Paměť a dějiny 3/2017

Jak se v komunistickém Československu žilo menšinám? Studie ve třetím letošním čísle revue Paměť a dějiny ukazují, že odpověď musí mít více vrstev. Vládnoucí KSČ vyznávala „proletářský internacionalismus“ a země poskytovala zázemí pronásledovaným komunistům z Itálie, Španělska i titovské Jugoslávie. Stát věnoval velkou pozornost také Romům ve snaze pozdvihnout jejich vzdělání i životní úroveň. Jedním z nejprožívanějších ideálů poválečného Československa však zároveň byla etnicky jednobarevná společnost očištěná od všech „cizích elementů“. A komunistický puč na tom nic nezměnil. Příslušníci menšin se tak často ocitali v pozici trpěných či vyloženě nežádoucích. O podrobnostech a kontextu tohoto dvojakého přístupu socialistické diktatury k menšinám se dočtete zejména ve studiích Matěje Spurného, Ondřeje Vojtěchovského a Kariny Hoření. Za pozornost stojí také rozhovor se zpěvačkou, herečkou a pedagožkou Idou Kelarovou o zatajování a znovuobjevování romské identity. Číslo přináší bohatý obrazový materiál: výtvarná díla romských umělců či fotografie zachycující život moravských Chorvatů.

Editorial

Studie a články

• Matěj Spurný: Pokus o převýchovu. Romové v objetí stalinské péče o člověka v 50. letech
• Karina Hoření: „To bylo, jako byste přišli do ráje“. Vyprávění Romů o komunismu
• Ondřej Vojtěchovský: Soudruzi, nebo vetřelci? O životě cizinců v ČSR na příkladu jugoslávské emigrace
• Jaromír Mrňka: Praha v nulté hodině: konec, nebo nový začátek?
• Tomáš Habermann: Souzen bude sionismus. Procesy se Šimonem Ornsteinem a spol. a s Mordechajem Orenem
• Jiří Plachý: Jak StB hledala a (ne)našla lidické děti

Rozhovor

• Adam Šůra: Přestat se zapírat. S Idou Kelarovou o jejím rozhodnutí překročit rodinné tabu a přihlásit se k romské identitě

Příběh 20. století

• Alla Sereďak, Adam Hradilek: Inspirovalo mě Pražské jaro

Dokumenty

• Čeněk Pýcha: Budujeme pohraničí

Galerie

• Adam Šůra: Navzdory okolnostem. Výtvarná díla romských umělců

Objektivem

• Lenka Kopřivová: Moravští Chorvati ve fotografiích

V paměti

• Kardinál Meisner: „Vždycky jsem se cítil tak trochu jako Čech“

Fórum

• Jakub Jareš: Muzea a památníky po roce 1989: či příběh vypráví?
• Jaroslav Pinkas: Národní identita a vzdělávání

Výstavy a konference

• Adam Šůra: Případ Světlana
• Ondřej Matějka: O 11. sjezdu českých historiků
• Kamil Činátl: Různé války v učebnicích dějepisu
• Jaroslav Pažout: Zpráva o 27. ročníku semináře k česko-slovenským vztahům v Liberci
• Václav Sixta: Minulost, muzea a dodnes živé konflikty
• Čeněk Pýcha: Letní škola pro učitele: výuka ve veřejném prostoru
• Karina Hoření: Architektura paměti? Socialistická výstavba a vzpomínání
• Vojtěch Ripka: Zpráva z konference Význam, myšlení a učení v dějepise
• Čeněk Pýcha: Výstava TGM Mýty a skutečnost v Lánech
• Ondřej Vojtěchovský: Mezinárodní konference v Tartu ke stému výročí ruské revoluce

Recenze

• Marián Lóži: Jan Tesař – Česká cikánská rapsodie
• Matěj Bílý: Michal Kubát, Martin Mejstřík, Jiří Kocian – Populismus v časech krize
• Karina Hoření: Ines Koeltzsch – Praha rozdělená i sdílená. Česko-židovsko-německé vztahy 1918–1938
• Tomáš Malínek: Kolektiv (anonymních) autorů – Devět komentářů ke komunistické straně
• Michal Bernáth: Jakub Drábik – Fašista. Příběh sira Oswalda Mosleyho