Publikace

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany nacistických a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu.

Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.

Vojenská odbojová organizace Obrana národa začala vznikat hned po okupaci českých zemí. Její budování probíhalo velmi rychle a v předvečer vypuknutí druhé světové války již disponovala ucelenou velitelskou strukturou a základním plánem pro zahájení ozbrojeného povstání.

Z koncentračního tábora Natzweiler v Alsasku se během celé války podařil jenom jediný útěk. Dne 4. srpna 1942 se pětice vězňů převlékla do uniforem SS a v osobním automobilu projela řetězem stráží na svobodu. Nacistům se podařilo chytit jen jednoho, zbylí čtyři se dostali přes okupovanou a jižní Francii na území kontrolované Spojenci.

Evropa a úkol Čechů v ní, reflexe naší nedávné minulosti, národ a nacionalismus. To jsou některá z důležitých témat, kterými se zabýval filosof Ladislav Hejdánek.

Propojení regionů, národního celku a mezinárodního rozměru tvoří jedinečnost této publikace. Pozorný čtenář bude obohacen o „malé“ lokální dějiny, které jsou malé pouze zdánlivě.

Kniha, která vznikla ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů, Správy národního parku Podyjí, Základní školy Pražská ve Znojmě a dalších institucí, narušuje tradiční představy, že se žáci ve škole učí jen neužitečné izolované informace. Nabízené aktivity smysluplně propojují humanitní a přírodovědné předměty, minulost a současnost.

V Československu se zlomovým bodem pro veřejné vystoupení mladých věřících za náboženskou svobodu stala poutní slavnost na Velehradě k uctění 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985. Tato publikace přináší nejen vzpomínky na tak výjimečnou událost, ale též zasazuje dění v církvi do širších historických souvislostí.

Plukovník Pravomil Raichl, válečný veterán, politický vězeň, exulant, nositel Řádu Bílého lva patřil mezi účastníky moderní historie čs. armády, mezi výjimečné jedince II. a III. odboje, kteří zásadním způsobem ovlivnili události, životy a osudy celých generací.

První exil ve Velké Británii v letech druhé světové války byl pro Pavla Tigrida obdobím tvůrčího a osobního zrání. Jeho dnes již zapomenutý reportážní a autobiografický text Volá Londýn. Ze zákulisí čs. vysílání z Londýna je příležitostí seznámit se s málo známým úsekem života této mimořádné osobnosti československých dějin.