Dvojjazyčná česko-německá kritická edice obsahuje životopisy odsouzených k smrti a kolem stovky posledních dopisů, které mohli napsat příbuzným. Autorky shromáždily kolem stovky posledních dopisů a motáků od žen a mužů adresovaných jejich příbuzným.
Kolektivní monografie cíli zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy. Hlavním tématem knihy je česká a slovenská filmová propaganda za druhé světové války.
Publikace navazuje na stejnojmennou výstavu Muzea umění Olomouc v roce 2022 a 2023. Cílem celého projektu je přispět k poznání jedné z opomíjených kapitol české historie a co nejkomplexněji dokumentovat roli výtvarného umění v bohoslužebném prostoru křesťanských církví působících v českých zemích v letech 1948–1989, v době totalitního režimu, který z pozic cílené ateizace společnosti podvazoval všechny církevní aktivity.
Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu.
Hlavním tématem třetího čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je zinscenovaný politický proces s Rudolfem Slánským a třinácti spoluobžalovanými, který proběhl před sedmdesáti lety. Články nabízejí řadu dílčích pohledů na méně známé aspekty procesu.
Kniha sleduje fenomén veksláctví a vztahy mezi oficiální a šedou ekonomikou v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období „reálného socialismu“.
Nedávná mezinárodní mediální pozornost zaměřená na aktivity československé rozvědky v období studené války nás inspirovala k tomu, abychom tomuto tématu věnovali na stránkách našeho časopisu patřičné místo.
Publikace si klade za cíl přispět k poznání procesu poválečné retribuce, který představuje velmi komplikované a často i bolestivé téma.
Hlavním tématem druhého čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je architektura doby normalizace. Ta má všeobecně špatnou pověst stejně jako období, v němž vznikala. Revue Paměť a dějiny se snaží tento stereotyp trochu narušit: zabývá se stavbami, které z tehdejší šedi vystoupily, a je jich překvapivě mnoho.
Československé političky navazovaly po 2. světové válce na prvorepublikovou zkušenost aktivní politické participace svých předchůdkyň, dělo se to však ve zcela novém geopolitickém uspořádání světa rozděleného na východní a západní blok.
