Mezinárodní tým autorů představuje ruskou revoluci r. 1917 v široké interdisciplinární perspektivě komparatistiky, hospodářských a politických dějin, sociální geografie a urbanismu, literatury, mediálních studií a politologie. Ruskou revoluci pojímá nejen jako událost s bezprostředními důsledky, ale zabývá se také střednědobými sociálními a ekonomickými proměnami a dlouhodobou rekonfigurací politiky a kultury.

Sborník vzpomínek, svědectví a reflexí, editovaný skupinou historiků, přibližuje Miloslava Vlka, pražského arcibiskupa (1991–2010) a kardinála (od 1994), především jako člověka, svědka a aktéra událostí českých a evropských dějin od poloviny 20. století až do nedávné doby.

V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích.

Kniha zachytila prostřednictvím sedmi příběhů osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí mašinérie tajné policie. Každý popsaný případ je jiný, stejně tak jako každý z autorů přistupoval ke zpracování problematiky odlišně. Všichni se však snažili přiblížit nejen samotný průběh spolupráce, ale i motivy, které k ní vedly a jež s ní byly spojené.

Příspěvky kolektivní monografie Znormalizováno přibližují dané časové období z různých úhlů pohledu. Tematicky jsou vcelku vyvážené, zájemce se dozví řadu zajímavých a inspirujících informací z různých oblastí lidského života, života společnosti či vědních oborů.

Základním tématem knihy je paměť, lidská schopnost podržet v mysli a znovu zpřítomnit minulé události, ať už měly své místo v životě individuálním, či se týkaly zkušeností učiněných kolektivně, v rámci národního společenství, jehož je životní příběh každého z nás součástí.

Kniha je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty. Autoři věří, že reflexe a diskuze jsou zásadní součástí muzejnické i návštěvnické praxe a že muzea jsou v 21. století důležitým místem dialogu nejen o minulosti. Na muzeích proto záleží.

Jak se katolická církev v Československu vyrovnala s nacismem a komunismem? Dvojí zkoušku, kterou musela projít, autoři zkoumají skrze působení Josefa kardinála Berana, poválečného arcibiskupa pražského a důsledného zastánce nezávislosti církve na panujících režimech. Jednotlivé studie vytvářejí mnohovrstevnatý portrét církve v zásadních obdobích našich moderních dějin. Závěrečný text na procesu kardinálovy beatifikace zachycuje „druhý život“ této velké postavy církve.

Tato kniha má v první řadě pomoci učitelům na základních a středních školách s výukou komplikovaného tématu. Teorii doplňují tři překladové studie, které přibližují soudobé uvažování o rezistenci a výuce kontroverzních témat. Jádro knihy pak tvoří čtyři kapitoly o konkrétních případech, ilustrující rozdílnost forem a motivací k protikomunistické rezistenci.

Monotematické číslo časopisu vydávaného Katedrou dějin a didaktiky dějepisu PedF UK vychází z fóra Dějiny ve veřejném prostoru. Česká společnost a historická výročí, které připravila vzdělávací platforma Dějiny ve veřejném prostoru. Hlavním tématem sborníku je reflexe vzpomínkové kultury s důrazem na význam historických výročí pro českou společnost – jubilea Jana Husa a Karla IV. nebo takzvané osudové osmičky.