejpodrobnější prací zabývající se problematikou Lidových milicí. Autor knihy se zaměřil zejména na aktivity Lidových milicí v českých zemích a v rámci tématu se pokusil o maximální zapracování všech dostupných prostudovaných pramenů, aby zachytil reálný obraz života milicí.
„Hnědá kniha“ o procesech s českým undergroundem
Nynější první tištěná edice Hnědé knihy, která ve svém jádru vychází z nejširšího, třetího samizdatového vydání z roku 1980, jehož pořadatelem byl Jaroslav Suk, je obohacena o tehdy nedostupné dokumenty, ať už je blokovala železná opona nebo utajenost archivů tehdejšího Ministerstva vnitra ČSR.
Milan Bárta, Jan Břečka, Jan Kalous: Demonstrace v Československu v srpnu 1969 a jejich potlačení
Předkládaná publikace se na základě rozsáhlého archivního výzkumu snaží přiblížit události srpna 1969 a zasadit je do kontextu tehdejšího dění.
Králové Šumavy / Die Könige des Böhmerwaldes
Výstava kromě osudů některých kurýrů a převaděčů reflektuje také změny šumavské krajiny a osídlení, které souvisely jednak s poválečnými událostmi, jednak s politickým uspořádáním po únorovém převratu v roce 1948.