Autorský kolektiv zpracoval hesla náčelníků čs. rozvědky, kontrarozvědného aparátu (hlavních správ, správ vnitřního, vnějšího, protiteroristického, ekonomického či dopravního zpravodajství) ve všech jeho organizačních podobách, vojenské kontrarozvědky, správy sledování, správy zpravodajské techniky, správy ochrany stranických a státních činitelů.

Hlavním tématem publikace je jedna z největších celostátních akcí bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu.

Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.

Autoři publikace oslovili přední české a slovenské tvůrce komiksu, vybrali z archivu webového projektu Paměť národa třináct zaznamenaných zajímavých vzpomínek a dali vzniknout unikátnímu počinu nejen na české komiksové scéně, ale také na poli popularizace naší historie.

Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Připravovaná výstava Případ Světlana provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.

Druhé číslo letošního ročníku revue Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity. Přesto zde kultura žila – v ilegalitě. Tajně vznikaly verše, kresby,…

Jednotlivé texty Sborníku reflektují skutečnost, že v průběhu 20. století prošly tisíce občanů – pocházejících z různých společenských vrstev – dvojím typem perzekuce: jednak během druhé světové války, jednak po jejím skončení v čase komunistické diktatury.

Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady.

Zařazené a dosud většinou nepublikované dokumenty nepocházejí pouze z provenience Velitelství osvobozeného území; aby bylo možné prezentovat jeho činnost v celé šíři, obsahují i reakce politiků a upozaděná stanoviska vojáků. Nechybí ani svědectví přímých účastníků jednání sovětských orgánů či jednotlivců a krátké telegramy, zprávy nebo hlášení.

První díl pojednává o počátcích tohoto rádia a sleduje jeho vysílání v době pontifikátu Pia XI. a poté Pia XII. Jde o výbor z relací uložených v archivu České redakce Vatikánského rozhlasu z let 1950–1958, které se vztahují ke změně politického systému v Československu po únoru 1948, kdy se moci v zemi ujala komunistická strana a rychle se vypořádala se svými skutečnými i domnělými politickými oponenty.