Publikace reflektuje různé podoby česko-polských kontaktů ve 20. století, jak je zachytil polský časopis Karta.

Pestrou směs témat a studií naleznete v novém vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, monarchistickém Řekovi, který zemřel v československé věznici. Další…

Válka skončila, násilí pokračuje, to je motto nového čísla revue Paměť a dějiny. Kolaborace, válečné zločiny, jejich potrestání a poválečné stíhání je prezentováno především na osudech konkrétních nositelů moci, případně těch, kdo si u mocných chtěli „přihřát polívčičku“. Odborník na…

Nové číslo revue Paměť a dějiny je z větší části věnováno kulatému výročí projevu Nikity Chruščova na XX. sjezdu sovětských bolševiků a následným událostem. Když se po Stalinově smrti rozhodli jeho pohrobci v roce 1956 poodhalit zlomek diktátorových zločinů, odstartovalo…

Stanislav Budín po sobě zanechal paměti, které bývají označovány jako nejupřímnější vzpomínky bývalého komunisty. Tato kniha jde ovšem dál, srovnává například Budínova tvrzení s tím, co o stejných dějích vypovídají archivy.

Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl „špatný“ rasový nebo národnostní původ, popřípadě majetek.

Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci. Toto směřování vedlo občas k přílišnému zplošťování pohledu na čtyři desítky let existence komunistického režimu. V poslední době do popředí badatelského zájmu stále více vstupuje problematika každodenního života a proměny životního stylu.

Jednotlivé příspěvky se kromě globálního pohledu na další rok světové války věnují nacistické okupační a genocidní politice v Evropě, existenci koncentračních táborů, nacistické politice v protektorátu, genocidě protektorátních Romů, úsilí československé exilové vlády o obnovu československé státnosti v kontextu politiky velmocí, Slovenskému národnímu povstání, československému zahraničnímu vojenskému odboji, domácímu protinacistickému odboji i dopadu totálního nasazení na život obyvatel protektorátu.

Kdo byli lidé usmrcení při pokusu o přechod hranice československé železné opony? Co je k přechodu hranice motivovalo? Měnila se podoba tohoto fenoménu v čase? Pokud ano, proč a jak? Kdo nese odpovědnost za usmrcené a co se s těmito viníky stalo?

Dvacáté sedmé číslo Securitas Imperii je věnováno 70. výročí konce druhé světové války. Bojům ukrajinských nacionalistů za samostatnou Ukrajinu se již potřetí věnuje David Svoboda, tentokrát v textu pojednávajícím o vzniku Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a pozadí volyňských masakrů v…