Autor zpracovává téma v regionálním rozměru horního Polabí, v prostoru mezi Hradcem Králové a Krkonošemi. Nahlíží jej z mikrohistorické perspektivy – zajímá se především o aktéry a jejich motivace.

Kniha analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje je do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě. Výklad se nezaměřuje pouze na vývoj mechanismů organizace samotné – hodnotí též úlohu Varšavské smlouvy jakožto jednoho z nástrojů Kremlu pro správu východního bloku.

Již třicáté číslo časopisu Securitas Imperii přináší deset studií mapujících takřka celé dvacáté století české (československé) historie. „Zaniklý svět šlechty“ přibližuje Miloš Hořejš (Mezi dvěma světy. Proměny národnostní identity rodiny Czernin-Morzinů v 1. polovině 20. století), Pavla Plachá pokračuje v představování…

Vychází první letošní číslo historické revue Paměť a dějiny! Tentokrát je tématem především kulaté výročí přijetí zákona známého jako Lex Schwarzenberg. O co šlo? O prachsprostou státní krádež za bílého dne, navrženou poslanci a schválenou parlamentem v roce 1947. V důsledku tohoto…

Kolektivní monografie Film a dějiny 6. Postkomunismus postihuje vybraná témata spojená s proměnou žánru historického filmu a televizního seriálu a jeho společenskou reflexí po roce 1989.

Soubor studií Co byla normalizace? se snaží vylíčit pozdně socialistickou společnost v její rozmanitosti, neomezuje se jen na politické špičky nebo opozici. Autoři zachycují pestrou škálu postojů, které se vzpírají jednoznačnému dělení na viníky a oběti.

Jazyk není pouze nástrojem komunikace, ale je chápán i jako jedno z kritérií národa. V politicky vypjatých časech se mluvčí upínají k jazyku jako ke stěžejní hodnotě, kterou je nutno bránit.

Sborník se zaměřuje na životní osudy biskupů, teologů, duchovních, řeholníků a řeholnic i aktivních věřících pod likvidačním tlakem okupačního i poúnorového režimu a také vývoji potlačovatelského a kontrolního aparátu, ústředí, odkud byla proticírkevní politika řízena, i běžné praxi krajských a okresních církevních tajemníků.

Gorbačovovy snahy o reformu systému přinesly fakticky také uvolnění v kulturní oblasti, zeslabení cenzury a „perestrojku“ audiovizuální sféry – kinematografie a televize. Kolektivní monografie se především snaží odpovědět na otázku, zda v československých audiovizuálních médiích opravdu probíhaly procesy srovnatelné s těmi sovětskými.

V lednu uběhlo čtyřicet let od zveřejnění dokumentu známého jako Charta 77 a nové číslo Paměti a dějin chce toto výročí připomenout. A sice rozhovorem s jedním z chartistů, Alexandrem Klimentem, anketou, v níž deset signatářů přibližuje důvody svého podpisu, jakož i jeho následky, edicí…