Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Za více než deset let se autorovi podařilo shromáždit širokou škálu archivních pramenů a vytvořit z nich obraz zápasu církve s okupační a protektorátní správou po březnu 1939, který se odrážel v jejím fungování a vnitřní struktuře.
Mezi únorem a listopadem roku 1956 nastal ve střední Evropě podřízené SSSR přelom, který je obecně označován jako „tání“. XX. sjezd KSSS nejprve prohlásil Stalina za zločince, označil „kult osobnosti“ za deformaci systému a poté funkcionáři této strany zjišťovali, jak na tyto kroky zareagují vazalské země, mezi něž patřily Polsko, Maďarsko, Československo a NDR.
Jak se v komunistickém Československu žilo menšinám? Studie ve třetím letošním čísle revue Paměť a dějiny ukazují, že odpověď musí mít více vrstev. Vládnoucí KSČ vyznávala „proletářský internacionalismus“ a země poskytovala zázemí pronásledovaným komunistům z Itálie, Španělska i titovské Jugoslávie. Stát věnoval velkou…
Na počátku procesu s undergroundem stála celostátní akce „Kapela“, která si za „snadný“ cíl zvolila „vlasatce“, respektive „závadové“ bigbeatové skupiny.
Kniha se věnuje téměř neznámé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech minulého století.
Autorský kolektiv zpracoval hesla náčelníků čs. rozvědky, kontrarozvědného aparátu (hlavních správ, správ vnitřního, vnějšího, protiteroristického, ekonomického či dopravního zpravodajství) ve všech jeho organizačních podobách, vojenské kontrarozvědky, správy sledování, správy zpravodajské techniky, správy ochrany stranických a státních činitelů.
Hlavním tématem publikace je jedna z největších celostátních akcí bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu.
Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.
Autoři publikace oslovili přední české a slovenské tvůrce komiksu, vybrali z archivu webového projektu Paměť národa třináct zaznamenaných zajímavých vzpomínek a dali vzniknout unikátnímu počinu nejen na české komiksové scéně, ale také na poli popularizace naší historie.
Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Připravovaná výstava Případ Světlana provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.
