Středobodem revue Paměť a dějiny 3/2023 je padesáté výročí vydání knihy Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, která sehrála stěžejní roli v povědomí o povaze a rozsahu sovětských represí jak v komunistickém světě, tak i na Západě.

Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř 50 let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem. Tuto lež oficiálně nezpochybnily ani západní vlády. Kniha Přežít Katyň dokumentuje a komentuje zatvrzelé a zoufalé hledání odpovědí, které trvalo desítky let, a zaměřuje se na osudy těch, kteří byli v největším ohrožení.

První ucelená biografie, která objektivně zkoumá mimořádný životní příběh armádního generála Jana Syrového.

Dva životy, dvě jména, dva pohledy na sovětský komunismus a jeho poválečnou expanzi do východní Evropy. Zdají se úhledně oddělené, a přesto je spojuje zkušenost jednoho člověka a jeho snaha pochopit naděje a tragédie 20. století.

Hlavním tématem druhého letošního čísla revue Paměť a dějiny je 55. výročí osudových událostí roku 1968 a zejména srpnové okupace Československa. Číslo otevírá článek o málo známém únosu funkcionářů ministerstva vnitra do NDR, kde byli podrobeni dlouhým a tvrdým výslechům. A tématu se věnují i další články tohoto vydání.

Eine detaillierte Studie über die Schicksale tschechoslowakischer Frauen im NS-Frauenkonzentrationslager Ravensbrück und deren Verarbeitung in Nachkriegserinnerungen.

Kam zmizeli v době totality z veřejného života v Československu řeholníci ? Proč komunistickému režimu tito nenápadní muži v hábitech tolik vadili? Odpovědi přináší tato kniha.

Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní, u kterých je doložitelná minimálně částečná politická motivace. Značná část z nich byla radikální reakcí na srpnovou okupaci Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy.

Revue Paměť a dějiny se v čísle 1/2023 věnuje tématu „ukradených dětí“ za druhé světové války. Studie a články autorů z Česka, Polska, Německa i Ukrajiny otevírají málo známou kapitolu dějin, kterou tvoří únosy a násilné poněmčování dětí tak, aby mohly naplňovat pavědecké rasové ideály třetí říše.

Kniha se zabývá dějinami českého a československého ministerstva zemědělství v letech 1938–1989. Nabízí nový pohled na činnost a působení úřadu v době druhé republiky, nacistické okupace a třetí republiky a přináší první zpracování dějin ministerstva v období komunistické diktatury.