Kniha sleduje životní osudy arcibiskupa pražského a primase českého Josefa kardinála Berana a představuje ho jako aktivního účastníka dramatických dějin 20. století. Přibližuje jeho charakter, hodnoty a úctu k morálním principům, jež ho dostaly do konfliktu s totalitní mocí.
Kniha je otřásajícím svědectvím o době, ve které se za velké ideály skryly i ty nejtěžší zločiny. Tentokrát se nejedná o pohled „jasné oběti“, ale manželky jednoho z těch, kteří obludnou mašinerii pomáhali budovat, aby nakonec skončili na jejím popravišti.
Druhý díl publikace Čechoslováci v Gulagu přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého století.
V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků. Třetí letošní číslo Paměti a…
9. květnem 1945 sice skončila druhá světová válka, ale politické a ekonomicko-sociální a společenské změny vyvolané politicko-ekonomickou krizí třicátých let dvacátého století a válečnými událostmi našly své vyústění v poválečném období. Bez vědomí této kontinuity není možné správně pochopit poválečný vývoj nejen v Československu, ale ani v globálním kontextu.
Osmdesáté výročí podpisu mnichovské dohody připomněl Ústav pro studium totalitních režimů mimo jiné koncertním projektem Nejen Mnichov 1938 – Umělci proti době, vzepření se vůči osudu!, který byl připraven ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií a Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.
„Chtěný“ či „nechtěný“ obyvatel té či oné země nebyl a není ani v soudobých dějinách abstraktní pojem. Existence občanů druhé kategorie je průvodním znakem nedemokratických režimů, byť s jednotlivci či celými skupinami „nechtěných“ obyvatel jsme konfrontováni i ve vývoji demokratických zemí. Publikace přináší studie věnované nejrůznějším skupinám „nechtěných“ obyvatel v Československu od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu.
Tato kniha, pocta k významnému životnímu jubileu historika Jiřího Pernese, obsahuje vedle řady podnětných historických studií od přátel a kolegů i obsáhlý rozhovor s jubilantem a podrobný soupis jeho díla.
Kniha shrnuje výsledky výzkumu o postojích české společnosti k Romům a Židům a jak může škola tyto postoje ovlivňovat u žáků a studentů. Na základě rozhovorů s lektory a učiteli o tom, jak fungují ve třídách vzdělávací programy o menšinách, přináší autoři doporučení ke zlepšení výuky k toleranci.
Kniha zachycuje osud rockové skupiny The Plastic People of the Universe na pozadí politického vývoje v šedesátých až osmdesátých letech minulého století. Autoři staví zejména na primárních pramenech, leckdy zatím nepublikovaných: např. na kronikách Plastic People, rozsáhlých pamětnických rozhovorech vedených s členy a přáteli kapely či dobových písemnostech jednotlivých aktérů; zároveň „vytěžují“ archivní prameny nejen z provenience Státní bezpečnosti.
