Matěj Bílý, Marián Lóži, Jakub Šlouf: Nervová vlákna diktatury. Regionální elity a komunikace uvnitř KSČ v letech 1945–1956
Monografie na základě rozsáhlého výzkumu v regionálních archivech sleduje nastolení, upevnění a proměny diktatury KSČ na příkladu čtyř krajských a osmi okresních stranických organizací na území českých zemí od konce druhé světové války do 2. celostátní konferencí KSČ v červnu 1956, která završila první fázi destalinizace v Československu.
Paměť a dějiny 3/2019
Proč vyšetřování brutálního policejního násilí na Národní třídě v roce 1989 přineslo tak rozpačité výsledky? Jakou roli hrála v událostech roku ’89 Česká filharmonie, tento režimem hýčkaný elitní soubor? Jak vnímali revoluční dění zaskočení poslanci komunisty ovládaného parlamentu? A jak vypadaly pražské…
Jaromír Mrňka: Limity lidskosti. Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946
Kniha zachycuje české země na pomezí druhé světové války jako prostor nekontrolovatelného kolektivního násilí. Celkový pohled propojuje s podrobnými svědectvími a vzpomínkami. Na mnoha příkladech se pokouší vysvětlit jednání, které se dodnes vzpírá pochopení.
Alexandr Daniel, Zbigniew Gluza (eds.): Slovník disidentů. Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989
Tato dvoudílná publikace popisuje disidentská hnutí v celkem 25 (resp. 18) zemích někdejšího „socialistického tábora“. Slovník, který ÚSTR vydává pro laickou i odbornou veřejnost, je cenný nejen zpracovanými přehledy událostí v daných zemích a medailony významných opozičních osobností, ale také úvodními studiemi, které jednotlivé informace a události, zejména z období let 1956–1989, uvádějí do kontextu jak národního, tak mezinárodního.
Petr Kopal a kol.: Král Šumavy. Komunistický thriller
Král Šumavy, jímž se zabývá tato kolektivní monografie, patří k divácky nejúspěšnějším českým filmům, „trhákům“. S popularitou („kultem“) titulu přitom úzce souvisí jeho „nejdůležitější“ funkce, spočívající zejména v dlouhodobém (de)formování historické paměti. Funkce, kterou plnil (plní) programově, která byla (je) podstatou jeho ideologického obsahu.
Securitas Imperii 35 (2/2019)
Aktuální pětatřicáté číslo časopisu Securitas Imperii je věnováno pohnutému, pro Československo přelomovému roku 1938. Tehdejší události nahlíží z perspektivy mezinárodní (studie Československo-francouzská spolupráce v oblasti vojenského zpravodajství z let 1932‒1938; Československo a západní mocnosti na cestě k Mnichovu: problém vzájemného (ne)porozumění; dokumenty…
Paměť a dějiny 2/2019
V aktuálním čísle najdete mimo jiné rozsáhlý článek Adama Hradilka s názvem Neskutečný příběh Věry Sosnarové. Tato žena dlouhé roky veřejně vystupuje jako oběť téměř dvacetiletého věznění a krutého zacházení v táborech sovětského Gulagu. Adam Hradilek na základě archivního výzkumu dokládá, že skutečnost…
Securitas Imperii 34 (1/2019)
Třicáté čtvrté číslo časopisu Securitas Imperii opět nabízí široký výběr historických témat. Do pohnutých let 1938 a 1939 zavádí čtenáře studie o Ulrichu Ferdinandu Kinském a jeho roli v Runcimanově mise (Šlechtic, letec, automobilový závodník a sportsman ve 20. století)…
Marta Procházková-Kastnerová: S odvahou k pravdě. Život političky Heleny Koželuhové, neteře bratří Čapků (ed. Michal Pehr)
Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou, které jsou cenným svědectvím o poválečné době. Uvádějí řadu dosud neznámých detailů ze života této dnes již pozapomenuté osobnosti české poválečné politické žurnalistiky a jedné z nejvýraznějších postav Československé strany lidové.
Paměť a dějiny 1/2019
Vzápětí po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 se začal formovat československý zahraniční odboj. První jednotka čs. zahraniční armády se ustavila v Polsku. V prvním letošním čísle časopisu Paměti a dějiny pojednává o dramatických okolnostech jejího založení Jiří Plachý. Temnou kapitolu…