Autoři publikace oslovili přední české a slovenské tvůrce komiksu, vybrali z archivu webového projektu Paměť národa třináct zaznamenaných zajímavých vzpomínek a dali vzniknout unikátnímu počinu nejen na české komiksové scéně, ale také na poli popularizace naší historie.

Sborník textů v angličtině ze stejnojmenné mezinárodní konference přináší více než 40 příspěvků historiků a právních expertů z celého světa. Autoři se neomezují na popis zločinů, spáchaných komunisty v jejich mateřských zemích, ale poukazují i na různé formy a možnosti vyrovnávání se s totalitní minulostí, včetně konkrétních opatření a plánů do budoucna.

Kniha sleduje osud politika, jehož život se téměř bezezbytku překrýval s dobou existence Československa. Vycházející z velkého množství pramenů, je současně portrétem demokrata, člověka veřejně aktivního za všech režimů, a dějinami československé demokracie jako takové.

Kniha představuje první pokus o ucelenější náhled na ruské vnímání pražského jara a okupace roku 1968.

Již osmnácté číslo odborného časopisu Securitas Imperii přináší sedm studií s širokým tematickým záběrem. Zdeněk Hazdra a Dita Jelínková obracejí ve svých příspěvcích pozornost k českým šlechtickým rodům a jejich osudům pod vládou hned několika totalitních režimů: Hazdra popsal životní příběh Františka hraběte Bořka-Dohalského…

Rudolf Beran (1887–1954), prvorepublikový předseda agrární strany a předseda několikaměsíční pomnichovské česko-slovenské vlády, patří mezi nejtragičtější postavy našich moderních dějin.

Tato kniha se pokouší v co nejširší možné míře zmapovat historii všedního dne českého undergroundu. Komunitní způsob života se dal vést především na venkovských usedlostech, v tzv. barácích, z nichž některé se posléze staly významnými undergroundovými kulturními a společenskými centry.

Nové číslo revue Paměť a dějiny připomíná řadu kulatých výročí. V prvé řadě je to padesát let od stavby Berlínské zdi, dále třeba šedesát let od chvíle, kdy železnou oponu u Aše prorazil tzv. vlak svobody s desítkami československých občanů. Na…

Máničky, vlasatci, androšové a postoj československého komunistického režimu vůči nim je hlavním tématem nového čísla revue Paměť a dějiny. Majáles v roce 1965, dohled StB nad Allenem Ginsbergem, násilná stříhání dlouhých vlasů, jimž padl za oběť i herec Petr Čepek, první kapela českého…

V březnu uplynulo 65 let od první návštěvy jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita v Československu. O této události, Titovi i vývoji československo-jugoslávských poválečných vztahů pojednávají studie Jana Kalouse a Milana Bárty. Unikátní materiál nabízejí Pavel Žáček s Ivanou Koutskou v…