Pavel Tigrid: Volá Londýn. Ze zákulisí československého vysílání z Londýna (ed. Prokop Tomek)
První exil ve Velké Británii v letech druhé světové války byl pro Pavla Tigrida obdobím tvůrčího a osobního zrání. Jeho dnes již zapomenutý reportážní a autobiografický text Volá Londýn. Ze zákulisí čs. vysílání z Londýna je příležitostí seznámit se s málo známým úsekem života této mimořádné osobnosti československých dějin.
Paměť a dějiny 4/2017
Rok, do kterého právě vstupujeme, končí číslicí osm, což je v našem prostředí nabito nemalým symbolickým významem. Osmičkovým rokům, které znamenaly ve dvacátém století pro naši zemi v souvislosti s totalitními režimy zásadní zlom, se proto bude postupně věnovat i…
„Zákon o odporu rozpadu“. Zvláštnosti prózy a poezie Varlama Šalamova a jejich vnímání na počátku 21. století
Kniha publikuje odborné referáty přednesené účastníky stejnojmenné mezinárodní konference. Ve svých textech autoři odhalili nové stránky života a tvorby ruského spisovatele a básníka Varlama Tichonoviče Šalamova, věnovali se jak tvorbě prozaické, tak analýze tvorby básnické.
Securitas Imperii 31 (2/2017)
Druhé číslo ročníku 2017 a celkově již třicáté první číslo časopisu Securitas Imperii navazuje na listopadovou konferenci ÚSTR a Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR, věnovanou výročí vzniku Všeruské mimořádné komise pro boj s kontrarevolucí a…
Martin Jindra: Sáhnout si do ran tohoto světa. Perzekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945
Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Za více než deset let se autorovi podařilo shromáždit širokou škálu archivních pramenů a vytvořit z nich obraz zápasu církve s okupační a protektorátní správou po březnu 1939, který se odrážel v jejím fungování a vnitřní struktuře.
1956. Iluze tání
Mezi únorem a listopadem roku 1956 nastal ve střední Evropě podřízené SSSR přelom, který je obecně označován jako „tání“. XX. sjezd KSSS nejprve prohlásil Stalina za zločince, označil „kult osobnosti“ za deformaci systému a poté funkcionáři této strany zjišťovali, jak na tyto kroky zareagují vazalské země, mezi něž patřily Polsko, Maďarsko, Československo a NDR.
Paměť a dějiny 3/2017
Jak se v komunistickém Československu žilo menšinám? Studie ve třetím letošním čísle revue Paměť a dějiny ukazují, že odpověď musí mít více vrstev. Vládnoucí KSČ vyznávala „proletářský internacionalismus“ a země poskytovala zázemí pronásledovaným komunistům z Itálie, Španělska i titovské Jugoslávie. Stát věnoval velkou…
Ladislav Kudrna, František Stárek Čuňas: „Kapela“. Pozadí akce, která stvořila Chartu 77
Na počátku procesu s undergroundem stála celostátní akce „Kapela“, která si za „snadný“ cíl zvolila „vlasatce“, respektive „závadové“ bigbeatové skupiny.
Jan Dvořák, Jaroslav Formánek, Adam Hradilek: Čechoslováci v Gulagu. Životní osudy krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu
Kniha se věnuje téměř neznámé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech minulého století.
Milan Bárta, Jan Kalous, Daniel Povolný, Jerguš Sivoš, Pavel Žáček: Biografický slovník náčelníků operativních správ Státní bezpečnosti v letech 1953–1989
Autorský kolektiv zpracoval hesla náčelníků čs. rozvědky, kontrarozvědného aparátu (hlavních správ, správ vnitřního, vnějšího, protiteroristického, ekonomického či dopravního zpravodajství) ve všech jeho organizačních podobách, vojenské kontrarozvědky, správy sledování, správy zpravodajské techniky, správy ochrany stranických a státních činitelů.