Kompletní vydání základního díla křesťanského germanisty, teatrologa, filozofa a básníka žijícího od roku 1968 v exilu ve Spojených státech, jednoho z nejvýznamnějších českých konzervativních myslitelů a kritiků moderny, který se může zařadit po bok E. Voegelinovi, H. Arendtové a R. Aronovi.
Aktuální číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů. Ve věznicích pro ně vznikly tzv. technické ústavy, kde tito novodobí „otroci…
Kniha rekonstruuje každodenní jazyk obyčejného komunisty, zkoumá jeho myšlenkový svět, jak se vyvíjel tváří v tvář politickým změnám. V ohnisku práce je pět ústředních motivů komunistické obrazotvornosti: Dějiny, Strana, Národ, Nepřítel a Čas. Autor dochází k závěru, že prostí komunisté nebyli netečnou masou, nýbrž aktivními hybateli dění s bohatými formami politických postojů.
V průběhu tří staletí existence vojenské duchovní služby v rakouskouherské i československé armádě prošlo jejími řadami mnoho desítek českých kněží. Svoji službu vykonávali věrně a poctivě, i když do jejich životů zasáhly všechny dramatické zvraty pohnutých historických událostí.
Předkládaná publikace si klade za cíl přispět ke komparaci politického, hospodářského a sociálního vývoje v různých částech československého území od rozpadu společného státu v březnu 1939, resp. v případě území odtržených od Československa mnichovskou dohodou a vídeňskou arbitráží od podzimu 1938, až do skončení druhé světové války.
Album prostřednictvím dobových fotografií a mapek dokumentuje průběh sovětizace okupovaných polských území, metody a dopad komunistické (a posléze nacistické) propagandy. Většina snímků je publikována vůbec poprvé. Vytvořili je sovětští fotografové – nejprve vojenští dopisovatelé, kteří doprovázeli oddíly Rudé armády vstupující do Polska, později straničtí fotografové, jejichž snímky musely splňovat cíle propagandistické práce.
Autoři nahlížejí na 60. léta v Sovětském svazu jako na jeho „viktoriánskou“ epochu, tedy epochu, která nebyla dobou vrcholného tvůrčího rozkvětu, ale dobou sentimentu a samolibého pohledu na svět. Všímají si jednotlivých fenoménů kulturního života země v dekádě plné výkyvů, ukazují, že nebyla ani zcela svobodná, ale také nešlo čistě o pokračování mocenského stalinského surrealismu, že byla plná nadějí i deziluzí.
Tato publikace vychází nejen u příležitosti 80. výročí masového exodu do Sovětského svazu, ale připomíná i smutná jubilea dvou Čechoslováků, kteří měli podstatnou zásluhu na záchraně tisíců svých spoluobčanů z Gulagu. Heliodor Píka a Jakub Koutný po návratu do vlasti a komunistickém puči sami našli smrt v československých věznicích.
Publikace přináší základní informace o profesním, společenskopolitickém i osobním životě lidí stojících v čele jejich nejvyšších orgánů justice v letech 1948‒1989. Cílem lexikonu je posloužit odborníkům i zájemcům z řad laické veřejnosti zabývajícím se problematikou komunistické justice a prokuratury, případně se státi odrazovým můstkem k dalšímu biografickému výzkumu.
Výjimečný koncert s názvem Radost ze svobody připomněl třicáté výročí sametové revoluce prostřednictvím hudby Ludwiga van Beethovena či Jaroslava Hutky, ale také vizuálními aranžemi a dobovými záznamy.
